O nálezech keltských pokladů

28. 02. 2010 12:29:05
Nejvýznamnější starověkou kulturou na našem území byli bezesporu Keltové. Ve stejné době jako Řekové a Římané ve Středomoří, tak v České kotlině působil tajuplný národ keltský, který po sobě zanechal spoustu záhad. Jednou z nich byly bezesporu nálezy nejrůznějších pokladů. Co je tehdy nutilo zakopávat do země?

Zlato, stříbro a další vzácné kovy se na našem území těžily už odnepaměti. Například u řeky Otavy (například Modlešovice nebo Bojanovice u Rabí) se dochovaly sejpy po rýžování zlata z doby laténské. Tento kov byl touto kulturou těžen pravděpodobně i ve Zlatých Horách u Jeseníku a i jinde. A protože Keltové byli i dobrými metalurgy, dokázali kov přeměnit na jedinečné skvosty.

duhovka2.jpgKromě toho se zde v této době vyráběly i první mince na našem území – tzv. duhovky. A tak se občas může najít archeologický nález, který naznačuje, že s těmito věcmi bylo tenkrát nakládáno velice zvláštním způsobem. Byly, nejčastěji v bronzových kotlících, zakopávány do země. Že by úkryt před případnými nenechavými zloději? Jenže mnohé z pokladů se našly v okolí řek či potoků, kde nesporně musí docházet k vymílání půdy. Nemohlo pak jít například o jakési posvátné uctívání toků a pramenů? Inu, pojďme se tedy podívat na některé nálezy podrobněji.

P o d m o k l y

V červnu roku 1771 postihly naše území deště, a to takové, že zvedly i hladinu potoka u obce Podmokly na Rokycansku. Voda podemlela břeh natolik, že strhla i část hlíny. Jenže jak se tak stalo, vyplavil se na světlo boží i bronzový kotlík plný zlatých mincí (a také jeden zlatý nákrčník). Jejich množství se odhaduje až na 7000 a celková váha na 50 kg. Nález si však okamžitě rozebrali zdejší vesničané. Jenže se o něm dozvěděl majitel tehdejšího panství kníže Karel Egon z Fürstenberku. A tak se jeho úředníkům podařilo značnou část od vesničanů stáhnout. Bohužel většina z nalezených duhovek skončila v pražské mincovně, kde byla roztavena pro ražbu dukátů. Obdobně se vedlo i mincím, které vesničané před úředníky zatajili, totiž u překupníků. Ve 20. století se tak z podmokelského pokladu podařilo dohledat už jen 34 mincí o hmotnosti nižší než 20 dkg. Ale i z toho, co zbylo, se odhaduje, že poklad byl do země duhovka3.jpguložen kolem poloviny 1. století před naším letopočtem. (Podmokelský poklad) (1)

L a h o š ť u D u c h c o v a

V roce 1882 bylo rozhodnuto o úpravě Obřího pramene, kdysi lázeňsky využívaného vřídla o teplotě 25-38 stupňů Celsia, které se nalézá u obce Lahošť u Duchcova na Teplicku. Přitom byl objeven bronzový kotlík, jehož obsah však ukrýval poklad nesmírné hodnoty. Tento depot obsahoval asi 2000 nejrůznějších předmětů převážně bronzových spon, náramků a prstenů. Jedná se o mimořádný nález i z toho důvodu, že množství nalezených ozdob překonává souhrn dosud známých obdobných nálezů z keltských pohřebištích v celých Čechách. Největší část tohoto pokladu je uložena v muzeu v Teplicích. Zbytek je pak rozmístěn po dalších muzeích po celé republice i v zahraničí. Do země byl depot uložen ve 4. století před naším letopočtem, pravděpodobně mezi léty 370 a 320 př.n.l. (Duchcovský poklad) (1)

S t r a d o n i c e

V roce 1877 bylo na keltském oppidu u Stradonic objeven poklad asi 200 zlatých a stříbrných mincí. Následně se sem sjeli kopáči a hledači pokladů, kteří tuto jedinečnou keltskou památku díky své zlaté horečce drancovali, čímž jí nenávratně poškodili. Kromě mincí zde byly objeveny i další předměty (spony, náramky, korále a další, celkem zde bylo nalezeno kolem 100 tisíc nejrůznějších předmětů. A jak jsou staré? Toto oppidum sloužilo nejvíce mezi lety 120 - 25 před naším letopočtem. (Stradonice, oppidum Hradiště - archeolog.cz )

S t a r ý K o l í n

duhovka4.jpgK dalšímu zajímavému nálezu keltských duhovek došlo ve třicátých letech 20. století, pravděpodobně v letech 1932-36. Zhruba 304 zlatých mincí se zde našlo ve dvou váčcích, a to u jednoho z meandrů říčky Klejnarky. Jejich uložení do země se datuje kolem roku 100 před naším letopočtem. (Poklad ze Starého Kolína – DetektoRING)

N ě m č i c e n a d H a n o u

Zajímavé laténské naleziště z 3. století před naším letopočtem se nalézá u Němčic nad Hanou na Prostějovsku. Roku 1892 zde byla nalezena stříbrná tetradrachma pocházející z území dnešního jižního Maďarska. V dalších letech tu bylo objeveno celou řadu nálezů, dokazující intenzivní metalurgickou činnost. Především šlo o bronzové a železné spony a hliněné destičky na výrobu duhovek A bylo zde nalezeno na 250 stříbrných mincí s obrazem koníčka. (Němčice nad Hanou (archeologické naleziště)

K o p i d l n o

Kolem roku 1891 prý došlo k nálezu dalšího keltského pokladu, ovšem není známo, jak velký vlastně byl. Zachovaly se pouze dvě fotografie zlatých mincí o váze několika gramů. Na minci se zachovalo zobrazení nákrčníku. (2)

U h ř í n ě v e s

Závěrem bych se chtěl zmínit o jedné nepříliš známé události nálezu pokladu duhovek. U příležitosti 90. výročí povýšení Uhříněvsi na město vydala MČ Praha 22 publikaci „Uhříněves a okolí“. V knížce je zmínka o článku, který vyšel v roce 1865 v časopise „Památky archeologické a místopisné“: " ... blíže Uhříněvsi, u dvoru Netluk jest vršek Jankov, na němž jsou pole a lada, na nichž pak byly veliké lavice hrud. Když je nádeníci tloukly, našli v nich hrnec s menšími i většími penězi. Po práci šli do Hájku k Židovi, jemuž každý 500 až 600 penízků za 75 krejcarů prodal. Pan páter Sutner, kaplan uhříněveský, koupil jich 145, jež uschoval“ (3)

duhovka5.jpgSamozřejmě výčet keltských pokladů není ani z daleka úplný. Nálezy keltských duhovek byly na našem území nalezeny i na jiných místech. Například u Doks (2), u Nechanic (4), u Sušice (http://www.kpufo.cz/wkt/zahady.htm) a i jinde. I další cenné předměty typu spon, šperků či mečů dalších keltských prací, byly už mnohokrát nalezeny. Zde bych připomněl například zlaté náušnice z Opařen z Hradiště u Písku, zlatou plaketu z Chlumu u Rokycan (1) a další. Z těchto a podobných lokalit pocházejí i nálezy četných depotů. Keltové tedy, jak je vidět, byli v obrábění nejrůznějších kovů opravdovými mistry. Ale co je nutilo jejich poklady uschovávat do země v okolí pramenů a vodních toků (Podmokly, Lahošť, Stradonice, Starý Kolín, Jankov)? To je otázka, na kterou odpověď znali snad jen oni.

Zdroje a doporučená literatura:

Wikipedie a odkazy uvedené u článku

1) Drda P., Rybová A.: Keltové a Čechy, Academia, Praha, 1998

2) Waldhauser J.: Keltové na Jizeře a v Českém ráji, nakl. Lidové noviny, Praha, 2002

3) kol. aut. MČ Praha 22, Uhříněves a okolí, MAROLI, Praha, 2003

4) Filip J.: Keltská civilizace a její dědictví, Academia, Praha, 1995

Fotografie: Poklad ze Starého Kolína – DetektoRING)

Autor: Libor Čermák | neděle 28.2.2010 12:29 | karma článku: 26.53 | přečteno: 13605x

Další články blogera

Libor Čermák

Na Národní třídě se dnes vyskytli cestovatelé z paralelního antivesmíru

Marně přemýšlím, zda dát tento článek do rubriky věda, anebo politika. Protože když sleduji, jak se chovají dnes lidé na Národní třídě při výročí 17. listopadu, mám dojem, že přicestovali z nějakého paralelního vesmíru.

17.11.2019 v 16:24 | Karma článku: 37.85 | Přečteno: 1068 |

Libor Čermák

Pod junáckou vlajkou

Výročí 17. listopadu, a tedy 30 let od revoluce bych chtěl připomenout něčím, co mělo přímo vliv na mne, jako tehdy na jedenáctiletoho chlapce. A to tím, že se tehdy obnovilo vydávání knížek spisovatele a skauta Jaroslava Foglara.

17.11.2019 v 12:26 | Karma článku: 12.01 | Přečteno: 154 |

Libor Čermák

Přístup ČT k dnešním událostem se mi nelíbí!

Chtěl bych vám povědět, jak jsem si dnes pustil Českou televizi a jak jsem se přitom rozčílil na nejvyšší míru. Tak by se podle mého názoru veřejnoprávní médium vůbec chovat nemělo.

16.11.2019 v 16:01 | Karma článku: 42.53 | Přečteno: 2061 |

Libor Čermák

Děkuji, ale Fokus Václava Moravce skutečně o pravdě nebyl!

V posledních dnech se snesla tvrdá kritika na úterní Fokus Václava Moravce s podtitulem "Boj za pravdu". Dovolte, abych i já přidal několik svých postřehů z tohoto pořadů a rozhodně mu nehodlám leštit kliku u dveří.

14.11.2019 v 11:53 | Karma článku: 42.20 | Přečteno: 2099 |

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Co vlastně obsahuje vyhořelé jaderné palivo (díl 2.)

... pokračování minulého blogu. Co se dá nalézt ve vyhořelém palivu - a proč je tento “odpad” zároveň cennou surovinou? (délka blogu 10 min.)

18.11.2019 v 9:02 | Karma článku: 14.42 | Přečteno: 186 | Diskuse

Robert Brinda

Elon Musk na Marsu.

Je pravda, že Mars je potencionálně jediný kolonizovatelný objekt v sluneční soustavě. Souvisí s tím ovšem celá řada problémů, jedním z nich pak je, že atmosférqa Marsu obsahuje pouze 0,6 % kyslíku.

17.11.2019 v 11:26 | Karma článku: 7.06 | Přečteno: 146 | Diskuse

Dana Tenzler

Fyzika a chemie v kuchyni, v kuchařkách a internetu

Předvánoční pečení cukroví, kreativita a internetové kuchařky. Emocionální blog na téma “každá šmudla, které zdědila tři hrnce je na internetu profesionálkou”. (délka blogu 8 min.)

14.11.2019 v 8:00 | Karma článku: 23.05 | Přečteno: 434 | Diskuse

Aleš Zelinka

Síra dočasně nedostupná, aneb Jak si ekzém přivodil astma.

Proč chronické nemoci nechodí samy a jak změny v metabolismu tvorby sulfátů mohou způsobit řadu zdravotních obtíží.

14.11.2019 v 7:44 | Karma článku: 13.95 | Přečteno: 472 | Diskuse

Jan Mestan

Průlet Zemí

Hypocentra zemětřesení nejsou rozmístěna náhodně - soustředí se do míst hlubokých zemských ruptur a také místy lemují kontinentální bloky - kry, na kterých žijeme. Expandující kulové těleso, jehož rigidní povrch je protkán...

13.11.2019 v 15:34 | Karma článku: 13.21 | Přečteno: 270 | Diskuse
Počet článků 2293 Celková karma 32.44 Průměrná čtenost 1778

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více

Najdete na iDNES.cz