S y m b o l i k a h v ě z d y
Během letošního srpna vzniklo na anglických polích několik obrazců, které v sobě ukrývají symboliku hvězd. Jeden z těch zajímavějších se objevil 4. srpna 2001 u Bishops Cannigs , a to poblíž Kennetsko-avonského kanálu (o němž jsem se zmínil v článku Magické obrazce v obilí z počátku léta). Tento symbol je však tak trochu bizardní. Jsou to jakési dvě trojúhelníkové soustavy v sobě. Jedna větší a druhá menší, navíc ozdobená něčím, co připomíná hlavy humanoidů. Celý piktogram pak vypadá jako hvězda či může také připomínat radioteleskop. Je to snad výzva záhadných autorů těchto obrazců, abychom nevzdávali hledání inteligentních signálů z vesmíru? Kdo sleduje astronomické zprávy, ví, že v dubnu bylo z finančních důvodů pátrání o těchto signálech přerušeno. Ovšem trochu optimismu nově dodá Allenův teleskop v Kalifornii, jenž se opět chystá pátrat po signálech mimozemských civilizací (Teleskop v USA znovu začne pátrat po mimozemšťanech). Chtějí nám snad autoři obrazců říci: „nevzdávejte to!“ Podrobnosti o tomto obrazci si můžete prohlédnout na Bridge Inn, Nr Bishop Cannings.
Další obrazec připomínající pětibokou hvězdu nebo spíš větrník se objevil 13. srpna poblíž Beckhamptonu. (viz Knoll Down, Nr Beckhampton)
A do třetice hvězda tentokrát pavučinová deseticípá se objevila na poli poblíž bílého koně u Cherhill (podrobnosti o této a podobných křídových postavách (Po stopách obřích křídových postav) dne pondělí 15, srpna 2011. Tuto hvězdu obklopuje mezikruží, ve kterém je obilí položeno tím „tkalcovským“ způsobem, jako v obrazci u Etchilhamptonu, o nemž jsem se zmínil v předešlém agrosymbolovém zpravodajství „Tajuplné obrazce v obilí opět zdobí Anglii i Česko“ a který je tomuto obrazci dost podobný. Tento obrazec však ještě obklopuje soustava pěti srpkových spirál. (více podrobností na cropcircleconnectoru Jubilee Plantation, nr Cherhill)
Z a k ó d o v a n ý d a t u m v z n i k u
Podivuhodný obrazec vznikl 7. srpna u Rockley. Skládal se z jakých z 24 paprsků v kruhu. Dvanácti velkých a dvanácti malých. Ty menší však měli každý jinou délku. Šlo vysledovat tři různě velké délky oněch paprsků, a tak badatele napadlo dle jejich velikosti k nim přiřadit čísla trojkové soustavy. K nejkratšímu nulu, k prostřednímu jedničku a k nejdelšímu dvojku. A tak vznikla tato číselná kombinace: 021 22 01 202 11. Při převodu do desítkové soustavy získáme 7 8 01 20 11. Ta jednička uprostřed zřejmě označuje hodinu vzniku. Ale ta podobnost s datumem je zarážející. Více o tomto obrazci na Temple Farm, Nr Rockley.
P l a n e t y v j e d n é ř a d ě
V letošním roce se několikrát stalo, že obrazce v obilí ukazovali aktuální postavení planet ve sluneční soustavě. Široce jsem se o tomto fenoménu rozepisoval v článku „Magické obrazce v obilí z počátku léta“. Letos v létě se s polohami planet stalo ještě něco. Ten moment nastal zhruba kolem 16. srpna. Kdybychom mluvili o konjunkci nebo opozici, tak se postaví do jedné řady tři tělesa. Ale teď došlo k tomu, že se do řady postavili hned čtyři. A to v tomto pořadí: Venuše – Slunce – Merkur – Země. 
A je jen náhoda, že několik srpnových agrosymbolů představovalo vícenásobnou činku, symbolizující právě planety? Tento výjev totiž představoval například agrosymbol u pravěké hrobky Wayland Smithy poblíž bílého koně v Uffingtonu (podrobnosti o těchto dávných památkách v článku „V kraji Bílého koně“ v hrabství Oxfordshire. (podrobnosti o tomto agrosymbolu: Wayland Smithy, Nr Ashbury)
Podobnou symboliku vyjadřují i agrosymboly u Furze Knoll (viz Furze Knoll, Bishop Cannings) ze 6. srpna, do kterého navíc tajuplní autoři zapracovali i prostorovou perpektivu. A také trojitá činka u Cooks Plantation u Beckhamptonu ze 13. srpna který, vznikl ve stejnou noc, jako výše zmíněný větrník, jenž se nalézal jen pár metrů odtud na sousedním poli.
O b r a z c e i v N ě m e c k u
Dva obrazce vznikli i u naších západních sousedů, a to konkrétně v Bavorsku. Tak 30. července se objevil piktogram u Gilchingu u Mnichova. Vyjadřuje asi Slunce, a oběžnou dráhu nějaké planety, na níž se však vyskytuje více těles. Jde snad o upozornění na nový astronomický objev, kdy se v tzv. Lagrangeových bodech nalézá tzv. trojan naší planety Země z názvem „2010 TK7, k jehož propočtení došlo jen pár dnů před objevem agrosymbolu?“ Jenomže agrosymbol neobsahuje jen jednoho trojana, ale dva. Co když je to upozornění, že bychom měli prozkoumat oběžnou dráhu Země i na opačné straně? Co když i tam se ukrývá druhý, zatím neobjevený trojan naší planety, a to obdobně jako je to u Jupiteru? (viz článek na astro.cz - Dalekohled WISE objevil prvního Trojana Země) A 31. července 2011 se objevila pěticípá hvězda u Oberschleissheim u Mnichova Její průměr je 80 metrů.
J a k t o v y p a d á v Č e s k u ?
Česká republika je zemí, kde se záhadné agrosymboly tradičně objevují každý rok. V předminulém (Magické obrazce v obilí z počátku léta) i v minulém díle (Tajuplné obrazce v obilí opět zdobí Anglii i Česko) jsem několik letošních případů popsal. Ale sezona pokračuje dál. Byla středa 3. srpna 2011 a já jsem se vrátil vlakem domů z jednoho ze svých letních výletů (v tomto případě to byl tento: Krajem, kudy chodívali trampové na osady), sednul jsem k internetu a tam na mne čekalo velké překvapení. Nový agrosymbol vznikl na území našeho hlavního města! Když se ohlížím zpět, mám za to, že je to vůbec první případ českého agrosymbolu, který by ozdobil pole na území Prahy. Znamenalo to jedno. Výlet si udělám i následující den. Tentokrát však trempy vystřídají záhady a já se tak vydám na nově vzniklý agrosymbol mezi Ďáblicemi a Dolními Chabry.
Po menším pátrání se mi obrazec skutečně podařilo nalézt. Za pomoc s jeho nalezením děkuji hlavně panu Miškovskému z projektu Záře, jenž mne též informoval i o tom, že pravděpodobně obrazec vznikl už v neděli 31. července 2011.Nalézal se pod vrchem Ládví a byl patrný i z hlavní silnice spojující obě výše zmíněné pražské městské část.
A tak vlezu do jedné stopy od traktoru a vydám se až k němu. Z dálky vidím tři kruhy. Jeden velký a dva menší. Když jsem přišel až do agrosymbolu, všiml jsem si, že to není všechno. Ten velký obklopovali ještě další dva menší. Tak že se jedná o velký kruh ze čtyřmi satelitními. Jeho velikost odhaduji na 33-34 metry. Čtyři menší kruhy na 3, 4, 8 a 10 metrů. Ten největší směřoval na východ a druhý nejmenší na sever.
Na internetu se rozpoutala diskuze, co by ďáblický agrosymbol mohl vyjadřovat. Na webových stránkách KPUFO http://www.kpufo.cz/oblasti/agr/agro.htm a na blogu T. Plíškové „Kruhy v obilí Praha Ďáblice obrovskou výstrahou!“ se rozšířila myšlenka, že jde o vyjádření planety Jupiter a jejich měsíců. Mnozí však upozornili na to, že to asi nebude to pravé ořechové, neboť proporce velikosti těles zde nesouhlasí. A tak mám podobnou hypotézu, a to takovou, že obrazec by mohl obecně zobrazovat podivnou záhadu sluneční soustavy, na kterou jsem před časem upozornil v článku „Jaký tajuplný kód nám předává sluneční soustava?“. A to takový, že tělesa sluneční soustavy mají podivnou vlastnost se sdružovat do čtveřic. Máme tu čtyři terestrické planety (Merkur, Venuše, Země, Mars), čtyři obří planety (Jupiter, Saturn, Uran, Neptun), čtyři transneptunické trpasličí planety (Pluto, Makemake, Hauamea, Eris), čtyři hlavní asteroidy v pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem (Ceres, Pallas, Juno a Vesta), již zmíněné čtyři velké měsíce Jupitera (Io, Europa, Ganyméd, Kalisto), čtyři velké měsíce Uranu (Ariel, Umbriel, Titania, Oberon) a nejnovější objev z letošního července říká, že čtyři přirozené satelity má i planeta Pluto (Charón, Nix, Hydra a nově objevený satelit prozatímně označený jako „S/2011 P4“ viz „Čtvrtý měsíc trpasličí planety Pluto na astro.cz). Může se význam tohoto agrosymbolu skrývat v této vesmírné záhadě?
Bez zajímavosti není ani to, že asi půl kilometru od obrazce se nalézá známá ďáblická hvězdárna. A kromě toho zhruba 1 km odtud je jeden z nejznámějších českých menhirů, a to cca 1,5 metrový menhir v Dolních Chabrech. Jak jsem se dozvěděl od ženy, bydlícím ve zdejším domku, tak dle jejich informací je menhir starý 5 tisíc let a podle některých výzkumů možná až 7 tisíc let. Před několika lety tu byl náhodou, když zde kopali telefonní přípojku nalezen ještě druhý podobně veliký menhir a třetí, menší kámen. Jejich původ i význam zůstává stále záhadou. Je snad zodpovězením na tuto kamennou hádanku fakt, který mi také sdělila ona paní, že o zimním slunovratu vychází Slunce z pohledu menhiru přesně nad vrcholem Ládví, pod kterým byl ďáblický agrosybol? A že by další souvislost? V Anglii je přeci velice běžné, že se agrosymboly objevují v blízkosti prehistorických památek. (podrobnosti o mém průzkumu jsem zveřejnil na stránce „Agrosybol Praha 10 - Ďáblice“
