Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Významní vědci se vyslovují pro život ve vesmíru

9. 02. 2012 6:37:00
To, že mimozemský život už není vnímán jen jako rozmar snílků a fantastů, ale jako jev, který je pravděpodobnější než cokoliv jiného, dokazuje i to, že se k němu vyslovuje kladně celá řada významných vědců. A tak zde bych chtěl vypsat panteon těch nejznámějších.

F r a n k D r a k e

Je americký profesorDrake.jpg astronomie a astrofyziky na kalifornské univerzitě v Santa Cruz, kde se v roce 1984 stal i děkanem. Tento muž se do historie vědy a do historie hledání mimozemských civilizací zapsal hned několika významnými počiny. Jednak byl autorem úplně prvního pokusu o rádiové spojení s mimozemskými civilizacemi, známého jako Projekt OZMA. A samozřejmě také byl duchovním otcem programu SETI. Těmito projekty jsem se podrobněji zabýval v článku „Byl už zachycen signál mimozemské civilizace?“. Kromě toho je autorem i známé Drakeovy rovnice, která určuje počet komunikaceschopných mimozemských civilizací. Podle této rovnice se jen v naší galaxii vyskytuje minimálně deset komunikaceschopných mimozemských civilizací.

Drakeova rovnice

N= R* x fp x ne x fl x fi x fc x L

  • N – předpokládaný výsledek, počet vyspělých inteligentních civilizací schopných mezihvězdné komunikace
  • R* – označení přírůstku počtu hvězd v Mléčné dráze za určité období (6 – 40; 10 za rok)
  • fp – podíl hvězd, které (podobně jako Slunce) mají okolo sebe planetární systémy
  • ne – průměrná hodnota počtu planet v planetárním systému, na kterých panují vhodné podmínky pro život
  • fl – poměr z předchozích vhodných planet, na kterých se život skutečně vyvine
  • fi – poměr z předchozího, kde život vznikl a rozvíjel se až k inteligentní formě života
  • fc – podíl inteligentních forem života, které dosáhly schopnosti aktivní mezihvězdné komunikace
  • L – odhad délky existence inteligentní životní formy schopné mezihvězdné komunikace

C a r l S a g a nSagan.JPG

Byl americký vědec, astronom, astrofyzik a popularizátor astronomie, jenž mimo jiné podporoval projekt SETI – projekt hledání mimozemských civilizací. Společně s výše jmenovaným profesorem Frankem Drakeem navrhl Dr. Sagan radiové poselství do vesmíru, které bylo 16. listopadu 1974 vysláno radioteleskopem v Arecibu ke kulové hvězdokupě M13. Také sestavil první hmatatelné poselství lidstva do vesmíru, kdy na navrhl pozlacené plakety, které se umístily na sondách Pioneer 10, Pioneer 11 a Voyager a které nesly poselství pozemské civilizace pro případ, že by se setkaly s mimozemskou inteligencí. Kromě toho byl jedním z prvních vědců, kteří přišli s nápadem zařadit Saturnův měsíc Titan a Jupiterovu Europu mezi potencionálně obyvatelné, i když jen na úrovni nejjednodušších organizmů.

S t e p h e n H a w k i n gHawking.jpg

Je v současnosti snad nejznámější kosmolog a teoretický fyzik, jenž je považován za pokračovatele Alberta Einsteina. I on považuje mimozemský život ve vesmíru za zcela jistý, k čemuž se dopracoval na základě matematických výpočtů. Ve svých úvahách dokonce uvažuje tak daleko, že život by mohl existovat nejen na planetách, ale i na jiných místech ve vesmíru, které zdánlivě nejsou pro život příznivé. Současně se však domnívá, že by případné setkání s mimozemskými entitami mohlo být pro lidstvo ohrožující.

W e r n h e r v o n B r a u nBraun.jpg

V knize Ericha von Dänikena „Vzpomínky na budoucnost“, kde je publikován rozhovor s Wernherem von Braunem, konstruktérem nejprve německých a později hlavním konstruktérem amerických raket (a mimo jiné i rakety Saturn 5, která vynesla lidi k Měsíci). V rozhovoru se tento vědec zcela otevřeně přiznává k přesvědčení o existenci mimozemského života. V nekonečných dálkách vesmíru pokládá za pravděpodobnou jak existenci rostlin a živočichů, ale také inteligentních bytostí.

N i k o l a j K a r d a š e v

Tento významný ruský vědec a astrofyzik je zástupcem ředitele ruského Ústavu pro kosmický výzkum. Kardašev se podílel na sovětském úsilí hledat mimozemské civilizace a přišel s nápadem, že mnohé vesmírné civilizace můžou být miliony i miliardy let před námi. Pro tento předpoklad vytvořil tzv. Kardašovu škálu, kterou nyní představím:

Kardašova škála

Jedná se o stupnici 0 – 3, kde hlavním měřítkem je množství energie, kterou umí sledovaná civilizace využít. Mezi jednotlivými stupni pak toto množství logaritmicky narůstá.

0 - civilizace na úrovni naší pozemské civilizace

1 - Civilizace schopná využít zdroje své domovské planety (cca 1017 W)

2 - Civilizace schopná využít zdroje své domovské hvězdy (cca 1026 W)

3 - Civilizace schopná využít zdroje své domovské galaxie (cca 1038 W)

Pro srovnání, naše civilizace se nyní nachází na pozici „0,72“. Pozici „0,73“ bychom měli dosáhnout v roce 2030, pozici „1“, tedy civilizací 1. typu bychom se měli stát kolem roku 2200, civilizací 2. typu kolem roku 5200 a civilizací 3. typu pak kolem roku 17800. (zdroj: wikipedie)

J o s i f Š k l o v s k i jShklovskiy.jpg

Dalšího významného vědce, kterého bych zařadil do této kategorie, je astronom a astrofyzik Josif Šklovskij. Díky knize „Miliony cizích světů“, se stal velkým zastáncem toho, co je názvu i samotné knihy, tedy existence mimozemských civilizací.

S v a n t e A r r h e n i u sArrhenius.jpg

Byl švédský fyzik a chemik a nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1903. Za svého bohatého vědeckého života podrobně rozpracoval i tzv. hypotézu „panspermie“, tj. hypotézu, že život se ve vesmíru přenáší z planety na planetu za pomocí kosmických spór a pokud jsou na planetě příznivé podmínky, život se tam uchytí.

Z á v ě r

A v současné době jsou to hlavně objevy exoplanet v zónách života (Objevy planet v zóně života se množí), což je dalším důvodem, proč i v současné době o možnosti mimozemského života i mimozemských civilizací stále častěji uvažuje víc a víc vědců. A hlavně i těch seriozních, mezi něž lze zcela určitě zařadit i všechny ty výše jmenované. Vše to nasvědčuje jednomu. Pokud někdo považuje existenci mimozemského života a civilizací za možnou, rozhodně to není věc, za kterou by se musel nějak stydět či snad dokonce čekat výsměch! Vždyť je na jedné lodi ze všemi těmi prominentními vědci, o nichž jsem se zmínil!

Kromě toho v dnešní době už nejsou proti existenci mimozemského života ani představitelé většiny hlavních křesťanských církví, podrobněji jsem o tom psal v článku „Křesťanství a mimozemské civilizace, jde to k sobě?

Takže pokud v dnešním světě v této oblasti něco působí směšně a neseriozně, tak je to už snad jedině ona víra v jedinečnost, vzácnost či osamělost života ve vesmíru, které pracovně říkám „osamocenionizmus“. Jak už jsem psal několikrát, tato hypotéza není založena na žádných vědeckých základech, ale pouze na předsudcích a antropocentrickém pocitu některých jedinců o naší výjimečnosti ve vesmíru. Jsem strašně rád, že všechny tyto prominentní vědce, o kterých jsem se dnes zmínil, nemusíme do takovéto kolonky zařazovat. Pokud vím, všichni tito jsou lidé, kteří o vesmíru mají či měli větší znalosti, než kdokoliv z nás. Z toho vyplývá, že neexistuje žádný důvod nebýt s nimi na jedné lodi. Zkrátka a dobře, dnes vše hraje do karet názoru o všeobecně hojném rozšíření života ve vesmíru a já tak v žádném případě nemám důvod se s ním neztotožňovat.

Zdroj: wikipedie

Däniken E.: Vzpomínky na budoucnost, Baronet, Praha 1996

Použitá foto: wikipedie

Související články: v rubrice Vesmír a život v něm

Autor: Libor Čermák | čtvrtek 9.2.2012 6:37 | karma článku: 17.37 | přečteno: 1847x

Další články blogera

Libor Čermák

Na kterých amerických základnách můžou ukrývat UFO?

Už od 40. let 20. století se proslýchá, že americká armáda ukrývá havarovaná UFO a těla mimozemšťanů. Ale na kterých základnách by se měly ukrývat? Ufologové a záhadologové mají několik typů.

18.1.2018 v 9:42 | Karma článku: 8.22 | Přečteno: 315 |

Libor Čermák

Jak se prezident Miloš Zeman zasloužil o českou ekonomiku?

Myslím si, že hodně. Miloš Zeman je ekonom, a proto je i takovým prezidentem, který se snaží, aby naše země bohatla i hospodářsky. Pojďme se tedy podívat na nejzajímavější jeho úspěchy v této oblasti:

17.1.2018 v 18:21 | Karma článku: 27.53 | Přečteno: 887 |

Libor Čermák

Proč je Miloš Zeman naším nejlepším prezidentem za posledních 70 let

Nadpis tohoto článku není žádné prázdné pláctnutí do vody. To je konstantování, za kterým si plně stojím. A pokud budete číst dál, dozvíte se proč.

16.1.2018 v 5:13 | Karma článku: 38.11 | Přečteno: 1832 |

Libor Čermák

Skalní hrad Sloup

Skalní hrad Sloup je nezapomenutelné místo nedaleko Nového Boru. Já jsem zde byl v roce 2012. A tak jsem si v tomto fotoblogu na tuto úžasnou památku v pískovcových skalách zavzpomínal.

15.1.2018 v 10:30 | Karma článku: 20.98 | Přečteno: 599 |

Další články z rubriky Věda

Jakub Kouřil

Na konci vesmíru

Už několik světelných let jsem nikoho nepotkal. Poslední planety, kolem kterých jsem proletěl, byly prázdné a bez života. Čenichám konec vesmíru, vnímám jej ve svých kostech, musí tu už někde být. Prostor je čím dál řidší

18.1.2018 v 12:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 8 | Diskuse

Libor Čermák

Na kterých amerických základnách můžou ukrývat UFO?

Už od 40. let 20. století se proslýchá, že americká armáda ukrývá havarovaná UFO a těla mimozemšťanů. Ale na kterých základnách by se měly ukrývat? Ufologové a záhadologové mají několik typů.

18.1.2018 v 9:42 | Karma článku: 8.22 | Přečteno: 315 |

Dana Tenzler

Jak se pozná stáří hornin? (2) Vesmírné hodiny

Stáří hornin dnes umíme určit hned několika na sobě nezávislými metodami. Tomu, že je Země stará 6000 let, proto už věří jen hrstka zaslepených fanatiků. Na jedné metodě datování hornin se podílí i kosmické vlivy. (délka 5 min.)

18.1.2018 v 8:00 | Karma článku: 12.87 | Přečteno: 212 | Diskuse

Dana a Rudolf Mentzlovi

Kosmická strava

Americký astronaut John Glenn již při svém prvním letu prokázal to, co Jurij A.Gagarin tušil. I v kosmu se musí jíst.

17.1.2018 v 8:00 | Karma článku: 10.07 | Přečteno: 182 | Diskuse

Dana Tenzler

Jak se odhalí stáří hornin?

Stvořil Zemi Bůh nebo se stvořila jaksi sama od sebe? A jak je vlastně stará? To, že je Bible jen pohádka, se podařilo prokázat pomocí zirkonu, nepatrného krystalu, který hraje roli geologických hodin. (délka blogu 5 min.)

15.1.2018 v 8:00 | Karma článku: 21.61 | Přečteno: 545 | Diskuse
Počet článků 1733 Celková karma 23.45 Průměrná čtenost 1768

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým. Děkuji také všem svým voličům, že mi i pro nové volební období pomohli obhájit mandát člena zastupitelstva MČ Praha 22

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.