Kréta z hlediska záhad a archeoastronautiky

Dnes vás zvu na návštěvu Kréty, dalšího z pozoruhodných středomořských ostrovů, který je též opředený mnoha historickými zajímavostmi, legendami a záhadami.

Jak jsem psal již dříve (Starověké Řecko z hlediska archeoastronautiky), tak, pokud bychom chtěli hledat archeoastronautické aspekty v Evropě, tak největší příležitost máme právě v antické kultuře. A právě zde, na Krétě vznikla zhruba 2700 let před naším letopočtem jedna z prvních vyspělejších kultur na evropském kontinentu, tzv. mínojská kultura. Ovšem, jak jsem se nedávno dozvěděl z teletextu ČT, na Krétě bylo objeveno další významné prvenství, ovšem o hodně starší! Skupina řeckých a amerických archeologů zde objevila v lokalitě Plakia  skupinu opracovaných kamenů a nástroje podobné sekyrkám, které byly takto upraveny v období mezi lety 700 tisíc a 130 tisíc lety! Znamená to jediné, že i v této hluboké historické době předci dnešního člověka ovládali námořní plavbu. Už tehdy je Kréta zřejmě něčím přitahovala. A je jen náhoda, že právě zde později vznikla ona první vyspělejší civilizace v Evropě? A ještě je to o to zajímavější, že původ krétského obyvatelstva a tím pádem i mínojské kultury je vlastně neznámý. Proč začátek antické kultury vznikl právě na středomořském ostrově a teprve až později se objevil i na pevnině? Logicky by se přeci dal čekat opak!

Mínojská civilizace se vyznačovala především výstavbou mohutných paláců z nichž o některých bych se chtěl podrobněji zmínit. Asi nejvýznamnějším a současně zřejmě jakýmsi správním centrem byl Knóssos, jehož stavba byla započata kolem roku 1700 před naším letopočtem. Ten byl v roce 1878 n.l. objeven krétským obchodníkem se starožitnosti Minem Kalokairinem. V roce 1900 tuto lokalitu zakoupil britský archeolog Arthur Evans, který zde zahájil rozsáhlé výzkumné práce, během kterých bylo objeveno, že se zde nachází ohromný komplex o asi 1300 místnostech, které byly navzájem propojeny chodbami připomínající bludiště. Že by byl objeven bájný palác krále Mínoa? Evans nechal tuto lokalitu rekonstruovat, ale v každém případě se tímto objevem začíná odvíjet  mnoho tajuplných souvislostí.

Legenda říká, že Mínos byl krétským vládcem, kterému se ze začátku vládnutí moc nedařilo. A tak požádal Poseidona, aby mu dal něco, co by mohl pro to, aby se mu začalo dařit, obětovat bohům.  Od něj obdržel nádherného bílého býka, který se mu však zalíbil tak, že se místo obětování ho rozhodl nechat ve svém stádu. Když to spatřil Poseidon, tak se mu to samozřejmě nelíbilo. A jako trest způsobil, že se do býčka zamilovala králova žena Pasifaé, které se posléze narodil místo nádherného prince podivný tvor, vlastně kříženec člověka a býka. A tak ho král Mínos nechal uvěznit do mohutného labyrintu, který mu vystavěl vynálezce a stavitel Daidalos. Aby tento muž nemohl nikomu vyzradit tajemství jeho paláce, nechal ho i s jeho synkem Ikarem uvěznit v labyrintu. Jenže Daidalos sobě i synkovi vyrobil křídla z ptačího peří a oba tak odletěli ze svého vězení pryč. Jenže, jak už to bývá, Ikaros neposlechl svého tátu, aby nelítal moc vysoko ke slunci, což mu ukončilo jeho mladý život pádem do moře. Daidalos mezitím úspěšně doletěl na Sicílii. Minotaura zabil až Theseus, který se v labyrintu neztratil až díky klubku Ariadniny nitě. Toto je v kostce legenda, nad kterou, když si zamyslíme, zjistíme mnoho záhadných archeoastronautických souvislostí.

Jednak je to býčí kult, který můžeme nalézt i u zcela odlišných kultur. Například v Indii (posvátné krávy), v Egyptě (Ápis – posvátný býk) nebo dokonce i na našem území (Jaká tajemství se ukrývají v Býčí skále?). Co vedlo tolik rozdílných kultur po celém světě se soustředit právě na kult uctívání býka?

Další důležitým aspektem jsou kříženci nejrůznějších živočichů, kteří by čistě teoreticky musely vzniknout jen za pomocí složitých genetických postupů. I ty nalézáme po celém světě. Ať už to jsou řečtí kentauři nebo egyptské sfingy, či vyobrazení na sumerských pečetidlech.

O antických letcích, včetně našeho Ikara a Daidala jsem se už zabýval ve svém článku Starověké Řecko z hlediska archeoastronautiky.

A neposlední řadě to jsou labyrinty. Právě objev knóssoského paláce dává této pověsti trochu reálnější obrys. Jenomže tady to nejsou jen pověsti o Minotaurovi a Knóssoský palác! Na Krétě byly v letech kolem 500 let před naším letopočtem raženy mince, na kterých bylo zobrazení klasického sedmiokruhového labyrintu. Mimochodem, tento symbol byl vůbec prvním složitějším abstraktním symbolem, které se začalo z nějakých důvodů vyobrazovat. A zdaleka to nebylo jen na Krétě. Například u vchodu do skalního hrobu u Luzzanas na Sardinii se nalézá také. Tento labyrint je starý až 4500 let a jedná se tedy o nejstarší vyobrazení labyrintu na světě. Obdobné vyobrazení labyrintů můžeme nalézt ve Skandinávii, Irsku, ale také v Indii, Pákistánu a jinde. Labyrintům jako takovým jsem věnoval zvláštní článek „Škola tvorby labyrintů“, který dokazuje, že tento symbol vlastně byl složitý  geometrický prvek, na který by určitě nemohl přijít nikdo primitivní!

Druhým významným palácem na krétském ostrově byl Faistos. Ten je zajímavý také z několika hledisek. Za prvé to je nejstarší palác na Krétě, který se začal stavět kolem roku 2000 před naším letopočtem. Ovšem toto místo bylo prokazatelně obýváno již 4000 let před naším letopočtem. Bohužel zemětřesní a nájezdníci udělali svoje, a tak jim neodolal ani Faistos.

Přesto se však toto místo může pochlubit jedním mimořádným archeologickým nálezem učiněným v roce 1908 italským archeologem Luigim Pernierem. Jedná se o hliněný disk o průměru zhruba 15 cm. Ten je z obou stran spirálovitě pospán zvláštními znaky připomínající hieroglyfy. Jejich význam nebyl zatím nijak definitivně vysvětlen, a tak je předmětem nejrůznějších dohadů dodnes. A to se dokonce našli i tací, kteří přišli s hypotézou, že by se mohlo jednat i o padělek, což však nikdy prokázáno nebylo. A tak archeologové ho považují za zcela autentický nález, jehož dobu původu se považuje 1. polovina 2. tisíciletí před naším letopočtem. Přesnější datace není známa. O vyluštění tajuplných nápisů se také pokoušelo mnoho badatelů. A tak se tu objevují symboly například lidí, zvířat, rostlin, nástrojů a dalších podobných zobrazení. Když jsem si ho prohlížel, objevil jsem zde i dvě zobrazení, které mi připadají, že by se spíš hodily někam do vesmíru, než do starověku. Jednak je to symbol, který mi až moc připomíná nějakou kosmickou sondu na třech nohách, jež přistála na nějaké planetě. Druhý zajímavý symbol je vyobrazení něčeho, co by moderní člověk bez váhání označil za létající talíř.

(http://cs.wikipedia.org/wiki/Disk_z_Faistu)     

Kréta, to jsou však ještě další zajímavosti. V antické mytologii se nám dochoval příběh o něčem, co by se z pohledu člověka 21. století nedalo nazvat jinak než robot. Možná, že znáte báji o Talósovi. To byl jakýsi měděný obr, který na Diův příkaz hlídal Krétu. Jeho autorem byl dle pověsti zřejmě bůh ohně a kovářství Hefaistos. Tento obr měl pro krále Mínoa hlídat zdejší přístav. Do přístavu nechtěl vpustit ani Argonauty včele s Jásonem. A tak ho Médea uspala a pak z jeho boku vytáhla měděný hřeb, který uzavíral jeho žílu, načeš Talós vykrvácel a zemřel.

O další věci, která souvisí s archeoastronautikou a podobnými historickými záhadami se ve své nejnovější knížce „Nepochopitelná setkání“ zmiňuje německý spisovatel Hartwig Hausdorf. Na Krétě totiž také existoval kult deformace lebek. To je něco, co je pro nás naprosto nepředstavitelné. A tak nám nezbývá nic jiného, než tiše soucítit s jejich dávnými dětmi, které musely od nejútlejšího věku postupovat bolestivou proceduru, kdy jim byly jejich mladé tvárné kosti na jejich lebce lisovány a deformovány za pomocí prkének spojených k sobě pomocí úchytek a provázků. Jak dítě rostlo, tak se mu jeho lebka postupně dozadu protahovala. To všechno bylo prováděno pro to, aby se dotyční lidé co nejvíce podobali jejich bohům. Nejzajímavější na tom však je, že tento kult známe naprosto z celého světa! Ať už je to Mexiko, Jižní Amerika, Čína, Egypt, Sibiř, Zair,  dokonce i území dnešního Německa, Holandska nebo Francie. Všude tam v dávné či v novější historii byl v minulosti tento kult prováděn. Jaký ale byl jeho předobraz? Kdo byli oni bohové s tak dlouhou lebkou? A jak to, že se toto jejich připomínání vyskytuje po celém světě, a to třeba na druhé straně Zeměkoule? Kréta je tedy dalším místem, kde se tedy lidé museli, s těmito bohy setkat.

A na závěr uvedu ještě jednu geometrickou zajímavost, která je z mé dílny. Na Krétě  se nalézají dvě jeskyně, které mezi sebou soupeří o post místa Diova narození. Jedna z nich se nalézá na hoře Ídě a je to krápníková jeskyně plná stalagmitů a stalaktitů. Diova matka Rhea se tu s ním ukryla neboť jeho otec Kronos byl varován, že ho některé z jeho dětí svrhne a stane se místo něj nejvyšším božským vládcem. Obdobná legenda se vztahuje i k druhé podobné jeskyni, která se nalézá zhruba 56 km na východ u obce Psychró. Zajímavé je totiž to, že pokud tyto dvě místa propojíme, tak jejich spojnice ukazuje na další z významných krétských paláců a to na Kató Zarkos postavený v 16. století před naším letopočtem a ležící na východě ostrova. Ovšem to není zdaleka všechno. Když bychom vzali v patrnost osu souměrnosti obou jeskyní, zjistíme, že prochází i Heraklionem, hlavním městem Kréty, a to nedaleko legendárního paláce Knóssos. Když tuto osu prodloužíme na sever, dostaneme se nejprve na ostrov Santorini. To je další významné místo minojské kultury, které bylo bohužel v 17. století před naším letopočtem postiženo mohutným výbuchem zdejší sopky Thera, který zničil podstatnou část ostrova. Osa pokračuje ještě dál, a to na ostrov Naxos, největší z Kykladských ostrovů, který má též důležité místo v řecké mytologii.       

A tak je vidět, že i Kréta, je z hlediska záhad dalším z řady velice zajímavých míst. Je to tedy další ze středomořských ostrovů, na němž lze bohatě najít památky po dávných civilizacích. Z dalších podobných ostrovů v krátkosti připomenu Maltu (koleje, chrámy, Hypogeum), Sardinie (nuraghi), Korsika (megality) (Archeoastronautické středomoří), Menorka (talayoty a Tauly), Rhodos (rhodský kolos -Starověké Řecko z hlediska archeoastronautiky ) a další. Když se na to podíváme v širších souvislostech, je vůbec podivné, že dávné civilizace si tak oblíbily právě středomořské ostrovy. Proč zrovna ostrovy? Nebylo na pevnině dostatek místa? V každém případě je to také důkaz vyspělé námořní plavby ve starověku i dříve. Nebo snad oni původci těchto civilizací chtěli svojí práci z nějakého důvodu konat nepozorovaně okolním světem, a tak si zvolili takováto místa uprostřed moře?  

 

Použitá a doporučená literatura

Wikipedie

Zdroje a doporučená literatura: Lonegren S.:Magie labyrintů, IŽ, Praha, 2000

Dopatka U.: Velká encyklopedie Ericha von Danikena: Vašut, Praha, 1999

Wilson C.: Místa, kde se lidi setkávají s bohy, KK-Balios, Praha, 1998

Hausdorf H.: Nepochopitelná setkání, Knižní klub, Praha, 2010

Planeta tajuplných světů, Readers Digest Výběr, Praha, 1997

Teletext ČT

 

Fotografie: Gogole.com/maps, wikipedie

 

Související články:

Škola tvorby labyrintů

Slyšeli jste už o Göbekli Tepe?

Že by poselství boha Baala?

Archeoastronautické středomoří

Starověký Řím z pohledu archeoastronautiky

Starověké Řecko z hlediska archeoastronautiky

Rubrika: archeoastronautika