To, že mimozemský život už není vnímán jen jako rozmar snílků a fantastů, ale jako jev, který je pravděpodobnější než cokoliv jiného, dokazuje i to, že se k němu vyslovuje kladně celá řada významných vědců. A tak zde bych chtěl vypsat panteon těch nejznámějších.
F r a n k D r a k e
Je americký profesor
astronomie a astrofyziky na kalifornské univerzitě v Santa Cruz, kde se v roce 1984 stal i děkanem. Tento muž se do historie vědy a do historie hledání mimozemských civilizací zapsal hned několika významnými počiny. Jednak byl autorem úplně prvního pokusu o rádiové spojení s mimozemskými civilizacemi, známého jako Projekt OZMA. A samozřejmě také byl duchovním otcem programu SETI. Těmito projekty jsem se podrobněji zabýval v článku „Byl už zachycen signál mimozemské civilizace?“. Kromě toho je autorem i známé Drakeovy rovnice, která určuje počet komunikaceschopných mimozemských civilizací. Podle této rovnice se jen v naší galaxii vyskytuje minimálně deset komunikaceschopných mimozemských civilizací.
xnfffL
- N – předpokládaný výsledek, počet vyspělých inteligentních civilizací schopných mezihvězdné komunikace
- R* – označení přírůstku počtu hvězd v Mléčné dráze za určité období (6 – 40; 10 za rok)
- fp – podíl hvězd, které (podobně jako Slunce) mají okolo sebe planetární systémy
- ne – průměrná hodnota počtu planet v planetárním systému, na kterých panují vhodné podmínky pro život
- fl – poměr z předchozích vhodných planet, na kterých se život skutečně vyvine
- fi – poměr z předchozího, kde život vznikl a rozvíjel se až k inteligentní formě života
- fc – podíl inteligentních forem života, které dosáhly schopnosti aktivní mezihvězdné komunikace
- L – odhad délky existence inteligentní životní formy schopné mezihvězdné komunikace
C a r l S a g a n
Byl americký vědec, astronom, astrofyzik a popularizátor astronomie, jenž mimo jiné podporoval projekt SETI – projekt hledání mimozemských civilizací. Společně s výše jmenovaným profesorem Frankem Drakeem navrhl Dr. Sagan radiové poselství do vesmíru, které bylo 16. listopadu 1974 vysláno radioteleskopem v Arecibu ke kulové hvězdokupě M13. Také sestavil první hmatatelné poselství lidstva do vesmíru, kdy na navrhl pozlacené plakety, které se umístily na sondách Pioneer 10, Pioneer 11 a Voyager a které nesly poselství pozemské civilizace pro případ, že by se setkaly s mimozemskou inteligencí. Kromě toho byl jedním z prvních vědců, kteří přišli s nápadem zařadit Saturnův měsíc Titan a Jupiterovu Europu mezi potencionálně obyvatelné, i když jen na úrovni nejjednodušších organizmů.
S t e p h e n H a w k i n g
Je v současnosti snad nejznámější kosmolog a teoretický fyzik, jenž je považován za pokračovatele Alberta Einsteina. I on považuje mimozemský život ve vesmíru za zcela jistý, k čemuž se dopracoval na základě matematických výpočtů. Ve svých úvahách dokonce uvažuje tak daleko, že život by mohl existovat nejen na planetách, ale i na jiných místech ve vesmíru, které zdánlivě nejsou pro život příznivé. Současně se však domnívá, že by případné setkání s mimozemskými entitami mohlo být pro lidstvo ohrožující.
W e r n h e r v o n B r a u n
V knize Ericha von Dänikena „Vzpomínky na budoucnost“, kde je publikován rozhovor s Wernherem von Braunem, konstruktérem nejprve německých a později hlavním konstruktérem amerických raket (a mimo jiné i rakety Saturn 5, která vynesla lidi k Měsíci). V rozhovoru se tento vědec zcela otevřeně přiznává k přesvědčení o existenci mimozemského života. V nekonečných dálkách vesmíru pokládá za pravděpodobnou jak existenci rostlin a živočichů, ale také inteligentních bytostí.
N i k o l a j K a r d a š e v
Tento významný ruský vědec a astrofyzik je zástupcem ředitele ruského Ústavu pro kosmický výzkum. Kardašev se podílel na sovětském úsilí hledat mimozemské civilizace a přišel s nápadem, že mnohé vesmírné civilizace můžou být miliony i miliardy let před námi. Pro tento předpoklad vytvořil tzv. Kardašovu škálu, kterou nyní představím:
172638
J o s i f Š k l o v s k i j
Dalšího významného vědce, kterého bych zařadil do této kategorie, je astronom a astrofyzik Josif Šklovskij. Díky knize „Miliony cizích světů“, se stal velkým zastáncem toho, co je názvu i samotné knihy, tedy existence mimozemských civilizací.
S v a n t e A r r h e n i u s
Byl švédský fyzik a chemik a nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1903. Za svého bohatého vědeckého života podrobně rozpracoval i tzv. hypotézu „panspermie“, tj. hypotézu, že život se ve vesmíru přenáší z planety na planetu za pomocí kosmických spór a pokud jsou na planetě příznivé podmínky, život se tam uchytí.
Z á v ě r
A v současné době jsou to hlavně objevy exoplanet v zónách života (Objevy planet v zóně života se množí), což je dalším důvodem, proč i v současné době o možnosti mimozemského života i mimozemských civilizací stále častěji uvažuje víc a víc vědců. A hlavně i těch seriozních, mezi něž lze zcela určitě zařadit i všechny ty výše jmenované. Vše to nasvědčuje jednomu. Pokud někdo považuje existenci mimozemského života a civilizací za možnou, rozhodně to není věc, za kterou by se musel nějak stydět či snad dokonce čekat výsměch! Vždyť je na jedné lodi ze všemi těmi prominentními vědci, o nichž jsem se zmínil!
Kromě toho v dnešní době už nejsou proti existenci mimozemského života ani představitelé většiny hlavních křesťanských církví, podrobněji jsem o tom psal v článku „Křesťanství a mimozemské civilizace, jde to k sobě?“
Takže pokud v dnešním světě v této oblasti něco působí směšně a neseriozně, tak je to už snad jedině ona víra v jedinečnost, vzácnost či osamělost života ve vesmíru, které pracovně říkám „osamocenionizmus“. Jak už jsem psal několikrát, tato hypotéza není založena na žádných vědeckých základech, ale pouze na předsudcích a antropocentrickém pocitu některých jedinců o naší výjimečnosti ve vesmíru. Jsem strašně rád, že všechny tyto prominentní vědce, o kterých jsem se dnes zmínil, nemusíme do takovéto kolonky zařazovat. Pokud vím, všichni tito jsou lidé, kteří o vesmíru mají či měli větší znalosti, než kdokoliv z nás. Z toho vyplývá, že neexistuje žádný důvod nebýt s nimi na jedné lodi. Zkrátka a dobře, dnes vše hraje do karet názoru o všeobecně hojném rozšíření života ve vesmíru a já tak v žádném případě nemám důvod se s ním neztotožňovat.
Zdroj: wikipedie
Däniken E.: Vzpomínky na budoucnost, Baronet, Praha 1996
Použitá foto: wikipedie
Související články: v rubrice Vesmír a život v něm
