Tajuplnosti jižní hvězdné oblohy

26. 10. 2009 17:45:33
Jižní hvězdná obloha. Souhvězdí, které obyvatelům našich zeměpisných šířek zůstávají navždy zakryty obzorem naší rodné planety. Ovšem jaká je ta noční obloha našich protinožců? Není pestřejší? Přicházíme o hodně? Inu uznejte sami.
okolí jizniho hvezdneho poluokolí jizniho hvezdneho poluLibor Cermak

Před časem jsem zde uveřejnil článek Interaktviní mapa severní hvězdné oblohy“, ve které jsem představil svojí webovou práci, jakousi jednoduchou interaktivní mapu severní hvězdné oblohy. Aby práce byla úplná, rozhodl jsem se totéž udělat i s jižní oblohou. A co tam vůbec můžeme vidět za zajímavé hvězdy a objekty?

Dle mého názoru přicházíme o hodně (ale, co se dá dělat), protože i zde jsou velice zajímavá souhvězdí a hvězdné objekty. Jižní obloha se totiž může pochlubit jednak několika velice rozlehlými souhvězdími, jako jsou Eridanus, Kentaur nebo Loď Argo. Ovšem na druhé straně mnoha malými souhvězdími, z nichž mnohá například zavedl v 18. století francouzský astronom Nicolas Louis de Lacaille a většinou je pojmenoval podle užitečných vědeckých přístrojů. A tak zde můžeme najít například souhvězdí Dalekohled, Mikroskop, Hodiny, Síť (někdy se též užívá název Mřížka), Pravítko, Kružítko, Pec, Kompas nebo Vývěva. A protože své výzkumy prováděl v jihoafrickém Kapském Městě, neopomněl jedno ze svých souhvězdí nazvat též „Tabulová hora“.

Ovšem stejně jako u nás na severu, tak i zde se nalézají souhvězdí na motivy řeckých bájí a pověstí. Již jsem zmínil Kentaura, Eridanus nebo Loď Argo. Avšak posledně jmenované souhvězdí bylo tak rozlehlé, že ho astronomové rozdělili na tři díly. A tak se tu dnes můžeme namísto Lodě Argo setkat se souhvězdími „Lodní kýl“, „Lodní záď“ a „Plachty“.

Na naší severní obloze je asi nejznámějším a asi i souhvězdím „Velký vůz“, podle kterého se na obloze obvykle orientujeme. Na jižní obloze tuto úlohu nepochybně přebírá „Jižní kříž“, a to nejen pro jasnost jejich hvězd, ale i pro to, že pokud svislé rameno Jižního kříže prodloužíme čtyřikrát, dostaneme se zhruba do polohy jižního pólu (obdoby naší Polárky). Ale pozor, na jižní obloze existuje i „nepravý jižní kříž“, a to na rozhraní souhvězdí Plachet a Lodního kýlu. A tak správný Jižní kříž poznáme podle toho, že na něj ukazuje spojnice dvou velice jasných hvězd Tolimana a Ageny v souhvězdí Kentaura, nalézající se v jeho sousedství.

Samostatnou kapitolou na jižní obloze je Mléčná dráha. Její pás je zde sice obdobný jako u nás. Co tu však je vidět navíc, s čím se na severní obloze nesetkáme, jsou Magellanova oblaka. Jsou to dvě satelitní galaxie naší Mléčné dráhy, a tak zde vypadají, jako by byly vytrženy z pásu Mléčné dráhy. Velký Magellanův oblak, nalézající se na rozhraní souhvězdí Mečouna a Tabulové hory, je nepravidelná galaxie o průměru zhruba třetinovém naší Galaxie a její vzdálenost je zhruba 170 000 světelných let. Nalézá se v ní obrovská emisní mlhovina Tarantula, která zaobírá až 1000 světelných let. Více viz Velký Magellanův oblak. Malý Magellanův oblak, jenž se nalézá v souhvězdí Tukana, je ve srovnání s Velkým asi poloviční a je asi 200 000 světelných let vzdálený. Jako zajímavost je ta, že obě tato nepravidelné galaxie mají větší průměr než oba satelity galaxie M31 v Andromedě. A tak z pohledu této galaxie bude na Mléčnou dráhu jistě velice zajímavý pohled, nemluvě o tom, že kromě těchto dvou velkých satelitních galaxií, se u Mléčné dráhy nalézá nejméně sedm dalších trpasličích. (http://astronomia.zcu.cz/objekty/galaxie/26)

A nyní bych se rád dostal k některým významným hvězdám. Na rozdíl od severní oblohy se zde nalézají tři velice jasné hvězdy, jejichž magnituda (hvězdná velikost dosahuje záporného čísla. Nejjasnějším je Sírius, který však můžeme vidět v zimních měsících i u nás. Ale to další dvě hvězdy už u nás nevidíme. Druhou v pořadí je Canopus v souhvězdí Lodní kýl a třetí je Toliman, známější možná pod názvem Alfa Centauri a někdy též nazývaná Rigilkent. Tato hvězda, jejíž hlavní žlutá složka je velice podobná našemu Slunci, je od nás vzdálena pouhých 4,4 světelných let. Ale na jižní obloze to není osamocená hvězda podobná našemu Slunci, která by byla relativně blízko. Totéž by se dalo říci například i Tau Ceti nebo Epsilon Eridani, hvězdy známé z projektu OZMA (Byl už zachycen signál mimozemské civilizace?). Ze záhadologické a vědeckofantastické literatury by čtenáři mohli znát další, a to hvězdu Zeta Reticuli v souhvězdí Mřížka, vzdálená cca 39 světelných let . Ta se skládá ze dvou hvězd, opět podobných našemu Slunci, které jsou od sebe vzdáleny asi 0,1 světelného roku. Takže pokud u některé z nich existuje planeta podobná Zemi v přibližně obdobné vzdálenosti jako Země od Slunce, proč by na ni nemohla vzniknout nějaká forma života?

A na závěr bych zde chtěl představit svojí interaktivní mapu jižní hvězdné oblohy. Protože se jedná o amatérskou práci, vytvořenou na jednoduchém htm editoru, věřím, že mi odpustíte i případné nedokonalosti, jako například „Ž“, které mi grafický soubor převedl na „Ť“. Ale i tak bych ji zde rád představil a popsal.

Za prvé: Hvězdná obloha je opět rozdělena do devíti segmentů. Znázorněné jsou zde souhvězdí, jejich hranice, hvězdy podle jasnosti i myšlené spojnice mezi hvězdami určující tvar souhvězdí. Nechybí zde ani pás Mléčné dráhy a další objekty (hvězdokupy, mlhoviny a galaxie) odpovídající této části oblohy

Za druhé: Levý sloupec je rozdělen na několik částí. Jednak je zde seznam souhvězdí, seznam nejjasnějších hvězd a seznam dalších objektů. Při kliknutí na název hvězdy, souhvězdí či objekt se Vám automaticky otevře ve velkém čtverci ten segment hvězdné oblohy, ve kterém se ten objekt nalézá.

Za třetí: Některé významnější hvězdy a objekty obsahují v levém sloupci i odkazy na stránky, které se tím či konkrétním objektem zabývají blíže.

Za čtvrté: Levý sloupec obsahuje i krátké popisy některých druhů vesmírných objektů jako kulové a otevřené hvězdokupy, difúzní a planetární mlhoviny, spirální, eliptické či nepravidelné galaxie.

Za páté: při kliknutí na souhvězdí v zobrazeném segmentu ve velkém okně, vás to přesměruje na odkazy, které to, či které souhvězdí popisuje blíže.


Vstup na mapu je na http://cermak.libor.sweb.cz/mapajho.htm


Přeji si, aby se všem dobře s touto internetovou pracovalo a aby mohla být alespoň trošku i zajímavá.

Zdroje: wikipedie, odkazy u článku

Kleczek J.: Naše souhvězdí, Albatros, Praha, 1986Karkoschka E.: Astronomický atlas hvězdné oblohy, vydavatelství a nakladatelství Blesk, Ostrava, 1995

Související články v rubrice: Vesmír a život v něm

Autor: Libor Čermák | pondělí 26.10.2009 17:45 | karma článku: 15.31 | přečteno: 7015x

Další články blogera

Libor Čermák

Budou současní umělci stejně odvážní jako tvůrci "Takové normální rodinky"?

Na internetu jsem narazil na článek, který se zabýval tím, proč už nepokračovalo natáčení nových dílů seriálu "Taková normální rodinky". Kvůli požadavkům ČST seriál zpolitizovat. A tím by se ale měli inspirovat i současní umělci!

14.11.2018 v 6:38 | Karma článku: 19.81 | Přečteno: 417 |

Libor Čermák

Autoři příběhů by se měli postavit proti ideologii genderismu-multikulturalismu

Genderismus-multikulturalismus představuje v současné době největší ohrožení svobody slova. A ohrožuje i literární tvorbu, zvláště chlapeckou, protože jí chce přikazovat, jak má správně ideologicky vypadat dobová prezentace.

13.11.2018 v 10:45 | Karma článku: 28.67 | Přečteno: 551 |

Libor Čermák

Křesťanské záhady a zázraky v USA

USA nejsou časté na křesťanské záhady. Ale i tak několik zajímavých případů se mi tu podařilo vypátrat. I zde došlo k mariánským zjevením a dalším podobným podivuhodnostem. A co víc? Tři z nich podporují i moje hypotézy!

13.11.2018 v 5:55 | Karma článku: 12.73 | Přečteno: 413 |

Libor Čermák

Přístup k některým spisovatelům je barometrem stavu svobody a demokracie ve společnosti

Erich von Däniken a Jaroslav Foglar. Dva spisovatelé, kteří na první pohled spolu nemají téměř nic společného. Ale na ten druhý pohled zjistíme, že toho mají možná společného více, než si myslíme. Ukážu vám to:

10.11.2018 v 18:33 | Karma článku: 33.11 | Přečteno: 965 |

Další články z rubriky Věda

Libor Čermák

Křesťanské záhady a zázraky v USA

USA nejsou časté na křesťanské záhady. Ale i tak několik zajímavých případů se mi tu podařilo vypátrat. I zde došlo k mariánským zjevením a dalším podobným podivuhodnostem. A co víc? Tři z nich podporují i moje hypotézy!

13.11.2018 v 5:55 | Karma článku: 12.73 | Přečteno: 413 |

Jan Fikáček

Kterak zařídit, aby zítra nevyšlo Slunce

Že nepochybujete o tom, že zítra vyjde Slunce? Že je to naprostá jistota? Ano! Je dobré si uvědomit, že je to tak extrémně jisté, že o tom nikdo trochu při smyslech vůbec nebude pochybovat. Nicméně...

12.11.2018 v 9:21 | Karma článku: 27.74 | Přečteno: 1121 | Diskuse

Dana Tenzler

Fyzika na jezírku … co o ní víme my a co vodoměrky?

Vypadá to, jako by běhaly po tenké fólii, napnuté na vodní hladině. Nikdy ji neprošlápnou a nenamočí se. Jak se hmyz (vodoměrka nebo bruslařka) udrží na hladině, vysvětluje (jak jinak) fyzika. (délka blogu 3 min.)

12.11.2018 v 8:00 | Karma článku: 23.98 | Přečteno: 575 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Tajemství svobodné vůle

Celý vesmír i život má být jeden řetězec příčin a následků. S tímto tvrze­ním se nedá nesouhlasit. Při pohledu zpět zjistíme, že vše, co se nám v životě přihodilo, co jsme udělali i neudělali, bylo nějak podmíněno.

11.11.2018 v 17:30 | Karma článku: 10.75 | Přečteno: 535 | Diskuse

Jan Mestan

Vidět Zemi růst

Chile je zemí, kde jsou častá zemětřesení. Dokonce tam nastalo to nejsilnější naměřené v roce 1960 o síle 9.5. Takové zemětřesení pak vede k vertikálním zdvihům. A to dost značným. Jednorázově se jedná o decimetry až metry.

10.11.2018 v 14:08 | Karma článku: 19.10 | Přečteno: 354 | Diskuse
Počet článků 2038 Celková karma 29.23 Průměrná čtenost 1775

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více

Najdete na iDNES.cz