Také se divíte nad tím, kolik různých kultur po celém světě má své mytologii báji o nějaké potopě světa, která se v dávných dobách přehnala a způsobila obrovskou zkázu? A je tak proto možné, že právě tyto báje mají reálný základ? Rád bych to přiblížil trochu víc.
Obdobné potopy jsou velice častým motivem dávných bájí. A to nejen v Bibli, ale doslova po celém světě. A co víc, jsou si velmi podobné. Jako kdyby tu v dávných časech bylo nějaké celoplanetární propojení. Často se zde vyskytuje zpráva o jakémsi špatném lidstvu, které mělo být vyhubeno, o vyvolených lidech, kteří měli díky nějakému návodu od bohů možnost přežít. Často s nimi přežila i ostatní zvířata a většinou též přistáli na nějaké hoře. Jen ve Velké encyklopedii Ericha von Danikena jsem jich našel spousty, a to jistě nejsou ani zdaleka všechny. Zkusme se proto vydat po jejich stopách.
Pozor, já netvrdím, že vše bylo doslovně tak, jak tvrdí dávné legendy. Já jen říkám, že pokud se tyto báje z tolika různých míst na něčem shodují, je to krajně podezřelé.
K těmto bájím bych ještě zařadil další, které jsou dle mého názoru jejich blízkými příbuznými. Tím jsou legendy o potopených ostrovech, či dokonce kontinentech.
Atlantida)Starověké Řecko z hlediska archeoastronautiky)
Je těch pověstí zkrátka hodně, které nám vyprávějí o jakési dávné potopě, která měla někdy v pradávné historii naší civilizace postihnout podstatnou část naší planety. A jak nám říká věda, skutečně ke zdvihnutí hladiny světových moří již několikrát v minulosti došlo! A jak? Velice jednoduše.
Podnebí na planetě Zemi se v průběhu tisíciletí mění. To není nic neobvyklého. Stejně tak, jako se během roku střídá jaro, léto, podzim a zima, tak se během čtvrtohor střídají tzv. doby ledové (glaciály) a meziledové. Je to způsobeno několika faktory, z čehož ten nejdůležitější je tvar oběžné dráhy Země kolem Slunce. On totiž není pořád stejný, ale v průběhu tisíciletích se mění. Buď je téměř kruhový a nebo se pak začne protahovat na více eliptický.
Co z toho vyplývá? Pokud je téměř kruhový, jako je to v současné době, tak naše planeta dostává od Slunce určité množství energie, které postačí na to, aby zde bylo celkově teplejší podnebí, jaké zde máme nyní.
Ovšem jak se začne protahovat do větší elipsy, bude se naše planeta v některých momentech nacházet blíž Slunci než nyní a v některých dále. Kdo zná Keplerovy zákony, tak ví, že čím dál od Slunce, tím se planeta pohybuje pomaleji a naopak. Ta dráha, kdy je blíže, však uběhne daleko rychleji. Naopak, ta doba, kdy je dále, tak bude proto o dost delší. Ve výsledku to znamená, že celkové množství energie, které obdrží od Slunce bude nižší, než je tomu v současnosti. Nastane tak doba ledová. Prostě je to neúprosné střídání skrze celé čtvrtohory. Již mnohokrát v historii nastala a nastane opět. Přitom to už nemusí být zas za nějak moc dlouho. Doby meziledové zas nejsou tak velice dlouhým obdobím, trvají odhadem nějakých 15000 let. Vzhledem k tomu, že současná doba meziledová nastala před nějakými 11000 lety, pomalu se tedy blíží ke svému závěru. Odhaduji proto, že do nějakých maximálně 5000 let nastane nová doba ledová, která potrvá nějakých 80-100 tisíc let, jak je to u glaciálů obvyklé. Je to věc, o které se ví, a která se prostě očekává. Nic s tím neuděláme. Je to prostě zákon přírody.
Kdo zná nejrůznější katastrofické filmy, tak mi teď jistě řekne, že zde straším nějakou apokalypsou. Jenomže bude nástup nové doby ledové skutečně apokalypsou? Může to mít pro naší civilizaci skutečně tak tragické následky? Domnívám se, že skutečnost je daleko prozaičtější. Ano, je pravda, že polární ledovcové čepičky se rozšíří. Při poslední době ledové sahaly až do Německa či Polska. také se z důvodu vyšší nadmořské výšky rozroste ledovec nad Alpami, takže to území, kde se nalézá naše republika, se ocitne v takovém úzkém nezaledněném pásu. Průměrná teplota zde klesne zhruba o 4 - 8 stupňů. (Když si vzpomeneme jaké teploty zde panovaly v letošním červenci, kdy zde bylo nezřídka i přes 35 stupňů Celsia, tak se při odečtu osmi stupňů dostaneme na nějakých 27 stupňů, při kterých se i neotužilec může příjemně venku vykoupat.) Zkrátka a dobře, bude tady podobné podnebí, jako je v současné době někde ve Skandinávii. Mírné pásmo se posune víc na jih a to bude mít za následek, že například taková Sahara se opět pokryje bujnou vegetací, jako tomu bylo v dřívějších dobách. A protože se rozrostou polární čepičky, tak ta voda se někde musí vzít. To bude mít především dopad i na hladinu světových moří. Ta, stejně jako tomu bylo v minulých glaciálech, poklesne cca o nějakých 100-130 metrů. Co z toho vyplývá? Lidem se naskytnou další tisíce kilometrů čtverečních nových pevnin, kam se budou moci přestěhovat třeba zrovna ti, jejichž území zabere polární ledovec. Vždyť v poslední době ledové bylo možné se dostat suchou nohou z Francie do Anglie nebo přejít Beringovu úžinu mezi Asií a Severní Amerikou.
Ovšem představme si situaci zcela opačnou. Doba ledová končí a pobřeží postupně zaplavuje voda z tajících ledovců. Domnívám se, že pro případnou civilizaci musí být nástup doby meziledové daleko horší situace, než je námi tolik obávaný nástup glaciálu. Pokud by na glaciálním mořském pobřeží bylo něco postaveno, bez milosti by to pohltily vody oceánu. Zkrátka začíná doba meziledová a hladiny moří se zvedají.
Teď bych doporučil kliknout na můj článek Bude si něco o nás myslet příští pozemská civilizace?, kde uvažuji o možnostech dřívějších civilizací. Ony se totiž občas objevují zprávy o nálezech jakýchsi útvarů pod vodní hladinou, které nám nedají spát a které připomínají jakési stavby. A tak v závěru svého článku přináším jejich prozatímní popis některých, jaký mám dosud ve své sbírce údajných takovýchto staveb:
L a k e M i l s a A z t a l a n : Pod hladinou jezera Lake Mils v americkém státě Wisconsin se údajně ukrývá trojice pyramid. Nejvyšší je prý vysoká až 10 metrů. Údajně je postavili kdysi dávno indiáni kmene Winnebago, když hladina jezera byla o hodně níže než dnes. Říkali jim kamenné teepee. Rock Lake, Wisconsin (viz můj článek Svět plný pyramid)
M a l t s k é k o l e j e : Jedna z nejznámějších záhad Malty, pověstné koleje, které křižují tento ostrov, občas vedou i do moře. Jak potvrdili potápěči, vyskytují se i v hloubce 22 metrů pod hladinou. Koleje vedoucí pod mořskou hladinu jsou k vidění například v článku o expedici KPUFO Malta 2000-01. (viz můj článek Archeoastronautické středomoří)
Jsou to snad stavby, které zde někdo zhotovil v době, kdy na naší planetě panovala doba ledová?
Zdroje a použité fotografie:
Wikipedia, odkazy uvedené v článku, Dopatka U.: Velká encyklopedie Ericha von Danikena: Vašut, Praha, 1999
Co se skrývá na dně moří a oceánů, Enigma č. 1, roč 2010, R.F HOBBY, s.r.o., Praha
http://www.weirdworm.com/6-bizarre-mysteries-that-are-still-totally-unanswered
http://www.earthfeature.com/unknown-water-category.html
http://tuseniepravdy.blog.cz/0704/podmorske-pyramidy
http://tn.nova.cz/magazin/hobby/cestovani/nejzajimavejsi-podmorske-ruiny.html
Související články v rubrice archeoastronautika
