Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Archeoastronautické středomoří

28. 01. 2010 13:00:00
Všimli jste si, že Praha, naše hl. město, leží na jednom zvláštním poledníku? Pokud se z ní vydáte na jih, protnete několik velice zajímavých míst a vaše evropská pouť bude zakončena na jednom mimořádně pozoruhodném středomořském ostrově.

Pojďme tedy tuto cestu prozkoumat podrobněji. Praha leží zhruba na 14 poledníku a 25 minutě, plus, mínus cca 7 minut. Vzlétněme tedy myšleně nad ní a pohybujme se směrem na jih. Zjistíme že na poledníku leží mnoho významných míst. Jsou tam především tři hlavní města současných evropských států, dále místa s významnou keltskou minulostí, a některá další mimořádně zajímavá místa.

Nejprve letíme na Čechami a zhruba kopírujeme tok řeky Vltavy. Zjišťujeme že se zde nalézají tři významná keltská oppida. Jednak je to Závist na jihu Prahy, dále Hrazany u Sedlčan a nakonec Třísov u Českého Krumlova. Ovšem pokračujme dál. Opouštíme vzdušný prostor České republiky a dostáváme se nad Rakousko. Dunaj přeletíme nedaleko města Linz a pokračujeme dále nad Alpami. V Korutanech mineme Magdalenasberg, další původně keltské oppidum, které bylo ovládnuté Římany. Ale to už se dostáváme nad Slovinsko, a to přímo nad jeho hlavní město nad Lublaň. Je to místo, které bylo v různých dobách osídleno nejrůznějšími kulturami. Slovinsko zas tak velká země není, a tak se za chvíli ocitneme nad Chorvatskem. Než vletíme nad Jaderské moře, ocitne se pod námi přístavní město Rijeka. I zde se vystřídalo v minulosti několik kultur včetně Keltů a Římanů. Po absolvování letu nad Jadranem na nás čeká Itálie, a to konkrétně Vesuv, sopka, jejíž výbuch v roce 79 pohřbil nedaleká města Pompeje, Herculaneum a Stabie. ( O další geometrické zajímavosti ohledně Pompejí jsem se již zmiňoval v článku Starověký Řím z pohledu archeoastronautiky). Ovšem vydejme se dál, ještě více na jih. Zhruba mezi Itálii a Afrikou nalézá se souostroví a současně stát – Malta. A narazíme právě na jeho hlavní město, na Vallettu. A právě zde se nalézá několik opravdu hodně zajímavých záhad.

3011404910_491b339ee1.jpgAsi ta nejzajímavější je nedaleko hlavního města Valletty v obci Hal Saflieni. V roce 1902 se zde stavěla jedna z novostaveb. Jenomže při stavbě došlo k zajímavému objevu. Když dělníci hloubili základy, narazili na nové a zatím neznámé podzemní prostory. Samozřejmě, jak to bývá, investorovi něco takového může pouze překřížit jeho záměr, a tak se nová budova vystavěla ze vší tajností nad těmito prostory. Jenomže něco takového samozřejmě nešlo utajit. A tak se na světlo boží dostala archeologická památka zvaná Maltské Hypogeum. Tyto obrovské podzemní prostory jsou vytesány do skály až do hloubky cca 12 metrů. Skládají se ze tří pater o celkové ploše 500 m2. Je to vlastně labyrint skládající se z různě velkých vchodů, průchodů, komor, výklenků, sloupů a dalších částí. Přičemž vše je naprosto dokonale zpracováno a doplněno ještě kamennými překlady a monolity, které jsou na sebe navršeny bez sebemenší mezery. Přitom tvarování stěn a stropů zdejších prostorů je tak dokonalé, že všude jsou zhotoveny do pravých úhlů podobně jako například stavby v Peru (Nezodpovězené otazníky prastarých kameníků). Ovšem jaké je stáří tohoto monumentálního díla? Dle české wikipedie je Hypogeum Hal Saflieni z let 3800 před naším letopočtem a dle publikace Hartwiga Hausdorfa.: Když si bohové hrají na Boha, Brána, Praha, 1997, ze které čerpám, může být tato jedinečná stavba ještě o 700 let starší. Dva nezávislé zdroje potvrzují jedno. Stavba je starší než egyptské pyramidy v Gize. Kdo mohl takovéto fantastické dílo zbudovat a co ho vedlo ho postavit zrovna na nevelkém ostrově ve Středozemním moři?

V jižní části ostrova nalezneme další fantastický monument, a to dvojici megalitických chrámů Hagar Qim a Mnaijdra. Jejich datování je obdobné jako u výše zmíněné stavby. Jsou stejně jako další prastaré svatyně na Maltě zhotoveny z velkých monolitů. Maltský kartograf Paul Micallef však došel k jedné zajímavosti. V den letního slunovratu při východu Slunce dopadají paprsky světla do pravého vstupního monolitu a do oválné místnosti nalézající se za ním. A tak se zde promítne jaký si proužek světla, který rozzáří zdejší monolit. Úžasná hra světel a stínů.

684435328_cbbc53438c.jpgOvšem asi nejznámější megalitický komplex na Maltě se nalézá na druhém největším maltském ostrově na Gozo. Jedná se o mohutnou svatyni postavenou jak z malých, tak z obrovských kamenů, z nichž největší je široký téměř osm metrů. Stáří chrámů opět spadá do období oněch cca 3600 let před naším letopočtem. Dle legendy ho postavila těhotná obryně. Když byla hotová, porodila syna, jenž zde strávil svoje dětství. Legenda? Nebo pradávná vzpomínka na někoho, kdo zde mohl kdysi skutečně působit? Však se také tento jedinečný komplex nazývá po obrech - Ggantija.

2944407819_579381c6a0.jpgOvšem asi tou nejznámější maltskou záhadou jsou ony proslavené maltské koleje. Ty vedly po celém ostrově a byly vyryty do zdejšího podkladu, kterým je vápenec nebo pískovec. Jejich nejčastější rozchod je 140 cm (Expedice KPUFO Malta 1999) . I když velká část jich padla za oběť rekultivaci půdy a stavebnímu boomu na Maltě, značná část se jich dochoval i do současnosti. Jejich význam je neznámý. Existuje nespočet hypotéz, jak zde mohly vzniknout, ale žádná z nich se dosud nepotvrdila. Koleje pro nějaké vozy to určitě nebyly. Nemají všude stejnou hloubku (místy i 72 cm) a zatáčky jsou kolikrát moc ostré, a tak by se do nich žádná kola nevešla. Další hypotéza je, že by to mohl být zavlažovací systém. Jenomže koleje se táhnou i přes kopce a údolí. Pravdou však je, že na některých místech vedou až do moře, Jak potvrdili potápěči, vyskytují se i v hloubce 22 metrů pod hladinou. Koleje vedoucí pod mořskou hladinu jsou k vidění například v článku o expedici KPUFO Malta 2000-01. To tuto záhadu ještě více umocňuje. A tak mne napadla hypotéza, zda nemůže jít o rýhy od nějakého prastarého vodovodu, ve kterém by se voda pohybovala na základě spojitých nádob, jako je to v moderní době. Jenomže jsem ještě neslyšel, že by se někde našly zbytky nějakých trubek nebo dokonce vodojemu, který by celou soustavu poháněl. A tak stále záhada. Ovšem, jak jsem objevil v publikaci Ericha von Danikena „Lovci ztraceného vědění“, má záhada maltských kolejí svojí obdobu i jinde. A shodou okolností je to též ve Středomoří.

395762078_d0c023d0cd.jpgAkorát se přeneseme na Pyrenejský poloostrov, do španělské Kastilie, zhruba 100 km severně od Madridu. Nalézáme se v komplexu Tiermes. I zde se totiž nalézá několika kilometrová síť rýh které připomínají maltské koleje. Dle publikace jejich rozchod kolísá mezi 140 (všimněte si další paralelu z Maltou) a 200 cm. Ovšem jak se na jiném místě stejné kapitoly píše, tak jednou z nejzajímavějších zdejších staveb je tzv. vodárna, jejichž zříceniny připomínají moderní rozvodnou stanici s potrubím. Mohli by tedy ony koleje s ní souviset? A můžou osvětlit i vznik kolejí na Maltě? Pokud ano, museli tito pradávní stavitelé znát dokonale hydrostatiku. Ale je to jen pořád moje ničím nepotvrzená hypotéza. Ovšem tato dnes zatím ještě málo známá lokalita Tiermes je zajímavá ještě z dalších hledisek.

4014315639_8d7e53c76b.jpgPředevším zde žili tzv. Keltští Iberové, tedy odnož Keltů na Pyrenejském poloostrově a později Římané a Visighoti. V průběhu staletí zde zanechali spoustu dalších zajímavých staveb. Nejvíc se tu však promítla činnost Keltských Iberů, jenž zde žili zhruba před 2000 lety. Jenže dle dochovaných legend a pověstí je toto místo možná ještě starší. Ale o těch se zmíním až za chvíli. Nalézají se zde objekty, jenž jsou fantastickým způsobem vytesány do skály. Další byly vybudovány z monolitů vyřezaných z červeného vápencového pískovce, dále se zde nalézají dlouhé podzemní tunely a též četné šikmé rampy s drážkami, jejichž rozchod je opět oněch zmíněných 1,4 metrů. Přičemž celý areál se rozkládá na ploše 150 hektarů, z čehož je odkryto zatím pouhé procento plochy. Takže velká část tohoto archeologického místa zatím zůstává neodkryta, a tak se můžeme těšit na další objevy.

A co říkají ony již zmíněné místní legendy a pověsti? Ty vyprávějí o bytostech, jež se podobají lidem a částečně plazům. Žily pod zemí a používaly velice podivné technologie. Další legendy spojují toto místo z řeckým bohem Hermem (viz Starověké Řecko z hlediska archeoastronautiky) nebo egyptským Thovtem. Pokud se chcete podívat na tuto lokalitu na mapě a podívat se i na několik fotografií , doporučuji googlemapu.

Je to však jediná archeoatronautická záhada Pyrenejského poloostrova? Nikoliv. Po celém poloostrově můžeme nalézt další. Například Jak píše Hartwig Hausdorf v knížce „Když si bohové hrají na Boha“ tak v jeskyni Altamira byly nalezeny kresby, které se velice nápadně podobají současným pozorování létajících talířů. Obdobné výjevy byly objeveny i v dalších severošpanělských jeskyních La Cullavera a La Pasiega.

3225909263_6c01e3c775.jpgOvšem lze zde nalézt i četné megalitické památky. Asi nejzajímavější je kamenný kruh Almendras v jižním Portugalsku. Tento kromlech byl postaven možná až v letech 5000 let před naším letopočtem (Almendres Cromlech). Jak se zjistilo, je astronomicky orientovaný a svojí velikostí může konkurovat i anglickému Stonehenge (Mystéria Salisburské pláně).

Ovšem megalitické památky se nalézají i na jiných místech Středomoří. A to především na ostrovech Sardinie a Korsika. Jenže Sardinie skrývá ještě jednu podivnou záhadu. Dosud totiž není jasné, co měly znamenat a proč se stavěly tzv. nuraghi. Jsou to jakési kamenné věže, které dosahují výšky až 20 metrů. Nejasné je i jejich stáří. Uvažuje se o 2 tisíciletí před naším letopočtem. Některé jsou údajně staré 3500 let. A uvažuje se dokonce i o 6. tisíciletí před naším letopočtem, což by znamenalo, že by mohly být až dvakrát starší než egyptské pyramidy. (viz nuraghi). Ale v každém případě se jich na tomto ostrově zachovalo na 8 tisíc. Ovšem původně jich zde bývalo až neuvěřitelných 30 tisíc! Ovšem jejich účel je záhadou. 3622403700_d783043a36.jpg

Takže to byla třetí procházka po záhadách Jižní Evropy. Jak je vidět, dávné civilizace, které tuto oblast obývaly v dobách starověku a dříve, tu po sobě zanechaly hodně záhad, které by mohly zapadat i do naší archeoastronautické hypotézy minulosti lidstva.

Starověký Řím z pohledu archeoastronautiky

Starověké Řecko z hlediska archeoastronautiky

Rubrika: archeoastronautika

Zdroje a doporučená literatura:

Odkazy uvedené u článku

Wikipedie

Hausdorf H.: Když si bohové hrají na Boha, Brána, Praha, 1997

Ritter T: Tiermes – španělská kamenná záhada, kapitola z knížky von Daniken E: Lovci Ztraceného vědění: Dialog, Liberec, 2005

von Daniken E.: Po stopách všemocných, Mustang, Plzeň, 1996

foto: www.flickr.com

Autor: Libor Čermák | čtvrtek 28.1.2010 13:00 | karma článku: 26.21 | přečteno: 4899x

Další články blogera

Libor Čermák

Proti obnově mariánského sloupu tedy určitě nejsem!

V době, kdy se z fotek mažou kříže na kostelech, aby se náhodou vyznavači podivných náboženských kultů z ještě nesmyslnějších důvodů neurazili, se může naopak v Praze obnovit úžasná mariánská památka,která možná nemá jinde obdoby.

17.9.2017 v 5:33 | Karma článku: 30.05 | Přečteno: 679 |

Libor Čermák

Pěší výlet kolem Františkových Lázní

V pořadí druhý pěší výlet, který jsem udělal během své dovolené na Chebsku, vedl z Františkových Lázní přes Motýlí dům, přírodní rezervaci SOOS do města Skalná. I to byl velice zajímavý výlet.

14.9.2017 v 8:04 | Karma článku: 11.75 | Přečteno: 370 |

Libor Čermák

Lidice a Libice. Podobnost čistě náhodná?

Historie se opakuje. Říká se, že kdo ji zapomene, bude ji muset prožít znova. Souvislosti, které bych vám dnes nabídl, svědčí o tom, že vše je možná ještě daleko hlubší. A to až přímo záhadné. Lidice a Libice. Co pak vám to říká?

13.9.2017 v 0:13 | Karma článku: 14.81 | Přečteno: 768 |

Libor Čermák

Hrad Vildštejn

V dnešním fotoblogu bych vás rád pozval na jeden z nejstarších českých hradů, a to románský hrad Vildštejn v západočeském městě Skalná. A kupodivu má cosi společného i s Krkonošskými pohádkami.

4.9.2017 v 5:52 | Karma článku: 17.83 | Přečteno: 611 |

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 17.27 | Přečteno: 384 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.06 | Přečteno: 242 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 5.98 | Přečteno: 83 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice trochu chybí.... fyzika, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 19.95 | Přečteno: 507 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.17 | Přečteno: 516 | Diskuse
Počet článků 1702 Celková karma 22.31 Průměrná čtenost 1753

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým. Děkuji také všem svým voličům, že mi i pro nové volební období pomohli obhájit mandát člena zastupitelstva MČ Praha 22

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.