Pondělí 8. března 2021, svátek má Gabriela
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 8. března 2021 Gabriela

Významní vědci se vyslovují pro život ve vesmíru

9. 02. 2012 6:37:00
To, že mimozemský život už není vnímán jen jako rozmar snílků a fantastů, ale jako jev, který je pravděpodobnější než cokoliv jiného, dokazuje i to, že se k němu vyslovuje kladně celá řada významných vědců. A tak zde bych chtěl vypsat panteon těch nejznámějších.

F r a n k D r a k e

Je americký profesorDrake.jpg
astronomie a astrofyziky na kalifornské univerzitě v Santa Cruz, kde se v roce 1984 stal i děkanem. Tento muž se do historie vědy a do historie hledání mimozemských civilizací zapsal hned několika významnými počiny. Jednak byl autorem úplně prvního pokusu o rádiové spojení s mimozemskými civilizacemi, známého jako Projekt OZMA. A samozřejmě také byl duchovním otcem programu SETI. Těmito projekty jsem se podrobněji zabýval v článku „Byl už zachycen signál mimozemské civilizace?“. Kromě toho je autorem i známé Drakeovy rovnice, která určuje počet komunikaceschopných mimozemských civilizací. Podle této rovnice se jen v naší galaxii vyskytuje minimálně deset komunikaceschopných mimozemských civilizací.

Drakeova rovnice

N= R* x fp x ne x fl x fi x fc x L

  • N – předpokládaný výsledek, počet vyspělých inteligentních civilizací schopných mezihvězdné komunikace
  • R* – označení přírůstku počtu hvězd v Mléčné dráze za určité období (6 – 40; 10 za rok)
  • fp – podíl hvězd, které (podobně jako Slunce) mají okolo sebe planetární systémy
  • ne – průměrná hodnota počtu planet v planetárním systému, na kterých panují vhodné podmínky pro život
  • fl – poměr z předchozích vhodných planet, na kterých se život skutečně vyvine
  • fi – poměr z předchozího, kde život vznikl a rozvíjel se až k inteligentní formě života
  • fc – podíl inteligentních forem života, které dosáhly schopnosti aktivní mezihvězdné komunikace
  • L – odhad délky existence inteligentní životní formy schopné mezihvězdné komunikace

C a r l S a g a nSagan.JPG

Byl americký vědec, astronom, astrofyzik a popularizátor astronomie, jenž mimo jiné podporoval projekt SETI – projekt hledání mimozemských civilizací. Společně s výše jmenovaným profesorem Frankem Drakeem navrhl Dr. Sagan radiové poselství do vesmíru, které bylo 16. listopadu 1974 vysláno radioteleskopem v Arecibu ke kulové hvězdokupě M13. Také sestavil první hmatatelné poselství lidstva do vesmíru, kdy na navrhl pozlacené plakety, které se umístily na sondách Pioneer 10, Pioneer 11 a Voyager a které nesly poselství pozemské civilizace pro případ, že by se setkaly s mimozemskou inteligencí. Kromě toho byl jedním z prvních vědců, kteří přišli s nápadem zařadit Saturnův měsíc Titan a Jupiterovu Europu mezi potencionálně obyvatelné, i když jen na úrovni nejjednodušších organizmů.

S t e p h e n H a w k i n gHawking.jpg

Je v současnosti snad nejznámější kosmolog a teoretický fyzik, jenž je považován za pokračovatele Alberta Einsteina. I on považuje mimozemský život ve vesmíru za zcela jistý, k čemuž se dopracoval na základě matematických výpočtů. Ve svých úvahách dokonce uvažuje tak daleko, že život by mohl existovat nejen na planetách, ale i na jiných místech ve vesmíru, které zdánlivě nejsou pro život příznivé. Současně se však domnívá, že by případné setkání s mimozemskými entitami mohlo být pro lidstvo ohrožující.

W e r n h e r v o n B r a u nBraun.jpg

V knize Ericha von Dänikena „Vzpomínky na budoucnost“, kde je publikován rozhovor s Wernherem von Braunem, konstruktérem nejprve německých a později hlavním konstruktérem amerických raket (a mimo jiné i rakety Saturn 5, která vynesla lidi k Měsíci). V rozhovoru se tento vědec zcela otevřeně přiznává k přesvědčení o existenci mimozemského života. V nekonečných dálkách vesmíru pokládá za pravděpodobnou jak existenci rostlin a živočichů, ale také inteligentních bytostí.

N i k o l a j K a r d a š e v

Tento významný ruský vědec a astrofyzik je zástupcem ředitele ruského Ústavu pro kosmický výzkum. Kardašev se podílel na sovětském úsilí hledat mimozemské civilizace a přišel s nápadem, že mnohé vesmírné civilizace můžou být miliony i miliardy let před námi. Pro tento předpoklad vytvořil tzv. Kardašovu škálu, kterou nyní představím:

Kardašova škála

Jedná se o stupnici 0 – 3, kde hlavním měřítkem je množství energie, kterou umí sledovaná civilizace využít. Mezi jednotlivými stupni pak toto množství logaritmicky narůstá.

0 - civilizace na úrovni naší pozemské civilizace

1 - Civilizace schopná využít zdroje své domovské planety (cca 1017 W)

2 - Civilizace schopná využít zdroje své domovské hvězdy (cca 1026 W)

3 - Civilizace schopná využít zdroje své domovské galaxie (cca 1038 W)

Pro srovnání, naše civilizace se nyní nachází na pozici „0,72“. Pozici „0,73“ bychom měli dosáhnout v roce 2030, pozici „1“, tedy civilizací 1. typu bychom se měli stát kolem roku 2200, civilizací 2. typu kolem roku 5200 a civilizací 3. typu pak kolem roku 17800. (zdroj: wikipedie)

J o s i f Š k l o v s k i jShklovskiy.jpg

Dalšího významného vědce, kterého bych zařadil do této kategorie, je astronom a astrofyzik Josif Šklovskij. Díky knize „Miliony cizích světů“, se stal velkým zastáncem toho, co je názvu i samotné knihy, tedy existence mimozemských civilizací.

S v a n t e A r r h e n i u sArrhenius.jpg

Byl švédský fyzik a chemik a nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1903. Za svého bohatého vědeckého života podrobně rozpracoval i tzv. hypotézu „panspermie“, tj. hypotézu, že život se ve vesmíru přenáší z planety na planetu za pomocí kosmických spór a pokud jsou na planetě příznivé podmínky, život se tam uchytí.

Z á v ě r

A v současné době jsou to hlavně objevy exoplanet v zónách života (Objevy planet v zóně života se množí), což je dalším důvodem, proč i v současné době o možnosti mimozemského života i mimozemských civilizací stále častěji uvažuje víc a víc vědců. A hlavně i těch seriozních, mezi něž lze zcela určitě zařadit i všechny ty výše jmenované. Vše to nasvědčuje jednomu. Pokud někdo považuje existenci mimozemského života a civilizací za možnou, rozhodně to není věc, za kterou by se musel nějak stydět či snad dokonce čekat výsměch! Vždyť je na jedné lodi ze všemi těmi prominentními vědci, o nichž jsem se zmínil!

Kromě toho v dnešní době už nejsou proti existenci mimozemského života ani představitelé většiny hlavních křesťanských církví, podrobněji jsem o tom psal v článku „Křesťanství a mimozemské civilizace, jde to k sobě?

Takže pokud v dnešním světě v této oblasti něco působí směšně a neseriozně, tak je to už snad jedině ona víra v jedinečnost, vzácnost či osamělost života ve vesmíru, které pracovně říkám „osamocenionizmus“. Jak už jsem psal několikrát, tato hypotéza není založena na žádných vědeckých základech, ale pouze na předsudcích a antropocentrickém pocitu některých jedinců o naší výjimečnosti ve vesmíru. Jsem strašně rád, že všechny tyto prominentní vědce, o kterých jsem se dnes zmínil, nemusíme do takovéto kolonky zařazovat. Pokud vím, všichni tito jsou lidé, kteří o vesmíru mají či měli větší znalosti, než kdokoliv z nás. Z toho vyplývá, že neexistuje žádný důvod nebýt s nimi na jedné lodi. Zkrátka a dobře, dnes vše hraje do karet názoru o všeobecně hojném rozšíření života ve vesmíru a já tak v žádném případě nemám důvod se s ním neztotožňovat.

Zdroj: wikipedie

Däniken E.: Vzpomínky na budoucnost, Baronet, Praha 1996

Použitá foto: wikipedie

Související články: v rubrice Vesmír a život v něm

Autor: Libor Čermák | čtvrtek 9.2.2012 6:37 | karma článku: 18.51 | přečteno: 2025x

Další články blogera

Libor Čermák

Předjarní pěší výlet po pražských rozhlednách

Tak sezení doma už bylo dost. Proto jsem se rozhodl, že po dlouhé době musím vyrazit zas na nějaké své toulky. A k výletu jsem zvolil dvě pražské rozhledny. A nejen je. I hezké rybníky, parky a jedno legendární bojiště.

7.3.2021 v 6:48 | Karma článku: 15.78 | Přečteno: 269 |

Libor Čermák

Jen ať se pěkně stane hlavním tématem letošních voleb tzv. politická hyperkorektnost

Pořád nevíte, jaké by mělo být hlavní téma letošních voleb? Já bych si přál, aby strany daly pěkně najevo, jak se chtějí stavět k tématům tzv. hyperkorektností. Zda jsou za nimi anebo za svobodné názory každého jednotlivce.

14.2.2021 v 13:57 | Karma článku: 33.31 | Přečteno: 891 |

Libor Čermák

Chtít zakazovat filmy kvůli módním politickým trendům je špatnost na entou

To mne zase nadzdvihly mandle názory, které jsem se dozvěděl z jednoho článku na idnes.cz. Prý film, který by se měl podle nich zakázat, je muzkiál Pomáda. Cože? Zakázat film či příběh? Takhle že myslí demokrati? Ne!

3.2.2021 v 11:29 | Karma článku: 40.02 | Přečteno: 1194 |

Libor Čermák

Přestaňme používat slovo "Sudety"

Mezi českými novináři se v poslední době rozmohl takový nešvar. Oni velice často používají slovo "Sudety". Přitom toto slovo lze nahradit daleko lepšími výrazy, jako je například "české pohraničí.

17.1.2021 v 7:52 | Karma článku: 37.93 | Přečteno: 1307 |

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Není oheň jako oheň

Co je to vlastně plamen svíčky a jak se liší od plamene táboráku nebo třeba plynového vařiče? (délka blogu 3 min.)

8.3.2021 v 8:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Dana Tenzler

Který pól je chladnější - severní nebo jižní?

Jaké teploty panují na pólech naší planety - a proč se liší? Jak silná je ledová kra na pólu Země? (délka blogu 3 min.)

4.3.2021 v 8:00 | Karma článku: 26.36 | Přečteno: 445 | Diskuse

Jan Tomášek

Co se děje kolem elektřiny 7 - jak na mikrovlnku 3

Doplněná verze předchozího příspěvku o ilustraci se zaměřením na magnetron - jinak v podstatě žádná další změna.

1.3.2021 v 19:15 | Karma článku: 5.59 | Přečteno: 222 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč se rozvazují tkaničky na botách?

... a proč se rozvazují častěji u dětí než u dospělých? Na vině je zase jednou (a vy to tušíte) ... fyzika. Jednoduchá pomoc. (délka blogu 5 min).

1.3.2021 v 8:00 | Karma článku: 28.60 | Přečteno: 788 | Diskuse

Jan Veselý

Jarní planetární divadlo a nerovná rovnodennost

aneb Topocentrický pohled na vesmír v březnu 2021. Zatímco v únoru drželo dění na obloze půst, v březnu nebudeme vědět, kam se dřív dívat. V hlavních rolích: Mars, Plejády, Aldebaran, Vesta, Měsíc, Slunce...

28.2.2021 v 19:00 | Karma článku: 14.11 | Přečteno: 396 | Diskuse
Počet článků 2358 Celková karma 29.95 Průměrná čtenost 1838

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více

Najdete na iDNES.cz