Po stopách životonosných meteoritů

12. 02. 2012 6:04:00
To, že život je rozšířen takřka po celém vesmíru, je názor, ke kterému se stále přiklání víc a víc vědců. A jednou z velice pravděpodobných hypotéz, vysvětlující vznik života na planetách, je tzv. „panspermie“. Pojďme si o ní říci něco víc.

Hypotéza panspermie říká, že život na jednotlivých planetách se může vesmírem šířit pomocí kosmických spór, které se tam zanesou za pomocí vesmírného materiálu od jinud (meteority, komety apod.). A není to zas tak nová věc. O něčem podobném přemýšlel už řecký filozof Anaxagoras v 5. století před naším letopočtem. V moderní době se touto teorii podrobněji zabývali takoví vědci, jako Švéd Jöns Jacob Berzelius, Lord Kelvin, Němec Hermann von Helmholtz, Svante Arrhenius (viz článek Významní vědci se vyslovují pro život ve vesmíru) či Sir Fred Hoyle. A nedávno tuto hypotézu podpořil i tým vědců z NASA, vedený Michaelem Callahanem, který zkoumal uhlíkové sloučeniny z meteoritů. Přišel na to, že meteority obsahují adenin a guanin - dvě základní nukleové báze, jež jsou základem pro DNA. Kromě toho tam objevili i další chemikálie, které hrají roli v biologických procesech, například xantin nebo hypoxantin (zdroj: Život přišel z vesmíru, dokazuje NASA analýzou meteoritů)

Je to hypotéza velice zajímavá, která překonává skeptiky neustále omílanou věc, tedy složitost života. Tito lidé, kteří jsou skeptičtí ke vzniku života mimo Zemi, tvrdí, že život je tak složitý, že je málo pravděpodobné, že by se to tak měl zopakovat i jinde. Rádi ho pak například přirovnávají k písmenkům, z nichž je velice malá pravděpodobnost, že by se dokázala náhodně poskládat například do anglického slovníku. Tento osamocenionistický názor na vznik života ve vesmíru se však dá překonat dvěma způsoby. Jednak je to zákon opakování. Jestliže někde něco jde, je pravděpodobné, že na stejném či obdobném principu se to dokáže vytvořit i někde jinde. A druhý způsob je právě hypotéza „panspermie“. To proto, že i kdyby skutečně život vznikl před miliardami let na jednom jediném místě v galaxii, kosmické spóry se postarají o to, aby ho v dalších milionech a miliardách let rozšířili po celé galaxii. A pokud se dostanou na místo s příznivými podmínkami, zapustí tam svoje kořeny a rozšíří se tak život i tam.

Je však vůbec možné, aby se takovýto materiál dokázal takto rozšířit po galaxii? Vždyť i nám s našimi technickými prostředky by cesta ke Slunci nebližší hvězdě Proximě trvala tisíce let. Ano to je pravda, ale nesmíme zapomenout dvě věci. Jednak to, že v historii vesmíru se nejedná o tisíce let, ale o miliony a miliardy let. A pak to, že mezi vesmírnými tělesy se jedná o úplně jiné rychlosti, než jaké známe zde z naší pozemské techniky. Psal jsem o tom například v článku „Kosmická loď Země začíná další etapu své pouti“, kde se o tom podrobněji zmiňuji. Jestliže například cesta Apolla 11 na Měsíc trvala 4 dny, tak naše planeta Země při svém oběhu kolem Slunce zvládne tu samou vzdálenost za 3,5 hodiny. To ovšem nic není proti tomu, jak se ve vesmíru pohybuje celá naše planetární soustava i se Sluncem. Nalézáme se zhruba 26 tisíc světelných let od středu Mléčné dráhy, a tu tak vždy jednou za 230 milionů let oběhneme kolem dokola, což je trasa dlouhá neuvěřitelných 163 tisíc světelných let!. A doba 230 milionů let je zas nepatrný časový úsek s celkovým stářím jak Slunce (4,5 mld. let), tak vesmíru jako takového (asi 14 mld. let). Takže z těchto popsaných důvodů bych už kosmické vzdálenosti v rámci hypotézy panspermie neřešil.

M e t e o r i t y p o d p o r u j í c í h y p o t é z u p a n s p e r m i e

Abychom nebyli jen na bázi teoretických úvah, chtělo by to tuto hypotézu podpořit nějakými konkrétními případy, že se tak zřejmě skutečně děje. A co jiného by nám to mělo potvrdit více, než nálezy meteoritů, které tuto hypotézu podporují. Dovoluji si Vás teď pozvat na prohlídku těch nejznámějších.

A L H 8 4 0 0 1alh.jpg

V roce 1984 byl na Antarktidě.objeven meteorit zhruba o velikosti bramboru a podle místa svého nálezu Allan Hills pojmenován ALH 84001. Celá událost vlastně začíná před 15 miliony lety, kdy se s Marsem srazil velký meteorit, čímž se z rudé planety uvolnilo do vesmíru určitý počet jeho úlomků. Jedním z nich byl i tento kámen, který se pohyboval vesmírem a před 13 tisíci lety se zřítil na Zem. Protože na Antarktidě je věčný led, tak se tam spadlé meteority hledají velice dobře. Tak byl v roce 1984 nalezen i ALH 84001. Vědci z NASA, Open University a Přírodovědného muzea v Londýně potvrdili na základě jeho složení, že tato hornina skutečně pochází z Marsu. Ovšem to nebylo vše, co tento tajuplný meteorit skýtal. Nechme však mluvit ředitele NASA Daniela Goldina:"Učinili jsme ohromující objev, který poukazuje na to, že na Marsu existovala primitivní forma mikroskopického života před více než třemi miliardami let. Chtěl bych, aby každému bylo jasné, že nemluvíme o malých zelených mužíčcích, jsou to extrémně malé jednobuněčné struktury, které se podobají pozemským bakteriím." Ano, vždyť tyto fosílie byly nalezeny právě v tomto meteoritu. Tato zpráva zapůsobila jako blesk z čistého nebe. Mnozí vědci v tomto kameni začali vidět důkaz, že život se nevyvinul jen na třetí planetě sluneční soustavy. Dokonce i sám tehdejší americký prezident Bill Clinton si ho všiml a prohlásil: „Hornina k nám promlouvá přes všechny ty miliardy let a miliony mil. Hovoří o možnosti života. Jestliže se tento objev potvrdí, je to s jistotu jedno s nejpřekvapivějších nahlédnutí do vesmíru, jakého se vědě doposud dostalo.“ Ovšem ozvaly se i hlasy kritiků, které začaly tvrdit, že se kameny mohly kontaminovat až zde na Zemi. A tak povyk kolem tohoto 2 kg těžkého kamenu začal postupně ochlazovat. Jenomže v roce 2009 se naštěstí opět vrátil na scénu. Vědci totiž použili lepší přístroje a modernější vybavení a znovu si na legendární meteorit posvítili. A výsledek? Dokonce i mnozí skeptici z roku 1996 začínají mít na věc jiný názor. Například astrobiolog Dennis Bazylinsky z University v Nevadě prohlásil: "Myslím, že studie je excelentní. Dosud jsem byl skeptik, ale dokument v podstatě vyloučil nebiologické vysvětlení." Nově objevené struktury, které připomínají produkci bakterií, se totiž nalézají hlouběji pod povrchem kamene, což naznačuje, že tam byly dříve, než kámen dopadl na Zemi.“ (viz můj článek „Blíží se už konec jedinečnosti pozemského života?“ a http://cermak.libor.sweb.cz/mars1.htm

M e t e o r i t M u r c h i s o nMurchison.jpg

Tento meteorit dopadl na Zemi jako velice jasný bolid 28. září 1969 u australského města Murchison. Je zajímavý především tím, že obsahuje organické sloučeniny jako například nejrůznější aminokyseliny, alifatické uhlovodíky, aromatické uhlovodíky, fullereny, karboxylové kyseliny, hydrokarboxylové kyseliny, alkoholy, sulfokyseliny, puriny a pyramidiny) (zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Murchison_meteorite)

M e t e o r i t N a k h l anakhla.jpg

Je to meteorit obdobného typu jako ALH84001, to znamená, že svým původem pochází z Marsu. Dopadl 28. června 2011 do oblasti nedaleko Alexandrie v Egyptě. Dle jeho výzkumu vykazuje meteorit známky jednak vodních procesů na Marsu (uhličitany a hydratované minerály). V roce 1999 byl v NASA učiněn jeho výzkum za pomocí optického mikroskopu a rastrovacího elektronového mikroskopu, který odhalil biomorfické struktury. Byl nalezen hojný komplexní uhlíkatý materiál připomínající účinky bakterií. Kromě toho byly v meteoritu nalezeny ještě aminokyseliny. (http://en.wikipedia.org/wiki/Nakhla_meteorite)

M e t e o r i t S h e r g o t t yShergotty.jpg

Meteorit Shergotty dopadl 25. srpna 1865 v Indii. Nové studie ukazují, že některé složky tohoto meteority můžou být biofilmem nějakého mikrobiologického společenství. (http://en.wikipedia.org/wiki/Shergotty_meteorite)

G r a v e N u n a t a k s 9 5 2 2 9

Tento zajímavý meteorit byl objeven v roce 1995 na Antarktidě. Vědci z univerzity v Santa Cruz pod vedením Sandry Pizzaelové analyzovali část vzorku a své závěry zveřejnili v roce 2011. Zjistili mimo jiné, že meteorit obsahuje množství amoniaku, jehož hlavní částí je dusík, nezbytný pro vznik života. (zdroj: Vznik života na Zemi aktivovaly látky z vesmíru, ukazuje meteorit v Antarktidě)

Z á v ě r

Na hypotéze panspermie je nejdůležitější ten fakt, že překonává ten názor, že i kdyby život vznikl pouze na jednom jediném místě v Mléčné dráze, dokáže se tak postupně rozšířit i jinam, třeba po celé galaxii. A každou takto nově „oplodněnou“ planetou by se pak v dalším kole šířil o to víc. Takže je to další důvod, že bychom v tomto hyperobřím hvězdném ostrově vlastně neměli být vůbec sami. A to už nemluvím o tom, že kdyby se vznik života dokázal někde opět zopakovat, o to víckrát by pak byl po celé galaxii hojnější! A navíc ze studia mikroorganizmů z kalifornského jezera Mono Lake víme, že místo některých chemických prvků, na nichž je založen život náš, může příroda použít i prvky jiné (viz článek: Kalifornské jezero Mono Lake a mimozemský život). Zkrátka a dobře, už jednou a pro vždy opusťme stále ještě přežívající názor, že život zde na Zemi je něco v rámci galaxie a dokonce i vesmíru něco jedinečného. Vše směřuje k tomu, že život je ve vesmíru hojnější víc, než si vůbec umíme představit.

Zdroj: wikipedie, odkazy použité v článku

Fotografie: wikipedie

Související články:

Významní vědci se vyslovují pro život ve vesmíru

Jak nalézt mimozemské civilizace?

Křesťanství a mimozemské civilizace, jde to k sobě?

Svět potřebuje zažít pořádný šok!

Objevy planet v zóně života se množí

Nové naděje na mimozemský život

Tak jsme zas prý ve vesmíru sami. Fakt?

Kalifornské jezero Mono Lake a mimozemský život

Kde všude hledat život ve sluneční soustavě?

Víra ve vzácnost života ve vesmíru je také jen víra

Planeta s podmínkami pro život objevena!

Nové objevy nám přibližují existenci života ve vesmíru

Blíží se už konec jedinečnosti pozemského života?

Byl už zachycen signál mimozemské civilizace?

Ať žije život mimo Zemi!

Rubrika.Vesmír a život v něm

Autor: Libor Čermák | neděle 12.2.2012 6:04 | karma článku: 16.87 | přečteno: 1650x

Další články blogera

Libor Čermák

Budou současní umělci stejně odvážní jako tvůrci "Takové normální rodinky"?

Na internetu jsem narazil na článek, který se zabýval tím, proč už nepokračovalo natáčení nových dílů seriálu "Taková normální rodinky". Kvůli požadavkům ČST seriál zpolitizovat. A tím by se ale měli inspirovat i současní umělci!

14.11.2018 v 6:38 | Karma článku: 19.81 | Přečteno: 417 |

Libor Čermák

Autoři příběhů by se měli postavit proti ideologii genderismu-multikulturalismu

Genderismus-multikulturalismus představuje v současné době největší ohrožení svobody slova. A ohrožuje i literární tvorbu, zvláště chlapeckou, protože jí chce přikazovat, jak má správně ideologicky vypadat dobová prezentace.

13.11.2018 v 10:45 | Karma článku: 28.67 | Přečteno: 551 |

Libor Čermák

Křesťanské záhady a zázraky v USA

USA nejsou časté na křesťanské záhady. Ale i tak několik zajímavých případů se mi tu podařilo vypátrat. I zde došlo k mariánským zjevením a dalším podobným podivuhodnostem. A co víc? Tři z nich podporují i moje hypotézy!

13.11.2018 v 5:55 | Karma článku: 12.73 | Přečteno: 413 |

Libor Čermák

Přístup k některým spisovatelům je barometrem stavu svobody a demokracie ve společnosti

Erich von Däniken a Jaroslav Foglar. Dva spisovatelé, kteří na první pohled spolu nemají téměř nic společného. Ale na ten druhý pohled zjistíme, že toho mají možná společného více, než si myslíme. Ukážu vám to:

10.11.2018 v 18:33 | Karma článku: 33.11 | Přečteno: 965 |

Další články z rubriky Věda

Libor Čermák

Křesťanské záhady a zázraky v USA

USA nejsou časté na křesťanské záhady. Ale i tak několik zajímavých případů se mi tu podařilo vypátrat. I zde došlo k mariánským zjevením a dalším podobným podivuhodnostem. A co víc? Tři z nich podporují i moje hypotézy!

13.11.2018 v 5:55 | Karma článku: 12.73 | Přečteno: 413 |

Jan Fikáček

Kterak zařídit, aby zítra nevyšlo Slunce

Že nepochybujete o tom, že zítra vyjde Slunce? Že je to naprostá jistota? Ano! Je dobré si uvědomit, že je to tak extrémně jisté, že o tom nikdo trochu při smyslech vůbec nebude pochybovat. Nicméně...

12.11.2018 v 9:21 | Karma článku: 27.74 | Přečteno: 1121 | Diskuse

Dana Tenzler

Fyzika na jezírku … co o ní víme my a co vodoměrky?

Vypadá to, jako by běhaly po tenké fólii, napnuté na vodní hladině. Nikdy ji neprošlápnou a nenamočí se. Jak se hmyz (vodoměrka nebo bruslařka) udrží na hladině, vysvětluje (jak jinak) fyzika. (délka blogu 3 min.)

12.11.2018 v 8:00 | Karma článku: 23.98 | Přečteno: 575 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Tajemství svobodné vůle

Celý vesmír i život má být jeden řetězec příčin a následků. S tímto tvrze­ním se nedá nesouhlasit. Při pohledu zpět zjistíme, že vše, co se nám v životě přihodilo, co jsme udělali i neudělali, bylo nějak podmíněno.

11.11.2018 v 17:30 | Karma článku: 10.75 | Přečteno: 535 | Diskuse

Jan Mestan

Vidět Zemi růst

Chile je zemí, kde jsou častá zemětřesení. Dokonce tam nastalo to nejsilnější naměřené v roce 1960 o síle 9.5. Takové zemětřesení pak vede k vertikálním zdvihům. A to dost značným. Jednorázově se jedná o decimetry až metry.

10.11.2018 v 14:08 | Karma článku: 19.10 | Přečteno: 354 | Diskuse
Počet článků 2038 Celková karma 29.23 Průměrná čtenost 1775

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více

Najdete na iDNES.cz