Proč je třeba zajímat se o záhady?

2. 03. 2008 19:10:34
Je správné se zajímat o nejrůznější záhady a nebo je naopak kritizovat? Tímto příspěvkem bych chtěl na tuto věc sdělit svůj názor.
Autor poíspivku v agrosymbolu u Nemilkova z roku 1996Autor poíspivku v agrosymbolu u Nemilkova z roku 1996archiv autora

Možná jste si někdy přečetli článek, knížku nebo webové stránky, ve kterých jejich autoři zvedali svůj varovný prst před tzv. pavědami. Mohli jste se dozvědět, jak nejrůznější záhadologičtí pisálkové si mastí kapsy z důvěry nekritických čtenářů, nebo, že takzvané záhady se již přeci vědcům podařilo dávno vysvětlit. UFO jsou přeci podvody nebo omyly při pozorování oblohy, kruhy v obilí přeci vyšlapává o prázdninách nudící se mládež, oběti tzv. únosů do UFO jsou postižení lidé patřící do psychiatrické léčebny a vše ostatní jsou novinářské kachny, vznikající pod vlivem okurkové sezóny.

Skutečnost je však trošku jiná a každý, kdo se o tyto a podobné jevy zajímá, to dobře ví. Jen tak namátkou zkusme na to nasadit statistiku, jak vychází badatelům celého světa. Je sice pravda, že zhruba cca 40 procent pozorování UFO se podaří vysvětlit, jako omyly či dokonce podvody. Dalších cca 50 procent jsou pozorování, o kterých se mezi badatele dostalo jen velmi málo informací, aby se z nich dal udělat nějaký jednoznačný závěr. Ale zbývá nám ještě zbylých cca 10 procent. To jsou pozorování, o kterých je dostatek informací a dokonce i více svědků, avšak badatelům se jev nepodaří vysvětlit, i když se o to sebevíc snaží. Říkáte si, deset procent. To zas není tolik. Ale zkusme trochu počítat. V naší zemi je historicky zaznamenáno asi 2500 hlášení pozorování neznámého létajícího objektu. Při deseti procentech se dostáváme k číslu 250. Nyní uděláme další věc. Toto číslo vynásobme číslem 6482. Proč tímto číslem? Protože naše republika zaujímá právě 1/6482 plochu povrchu planety Země. Dostaneme tak číslo 1 620 500. Stále pořád malé množství? Výpočet je samozřejmě jen teoretický, ale tak by vypadala přepočítaná statistika pozorování skutečných neidentifikovatelných létajících objektů na naší planetě.

A co ony kruhy v obilí, jsou to skutečně díla zručných falsifikátorů a obilných vandalů? V posledních letech si musíme přiznat, že ano, ale jen u většiny. Existují však i jiné obrazce, a to i neméně dokonalé, než jsou ty umělé. V těch se vyskytují takové prvky, které prostě přes noc padělat nejdou. Ať mi někdo vysvětli, jak se dá pomocí prken a provázků vyrobit například opálené fousky, scvrklá zrnka, zvětšená kolínka nebo dokonce porušená buněčná struktura postižených rostlin a další pozorované anomálie! O většině těchto znaku jsem se dokonce osobně přesvědčil na vlastní oči. Navštívil jsem již jak pravé, tak umělé obrazce a rozdíl byl docela patrný.

A co ty únosy? Co byste dělali vy, pokud by se vám stalo, že buď v noci v autě nebo doma v ložnici byste najednou zpozorovali podivná světla, pak neznámé bytosti a pak byste nevěděli, co se s vámi třeba dvě hodiny dělo? Šli byste se s tím léčit na psychiatrickou léčebnu a riskovali tím vaší dobře rozjetou kariéru nebo dokonce pověst? Není nic neobvyklého, že proto právě oběti takových to únosů vystupují anonymně nebo dokonce si to vše nechávají jen pro sebe.

Prostě věci, které zatím neumíme vysvětlit, se prostě občas dějí a vždy děli. A jediné, co s tím můžeme dělat, je zmíněné jevy zkoumat, a to bez předsudků. Pravým poslání seriozních záhadologů není ze zkoumaných případů vytěžit co nejvíc peněz, i když pokud umí dobře psát, tak na to mají samozřejmě i právo. Proč by se jiní svědkové nemohli dozvědět, že to, co se stalo jim, se třeba stalo i někomu jinému? A právě kvůli těmto lidem je třeba záhady zkoumat. Lidé přeci mají právo vědět, co se jim to ve skutečnosti stalo nebo co to vlastně spatřili. A je to vlastně i dobře, že takovéto nevysvětlené věci se čas od času objevují. Alespoň naše věda neusne na vavřínech, že již vše zjistila, ale naopak že je třeba pořád něco zkoumat. A co když se navíc v těchto jevech skrývá něco, co by mohlo celou naši planetu posunout o pěkný kus dopředu?
Libor Čermák

 

Autor: Libor Čermák | neděle 2.3.2008 19:10 | karma článku: 22.38 | přečteno: 2687x

Další články blogera

Libor Čermák

Budou současní umělci stejně odvážní jako tvůrci "Takové normální rodinky"?

Na internetu jsem narazil na článek, který se zabýval tím, proč už nepokračovalo natáčení nových dílů seriálu "Taková normální rodinky". Kvůli požadavkům ČST seriál zpolitizovat. A tím by se ale měli inspirovat i současní umělci!

14.11.2018 v 6:38 | Karma článku: 19.81 | Přečteno: 417 |

Libor Čermák

Autoři příběhů by se měli postavit proti ideologii genderismu-multikulturalismu

Genderismus-multikulturalismus představuje v současné době největší ohrožení svobody slova. A ohrožuje i literární tvorbu, zvláště chlapeckou, protože jí chce přikazovat, jak má správně ideologicky vypadat dobová prezentace.

13.11.2018 v 10:45 | Karma článku: 28.67 | Přečteno: 551 |

Libor Čermák

Křesťanské záhady a zázraky v USA

USA nejsou časté na křesťanské záhady. Ale i tak několik zajímavých případů se mi tu podařilo vypátrat. I zde došlo k mariánským zjevením a dalším podobným podivuhodnostem. A co víc? Tři z nich podporují i moje hypotézy!

13.11.2018 v 5:55 | Karma článku: 12.73 | Přečteno: 413 |

Libor Čermák

Přístup k některým spisovatelům je barometrem stavu svobody a demokracie ve společnosti

Erich von Däniken a Jaroslav Foglar. Dva spisovatelé, kteří na první pohled spolu nemají téměř nic společného. Ale na ten druhý pohled zjistíme, že toho mají možná společného více, než si myslíme. Ukážu vám to:

10.11.2018 v 18:33 | Karma článku: 33.11 | Přečteno: 965 |

Další články z rubriky Věda

Libor Čermák

Křesťanské záhady a zázraky v USA

USA nejsou časté na křesťanské záhady. Ale i tak několik zajímavých případů se mi tu podařilo vypátrat. I zde došlo k mariánským zjevením a dalším podobným podivuhodnostem. A co víc? Tři z nich podporují i moje hypotézy!

13.11.2018 v 5:55 | Karma článku: 12.73 | Přečteno: 413 |

Jan Fikáček

Kterak zařídit, aby zítra nevyšlo Slunce

Že nepochybujete o tom, že zítra vyjde Slunce? Že je to naprostá jistota? Ano! Je dobré si uvědomit, že je to tak extrémně jisté, že o tom nikdo trochu při smyslech vůbec nebude pochybovat. Nicméně...

12.11.2018 v 9:21 | Karma článku: 27.74 | Přečteno: 1121 | Diskuse

Dana Tenzler

Fyzika na jezírku … co o ní víme my a co vodoměrky?

Vypadá to, jako by běhaly po tenké fólii, napnuté na vodní hladině. Nikdy ji neprošlápnou a nenamočí se. Jak se hmyz (vodoměrka nebo bruslařka) udrží na hladině, vysvětluje (jak jinak) fyzika. (délka blogu 3 min.)

12.11.2018 v 8:00 | Karma článku: 23.98 | Přečteno: 575 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Tajemství svobodné vůle

Celý vesmír i život má být jeden řetězec příčin a následků. S tímto tvrze­ním se nedá nesouhlasit. Při pohledu zpět zjistíme, že vše, co se nám v životě přihodilo, co jsme udělali i neudělali, bylo nějak podmíněno.

11.11.2018 v 17:30 | Karma článku: 10.75 | Přečteno: 535 | Diskuse

Jan Mestan

Vidět Zemi růst

Chile je zemí, kde jsou častá zemětřesení. Dokonce tam nastalo to nejsilnější naměřené v roce 1960 o síle 9.5. Takové zemětřesení pak vede k vertikálním zdvihům. A to dost značným. Jednorázově se jedná o decimetry až metry.

10.11.2018 v 14:08 | Karma článku: 19.10 | Přečteno: 354 | Diskuse
Počet článků 2038 Celková karma 29.23 Průměrná čtenost 1775

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více

Najdete na iDNES.cz