Bylo Pluto vyřazeno ze sluneční soustavy?

20. 09. 2009 19:32:29
Právě probíhá první letošní výprava našeho turistického oddílu. Jako obvykle si s dětmi cestou povídám ovšem možném. Když přijde řeč i na vesmír, povídá mi jeden kluk: „Libore, víš, že bylo Pluto vyřazeno ze sluneční soustavy?“
SaturnSaturnhttp://antwrp.gsfc.nasa.gov

Co jsem si měl o této informaci myslet? Zřejmě to, že se potvrzuje můj názor z mého článku „Pluto, planeta nebo ne“, že krok, který učinila Mezinárodní astronomická unie v roce 2006 na svém zasedání v Praze, skutečně způsobil zmatek v hlavách našich dětí. Snažil jsem se mu teda vysvětlit, že Pluto nijak nebylo ze sluneční soustavy vyřazeno a že byla pouze vytvořena nová kategorie vesmírných těles s názvem „trpasličí planeta“ nebo „plutoid“. Ale že ve sluneční soustavě prostě zůstalo, stejně jako ostatní planety, asteroidy měsíce a komety.

A tak se ptám, jaké by v tomto případě přicházelo řešení, aby si už děti nemyslely, že Pluto přestalo patřit do sluneční soustavy. Vrátit ho mezi běžné planety by nejspíš v tuto chvíli vypadalo hodně trapně. Ale mám jiný nápad. Podobně jako se zavedla nová kategorie vesmírných těles „trpasličí planety“ neboli „plutoidy“, mohlo by se stávajících osm „oficiálních“ planet rozdělit na dvě kategorie vesmírných těles. Každý kde se ve sluneční soustavě trochu vyzná, ví že na jedné straně Merkur, Venuše, Země a Mars jsou hodně rozdílná tělesa od takového Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu.

Prvně jmenované planety jsou menší tělesa, svojí hmotností řádově odpovídající Zemi. Říká se jím terestrické planety. Odvozeno od slova Terra, což je latinské slovo pro Zemi. Jejich povrch je pevný (dalo by se po nich chodit), jejich rotace je většinou pomalejší a mívají žádné nebo jen velmi málo přirozených družic. Do této kategorie bude zřejmě spadat i nově učiněný objev evropských astronomů Astronomové objevili první hornatou planetu mimo sluneční soustavu, kdy bylo u hvězdy vzdálené 500 světelných let objeveno těleso o podobné hustotě jako je u Země. Proč bychom nemohli takovým to tělesům po vzoru plutoidů říkat třeba „terraidy“?

Druhá jmenovaná tělesa jsou naopak větší, jejichž průměr několikrát přesahuje Zemi a říká se ji obří planety. Jedná se o plynná tělesa tvořená nejčastěji vodíkem nebo heliem, které mají snad jen pevné jádro. Jejich rotace je většinou rychlejší než u planet zemského typu a mívají obrovské rodiny přirozených družic. Do této kategorie bude patrně kromě našich čtyř planet spadat i většina planet objevených u hvězd mimo sluneční soustavu. Proč bychom tedy nemohli zavést název třeba „jupiteroid“ tedy těleso podobné Jupiteru?

Všechny tři druhy planet (trpasličí, terestrické i obří) by byli pěkně rozděleny a když se někde objeví nějaká nová planeta mimo sluneční soustavu, bude na první pohled vidět, o jaký objekt se jedná.

A na závěr bych se ještě zmínil o tom, že při takovém to rozdělení planet na tři druhy již nebude na překážku citování sluneční soustavy v tomto složení: Merkur-Venuše-Země-Mars-Ceres-Jupiter-Saturn-Uran-Neptun-Pluto-Makemake-Hauamea-Eris.

Související články: Již dvanáct planet ve sluneční soustavě

Autor: Libor Čermák | neděle 20.9.2009 19:32 | karma článku: 20.07 | přečteno: 3797x

Další články blogera

Libor Čermák

Budou současní umělci stejně odvážní jako tvůrci "Takové normální rodinky"?

Na internetu jsem narazil na článek, který se zabýval tím, proč už nepokračovalo natáčení nových dílů seriálu "Taková normální rodinky". Kvůli požadavkům ČST seriál zpolitizovat. A tím by se ale měli inspirovat i současní umělci!

14.11.2018 v 6:38 | Karma článku: 19.81 | Přečteno: 417 |

Libor Čermák

Autoři příběhů by se měli postavit proti ideologii genderismu-multikulturalismu

Genderismus-multikulturalismus představuje v současné době největší ohrožení svobody slova. A ohrožuje i literární tvorbu, zvláště chlapeckou, protože jí chce přikazovat, jak má správně ideologicky vypadat dobová prezentace.

13.11.2018 v 10:45 | Karma článku: 28.67 | Přečteno: 551 |

Libor Čermák

Křesťanské záhady a zázraky v USA

USA nejsou časté na křesťanské záhady. Ale i tak několik zajímavých případů se mi tu podařilo vypátrat. I zde došlo k mariánským zjevením a dalším podobným podivuhodnostem. A co víc? Tři z nich podporují i moje hypotézy!

13.11.2018 v 5:55 | Karma článku: 12.73 | Přečteno: 413 |

Libor Čermák

Přístup k některým spisovatelům je barometrem stavu svobody a demokracie ve společnosti

Erich von Däniken a Jaroslav Foglar. Dva spisovatelé, kteří na první pohled spolu nemají téměř nic společného. Ale na ten druhý pohled zjistíme, že toho mají možná společného více, než si myslíme. Ukážu vám to:

10.11.2018 v 18:33 | Karma článku: 33.11 | Přečteno: 965 |

Další články z rubriky Věda

Libor Čermák

Křesťanské záhady a zázraky v USA

USA nejsou časté na křesťanské záhady. Ale i tak několik zajímavých případů se mi tu podařilo vypátrat. I zde došlo k mariánským zjevením a dalším podobným podivuhodnostem. A co víc? Tři z nich podporují i moje hypotézy!

13.11.2018 v 5:55 | Karma článku: 12.73 | Přečteno: 413 |

Jan Fikáček

Kterak zařídit, aby zítra nevyšlo Slunce

Že nepochybujete o tom, že zítra vyjde Slunce? Že je to naprostá jistota? Ano! Je dobré si uvědomit, že je to tak extrémně jisté, že o tom nikdo trochu při smyslech vůbec nebude pochybovat. Nicméně...

12.11.2018 v 9:21 | Karma článku: 27.74 | Přečteno: 1121 | Diskuse

Dana Tenzler

Fyzika na jezírku … co o ní víme my a co vodoměrky?

Vypadá to, jako by běhaly po tenké fólii, napnuté na vodní hladině. Nikdy ji neprošlápnou a nenamočí se. Jak se hmyz (vodoměrka nebo bruslařka) udrží na hladině, vysvětluje (jak jinak) fyzika. (délka blogu 3 min.)

12.11.2018 v 8:00 | Karma článku: 23.98 | Přečteno: 575 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Tajemství svobodné vůle

Celý vesmír i život má být jeden řetězec příčin a následků. S tímto tvrze­ním se nedá nesouhlasit. Při pohledu zpět zjistíme, že vše, co se nám v životě přihodilo, co jsme udělali i neudělali, bylo nějak podmíněno.

11.11.2018 v 17:30 | Karma článku: 10.75 | Přečteno: 535 | Diskuse

Jan Mestan

Vidět Zemi růst

Chile je zemí, kde jsou častá zemětřesení. Dokonce tam nastalo to nejsilnější naměřené v roce 1960 o síle 9.5. Takové zemětřesení pak vede k vertikálním zdvihům. A to dost značným. Jednorázově se jedná o decimetry až metry.

10.11.2018 v 14:08 | Karma článku: 19.10 | Přečteno: 354 | Diskuse
Počet článků 2038 Celková karma 29.23 Průměrná čtenost 1775

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více

Najdete na iDNES.cz