Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vesmírné havárie neidentifikovaných létajících objektů

5. 04. 2012 13:54:00
Jako badatel, který se dlouhá léta zabývám údajnými haváriemi UFO, vím, že několik případů se neodehrála jen zde na Zemi ale i mimo ni. A zde přináším soupis těch nejzajímavějších.

Údajné vesmírné havárie UFO by se daly rozdělit do dvou kategorií. Na přízemní havárie a havárie na jiných tělesech sluneční soustavy. A proto bych také tento článek rozdělil na dvě části.

1) Kategorie přízemních havárií

Do první kategorie by spadaly případy, jejichž události byly přímo zpozorovány zde ze Země nebo v blízkém okolí, např. astronauty pohybujícími se na oběžné dráze. Většinou známe dobu, kdy k ní mělo odehrát.

9 . č e r v n a 1 6 8 6 : s o u h v ě z d í V o d n á ř e

Astronom Gottfried Kirch z Lipska podal zprávu, že 9. června 1686 se údajně v souhvězdí Vodnáře objevila mohutná ohnivá koule, jež byla velká, jako polovina Měsíce. Po osmi minutách zvolna zanikla. Kdyby to bylo dnes, zřejmě by se jednalo o pozorování tzv. meteorologického balonu. Ale v 17. století? Tehdy tu asi těžko létalo něco pozemsky vyrobeného.

Zdroj: Patrovský V. : UFO stále záhadné, Radost 1991

1 8 . p r o s i n c e 1 9 5 5 : v e s m í r

V padesátých letech prý kolem země kroužilo deset podivných satelitů. Dva objekty byly veliké kolem 27 metrů a osm bylo o něco menších. Profesor Sergej P. Božich se domnívá, že by mohlo jít o pozůstatky mimozemské kosmické lodě, a to protože bylo propočítáno, že všechny objekty byly 18. prosince 1955 v jednom bodě. Podle propočtů byla původní velikost objektu mezi 70 – 80 m. Došlo tedy tento den poblíž naší planety k výbuchu mimozemského plavidla? Rád bych v této souvislosti připomněl, že éra umělých sond byla odstartována až v roce 1957. Takže se zcela určitě nejednalo o objekt vyrobený lidmi.

Zdroj: Däniken E.: Cesta na Kiribati, Naše Vojsko, Praha 1995

5 . k v ě t n a 1 9 8 1 : v e s m í r n a d j i ž n í A f r i k o u

Ruský kosmonaut Vladimir Kovalenko tvrdí, že když pobýval v kosmické lodi Saljut 6, zaznamenal následující příhodu, při níž uviděl podivný objekt tvaru elipsy. "Vzpomínám si, jak jsem postřehl v roce 1981 jeden neznámý objekt. Byl doopravdy malý. Když jsme ho spatřil, zavolal jsme kolegu Viktora Savinyka a on sáhnul po fotoaparátu. Ale v okamžiku, kdy chtěl udělat snímek, UFO vybuchl," popsal příhodu kosmonaut. Toto je svědectví astronautů, a ty považuji za důvěryhodné svědky.

Zdroj:http://zpravy.idnes.cz/kosmonaut-videl-jsem-vybuchnout-ufo-dv5-/zpr_archiv.aspx?c=A040819_134841_zajimavosti_jpl

Rusové konečně mluví: Magazín 2000 č. 12, roč. 1998

2) Kategorie havárií na jiných tělesech sluneční soustavy

Pokud někdy došlo k havárií neznámých létajících objektů u jiných těles sluneční soustavy, máme na to jen jedinou možnost, jak to zjistit. A to detailnější fotografii povrchu tělesa. Je známo, že na povrchu jiných těles už byly vyfotografovány podivné útvary, například tváře (Sedm nejznámějších tváří z Marsu), nebo pyramidy (viz Pyramidové struktury na Marsu) a nebo podivné obrazce (Marťanská obrázková galérie). Bylo už tak někdy zachyceno i něco, co by mohlo připomínat havarovanou kosmickou loď? A ku podivu ano. Pokud bychom připustili, že jde skutečně o havarované neidentifikované létající objekty, tak si musíme hold přiznat, že v této kategorii přesnou dobu události tentokrát neznáme, neboť tyto objekty zde můžou být i tisíce let. Tak tedy jednotlivé případy:

G a n g e s C h a s m a , M a r s sondagangeschasma.gif

Když jsem se brouzdal marsovskou googlemapou, narazil jsem v oblasti Ganges Chasma (marsovské souřadnice 8°28 ́ jižní šířky, 46°42 ́ západní délky) na zajímavý útvar, který vypadá, jako nějaká sonda zahrabaná do písku a od okolních objektů má zcela jinou tmavší barvu. Je jen náhoda, že se nalézá nedaleko jiného zajímavého útvaru, připomínající tvář mimozemského humanoida (viz: Sedm nejznámějších tváří z Marsu. A je také náhoda, že oba útvary jsou stejně osově orientovány ve směru sever – jih?

J u v e n t i a C h a s m a , M a r s juventaechasma.jpg

Na zvláštní objekt na Marsu ve tvaru cca 100metrového kulového objektu, jenž se liší od okolního povrchu, upozornily stránky http://www.thetruthbehindthescenes.org/2011/01/26/mars-anomaly-metallic-spherical-object-in-juventae-chasma. Nalézá se v oblasti Juventia Chasma na souřadnicích 4°13 ́ jižní šířky, 63°05 ́ západní délky. Dle výše zmíněných stánek dělá dojem, jako by byl z kovu. Hezky je vidět na snímku http://www.msss.com/moc_gallery/r10_r15/medium_jpg_tiled/R11/R1104144.jpg

O p h i r C h a s m a , M a r s ophirchasma.jpg

V roce pořídila sonda Mars Surveyor v marťanské oblasti Ophir Chasma snímek č. AB108505. Na tomto snímku je patrný oválný objekt nepřirozeně diskovitého charakteru (http://i242.photobucket.com/albums/ff217/myufos/marssaucer.jpg) . Na lézat by se měl na souřadnicích 4°25 ́ jižní šířky, 70° 08 ́ západní délky. Jedná se snad o havarovaný létající talíř?

C a n d o r C h a s n a , M a r scandorchasma.jpg

Na další podivný marsovský objekt poukazuje webová stránka http://www.marsanomalies.com/spacewreck. V západní části kaňonu Candor Chasma se nachází útvar, který byl roku 1999 zachycen na fotografii sondou Mars Surveyor. Fotografe je označena jako M02-02913. Objekt se nalézá na souřadnicích 5°11 ́ jižní šířky, 74°04 ́ západní délky a mnohým badatelům připomíná vrak nějakého kosmického plavidla.

A s t e r o i d V e s t avesta.jpg

Asteroid Vesta patří k jedněm z největších asteroidů ve sluneční soustavě. V průměru má téměř 600 km. V současné době kolem tohoto tělesa obíhá americká sonda „Danw“, která ji zkoumá a snímkuje. Na Zemi zasílá snímky ve vysokém rozlišení. Snímek z loňského 12. prosince zaujal badatele Josepha Skippera, který na něm rozeznal diskovitý předmět pokrytý vrstvou zeminy. Bližší informace na http://www.marsanomalyresearch.com/evidence-reports/2011/214/asteroid-vesta.htm a v češtině na http://www.kpufo.cz/portal/view.php?cisloclanku=2012011702.

Z á v ě r

K haváriím UFO tedy zřejmě nedochází jen na Zemi, ale jak je vidět i ve vesmíru. Na stroje pozemské výroby asi těžko můžeme něco svést, neboť dva ze tří případů z první části článku se odehrávají prokazatelně před kosmonautickou érou a ten třetí případ pozorují samotní astronauté, které bychom asi málo podezírali z toho, že by neměli přehled o tom, co se kolem nich ve vesmíru děje.

A co ty případy z druhé části článku? Samozřejmě je možné, že to jsou všechno jen bizarní skalní a horské útvary. Ale skutečně se tam nacházejí! Byly vyfotografovány a zkrátka tam jsou! Co se týká čtyř zmíněných marťanských případů, zde mne zaráží jedna věc. Všechny se totiž nalézají v jedné části Marsu, jako kdyby se v přirovnání s naší domovskou planetou měli všechny odehrát například v severní části Jižní Ameriky. Tady na Marsu se všechny nacházejí v oblasti kaňonu Valles Marineris. To je největší příkopový systém ve sluneční soustavě. Je dlouhý 3800 km a jeho hloubka při průměrné šířce 200 km je až 7 kilometrů. Když si ho prohlédneme, zjistíme, že se podobá labyrintu. Představme si čistě teoreticky, že se jsme v nějakém létajícím stoji a chceme se v něm proletět. Dá se předpokládat, že letový pohyb takovým to prostředím bude nesmírně komplikovaný. Je snad i v tom původ všech zmíněných marťanských anomálií, připomínající havarované létající stroje?

Valles_Marineris.jpg

Požité zdroje včetně fotografií: uvedené v článku, wikipedia

Související články:

Marťanská obrázková galérie

Pyramidové struktury na Marsu

Sedm nejznámějších tváří z Marsu

Havárie UFO (UFO crashes)

Ovlivňuje Měsíc havárie UFO?

Autor: Libor Čermák | čtvrtek 5.4.2012 13:54 | karma článku: 22.97 | přečteno: 5658x

Další články blogera

Libor Čermák

Proti obnově mariánského sloupu tedy určitě nejsem!

V době, kdy se z fotek mažou kříže na kostelech, aby se náhodou vyznavači podivných náboženských kultů z ještě nesmyslnějších důvodů neurazili, se může naopak v Praze obnovit úžasná mariánská památka,která možná nemá jinde obdoby.

17.9.2017 v 5:33 | Karma článku: 30.05 | Přečteno: 679 |

Libor Čermák

Pěší výlet kolem Františkových Lázní

V pořadí druhý pěší výlet, který jsem udělal během své dovolené na Chebsku, vedl z Františkových Lázní přes Motýlí dům, přírodní rezervaci SOOS do města Skalná. I to byl velice zajímavý výlet.

14.9.2017 v 8:04 | Karma článku: 11.75 | Přečteno: 370 |

Libor Čermák

Lidice a Libice. Podobnost čistě náhodná?

Historie se opakuje. Říká se, že kdo ji zapomene, bude ji muset prožít znova. Souvislosti, které bych vám dnes nabídl, svědčí o tom, že vše je možná ještě daleko hlubší. A to až přímo záhadné. Lidice a Libice. Co pak vám to říká?

13.9.2017 v 0:13 | Karma článku: 14.81 | Přečteno: 768 |

Libor Čermák

Hrad Vildštejn

V dnešním fotoblogu bych vás rád pozval na jeden z nejstarších českých hradů, a to románský hrad Vildštejn v západočeském městě Skalná. A kupodivu má cosi společného i s Krkonošskými pohádkami.

4.9.2017 v 5:52 | Karma článku: 17.83 | Přečteno: 611 |

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 17.27 | Přečteno: 384 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.06 | Přečteno: 242 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 5.98 | Přečteno: 83 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice trochu chybí.... fyzika, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 19.95 | Přečteno: 506 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.17 | Přečteno: 516 | Diskuse
Počet článků 1702 Celková karma 22.31 Průměrná čtenost 1753

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým. Děkuji také všem svým voličům, že mi i pro nové volební období pomohli obhájit mandát člena zastupitelstva MČ Praha 22

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.