Středa 25. listopadu 2020, svátek má Kateřina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 25. listopadu 2020 Kateřina

Po skalních městech Maloskalska

2. 07. 2010 14:01:00
Romantika, dobrodružství i historie. S tím vším se může každý setkat ve skalních městech Českého ráje. Dovoluji si vás pozvat na menší turistický okruh u Malé Skály, na kterém navštívíme dvě pískovcová skalní města a několik skalních hradů.

DSC03503a.JPG
Malá Skála. Ty malebné skalní vyhlídky, které zde můžeme spatřit na vysokých pískovcových věžích, jistě upoutají pozornost nejednoho kolem projíždějícího. Z Prahy je celkem dobře dostupná. Jezdí sem autobus i vlak. A kdo by zde chtěl pobýt více dní, tak má možnost například v kempu na ostrově, kde jsem se svého času utábořil i já. A tak bych vás chtěl pozvat i na jeden z pěších okruhů, které jsem zde podnikl. Ale podotýkám, není pro lenochy, ale pro ty, co se jim jak turistika, tak poznávání stalo koníčkem.

DSC03516a.JPG
A tak se vydávám z Malé Skály po modré turistické značce, směrem k Drábovně, k prvnímu skalnímu městu na této cestě. Nejprve sice stoupám do svahu, ale o to větší pohlazení přírodní divočinou to je, když přijdu na stejnojmenné rozcestí. Už zde jsou ke spatření první skaliska, z nichž jedno mne osobně svým tvarem připomíná hlavu mimozemšťana. A pak se vydávám ještě dál a dorazím k místu, kde ve středověku stával hrádek střežící starou obchodní stezku kolem Jizery. Z něj se zachovalo jen několik málo otvorů ve skále, svědčící o tom, že zde kdysi byly trámy. Ovšem ani tento hrádek, není nejstarším zdejším osídlením. Jak dokazují četné archeologické nálezy, hojně se zde žilo již od mladší doby kamenné. (Drábovna) A pro milovníky záhad a tajemných souvislostí ještě uvádím, že tato oblast se nalézá na jedné zajímavé linii, o které jsme psal v článku Máme linii svatého Michaela také v Čechách?

DSC03548a.JPG
Když jsem si to vše prohlédl a vyfotografoval, mohl jsem pokračovat po červené turistické značce. A jak vycházím z lesa, již v dálce vidím svůj další cíl - skalní hrad Frýdštejn. Je to ten hrad, který propůjčil svojí kulisu ke známé pohádce Zdeňka Trošky „O princezně Jasněnce a létajícím ševci“. Hrad samotný pochází ze 14. století. První zmínka o něm pochází z roku 1385, od kdy se zde vystřídalo mnoho majitelů. Mezi nimi byl například Jan z Vartenberka, Zikmund Smiřický ze Smiřic, Albrecht z Valdštejna, Rohanové, turnovský okrašlovací spolek a dnes je hrad v majetku obce. (zdroj: wikipedie). Pro milovníky podivuhodných geometrických vztahů mám i zde zajímavou věc. DSC03546a.JPG
Tento hrad stojí na stejném poledníku, jako hrad Valdštejn, zámek Humprecht u Sobotky a zámek Dětenice. A co jej ještě zajímavější, tato zmíněná místa se na této linii nalézají v rozmezí cca 10 km od sebe.

Protože mám ještě dostatek času, můžu se odtud vydat na další zajímavé místo, a to asi 2 km vzdálenou rozhlednu na Kopanině. Tu postavil Klub českých turistů a slavnostně otevřel v červnu 1894. Její poloha na rozhraní Českého ráje a Jizerských hor zaručuje zajímavé rozhledy, jako například Ještěd, Kozákov, Trosky, Frýdštejn nebo Bezděz (Kopanina - rozhledna )

DSC03552a.JPG
Ale teď se musím vrátit zpět dolů do Malé Skály, a tak se vracím zpět přes Frýdštejn a odtud se vydávám po Vranovském hřebenu směrem na skalní hrad Vranov. Tato část trasy je myslím velice hezká, ale také o něco náročnější. DSC03561a.JPG
Občas se jde i po skalních schodištích. Cestu lemují skaliska, pod kterými se občas objeví i typická podkrkonošská chalupa. Po cca dvou kilometrech od Frýštejnu dojdeme ke kýženému cíli. Skalní hrad Vranov byl založen Heníkem z Valdštejna kolem roku 1425. Je zajímavý hlavně tím, že je postaven na 25 metru širokém skalním hřebenu, ale svojí délkou - 400 metrů, je považován za nejdelší a za nejkomplikovanější skalní hrad v České republice. V roce 1802 byl hrad prodán textilnímu podnikateli Františku Zachariášovi Römischovi a ten tu nechal zbudovat památník všem bohům, který nazval Panteon. Jednou z kamenných postav, které se zde nalézají je například keltský pěvec Ossian.

DSC03565a.JPG
A když už jsme na hradě, který se jmenuje „Vranov“, mám tu poslední dnešní geometrickou zajímavost. Stejně totiž jako Vranov, tak v okolí se nalézá několik míst, jejichž název je odvozen od ptáků. Tak například to jsou „Čížkovice“ u Jablonce nad Nisou, dále „Sovenice“ u Mnichova Hradiště, Krkavčí skála u Semil nebo vrch Sokolka ve skalním městě Mužský – Příhrazy. Pokud si tato místa zakreslíme na mapu, zjistíme, že společně vytvoří velký obdélník o straně cca 10 x 20 km. A aby tomu nebylo málo, tak zhruba v polovině vzdálenosti „Čížkovice“ – „Sovenice“ se poblíž Sychrova nalézá obec „Husa“. Tento bod má svojí obdobu i u jižní spojnice Sokolka – Krkavčí skála, kde mu odpovídá rybník Bažantník u Sedmihorek. DSC03388a.JPG
A náš hrad Vranov se v tomto ley lines obrazci nalézá na úhlopříčce mezi Čížkovicemi a Sokolkou. Zde Zde navíc přikládám odkaz na tento obrazec, který jsem znázornil googlemapě leylines obrazců.

A poslední má dnešní zastávkou bude nedaleká skalní výhlídka „Pod Panteonem“. Ta vyhlídka, kterou můžeme pozorovat přímo nad sebou, když Malou Skálou projíždíme autem. I když cesta na ní není zrovna pro slabé nervy, je z ní nádherný výhled. A to jak na Jizeru, tak na protější Suché skályDSC03567a.JPG
.

A závěrem bych se chtěl rozloučit ptaciobdelnik.jpg
jednou zdejší pověstí: Před dávnými časy navštívil Malou Skálu čert. Vystoupil na temeno vranovského bradla a zapřemýšlel, jakou čertovinou by mohl zdejším obyvatelům uškodit. A tak ho napadlo, že vezme velký balvan a zatarasí s nim Jizeru. Voda se vzedme a lidi se tak utopí. A tak se vydal do skal pro kámen. Když se s ním však vracel, potkala ho stará zbožná DSC03399a.JPG
stařena. Nejdřív se pokřižovala a pak začala čerta zaklínat. Čert na to hned zakřičel bolestí, kámen upustil a propadl se domů do pekel. Ale jeho břemeno, skála Sutka, ta už zde ve Vranovském údolí zůstala.

Zdroje: http://www.hrady.cz/?OID=327Související rubrika s podobnými články: výlety a tramping

Autor: Libor Čermák | pátek 2.7.2010 14:01 | karma článku: 15.43 | přečteno: 2153x

Další články blogera

Libor Čermák

Ještě, že u nás se letos nevolí. Kvůli rouškám nemám koho bych volil

V našem volebním obvodě letos žádné volby neprobíhají. Ale kdyby byly. Mám koho volit? Opoziční strany komunistů a tzv "liberálů" by to u mne nebyly z principu. A co strany vládní? Kvůli rouškám by to teď nebyly ani ony.

29.9.2020 v 6:10 | Karma článku: 18.17 | Přečteno: 394 |

Libor Čermák

Bezrouškový cyklovýlet do Mnichovic a zpět

Komu podobně jako mně vadí roušky na výletech apod, tomu doporučuji cyklovýlety. Například včera jsem podnikl cyklovýlet z Uhříněvse přes Říčany po nové cyklostezce do Mnichovic a zpět. A zažil jsem i něco z Josefa Lady a Mikeše.

13.9.2020 v 15:16 | Karma článku: 15.28 | Přečteno: 339 |

Libor Čermák

Prestiž filmových Oskarů končí. Už nebude o umění, ale o politice

Protože jsem tvrdý zastánce svobody slova i svobody, a to i v umění, tak jsem s otevřenými ústy zíral na nová pravidla pro předávání Oskarů za nejlepší film, která se mají řídit jakými si kvótami za "rozmanitost".

10.9.2020 v 8:01 | Karma článku: 35.04 | Přečteno: 842 |

Libor Čermák

Vážená ARD, já nejsem ten Čech, který by se za našeho pana prezidenta styděl!

Podle německé ARD se prý lidi za našeho pana prezidenta M. Zemana stydí. Co? Já tedy v žádném případě! Já bych se styděl jen v případě, kdybychom za prezidenta měli nějakého sluníčkáře. Ale to přece není případ Miloše Zemana.

18.8.2020 v 10:49 | Karma článku: 44.38 | Přečteno: 2579 |

Další články z rubriky Cestování

František Plamínek

Výlet za poznáním termálních lázní v Maďarském Hevízu

Rok po ovdovění jsem začal cestovat. To, co jsme si plánovali původně s manželkou se bohužel nenaplnilo, a tak jsem od roku 2009 využíval společnosti syna, pro znalost angličtiny a sestru Jitku.

24.11.2020 v 6:31 | Karma článku: 18.04 | Přečteno: 444 | Diskuse

Hana Van Soest Jarocka

Angličtina pro děti – minitipy z Austrálie (2)

Pokud chcete své dítě vzdělávat tzv. po australsku, je potřeba, abyste do své slovní zásoby přidali co nejdříve následující slova:

21.11.2020 v 9:23 | Karma článku: 23.18 | Přečteno: 521 |

Jiří Strádal

Nahlédnutí k novozélandským Maorům

Je to 200 let, co maorští náčelníci po mnoha bojích začali jednat o loajalitě k britské koruně a o svých právech. K dohodě pak došlo. Maory to ale později stálo vysokou cenu. Vypovídá o tom mnoho pomníků a pamětních desek.

20.11.2020 v 22:18 | Karma článku: 16.48 | Přečteno: 339 | Diskuse

Milan Zajic

Opotřebované zevlo opět v akci

Tak vir nám hodil zatím do zimní sezóny pěkné "vidle". Vše se tady uzavřelo, otevřeny jsou pouze nezbytné obchody. Je doporučeno se co nejméně stýkat s ostatními a více času trávit v přírodě.

19.11.2020 v 15:16 | Karma článku: 15.74 | Přečteno: 325 | Diskuse

Pavel Liprt

Wappenstein nebo Juliusstein, rok 1544, český lev a zkřížené meče. A také Vysoký kámen.

Název tohoto hraničního kamene není až tak důležitý, jako rok „jeho narození“. 1544 to je velice zajímavý letopočet, jelikož by se mělo jednat o nejstarší hraniční kámen, který se dochoval do dnešní doby.

18.11.2020 v 18:40 | Karma článku: 23.13 | Přečteno: 612 | Diskuse
Počet článků 2350 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1829

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více

Najdete na iDNES.cz