Čtvrtek 5. prosince 2019, svátek má Jitka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 5. prosince 2019 Jitka

Hry světel a stínů jako důkaz dokonalosti dávné architektury

15. 05. 2011 9:56:30
K prastarým stavbám máme veliký obdiv. Kolikrát se divíme, co všechno naši předci dokázali postavit. V tomto článku bych se chtěl zaměřit na další aspekt tohoto pradávného umění, na které se často zapomíná, na zapojení světla a stínu.

Naši dávní předkové uměli postavit úchvatné stavby. Dokázali pohnout mnohatunovými balvany, Jednotlivé spáry mezi nimi pak dokázali udělat tak, že jejich rozměry jsou naprosto nepatrné (Nezodpovězené otazníky prastarých kameníků). Aby toho nebylo málo, mnohdy do svých staveb zakomponovali i velice zajímavé vědomosti, na kterými žasne nejeden záhadolog (Podivuhodné znalosti dávných civilizací). Své stavby též uměli stavět podle hvězd a astronomicky orientovat. K tomuto aspektu se však váže jeden důležitý aspekt. Dávné civilizace uměli do svých staveb a uměleckých děl často zakomponovat i světlo a stín, což jim dodává nový aspekt tajuplnosti. Pojďme si připomenout některé z příkladů.

P y r a m i d a v C h i c h é n I t z áchichen.jpg Mayové byl fantastický národ obývající Střední Ameriku. postavil též fantastické stavby. Jednou z nich byla Kukulkanova pyramida v Chichén Itzá na poloostrově Yukatan v Mexiku. Tato pyramida byla do své krajiny zasazena tak precizně, že díky svému stupňovitému tvaru každý rok v době rovnodennosti (21. března a 23. září) lze ráno pozorovat, jak stín jednotlivých stupňů pyramidy vrhá na schodišťovou zíťku nádherný obraz plazícího se hada, Je to symbol právě sestupujícího mayského boha Kukulkana. (Svět plný pyramid)

giza.jpgC h e o p s o v a p y r a m i d a v G i z e

V publikaci Ericha von Danikena „Po stopách všemocných“ jsem našel další hru světel a stínů, a to v souvislosti s pyramidami, tentokrát egyptskými: Velká sluneční pyramida by se dala přirovnat k velkým slunečním hodinám. Ty stíny, které zde slunce vrhá od poloviny října do začátku března, ukazují roční období a délku roku. Pozná se to podle délky kamenných desek, jež pyramidu kryjí. Ty odpovídají délce stínu jednoho dne. (Svět plný pyramid)

S t o n e h e n g e

IM000941.JPGV též publikaci jako výše, je zmínka o další hře světel a stínů, tentokrát u Stonehenge. Tento prastarý kamenný kruh nebo snad kalendář či pravěká observatoř stojící na pláni v Salisbury v hrabství Wiltshire patří k nejzáhadnějším stavbám pravěké Anglie. Také zde Slunce, Měsíc a obří megality vytváří nádhernou hru světel a stínů, která jednak vytvářela tajemnou atmosféru a jednak podle nich tehdejší kněží prorokovali co se v který den stane. (Mystéria Salisburské pláně)

N e w G r a n g e v I r s k u

Tato kruhová stavba v Irsku je jednou z nejstarších staveb na Starého kontinentu. Pravděpodobně vznikla někdy kolem roku 3100 let před naším letopočtem, a tak se New Grange považuje za nejstarší dolmen na světě. V roce 1969 v něm objevil profesor O’Kelly malý otvor mezi vstupními monolity a spočítal, že tam není umístěn jen tak náhodou. Osobně si jeho účel vyzkoušel 21. prosince o zimním slunovratu. Profesor se nestačil divit, když během čtvrthodiny dokázal sluneční paprsek osvítit takřka celou místnost, jako nikdy v jiný den.

M a l t s k ý c h r á m M n a i j d r a

Obdobný jev jako v New Grange můžeme sledovat i na další z tajuplných evropských oblastí. Tentokrát na Maltě, ostrově uprostřed Středozemního moře. Zde se totiž kromě záhadných kolejí, záhadného Hypogea vyskytují ještě záhadné kamenné chrámy. V jednom z nich – v Mnaijdře se odehrává něco obdobného. Přišel na to maltský kartograf Paul Micallef . V den letního slunovratu při východu Slunce dopadají paprsky světla do pravého vstupního monolitu a do oválné místnosti nalézající se za ním. A tak se zde promítne jaký si proužek světla, který rozzáří zdejší monolit. O zimním slunovratu se celý úkaz opakuje, avšak u monolitu na opačné straně. Další úžasná hra světel a stínů. (Archeoastronautické středomoří)

M a r c a h u a s i

V peruánských Andách se nalézá náhorní plošina Marcahuasi, na které můžeme najít například velikou Skálu lidstva a také stovky dalších kamenných soch, z nichž většina je vidět jen v určitou denní nebo roční dobu. Některé můžeme spatřit jen za úsvitu, jiné za slunovratu a jiné například jen na fotografickém negativu.

B r e t a ň

O obdobném pocitu se zmiňuje i Erich von Däniken v knize Prorok minulosti. Týká se tentokrát megalitů v Bretani, Když se kolem nich procházel za úplňku. Popisuje jak v některých stínech viděl lidské obličeje, v jiných matku s dítětem v náručí a v dalších lvy pantery a pavouky.

J e s k y n ě L a s c a u x

Francouzská astronomka Chantal Jegus-Wolkiewicz zkoumala v jeskyni Lascaux ve francouzské Dordogne 17 000 let staré kresby pravěkých lidí z doby kamenné a došla k zajímavému objevu. Jednak kresby vlastně zobrazují hvězdnou oblohu a jednak každý rok při letním slunovratu dopadají paprsky zapadajícího slunce vchodem a to přesně do tzv. „Haly Býků“.

K o g i o v é

Tento kmen žil v Jižní Americe v Kolumbii a stavěl velice zvláštní domy, které se dělily na mužské a ženské. Mužský dům měl na střeše jakýsi sloup a ženský dva zkřížené trámy. Oba domy jsou však vůči sobě postaveny tak precizně, že každý rok 21. března se stíny obou domu splynou do sebe a tím i splyne stín sloupu se stínem zkřížených trámů. Takže se promění v jakousi šipku, označující, že mužský symbol vniká do ženského. Tedy jakýsi symbol jara a znovuzrození.

A n t i c k á a r c h t e k t u r a

Další využití hry světel a stínů bychom našli například v řecké architektuře. Jejich častá práce s reliéfem je toho dokladem. Nejvýrazněji to je vidět například v řeckých sloupových sálech například v drážkách sloupů. (Starověké Řecko z hlediska archeoastronautiky)

C y d o n i a n a M a r s u

tvarcydonia1.jpgNyní se přemístěme na jedno z nejdiskutovanějších míst ve sluneční soustavě. Do oblasti Cydonia na Marsu. Už mnohokrát vědci vydali takovou zprávu, že tolik diskutovaná tvář na Marsu je pouhá stolová hora a nic víc. Byly použity další nové fotografie, pořízené z jiného úhlu, na kterých je to zřetelně vidět. Proti tomu, myslím, nikdo nic nenamítne. Žádný reliéf tváře, žádný tajemný monument. Jen pouhá hra světel a stínů. Pouhá? Přečtěte si prosím ještě jednou tento článek A pak si prohlédneme nejnovější fotografie tváře a zjistíme, že tato hora je značně symetrická. Je ale také náhoda, že v okolí onoho kopce se vyskytuje více rozporuplných objektů, jako například hory ve tvaru pyramid čtyř i pětibokých? Také jen náhoda? Prohlídněme si také pozorně původní obrázek Cydonie, jak jí přinesl Viking. Důležitým prvkem dle mého názoru je právě směr stínů objektů. Všimněte si prosím, že stíny všech objektů, směřují určitým směrem, který odpovídá zhruba době před západem slunce. Další zajímavostí, kterou jsem si spočítal. je i roční doba, kdy byl útvar Vikingem vyfotografován. Vyšlo mi, že se jednalo o počátek marťanského léta, to znamená několik dní po letním slunovratu na Marsu (vyšly mi asi necelé tři týdny, což při přepočtení na Zemi udává asi 13 dní, během kterých se Slunce v době slunovratů posune jen nepatrně). Domnívám se tedy, že Viking ji vyfotografoval v tu správnou dobu. A právě v tu dobu kolem letního tvarcydonia.jpgmarťanského slunovratu a těsně před západem slunce se tento magický skalní masiv promění v tuto fantastickou hru světel a stínů, jako skály v Marcahuasi, jako had na Kukulkanově pyramidě nebo tajemná atmosféra u bretaňských megalitů. Může právě toto zjištění být další kostičkou ze stavebnice, svědčící o tom, že za touto fascinující marťanskou oblastí může být něco víc, než jen obyčejná hříčka přírody? (viz také mé objevy: „Nalézají se na Marsu i další záhadné artefakty?“ a „Že by marťanská Nazca?“)

Když to shrneme musíme konstatovat několik věcí. Jednak, že tyto vlastnosti dokazují vyspělost zmíněných civilizací nejen ve stavitelství a architektuře, ale také v astronomii, geodézii a deskriptivní geometrii. Všechny tyto znalosti jsou totiž k vytvoření takovéto podívané potřeba. Dost často se také stává, že tyto jevy nastávají právě v období kolem slunovratů či rovnodenností. Má i toto nějaká skrytý význam? Nesmíme také zapomenout, že tento jev se nevyskytuje nijak lokálně, ale ke spatření je na více místech světa (viz výše - Evropa, Střední Amerika, Jižní Amerika, Afrika). A také to, že důvod tohoto architektonického fenoménu je stále málo neprobádaný a my se nad tím vším můžeme jen dohadovat, z jakého důvodu tyto jedinečné architektonické prvky byly vůbec zhotoveny.

Zdroje a použitá literatura

von Däniken E.: Po stopách všemocných, Mustang, Plzeň, 1996

von Däniken E.:Vesmírné lety ve starověku, Knižní klub, Baronet, Praha, 1997

Vašíček A.: Planeta záhad - Tajemná minulost , Baronet, Praha, 1998

von Däniken E.: Prorok minulosti, Naše vojsko, Praha, 2001

von Däniken E.: Bohové byli astronauti!, Euromedia Group, k.s. Praha, 2002

Fotografie: NASA, www.google.com/maps, autor

Související články: v rubrice archeoastronautika

Autor: Libor Čermák | neděle 15.5.2011 9:56 | karma článku: 22.10 | přečteno: 4001x

Další články blogera

Libor Čermák

Radnice Brna-Bystrc má v zákazu politických neziskovek na školách moji plnou podporu

Co je podle vás normálnější? Když do škol chodí politické neziskovky a tam se snaží děti zmanipulovat k obrazu svému anebo, když se lidi nechají, aby si udělali takový názor, který bude vycházet z jejich životních zkušeností?

5.12.2019 v 6:04 | Karma článku: 24.99 | Přečteno: 320 |

Libor Čermák

Koho budu, a hlavně koho nebudu v příštích volbách volit za prezidenta?

Je ještě více než tři roky do prezidentských voleb, a přesto se už začínají objevovat lidi, kteří ohlašují svoji kandidaturu na Pražský hrad. A tak bych sem chtěl napsat, koho v žádném případě volit nebudu.

4.12.2019 v 7:00 | Karma článku: 34.62 | Přečteno: 1057 |

Libor Čermák

Inspirace v Dobrodružství v Zemi nikoho

Před několika týdny vyšlo v nakladatelství Albatros 6. vydání románu Jaroslava Foglara "Dobrodružství v Zemi nikoho". Dovolte tedy, abych jako skalní foglarovec napsal několik postřehů a inspirací, které jsem v knížce nalezl.

2.12.2019 v 6:08 | Karma článku: 11.69 | Přečteno: 189 |

Libor Čermák

Nemilý zážitek při nákupu pražského trdelníku

Po roce jsem se zas vydal na Staroměstské náměstí na rozsvícení vánočního stromečku. Také jsem chtěl ochutnat speciality zdejších trhovců. Ovšem, jaké bylo nepříjemné překvapení, když jsem si chtěl koupit obyčejný trdelník?

1.12.2019 v 8:56 | Karma článku: 30.08 | Přečteno: 1788 |

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

S fyzikou a chemií v kuchyni - čarování s lineckým těstem

V minulém blogu jsem zmínila, že do něj nepatří vajíčko. Proč ho ale přesto nacházíme v tolika receptech? A proč se musí těsto nechat odpočívat? Dva triky na pohodlnější zpracování. (délka blogu 5 min.)

5.12.2019 v 8:00 | Karma článku: 18.13 | Přečteno: 380 | Diskuse

Dana Tenzler

S fyzikou a chemií v kuchyni - linecké těsto na cukroví

Proč vlastně netvrdne linecké těsto, jak funguje - a proč se do něj nemají dávat vajíčka? (délka blogu 5 min.)

2.12.2019 v 8:00 | Karma článku: 22.05 | Přečteno: 641 | Diskuse

Jan Veselý

Na padající hvězdy s rádiem a vánoční zatmění

aneb Topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2019. Na druhý svátek vánoční si můžeme užít prstencové zatmění Slunce v Malajsii či Indonésii. Doma uvidíme několik setkání planet s Měsícem a v rádiu možná uslyšíme slzy Blíženců.

30.11.2019 v 16:30 | Karma článku: 8.90 | Přečteno: 154 | Diskuse

Petr Hlinomaz

Hysterie kolem CO2...?

V poslední době slyšíme kritiku kolem změny klimatu od vědců, kteří nemají patřičné vzdělání. Stačí v článcích uvést, že se k tématu vyjadřuje skepticky nějaký vědec a hned nadšeně tomu mnoho lidí věří.

29.11.2019 v 9:40 | Karma článku: 9.23 | Přečteno: 743 | Diskuse

Dana Tenzler

Fyzika a chemie kynutého těsta

Kynuté těsto je oblíbené nejen o vánocích. Co v něm probíhá při kynutí a jaké ingredience má obsahovat “správná” varianta? (délka blogu 10 min.)

28.11.2019 v 8:00 | Karma článku: 20.21 | Přečteno: 434 | Diskuse
Počet článků 2300 Celková karma 30.99 Průměrná čtenost 1779

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více

Najdete na iDNES.cz