Přidejte se mezi archeoastronautické badatele

3. 07. 2012 6:16:00
Naše znalosti zřejmě stojí před prahem nového poznání o historii pozemské civilizace. To proto, že existuje čím dál víc indicií o tom, že celá historie mohla probíhat trochu jinak, než jak se učíme ve školách.

Myslím si, že neexistuje obor lidského vědění, ve kterém by bylo tolik záhad, jako je v historii. Doslova den co den, vynášejí archeologové na denní světlo nové nálezy a objevy. Řada z nich však obsahuje takové věci, které by dle současného platného světonázoru mít neměly.

cheopsPyramid.jpg

Jiný příklad. Proč po celém světě naprostá většina historických kultur dle svých legend tvrdí, že se kdysi dávno setkaly s jakými si bohy, kteří sestoupili z nebes, či jinak řečeno přiletěli z vesmíru? Tvrdí to severoameričtí indiáni, středoameričtí Mayové, jihoameričtí Inkové, Egypťané, antičtí Řekové, Sumerové, bibličtí prorokové, Indové, Číňané, malijští Dogoni a mnozí další. Tyto bohové se zpravidla vyznačovali tím, že přilétali za světla či za zvuku hromu a bůhví, jak všelijak možně se to popisuje. Když se na všechny tyto události díváme moderním pohledem člověka 21. století, musíme konstatovat, že to všechno, co se tam říká, nejsou žádné projevy božství, ale projevy vyspělé technologie, kterou tehdy ty pradávné národy nemohly znát. A tak se to všechno zkrátka považovalo za božstva. S velkou pravděpodobností tato jejich setkávání s „bohy“ nebyla nic jiného, než kontakty se zástupci jiné, tehdy už vyspělé civilizace, která nás navštívila odněkud z vesmíru.

Nebo z jiného soudku. Proč většina výše uvedených kultur má ve své mytologii takové věci, jako jsou jakési epochy, které tady na Zemi předcházely naší civilizaci? Nebo proč se občas nalézají dobře zakonzervované předměty, a to v takových historických vrstvách, kdy by podle naších současných znalostí ještě neměly existovat? Nemůžou tyto a další indicie být ukazatelem na to, že naše civilizace, jakou jsme si za těch cca 6 tisíc let vybudovali, není na této planetě tou úplně první?

Zkrátka a dobře, čím víc tyto záhady sleduji, tím víc přicházím k názoru, že to v historii naší civilizace skutečně mohlo být trochu jinak, než jak se dosud učí ve škole. Proto jsem se rozhodl, že z těchto záhad učiním jednoho ze svých koníčku a i já se tedy budu věnovat tzv. archeoastronautice, tedy oboru, který se touto problematikou zabývá.

Erich_von_Daniken.jpgA samozřejmě, že k tomuto názoru nepřicházím zdaleka jen já. Jedním z otců archoastronautiky je bezesporu spisovatel, cestovatel a badatel Erich von Däniken. Tento muž je bezesporu fenomén 20. a 21. století. Ve svých cca 40 knihách dokázal přesvědčit tisíce a možná i miliony lidí po celém světě, že na těchto hypotézách skutečně něco je. I když někteří vědci s ním nesouhlasí a třeba se mu dokonce i vysmívají, jsem naprosto přesvědčen, že budoucnost ukáže, že se ani tak moc nemýlil.

Erich von Däniken vydal svojí první knížku v roce 1968, to je před 44 lety. Byl to tehdy ještě mladý autor, bylo mu 33 let. Zažil tehdy fenomenální úspěch. Od té doby vydal téměř čtyřicet knih, kterých se po celém světě prodalo na 60 milionů výtisků. Dnes už je to starší pán a víceméně stále těží z toho, co napsal ve svých dřívějších knihách. A to jsou také jeho hlavní myšlenky, ke kterým se nyní spíše vrací, než že přichází ze stále novými věcmi.

Naštěstí má mnoho následovníků, kteří jdou v jeho stopách a ti se pod jeho vedením sdružili například v A.A.S., tedy Ancienit Astronaut Society, což je celosvětová organizace, která se zaměřuje na problematiku všech možných záhad v historii. A to včetně hypotézy o návštěvách mimozemšťanů v historii lidstva i té hypotézy, že naše civilizace není první na planetě Zemi. Tito Dänikenovi pokračovatelé se také věnují těmto záhadám a samozřejmě o nich i píší. A právě tato skutečnost přiměla samotného Dänikena k zajímavému projektu, že občas vydá jakýsi sborník těchto prací, kde jsou publikovány ty nejlepší statě těchto autorů. V češtině tyto sborníky vyšly pod názvy: „Neznámé z vesmíru“ (rok 1996), „Lovci ztraceného vědění“ (2005), „Výbušná archeologie“ (2009) a „Druhá strana archeologie“ (2012). Já osobně jsem si tyto sborníky velice oblíbil, protože se tam dá najít mnoho nových věcí z oblasti archeoastronautiky. A skoro pokaždé, když si z nich něco přečtu, mne k oné problematice napadne něco dalšího. Takže pak mám na svém blogu pořád o čem psát.

Zajímáte se i vy o takovouto problematiku? Nebo víte o nějaké dosud nepublikované či málo publikované záhadě? Nebo máte z tohoto oboru nějakou zajímavou hypotézu? Nebo chcete takovým hypotézám nějak aktivně pomoci? Pokud jste k takovýmto věcem otevření, není nic jednoduššího, než se takové problematice také aktivně věnovat a něco nabídnout veřejnosti. Můžete si třeba založit blog tady na idnes, a tam to můžete zveřejnit. Pokud jste, jako já, amatéři, to znamená, že se o vědu a její záhady zajímáte jen jako koníčka, tak přeci nemusíte mít z ničeho obavy. Protože vás věda neživí, nemusíte se obávat, že zveřejněním vaší hypotézy spácháte tzv. „akademickou sebevraždu.“ A pokud jste vědci a máte k této problematice co říct a zároveň se oné „akademické sebevraždy“ nebojíte, o to víc jste vítáni!

Nazca_colibri.jpg

A tak každý, kdo se do tohoto druhu badatelské činnosti vrhne, tak má můj obdiv. Chce to však, aby to nebyla vyloženě nějaká fantasmagorie, která by byla pouze otcem myšlenky. Vždy by ten Váš názor měl být nějak podložen něčím, z čeho jste vyšli.

A pro ty, kteří by chtěli působit i nějak organizovaně, mám takovou informaci, že i tady v ČR působí organizace s názvem Československá archeoastronautická asociace, která je i současně členem danikenovské A.A.S Takže i toho byste mohli využít. Ale hlavním Vaším cílem by samozřejmě mělo být hledání nových záhad. Z nich pak nových souvislostí a následně nových hypotéz, které by na ty případné historické problémy dávaly přijatelnou odpověď. A to i takovou, která by mohla být řešením, a to i přesto, že by zrovna nezapadala do stávajícího vědeckého paradigmatu.

A tak se ničeho nebojte. Já osobně jsem toho názoru, že většina vědeckých teorií a světonázorů jsou jen od toho, aby jednou byly opět překonány.

Použité fotografie: wikipedie

Související články: v rubrice archeoastronautika

Autor: Libor Čermák | úterý 3.7.2012 6:16 | karma článku: 22.75 | přečteno: 1558x

Další články blogera

Libor Čermák

Budou současní umělci stejně odvážní jako tvůrci "Takové normální rodinky"?

Na internetu jsem narazil na článek, který se zabýval tím, proč už nepokračovalo natáčení nových dílů seriálu "Taková normální rodinky". Kvůli požadavkům ČST seriál zpolitizovat. A tím by se ale měli inspirovat i současní umělci!

14.11.2018 v 6:38 | Karma článku: 19.81 | Přečteno: 417 |

Libor Čermák

Autoři příběhů by se měli postavit proti ideologii genderismu-multikulturalismu

Genderismus-multikulturalismus představuje v současné době největší ohrožení svobody slova. A ohrožuje i literární tvorbu, zvláště chlapeckou, protože jí chce přikazovat, jak má správně ideologicky vypadat dobová prezentace.

13.11.2018 v 10:45 | Karma článku: 28.67 | Přečteno: 551 |

Libor Čermák

Křesťanské záhady a zázraky v USA

USA nejsou časté na křesťanské záhady. Ale i tak několik zajímavých případů se mi tu podařilo vypátrat. I zde došlo k mariánským zjevením a dalším podobným podivuhodnostem. A co víc? Tři z nich podporují i moje hypotézy!

13.11.2018 v 5:55 | Karma článku: 12.73 | Přečteno: 413 |

Libor Čermák

Přístup k některým spisovatelům je barometrem stavu svobody a demokracie ve společnosti

Erich von Däniken a Jaroslav Foglar. Dva spisovatelé, kteří na první pohled spolu nemají téměř nic společného. Ale na ten druhý pohled zjistíme, že toho mají možná společného více, než si myslíme. Ukážu vám to:

10.11.2018 v 18:33 | Karma článku: 33.11 | Přečteno: 965 |

Další články z rubriky Věda

Libor Čermák

Křesťanské záhady a zázraky v USA

USA nejsou časté na křesťanské záhady. Ale i tak několik zajímavých případů se mi tu podařilo vypátrat. I zde došlo k mariánským zjevením a dalším podobným podivuhodnostem. A co víc? Tři z nich podporují i moje hypotézy!

13.11.2018 v 5:55 | Karma článku: 12.73 | Přečteno: 413 |

Jan Fikáček

Kterak zařídit, aby zítra nevyšlo Slunce

Že nepochybujete o tom, že zítra vyjde Slunce? Že je to naprostá jistota? Ano! Je dobré si uvědomit, že je to tak extrémně jisté, že o tom nikdo trochu při smyslech vůbec nebude pochybovat. Nicméně...

12.11.2018 v 9:21 | Karma článku: 27.74 | Přečteno: 1121 | Diskuse

Dana Tenzler

Fyzika na jezírku … co o ní víme my a co vodoměrky?

Vypadá to, jako by běhaly po tenké fólii, napnuté na vodní hladině. Nikdy ji neprošlápnou a nenamočí se. Jak se hmyz (vodoměrka nebo bruslařka) udrží na hladině, vysvětluje (jak jinak) fyzika. (délka blogu 3 min.)

12.11.2018 v 8:00 | Karma článku: 23.98 | Přečteno: 575 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Tajemství svobodné vůle

Celý vesmír i život má být jeden řetězec příčin a následků. S tímto tvrze­ním se nedá nesouhlasit. Při pohledu zpět zjistíme, že vše, co se nám v životě přihodilo, co jsme udělali i neudělali, bylo nějak podmíněno.

11.11.2018 v 17:30 | Karma článku: 10.75 | Přečteno: 535 | Diskuse

Jan Mestan

Vidět Zemi růst

Chile je zemí, kde jsou častá zemětřesení. Dokonce tam nastalo to nejsilnější naměřené v roce 1960 o síle 9.5. Takové zemětřesení pak vede k vertikálním zdvihům. A to dost značným. Jednorázově se jedná o decimetry až metry.

10.11.2018 v 14:08 | Karma článku: 19.10 | Přečteno: 354 | Diskuse
Počet článků 2038 Celková karma 29.23 Průměrná čtenost 1775

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více

Najdete na iDNES.cz