Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Planeta s podmínkami pro život objevena!

2. 10. 2010 8:08:33
V uplynulém týdnu se opět otřásla hypotéza, která se snaží lidem vnutit názor o vzácnosti či dokonce osamělosti pozemského života. Byla objevena planeta s podmínkami nevíce se blížícími Zemi. A tak vítejte v planetárním systému hvězdy Gliese 581.
Planetární soustava Gliese 581. Zhruba třikrát dále než Planetární soustava Gliese 581. Zhruba třikrát dále než "d", se ještě nalézá planeta "f" Libor Čermák

A tak se vydejme k této 20,4 světelných let vzdálené hvězdě v souhvězdí Vah. Hvězda sice není moc podobná našemu Slunci. Jedná se o červeného trpaslíka, který má zhruba třetinu sluneční hmotnosti. To však v zásadě nevadí. I červení trpaslíci jsou hvězdy, které stejně jako ostatní hvězdy vydávají energii. Na rozdíl od hvězd slunečního typu, které mají povrchovou teplotu kolem 5-6000 K, tak červení trpaslíci ji mají 3500 K a nižší. Znamená to pouze jedno. Zóna planet, na jejímž povrchu by se mohla vyskytovat voda v kapalném stavu, se pouze přiblížila o něco blíže k hvězdě. A to je případ i Gliese 581.

Ovšem tato hvězda je především zajímavá svojí planetární soustavou, ve které bylo do dnešního dne objeveno již šest planet obíhající svojí centrální hvězdu.

Nejblíže jí obíhá planeta, která se v současné době označuje jako Gliese 581e. Objev této planety byl oznámen 21. dubna 2009, a to týmem vedeným astronomem Michelem Mayorem z ženevské observatoře. Planeta má hmotnost necelých dvou Zemí a kolem své centrální hvězdy krouží v průměrné vzdáleností 0,03 astronomických jednotek, což je asi jen desetkrát dále než vzdálenost Země – Měsíc. A jeden její oběh trvá pouhých 3,15 dnů. Planeta má zřejmě kamenný povrch (stejně jako Merkur, Venuše, Země a Mars), ale vzhledem ke své blízkosti k Gliese581 zde budou zřejmě panovat dost vysoké teploty.

597px-Gliese_581.jpgV pořadí druhou planetou je Gliese 581b. Její objev byl oznámen skupinou francouzských a švýcarských astronomů dne 30. listopadu 2005 a byla to vůbec první planeta, která v této soustavě byla objevena (právě od toho vzniklo její označení „b. další v pořadí objevena byla „c“, „d“, atd). Její vzdálenost je 0,04 astronomických jednotek od své centrální hvězdy, takže jí oběhne přibližně jedenkrát za pět dní. Na rozdíl od předešlé planety tak toto těleso má hmotnost cca 16 Zemí, takže se podobá spíše Uranu a Neptunu. A proto se nedá očekávat, že by i toto těleso mohlo být nositelem nějakého života.

Třetí v řadě je Gliese 581c. Ta byla objevena v roce 2007. Kolem své centrální hvězdy oběhne jednou za 13 dní, a to ve vzdálenosti 0,07 astronomických jednotek. Její vzdálenost však může být taková, aby se zde už mohly vyskytnout podmínky pro to, aby se tu mohla uchovat voda v kapalném stavu. Avšak planeta je ještě pořád moc blízko hvězdě a navíc těleso je oproti Zemi ještě o dost velké. Jeho hmotnost je zhruba 5krát větší než Země. A navíc bylo zjištěno, že jedna její otočka kolem osy je stejná jako oběh kolem hvězdy, takže ke Gliese 581 nastavuje stále jednu svojí polovinu (jako Měsíc vůči Zemi). Takže se zde nestřídají dny a noci. Ovšem, jak se dozvíte v následujícím odstavci, tak i toto nemusí být úplně na škodu případnému vzniku života.

A nyní se konečně dostáváme ke čtvrté planetě Gliese 581g. To je to těleso, které v uplynulém týdnu vyvolalo takový rozruch. A navíc se domnívám, že se zatím jedná o největší astronomický objev tohoto roku. Učinil ho tým z kalifornské univerzity v Santa Cruz. Planeta se nalézá ve vzdálenosti 0,15 astronomických jednotek od své centrální hvězdy a jeden její oběh se rovná 36,5 dne. I přesto, že je její vzdálenost od své hvězdy je zhruba třetinová, než vzdálenost Merkuru od Slunce, tak, jak jsem se zmínil v úvodu článku, podmínky, které panují v okolí Gliese 581, můžou v této vzdálenosti být příhodné pro přítomnost vody v kapalném stavu. Toto nově objevené těleso je zhruba 3 - 4 x hmotnější než naše Země a co je nejdůležitější, má kamenný povrch. A i přesto, že její průměrná teplota je odhadována na -31 až -12 stupňů Celsia, je zde velká naděje, že zde na některých místech můžou být podmínky pro příjemný život, jaký známe my, zde na Zemi. A jaká? Planeta totiž má stejně jako předešlé těleso synchronizovanou rotaci a oběžnou dobu, takže i ona ke své hvězdě nastavuje stále jednu svojí polovinu. Znamená to, že na té straně, kde je stále noc, panují podmínky hluboko pod bodem mrazu. Naopak přivrácená strana je bičována paprsky centrální hvězdy neustále, a tak zde můžou panovat naopak hodně vysoké podmínky. Ale poblíž hranic obou polokoulí se však vyskytuje jakási „mezioblast“, kde se teplota může udržovat na pozemských hodnotách. A vzhledem k tomu, že těleso je zhruba 3-4krát větší než Země, nemusí být celková rozloha této oblasti nijak zanedbatelná. Takže potencionální podmínky pro život zde panovat můžou, a to na nemalé části planety.

V planetární soustavě Gliese 581 byly dosud objeveny ještě dvě planety. Pátou v pořadí je Gliese 581d. Její vzdálenost od centrální hvězdy je cca 0,22 astronomických jednotek a jeden její oběh trvá 67 dní. Objevena byla týmem ze ženevské observatoře v dubnu 2009. Planeta se vyskytuje na vnějším okraji obyvatelné zóny Gliese 581, ale její vzdálenost z ní dělá něco, jako zdejší Mars, neboť množství energie, které na ni ze své centrální hvězdy dopadá, je ve srovnání ze Zemí zhruba 30procentní. Navíc je zhruba 6krát či dokonce více hmotnější než Země, a tak se zřejmě jedná o těleso velikostí něco mezi Zemí a Uranem.

Nejvzdálenější těleso, které bylo dosud v planetární soustavě Gliese 581 objeveno je Gliese 581f. Její objev byl stejně jako u tělesa „g“ oznámen 29. září 2010. Planeta obíhá ve vzdálenosti 0,76 astronomických jednotek, tedy obdobně daleko jako Venuše. Avšak jeden její oběh trvá více než 400 dní a je tedy o něco delší než pozemský rok. Na obyvatelnou zónu však obíhá dosti daleko. Navíc její hmotnost je odhadována na minimálně 7krát hmotnější než Země, a tak se nejspíš opět jedná o těleso podobné spíše Uranu či Neptunu.

Takže jsem tímto představil tuto jistě nesmírně zajímavou planetární soustavu. Samozřejmě že je možné, že objevy planet zde nekončí a že se tu dočkáme nějakých dalších objevů. Ale v každém případě je zde zásadní objev onoho tělesa označeného prozatím jako „Gliese 581g“ (třeba bude v průběhu času pojmenována nějakým důstojnějším označením). A v každém případě se vědci shodují na tom, že když objev takovéhoto Zemi podobného tělesa byl učiněn takto brzo a v takto relativně blízké vzdálenosti, je více než pravděpodobné, že takovéto planety nejsou ve vesmíru žádnou vzácností a že se brzy můžeme dočkat dalších podobných objevů. Jen tak dál! Ať už se konečně dozvíme i to, že žádnou vzácností není ve vesmíru ani vznik života. A pokud tento objev zrovna nepřijde v nejbližších letech, tak se zas vůči němu alespoň o kousek pootevře mysl lidí.

Zdroje:

http://en.wikipedia.org/wiki/Gliese_581 (a zdejší odkazy) včetně foto

http://cs.wikipedia.org/wiki/Gliese_581

http://zpravy.idnes.cz/astronomove-nasli-v-souhvezdi-vah-planetu-kde-by-se-mohlo-dat-zit-pym-/zahranicni.asp?c=A100930_070125_zahranicni_mad

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=678649

Související články:

Nové objevy nám přibližují existenci života ve vesmíru

Blíží se už konec jedinečnosti pozemského života?

Ať žije život mimo Zemi!

Rubrika.Vesmír a život v něm

Autor: Libor Čermák | sobota 2.10.2010 8:08 | karma článku: 17.69 | přečteno: 2868x

Další články blogera

Libor Čermák

Proti obnově mariánského sloupu tedy určitě nejsem!

V době, kdy se z fotek mažou kříže na kostelech, aby se náhodou vyznavači podivných náboženských kultů z ještě nesmyslnějších důvodů neurazili, se může naopak v Praze obnovit úžasná mariánská památka,která možná nemá jinde obdoby.

17.9.2017 v 5:33 | Karma článku: 30.05 | Přečteno: 679 |

Libor Čermák

Pěší výlet kolem Františkových Lázní

V pořadí druhý pěší výlet, který jsem udělal během své dovolené na Chebsku, vedl z Františkových Lázní přes Motýlí dům, přírodní rezervaci SOOS do města Skalná. I to byl velice zajímavý výlet.

14.9.2017 v 8:04 | Karma článku: 11.75 | Přečteno: 370 |

Libor Čermák

Lidice a Libice. Podobnost čistě náhodná?

Historie se opakuje. Říká se, že kdo ji zapomene, bude ji muset prožít znova. Souvislosti, které bych vám dnes nabídl, svědčí o tom, že vše je možná ještě daleko hlubší. A to až přímo záhadné. Lidice a Libice. Co pak vám to říká?

13.9.2017 v 0:13 | Karma článku: 14.81 | Přečteno: 768 |

Libor Čermák

Hrad Vildštejn

V dnešním fotoblogu bych vás rád pozval na jeden z nejstarších českých hradů, a to románský hrad Vildštejn v západočeském městě Skalná. A kupodivu má cosi společného i s Krkonošskými pohádkami.

4.9.2017 v 5:52 | Karma článku: 17.83 | Přečteno: 611 |

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 17.27 | Přečteno: 384 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.06 | Přečteno: 242 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 5.98 | Přečteno: 83 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice trochu chybí.... fyzika, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 19.95 | Přečteno: 507 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.17 | Přečteno: 516 | Diskuse
Počet článků 1702 Celková karma 22.31 Průměrná čtenost 1753

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým. Děkuji také všem svým voličům, že mi i pro nové volební období pomohli obhájit mandát člena zastupitelstva MČ Praha 22

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.