Vánoční doba: Jak Matěj vyráběl svíčky na adventní věnec

Nastala první adventní neděle. To Matějova maminka, stejně jako každý rok na začátku adventu, vyráběla adventní věnec. A Matěj, že by si ho také chtěl vyrobit. A tak dobře, proč ne?

A tak mu maminka připravila slaměný věnec, jako kostru. A Matěj na něj začal navazovat jehličnaté větvičky. Na zdobení adventních věnců se obvykle používají smrkové, borové, tisové, tújové či jalovcové větve. A tak je tam navazoval tak, aby se mu líbily.

Jenomže pak nastal problém. Maminka začala připevňovat na adventní věnec svíčky. Ty které se zapalují při adventních nedělích. Na svůj velký věnec připevnila čtyři mohutné svíčky. Jenomže ji už žádné nezbyly na ten věnec Matějův. Co teď?

A tak se šel zeptat dědečka. A ten si kupodivu věděl rady. Svíčky na adventní věnec sice neměl. Ale za to měl nápad. „Počkej tady Matěji, já skočím pro něco k panu Nováčkovi.“

Matěj tedy čekal, co asi děda přinese. Pan Nováček byl jejich soused. Kromě jiných věcí byl také velkým včelařem. Ale včeličky, ty teď v zimě přeci spí?

Dědeček za chvíli přišel domů a Matějovi přinesl jakési čtyři žluté obdélníky ze zvláštního materiálu, do kterých byly vyhloubeny malé šestiúhelníčky.

„Co to je?“ Zeptal se Matěj.

„To je včelí vosk. Přestav si, že včeličky ho ze sebe vypocují. A z toho pak staví plástve. A my si právě z tohohle vosku uděláme ty svíčky.“

Děda za chvíli přinesl jakýsi motouz. „Tak tohle použijeme na knot.“

Nejprve šel k topení. Teplo, které z něj sálá, to použije na změkčení vosku. Pak vložil k okraji vosku knot a začal rolovat. „Vidíš to?“ takhle se dříve vyráběly tradičním způsobem svíčky z včelího vosku.“

Matějovi se to zalíbilo. A tak zbylé tři svíčky udělal podle dědečkova vzoru sám. A celkem se mu povedly. Pak je společně umístili na jeho nově vyrobený věnec. A když bylo vše hotové, Matěj zapálil první svíčku. Byla to opravdu krásná vůně, která se nesla z této svíčky vyrobené ze včelího vosku.

A pak dědeček Matějovi pověděl: „Víš jak vznikl první adventní věnec?“

„Nevím!“

To v 19. století žil v Hamburku jeden pan učitel, který tam měl školu pro chudé děti. Ty se tak těšily na vánoce, že se už nemohly dočkat. A tak jim pan učitel vyrobil ze starého dřevěného kola velký věnec a na něj dal svíčky. Devatenáct malých červených a čtyři velké bílé. A každý den jim zapaloval jednu svíčku. Na neděli pak vždy vycházela ta velká bílá. A právě ty se dochovali v lidovém zvyku až do současnosti.“

„To vlastně ty děti měly takový adventní kalendář. Že jo?“

Ano. Matěji, Vlastně ano.“

Teď si ale Matěj vzpomněl, že pozítří začíná prosinec. A on dosud nemá zakoupený adventní kalendář s čokoládovými bonbony. „A Matěji? Nechtěl bys sis ho místo kupování přímo osobně vyrobit? Zítra ti řeknu jak na to. Jo, a cestou ze školy si kup nějakou čokoládu, která ti chutná.“    

Zítra: Jak si Matěj vyráběl adventní kalendář

Vánoční doba 2015 (seriál)

1. díl: Jak adventní výstava povzbudila zájem o vánoční tradice

Psal jsem v roce 2012: Adventní kalendář: Co možná nevíte o adventním věnci?	Seriál „Inlajnový duch“ Seriál „Hrdinové Čeksasu“
Na povzbuzení vánoční atmosféry přidávám odkaz vánoční píseň, dnes Vánoce, Vánoce přicházejí	A také odkaz na vánoční příběh, dnes Skřítek Racochejl - Jak slavil Vánoce