Středa 25. listopadu 2020, svátek má Kateřina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 25. listopadu 2020 Kateřina

Co by také mohla být betlémská hvězda?

26. 12. 2009 6:19:56
Hvězda betlémská. Neodmyslitelná součást lidových betlémů. Tento zvláštní astronomický úkaz jich zdobí snad většinu, ne-li všechny. Patří tam stejně jako Ježíšek, panna Maria nebo sv. Josef. Ale co vlastně za tímto zvláštním jevem stálo?
pernikový betlem v karlstejnskem muzeu Betlemu.
pernikový betlem v karlstejnskem muzeu Betlemu. Libor Cermak

Tato hvězda je spojována především s příchodem tzv. mudrců z východu, kteří malého Ježíška vyhledali a obdarovali ho třemi královskými dary: zlatem, kadidlem a myrhou. Dočíst se o tom můžeme například v Matoušově evangeliu, kde je mimo jiné uveden i popis oné záhadné hvězdy:

„Oni krále vyslechli a dali se na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě. Když spatřili hvězdu, zaradovali se velikou radostí. Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary - zlato, kadidlo a myrhu.“

Touto záhadou se již v roce 1971 zabývá ve své knize „Nebeské detektivky, senzace a záhady“ známý český spisovatel a záhadolog dr. Ludvík Souček. Hned první kapitola této knihy se nazývá „Hledání betlémské hvězdy“ a Souček se v ní pokouší hledat odpověď na tuto historickou záhadu. Bere v úvahu všechna možná řešení. Například, že hvězda mohla být kometou, novou nebo jiným podobným výrazným astronomickým úkazem. A tak ho napadla zajímavá myšlenka. Podívat se do astronomických spisů starých civilizací, například čínských, neboť jejich astronomové si žádného takového mimořádného kosmického jevu nemohli nepovšimnout a o všem tak dělali podrobné zápisy. Bohužel však v době Kristova narození se žádný astronomický spis o takovém jevu nezmiňuje. Snad jen o kometě z roku 11 před Kristem, ale to je ještě pořád moc brzo. Z toho vyplývá jedno. Takovýto a podobný astronomický úkaz nešlo. Nezbývá tedy nic jiného, než hledat jiné vysvětlení.

Jedno z možných vysvětlení odhalil například slavný astronom ze dvoru Rudolfa II. Jan Kepler. Ten zjistil, že v roce 7 před naším letopočtem došlo k trojnásobné velké konjunkci Jupitera a Saturna v souhvězdí Ryb. A tak je možné, že mudrce z východu přivedla k malému Ježíškovi právě astrologie. Pro východní učence znázorňovaly Ryby souhvězdí vztahující se k zemi Amuru (Sýrie, Fénicie, Judea), Jupiter byl pak planetou královskou a Saturn planetou židovskou. A když to vše dáme dohromady, mohlo by to vše znamenat narození nového židovského krále. Myslím si, že je to zajímavá myšlenka. A v té době roku 1971 i odvážná. Dr. Ludvík Souček sice pracoval pro tehdejší nejvyšší politické kruhy, ale v období tvrdé normalizace napsat knížku o tématech, které dělají existenci Krista o něco pravděpodobnější, je krok, který tehdejší materialistické výchově obyvatelstva nemusel být právě moc po chuti. A když už jsme se zmínili o Ludvíku Součkovi, nesmíme zapomenout ještě na jednu věc. Právě v těchto dnech si připomínáme třicáté první výročí jeho úmrtí. Tento spisovatel zemřel 26. prosince 1978. (Ludvík Souček – Wikipedie)

Astrologické vysvětlení je zajímavé a dle mého názoru by mohlo být i jedním z možných vysvětleních betlémské hvězdy. Ale i tak s ním pořád ještě můžeme polemizovat.

Zaprvé: Konjunkce Jupitera a Saturna je jistě zajímavý astronomický jev. Ale pořád se jedná o dvě hvězdy. Jedna hvězda by byla vidět jen v okamžik konjunkce, ale jak by se hvězdy k sobě přibližovaly nebo vzdalovaly, byly by to prostě dvě hvězdy. Ale v Matoušově evangeliu se doslova píše o hvězdě, nikoliv o hvězdách.

Zadruhé: Zpráva se doslova zmiňuje o zvláštním pohybu hvězdy. „A hle,hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě.“ Konjunkce planet se přeci odehrává na obloze a společně s ní se tak pohybuje dle otáčení naší planety. Kdyby toto byl případ i betlémské hvězdy, proč by bylo v Bibli upozorňováno přímo na její zvláštní pohyb po obloze? Podle toho, co zde čteme, se hvězda objevila na východě, letěla a pak se najednou zastavila nad Betlémem, nad místem kde se narodil Ježíšek. Takový pohyb nějaké hvězdy lze sledovat až u dnešních létajících dopravních prostředků. Ale v době narození Krista?

A zatřetí: To, že se o hvězdě nezmiňují žádné astronomické spisy jiných národů, nemohlo to být náhodou proto, že ji vlastně vidět vůbec nemohly? Objekt tak mohl být mnohem blíž zemskému povrchu a jim v pozorování bránilo zakřivení Země. Něco podobného můžeme sledovat i dnešní době, když už se lidem podařil ovládnout nejbližší vesmírný prostor naší planety. Mluvím o nejrůznějších družicích a satelitech. Tím nejvýraznějším objektem je v současné době Mezinárodní orbitální stanice ISS. Ta krouží kolem Země ve výšce cca 350 km a oběhne ji zhruba za 90 minut (http://cs.wikipedia.org/wiki/ISS ). Pokud však máme to štěstí, že můžeme na obloze sledovat její přelet, tak ten obvykle netrvá déle než pět minut. Když si spočítáme, jaká část z oběžné dráhy ISS odpovídá pěti minutám, zjistíme, že v jeden okamžik je ISS viditelná asi na území odpovídající asi 20 stupňů zemského povrchu. A čím by obdobné těleso bylo blíže k planetě, tím se území jeho pozorování pochopitelně zmenšuje. A toto může být dle mého názoru vysvětlení toho, že jiné národy té doby se o tomto jevu, který by odpovídal betlémské hvězdě, nezmiňují.

Když to vše dáme dohromady, tak se ptám, zda něco takového by vlastně nemohlo být něco, co bychom v dnes mohli označit jako neidentifikovaný létající objekt? Odvážná myšlenka? Pozor! Nechci tím říci, že by se mělo jednat o létající koráb mimozemšťanů! Já mluvím o jevu neidentifikovaném, a tedy něčeho, čeho původ zatím ještě neznáme a jakých je v současné době vyhodnoceno zhruba 10 procent všech hlášení údajných UFO (cca 40 procent jsou omyly a podvody, cca 50 procent jsou UFO z nedostatku informace a oněch naších 10 procent jsou pravá UFO, která nejdou vysvětlit, i když se o to badatelé ze všech sil snaží).

A myslím si, že právě tato tajuplnost dělá z tohoto záhadného jevu nad Betlémem jedno z dalších velkých tajemství vánočních svátků.

Související články: rubrika archeoastronautika

Autor: Libor Čermák | sobota 26.12.2009 6:19 | karma článku: 23.71 | přečteno: 3961x

Další články blogera

Libor Čermák

Ještě, že u nás se letos nevolí. Kvůli rouškám nemám koho bych volil

V našem volebním obvodě letos žádné volby neprobíhají. Ale kdyby byly. Mám koho volit? Opoziční strany komunistů a tzv "liberálů" by to u mne nebyly z principu. A co strany vládní? Kvůli rouškám by to teď nebyly ani ony.

29.9.2020 v 6:10 | Karma článku: 18.17 | Přečteno: 394 |

Libor Čermák

Bezrouškový cyklovýlet do Mnichovic a zpět

Komu podobně jako mně vadí roušky na výletech apod, tomu doporučuji cyklovýlety. Například včera jsem podnikl cyklovýlet z Uhříněvse přes Říčany po nové cyklostezce do Mnichovic a zpět. A zažil jsem i něco z Josefa Lady a Mikeše.

13.9.2020 v 15:16 | Karma článku: 15.28 | Přečteno: 339 |

Libor Čermák

Prestiž filmových Oskarů končí. Už nebude o umění, ale o politice

Protože jsem tvrdý zastánce svobody slova i svobody, a to i v umění, tak jsem s otevřenými ústy zíral na nová pravidla pro předávání Oskarů za nejlepší film, která se mají řídit jakými si kvótami za "rozmanitost".

10.9.2020 v 8:01 | Karma článku: 35.04 | Přečteno: 842 |

Libor Čermák

Vážená ARD, já nejsem ten Čech, který by se za našeho pana prezidenta styděl!

Podle německé ARD se prý lidi za našeho pana prezidenta M. Zemana stydí. Co? Já tedy v žádném případě! Já bych se styděl jen v případě, kdybychom za prezidenta měli nějakého sluníčkáře. Ale to přece není případ Miloše Zemana.

18.8.2020 v 10:49 | Karma článku: 44.38 | Přečteno: 2579 |

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Výlet na noční stranu Europy

Jak se bude cítit astronaut na neosvětlené, noční straně Europy? Nové experimenty ukazují, že tam dochází k zajímavým optickým jevům. (délka blogu 8 min.)

23.11.2020 v 8:00 | Karma článku: 19.72 | Přečteno: 300 | Diskuse

Zdenek Slanina

Získá akademie na už osmý pokus vedení, co bude proti podvodům a perzekuci whistleblowerů?

Akademie si volí nové vedení každé 4 roky, a teď v prosinci to bude už poosmé. Osmička - toť v Japonsku i jinde šťastné číslo. Získá akademie na tento už 8. pokus konečně vedení, co bude proti podvodům a perzekuci whistleblowerů?!

20.11.2020 v 15:33 | Karma článku: 20.28 | Přečteno: 4218 |

Roman Polach

Odpůrci strategie kolektivní imunity připomínají sektu

Ruku na srdce. Tahle epidemie mohla být už dávno za námi, kdybychom si nehráli na "poručíme větru, dešti" a nesnažili se zabránit šíření koronaviru za každou cenu.

20.11.2020 v 9:05 | Karma článku: 24.39 | Přečteno: 721 | Diskuse

Dana Tenzler

Co je nového na Marsu?

Co právě dělají sondy na sousední planetě? Díky pozemským sondám je poslední dobou na Marsu pěkně rušno (délka blogu 5 min.)

19.11.2020 v 8:00 | Karma článku: 22.74 | Přečteno: 354 | Diskuse

Dana Tenzler

Zirkon - kámen mnoha barev

Je to přírodní minerál, který si laik často plete se zirkonií - umělou imitací diamantu. Co je to zirkon a jak vypadají šperky, které jsou z něho zhotovené? (délka blogu 5 min.)

16.11.2020 v 8:00 | Karma článku: 22.36 | Přečteno: 397 | Diskuse
Počet článků 2350 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1829

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více

Najdete na iDNES.cz