Mají pověsti o potopách reálný základ?

25. 08. 2010 17:15:44
Také se divíte nad tím, kolik různých kultur po celém světě má své mytologii báji o nějaké potopě světa, která se v dávných dobách přehnala a způsobila obrovskou zkázu? A je tak proto možné, že právě tyto báje mají reálný základ? Rád bych to přiblížil trochu víc.

Obdobné potopy jsou velice častým motivem dávných bájí. A to nejen v Bibli, ale doslova po celém světě. A co víc, jsou si velmi podobné. Jako kdyby tu v dávných časech bylo nějaké celoplanetární propojení. Často se zde vyskytuje zpráva o jakémsi špatném lidstvu, které mělo být vyhubeno, o vyvolených lidech, kteří měli díky nějakému návodu od bohů možnost přežít. Často s nimi přežila i ostatní zvířata a většinou též přistáli na nějaké hoře. Jen ve Velké encyklopedii Ericha von Danikena jsem jich našel spousty, a to jistě nejsou ani zdaleka všechny. Zkusme se proto vydat po jejich stopách.

B i b l i c k á p o t o p a : Bible vypráví, jak se Bůh hněval na lidstvo, a to tak, že se rozhodl pro obrovskou potopu. Vybral si však muže jménem Noe, aby zhotovil obří loď – tzv. archu, která zachrání jak jeho, tak jeho ženu a syny s manželkami. A kromě toho pár od každého zvířete. Když se na 40 dní rozpršelo, voda postupně všechno zalila. Archa pak plula oním obrovským oceánem, který vznikl, dokud nezakotvila na hoře Ararat.

E p o s o G i l g a m e š o v i : Tento původně sumerský epos z 2. tisíciletí před naším letopočtem se mimo jiné zmiňuje i o hrdinovi Utnapištimovi. Tento muž na základě rady boha Enkiho nejprve zažehná mor a potom postaví loď, na které přežije potopu světa.

P e r s k á m y t o l o g i e : V Perské mytologii nechal ve spolupráci s bohem Ahurou Mazdou král Yima před potopou ochránit zvířata, rostliny a vyvolené lidi v Pevnosti Vara.

I n d i c k á M y t o l o g i e : Tato mytologie vypráví o hrdinovi, který je nazýván „Mana Satyavara“ nebo „Vaivasvrata“, který přežil potopu v Himaláji a poté obdržel od Brahmy zákony. I tento muž měl podle rady boha Višny postavit loď, která měla zachránit semena různého druhu.

Č í n s k á M y t o l o g i e : I zde se traduje pověst o povodni. Zde se měly v železných zachránit dva páry lidí, avšak jeden z nich se utopil. Zachránil se pouze jakýsi Jü.

H a v a j s k é o s t r o v y : Celosvětovou potopu zde měla způsobit rozhněvaná bohyně Hine. Pouze dva lidé se zachránili ve člunu na Mauna Kea

I n d i á n i P o m o v é : Podle jejich pověstí zde kdysi žilo hrozně zlé lidstvo létající v železných želvách, se kterými se prý dokázalo i zahrabat do země. To se znelíbilo bohu Marumbovi, že ho nechal utopit.

I n d i á n i z e S i e r r y N e v a d y : Podle jejich pověstí stála kdysi uprostřed jezera Tahoe velká chrámová stavba, která byla zničena potopou. Došlo zde totiž k bitvě mezi lidmi a jakými si cizinci – bohy, kterým předkové dnešních indiánů Washoe bránili ke vstupu na ústřední věž. Ty co přežili, zachránil velký duch v podobě ptáka.

I n d i á n i M a t t o a l o v é :Tento indiánský kmen z Nového Mexika uctívá horu Mount Tailor, což bylo místo, kde přistála loď při jejich potopě.

M e x i k o : Podle zdejší báje indiánů Tarasků a Aztéků jistý kněz Tespi přežil potopu. Zachránil jen svou rodinu a domácnost.

K o l u m b i e : Ve zlosti jednou zaplavil zem i bůh Chibchacum uctívaný mezi Muisky v Kolumbii.

Pozor, já netvrdím, že vše bylo doslovně tak, jak tvrdí dávné legendy. Já jen říkám, že pokud se tyto báje z tolika různých míst na něčem shodují, je to krajně podezřelé.

K těmto bájím bych ještě zařadil další, které jsou dle mého názoru jejich blízkými příbuznými. Tím jsou legendy o potopených ostrovech, či dokonce kontinentech.

A t l a n t i d a : V antických pověstech se díky Platónovi dochovala pověst o bájné zemi, nalézající se za Héraklovými sloupy (Gibraltarský průliv), kterou měla přibližně kolem roku 9600 před naším letopočtem zničit mohutná přírodní katastrofa a země se tak potopila do oceánu (Atlantida)

A z t a l a n : výše zmíněné pověsti odpovídá jak místopisně, tak téměř i názvem dávná pověst Aztéků, která vypráví, že jejich předkové měli do dnešního Mexika přijít z jakého si potopeného ostrova Aztalan, nalézající se východně od Yucatanu. (Starověké Řecko z hlediska archeoastronautiky)

M u a L e m u r i e : Stále živé jsou i příběhy o případných potopených kontinentech Mu v Tichém oceánu a Lemurii v Indickém oceánu. Měly zde údajně žít civilizace, které byly vyspělejší něž ta naše současná.

H y p e r b o r e a : Podle legend starých Řeků měla daleko na severu ležet věčného slunečního svitu, tepla, štěstí a hojnosti. Její obyvatelé se měli dožívat až 1000 let. Údajně zde měl po šest měsíců pobývat i bůh Apollón. Její konec je obdobný jako konec Atlantidy. Rozlomila se na malé ostrůvky až postupně zanikla.

Je těch pověstí zkrátka hodně, které nám vyprávějí o jakési dávné potopě, která měla někdy v pradávné historii naší civilizace postihnout podstatnou část naší planety. A jak nám říká věda, skutečně ke zdvihnutí hladiny světových moří již několikrát v minulosti došlo! A jak? Velice jednoduše.

Podnebí na planetě Zemi se v průběhu tisíciletí mění. To není nic neobvyklého. Stejně tak, jako se během roku střídá jaro, léto, podzim a zima, tak se během čtvrtohor střídají tzv. doby ledové (glaciály) a meziledové. Je to způsobeno několika faktory, z čehož ten nejdůležitější je tvar oběžné dráhy Země kolem Slunce. On totiž není pořád stejný, ale v průběhu tisíciletích se mění. Buď je téměř kruhový a nebo se pak začne protahovat na více eliptický.Temp_0-400k_yrs.gif

Co z toho vyplývá? Pokud je téměř kruhový, jako je to v současné době, tak naše planeta dostává od Slunce určité množství energie, které postačí na to, aby zde bylo celkově teplejší podnebí, jaké zde máme nyní.

Ovšem jak se začne protahovat do větší elipsy, bude se naše planeta v některých momentech nacházet blíž Slunci než nyní a v některých dále. Kdo zná Keplerovy zákony, tak ví, že čím dál od Slunce, tím se planeta pohybuje pomaleji a naopak. Ta dráha, kdy je blíže, však uběhne daleko rychleji. Naopak, ta doba, kdy je dále, tak bude proto o dost delší. Ve výsledku to znamená, že celkové množství energie, které obdrží od Slunce bude nižší, než je tomu v současnosti. Nastane tak doba ledová. Prostě je to neúprosné střídání skrze celé čtvrtohory. Již mnohokrát v historii nastala a nastane opět. Přitom to už nemusí být zas za nějak moc dlouho. Doby meziledové zas nejsou tak velice dlouhým obdobím, trvají odhadem nějakých 15000 let. Vzhledem k tomu, že současná doba meziledová nastala před nějakými 11000 lety, pomalu se tedy blíží ke svému závěru. Odhaduji proto, že do nějakých maximálně 5000 let nastane nová doba ledová, která potrvá nějakých 80-100 tisíc let, jak je to u glaciálů obvyklé. Je to věc, o které se ví, a která se prostě očekává. Nic s tím neuděláme. Je to prostě zákon přírody.

Kdo zná nejrůznější katastrofické filmy, tak mi teď jistě řekne, že zde straším nějakou apokalypsou. Jenomže bude nástup nové doby ledové skutečně apokalypsou? Může to mít pro naší civilizaci skutečně tak tragické následky? Domnívám se, že skutečnost je daleko prozaičtější. Ano, je pravda, že polární ledovcové čepičky se rozšíří. Při poslední době ledové sahaly až do Německa či Polska. také se z důvodu vyšší nadmořské výšky rozroste ledovec nad Alpami, takže to území, kde se nalézá naše republika, se ocitne v takovém úzkém nezaledněném pásu. Průměrná teplota zde klesne zhruba o 4 - 8 stupňů. (Když si vzpomeneme jaké teploty zde panovaly v letošním červenci, kdy zde bylo nezřídka i přes 35 stupňů Celsia, tak se při odečtu osmi stupňů dostaneme na nějakých 27 stupňů, při kterých se i neotužilec může příjemně venku vykoupat.) Zkrátka a dobře, bude tady podobné podnebí, jako je v současné době někde ve Skandinávii. Mírné pásmo se posune víc na jih a to bude mít za následek, že například taková Sahara se opět pokryje bujnou vegetací, jako tomu bylo v dřívějších dobách. A protože se rozrostou polární čepičky, tak ta voda se někde musí vzít. To bude mít především dopad i na hladinu světových moří. Ta, stejně jako tomu bylo v minulých glaciálech, poklesne cca o nějakých 100-130 metrů. Co z toho vyplývá? Lidem se naskytnou další tisíce kilometrů čtverečních nových pevnin, kam se budou moci přestěhovat třeba zrovna ti, jejichž území zabere polární ledovec. Vždyť v poslední době ledové bylo možné se dostat suchou nohou z Francie do Anglie nebo přejít Beringovu úžinu mezi Asií a Severní Amerikou.

Ovšem představme si situaci zcela opačnou. Doba ledová končí a pobřeží postupně zaplavuje voda z tajících ledovců. Domnívám se, že pro případnou civilizaci musí být nástup doby meziledové daleko horší situace, než je námi tolik obávaný nástup glaciálu. Pokud by na glaciálním mořském pobřeží bylo něco postaveno, bez milosti by to pohltily vody oceánu. Zkrátka začíná doba meziledová a hladiny moří se zvedají.

Teď bych doporučil kliknout na můj článek Bude si něco o nás myslet příští pozemská civilizace?, kde uvažuji o možnostech dřívějších civilizací. Ony se totiž občas objevují zprávy o nálezech jakýchsi útvarů pod vodní hladinou, které nám nedají spát a které připomínají jakési stavby. A tak v závěru svého článku přináším jejich prozatímní popis některých, jaký mám dosud ve své sbírce údajných takovýchto staveb:

bimini-road02.jpgB i m i n s k á z e ď : Podivného objektu u souostroví Bimini (80 km od Floridy), který se nalézá pod hladinou, si nejprve všimli piloti a když se zde dne 2. září 1968 potápí americký vědec dr. J. Manson Valentine, tak zde skutečně cca 5,5 metrů pod hladinou moře objevuje podivnou strukturu, která má tvar jakého si obráceného „J“ A co víc, skládá se z pravidelných kamenných kvádrů, které místy jsou až moc pravoúhlé. I když je podivný útvar oficiálně považován za přírodní, který vznikl rozpadem vápenců, stále vzbuzuje mnoho otázek.

Y o n a g u n i : V roce 1986 narazil potápěč Kihachiro Aratake na další podivné pravoúhlé struktury, připomínající velké terasy, ulice, schodiště či zřícené budovy. Později jsou zde objeveny i útvary ve tvaru postav a zvířat či dokonce pyramid. Vše se nalézá zhruba 30 metrů pod hladinou moře poblíž Okinawy u Japonska. yanguni1.jpgI když je možné, že tyto podivné struktury nějakým způsobem mohla vymodelovat příroda, ale nemůžu si pomoci, pravoúhlé stupně mi až moc připomínají dílo lidských rukou, jako například známe od Inků v Peru či Bolívii.

D v a r a k a : V roce 1983 bylo u pobřeží Indie nalezeno legendární město Dvaraka, kde dle eposu Mahábhárata údajně pobýval samotný Krišna. Zajímavé je že i toto místo bylo dle legend potopeno díky hněvu bohů (no vida, další do sbírky). Zde se našly především zbytky chrámů a dalších náboženských staveb.

L a k e M i l s a A z t a l a n : Pod hladinou jezera Lake Mils v americkém státě Wisconsin se údajně ukrývá trojice pyramid. Nejvyšší je prý vysoká až 10 metrů. Údajně je postavili kdysi dávno indiáni kmene Winnebago, když hladina jezera byla o hodně níže než dnes. Říkali jim kamenné teepee. Rock Lake, Wisconsin (viz můj článek Svět plný pyramid)

M a l t s k é k o l e j e : Jedna z nejznámějších záhad Malty, pověstné koleje, které křižují tento ostrov, občas vedou i do moře. Jak potvrdili potápěči, vyskytují se i v hloubce 22 metrů pod hladinou. Koleje vedoucí pod mořskou hladinu jsou k vidění například v článku o expedici KPUFO Malta 2000-01. (viz můj článek Archeoastronautické středomoří)

Jsou to snad stavby, které zde někdo zhotovil v době, kdy na naší planetě panovala doba ledová?

Zdroje a použité fotografie:

Wikipedia, odkazy uvedené v článku, Dopatka U.: Velká encyklopedie Ericha von Danikena: Vašut, Praha, 1999

Co se skrývá na dně moří a oceánů, Enigma č. 1, roč 2010, R.F HOBBY, s.r.o., Praha

http://www.weirdworm.com/6-bizarre-mysteries-that-are-still-totally-unanswered

http://www.earthfeature.com/unknown-water-category.html

http://tuseniepravdy.blog.cz/0704/podmorske-pyramidy

http://tn.nova.cz/magazin/hobby/cestovani/nejzajimavejsi-podmorske-ruiny.html

Související články v rubrice archeoastronautika

Autor: Libor Čermák | středa 25.8.2010 17:15 | karma článku: 25.58 | přečteno: 5264x

Další články blogera

Libor Čermák

Vy byste dokázali někoho někam nahlásit za jeho nesprávný názor? Je tedy ne!

Občas se mi stává, že když se na dotykáči brouzdám na Facebooku, tak když na něco sáhnu, objeví se tabulka, kde je mimo jiné napsáno: "Nahlášení příspěvku". Nahlášení? To se jako lidi mají za své názory navzájem někam udávat?

13.9.2019 v 13:54 | Karma článku: 33.94 | Přečteno: 737 |

Libor Čermák

Cesta na Dolní Moravu

Letošní dovolenou jsem strávil v Dolní Moravě pod Králickým Sněžníkem. A na výletech po jejím okolí. Ale i samotná cesta byla zajímavá, během které jsem navštívil jedno zajímavé poutní místo a i jeden zajímavý pěchotní srub.

8.9.2019 v 17:38 | Karma článku: 25.86 | Přečteno: 1424 |

Libor Čermák

Někdo z Evropské unie budovat vztahy s Čínou může a jiný ne?

S otevřenou pusou vždy zírám na to, když nějaký politik, který není na svém místě, jako současný pražský pirátský primátor, se snaží poničit obchodní vztahy s takovými zeměmi, se kterými bychom měli hospodářsky spolupracovat.

7.9.2019 v 15:35 | Karma článku: 38.62 | Přečteno: 1124 |

Libor Čermák

Aféra Koňěv: Snaha o zviditelnění jednoho topkaře zneuctívá historii

Jak známo, tak v Praze máme nejen Koňevovu ulici (na Žižkově), ale i jeho sochu. Od 90. let ani jedno nikomu nevadilo. Ale že najednou teď? To dokazuje, že za tím není nic jiného než politikaření.

1.9.2019 v 11:32 | Karma článku: 38.96 | Přečteno: 1063 |

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy I

Fyzika se dostává extrémně daleko od našeho přirozeného světa, a tím se ocitá v oblasti záhad, které je hodně těžké pochopit. Nejednou si s nimi neporadí i ti největší géniové. Pak je ale velmi důležité vyloučit prosté chyby.

16.9.2019 v 9:07 | Karma článku: 34.11 | Přečteno: 1241 | Diskuse

Dana Tenzler

Co si počít, když jste zapomněli, kde máte svou atomovou bombu?

“Kam jsem to jenom dal(a)?” je velice napínavá otázka. O to napínavější, když je ztraceným předmětem... atomová bomba. (délka blogu 10 min.)

16.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 24.14 | Přečteno: 591 | Diskuse

Zdenek Slanina

Fraška na UPOL připomíná, že ochrana akademických whistleblowerů u nás neexistuje záměrně

Univerzita v Olomouci není jen jednou další institucí, kde se provalila hniloba akademických nepřístojností. Stejně jako jinde se tam ani neřešila ochrana akademických whistleblowerů, neb nebyla žádoucí. Naopak nežádoucí byli oni.

15.9.2019 v 15:33 | Karma článku: 24.98 | Přečteno: 3092 |

Dana Tenzler

Proč se podobají tvary stromů a jejich listů?

Staré pravidlo říká, že se tvar stromu a jeho listí navzájem podobají. Z dálky tak lze rozeznat jabloň od hrušně a lípu od javoru. Je to pravda? A pokud ano, proč? (délka blogu 3 min.)

12.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 23.24 | Přečteno: 567 | Diskuse

Jan Fikáček

Richard Feynman o povrchnosti fyziky a matematiky

Fyzici rádi vykládají fyziku jako to nejhlubší lidské poznání. Jenže toto poznání je stále povrchní, což velmi jasně formuloval geniální nositel Nobelovy ceny za fyziku, hravý Richard Feynman. Uvádíme volný překlad jeho slov:

10.9.2019 v 9:07 | Karma článku: 39.50 | Přečteno: 1873 | Diskuse
Počet článků 2269 Celková karma 29.71 Průměrná čtenost 1770

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více

Najdete na iDNES.cz