Po celou dobu, co se zabývám hledáním geometrických souvislostí, jsem si všiml další zajímavé věci. Kolem významných hor a kopců se objevují podivné šesticípé hvězdy vytvořené z nějak významných míst. Jak je to možné?
Řípautor
Ta významná místa můžou být buď velká města, místa významného pravěkého osídlení či pravěkých památek, dále významná středověká místa jako hrady a zámky, a tak podobně). Často se tam projeví i názvoslovné zajímavosti. To, co píšu, mi připadá vskutku zajímavý fenomén. Pomoci pravítka a mapy jsem jich nalezl již několik. A tak sem přikládám jejich soupis. A také nákresy. To proto, že v jednotlivých hvězdách se objevují i další zajímavé geometrické vztahy. A to například na spojnicích jednotlivých cípů nebo na jejich prodloužení.
Mytologická hora Říp má kolem sebe hvězdu o poloměru 21 kilometrů. Pověstí kterých tuto horu opřádají, je vskutku mnoho. Nejen o Praotci Čechovi, který na horu vystoupil, když sem přišel se svým kmenem. O Květné neděli se prý hora otevírá a uvnitř je možno spatřit velký palouk, kde se pasou koně se zlatými podkovami. Prý je v něm také rybník s hejnem hus zlatého peří a kvočna s dvanácti zlatými vejci. Jiná pověst vypráví o vzniku kopce. V jeho stavbě prý soutěžil sv. Petr s čertem. Dnes je tu románská rotunda sv. Jiří. Místa, která tuto hvězdu vytvoří, jsou: Klobuky (nejznámější český menhir), Lovosice (významné město), Úštěk (významné město), oblast KokořínskA (skalní město a též četné prehistorické osídlení), Neratovice (významné město), Budeč (významné slovanské hradiště, obývané už od pravěku a zároveň sídlo prvních Přemyslovců). A viz též můj článek „Máme linii svatého Michaela také v Čechách?“, který se též zabývá horou Říp. A linie, kterou popisuje, je přímo jednou z úhlopříček této hvězdy.
Na Řípskou hvězdu přímo navazuje hvězda Milešovská, jejíž centrem je nejvyšší hora Českého středohoří Milešovka. Hvězda má v poloměru cca 13 kilometrů a tvoří ji: Libčeves (keltské pohřebiště), Bílina (významné město), Teplice (významné město, sídlili zde již pravěcí lovci před 10-40 tisíci lety, dále Keltové a germánské kmeny Kvádů a Markomanů ), Ústí nad Labem (významné město), Litoměřice (významné město), Klapý (hrad Hazmburk) a doplňuje ji navíc čtverec, který tvoří Libčeves (viz výše), Lahošť (zde byl objeven keltský poklad - O nálezech keltských pokladů) , Ústí nad Labem a Keblice (důležité nálezy ze starší doby kamenné).
OstašAdršpachBroumovHronovSignálVižnovPetrovic
Nedaleko Benešova dominuje svému okolí výrazný 536 metrů vysoký kopec s názvem Neštětická hora. Dokonce i k ní se vážou pověsti. Například o kouzelné studánce, která se za dne i v noci třpytila zlatem. Bohužel vyschla, ale její místo je prý stále patrné. O onom místu však ví jen málokdo. Také se zde nalézá tzv. Kubova jáma, což je pozůstatek po těžení zlata. A další stará hornická legenda říká, že se v Neštětické hoře ukrývá hlava zlatého koně. Jednou ji prý horníci odkryli, když najednou jeden z nich zaklel a v tom se zlaté zvíře propadlo dvakrát tak hluboko než bylo původně. I kolem této hory existuje hvězda o poloměru cca 15 km, kterou tvoří: oblast Jílového u Prahy (další místo spojené s těžbou zlata, dále menhir Boží skála, viz Zlatým kaňonem kolem Zlaté řeky). Dále Lštění (mohutné raně středověkého hradiště z 9. století, viz Údolím Chroustů za středověkými hrady u Sázavy), Jemniště (zámek), Votice (významné město), Sedlčany (významné město), Křížov (že by se tu něco křížilo, například ley lines?).
BoubínJavorníkaVolyněVítějoviceHaidmühle
Praděd,ŠumperkJeseníkBruntál
BerounRakovníkLounyKebliceMělníkPraha
J e n ě j a k é v y s v ě t l e n í t é t o z á h a d y ?
Čím to, že významné vrcholy, jenž jsou často opředené pověstmi a současně místními dominantami, mají takovou vlastnost, že významná místa v jejich okolí se takto hezky uspořádají do šesticípé hvězdy? Vysvětlení mám takové. Především by za tím vším mohly stát buď dokonalé geodetické dovednosti našich předků a nebo soustava zemských siločar, známých jako ley, lines. (viz Ley lines z mého pohledu nebo Máme linii svatého Michaela také v Čechách?). Ale že se ta místa v blízkosti oněch vrcholů uspořádala přímo do hvězdy? Může to být například nějaký odkaz na vesmírné vzory?
V souvislosti s tím mne napadlo ještě něco, co má však přímou souvislost s planetami sluneční soustavy. Jak známo, několik planet sluneční soustavy má zajímavou vlastnost, a to tu, že na jejich oběžné dráze se kromě nich též nalézají i tzv. trojani, tedy asteroidy, které se pohybují v tzv. libračních centrech. Tam se totiž vyrovnávají gravitační a odstředivé síly soustavy. Vlastnosti těchto bodů popsal francouzský matematik a fyzik Joseph Louis Lagrange. Body se nalézají 60 stupňů za nebo před planetou. Nejznámější trojany, jenž se v těchto bodech nalézají, má Jupiter. Ale objeveny byly také u Saturnu, Neptunu, Marsu a nedávno též u Země. A tak mne v souvislostmi s naší záhadou napadá, co když nějaké síly či energie můžou působit obdobně i mezi zemskými siločarami a významnými vrcholy? Pokud ano, mohla by to být zajímavá souvislost, a též zajímavé vysvětlení oné geometrické záhady, že se takto kolem oněch hor, jako významných energických bodů zemských siločar, vytvářejí právě šesticípé hvězdy. Tak co říkáte? Mohlo by na této hypotéze něco být?
Stejskal M.: labyrintem tajemna aneb průvodce po magických místech Československa, Paseka, Praha, 1991
Použité obrázky: autor, wikipedie
Ptáci nebo letadla?
