- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Ačkoliv to možná na první pohled nevypadá, tak i u nás v ČR máme celou řadu indicií o tom, že se i zde se vyskytovaly podivné bytosti, které zaslouží zařazení mezi tzv. hraniční jevy. Dochovaly se například v lidových pověstích, kde se to podivnými jen hemží. Tím nejznámějším je bezesporu čert. Jeho údajná vizáž je všeobecně známá. Chlupatý tvor s s ocasem, rohy na hlavě a kopyto na noze. Když si to tak shrnu, někdy mne napadá, zda se v jeho útrobách náhodou neskrývá i bachor, kniha, čepec a slez, protože výše zmíněné tělesné znaky, jsou zároveň obvyklé znaky přežvýkavců. Ale to jsem jen tak odbočil. Když se však dívám na pověsti o čertech podrobněji, nemůžu neshledat určité souvislosti s tzv. moderními mimozemšťany. A tak se ptám, zda se jen tak náhodou nejedná o setkání lidí s tím samým jevem, jen s tím rozdílem, že se na to dívají podle své kulturní vyspělosti.
Tak například jak čerti, tak mimozemšťané jsou pověstní tím, že unášejí své oběti. Nejznámější z čertovských legend je například Faustův případ. Ale i z našich zemí se vypráví například pověst o Půtovi Švihovském, Novohradské hraběnce , hejtmanovi Thümlingovi z Javorníku, budenickém pánovi, hornolibchavském správci a dalších. A dnešní únosy do UFO? Podle toho, co tvrdí oběti těchto prapodivných událostí, tak je provádí malé šedivé bytosti s mandlovitou hlavou. I když své oběti zpravidla vrátí zpět, ale představme si, že by se něco podobného odehrálo ve středověku. Nebyly by takovéto bytosti náhodou považovány za ďábelské?
Zajímavá pověst se nám dochovala též z okolí obce Olešník u Českých Budějovic. V knize Labyrintem tajemna aneb Průvodce po magických místech Československa od Martina Stejskala jsem nalezl následující zápis: „V lese za osadou Nová Ves, jsou velké jámy, kde kdysi prováděli své reje vodníci, čerti a světlíci. Jednou se mezi sebou nepohodli a svedli spolu velkou bitvu. Ďáblové při svém řádění nadělali obrovské jámy, v nichž své soky pohřbili. Dodnes se místu říká na Čertovce.“ Je to sice pověst, ale co když nám v sobě zanechala jakousi vzpomínku na podivnou prehistorickou bitvu, která se kdysi na Českobudějovicku odehrála? Zkusme se opět ponořit do myšlení středověkého člověka. Jak bychom nazvali to, čemu dnes říkáme UFO? Pokud bychom to viděli za dne, a vycházel by z toho hluk nebo kouř, nejspíš bychom to považovali za čerta. Pokud bychom to spatřili v noci, tedy byli bychom svědky nevysvětlitelného světelného jevu, nazvali bychom to světla. A co ty vodníci? Copak nemáme jejich ufologickou podobu? Dnes se jim podle mého názoru říká USO – neidentifikovatelný mořský objekt. Ovšem už byl kolikrát spatřen i v mnoha menších plochách jako třeba jezera či rybníky.
Nyní se přenesme na severní část našeho území, do oblasti Českého Ráje. Kde se odehrává trochu podobného. Poblíž hradu Kost se zde rozprostírá skalnaté údolí zvané Plakánek, které je spojeno i s několika pověstmi. Jedna z nich dokonce vypravuje o čertovi, který sem unesl dceru hradního pána z Kosti, takže jsme opět u oněch únosů. Nad údolím se také nalézá hradiště Poráň, které sloužilo lužické kultuře, lidu popelnicových polí a zřejmě i v době železné. Zajímavé je i to, že z Plakánku je to cca 9 km do dalších významných skalních měst v okolí. K Drábským světničkám v oblasti Mužský – Příhrazy, k Hruboskalskému skalnímu městu a konečně k Prachovským skálám. A stejně jako v okolí Plakánku, tak se v těchto oblastech nalézají hradiště a sídliště z nejstarších pravěkých dob. Pro pravěké lidi byla skalní města nejen útočištěm před nevlídným počasím, ale pro majestátnost zdejších pískovcových věží, zřejmě i něčím jakoby chrámem. A právě skalní města Drábské světničky, Hruboskalsko a Plakánek vytvoří první rovnostranný trojúhelník. Pokud sem doplníme i Hřmenín, v jehož okolí jsou také četné nálezy například lužické kultury, dostaneme druhý trojúhelník společně s Plakánkem a Prachovskými skálami. Dostaneme tak dva rovnostranné trojúhelníky, jejichž záhada ještě více vzroste, pokud vyšetříme osu, podle které jsou souměrné. Jednak směřuje ke hradu Trosky, ale je takéskloněná pod úhlem cca 37 stupňů od směru východ-západ, tedy ve směru ukazujícím na azimut západu slunce o zimním slunovratu. To že tato linie mohla být v minulosti něco víc, než jen pouze nedůležitá, svědčí například dnešní hlavní silnice, která zhruba v délce 10 km kopíruje tuto osu mezi Židněvsí a Horním Bousovem. Pokud osu navíc prodloužíme více na jihozápad, dostaneme se do oblasti mezi obcemi Vinařice a Nepřevázka, kde jsou jednak slovanské mohyly i pozůstatky předslovanského osídlení, včetně hradiště nebo keltských nálezů. Pokud tuto lokalitu spojíme s místy, které jsem popsal výše, dostaneme opět onu hlavu humanoida s mandlovitýma očima. A vzhledem k oněm skalním městům, jsem ho nazval „Skalním humanoidem“ (viz též můj článek „Nalézá se Crabwoodský piktogram i v ČR?“)
Co k tomu všemu dodat? Asi jen to, že i zde v České republice se dá nalézt mnoho indicií o tom, že historie lidstva mohla být mnohem zajímavější, než jak se učíme ve škole. Jsem přesvědčen, že spousta cenných a v tomto ohledu důležitých artefaktů ještě nebyla ani objevena. A tak nezbývá, než hledat jak je, tak možné souvislosti a současně se pokusit řešit i mnohé záhady, které nás obklopují. A možná budeme na konec i překvapeni.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |