Hrdinové Čeksasu – A přeci jsou i koně!

Kluci mají přepadený tábor. Vybojují si ho zpátky?  A tak sešli po vyšlapané cestičce až dolů do jejich údolí. Velké Sladké jezero měli po levici a tábor nevidomých  zrovna tak.

Tento příběh navazuje na předešlý díl: Hrdinové Čeksasu – Obsazený tábor

Když už byli téměř dole, Bugy se s nimi rozloučil. A lesem, tak aby ho bylo co nejméně vidět, se snažil se dojít do tábora Algoniků. Kluci, ti mezitím dorazili do tábora nevidomých. A tam poprosili Slávka, jejich vedoucího, zda tam můžou zůstat, dokud se nevrátí Bugy s Algoniky.

„Můžete. Ale dávejte prosím pozor na osazenstvo našeho tábora. Víte, že nevidí.“

Kluci se porozhlédli a spatřili tři kluky a dvě dívky, jak se pomocí bílé hůlky snaží orientovat v prostoru. Nebudu přehánět, když řekneme, že to byl pro ně silný zážitek. Hlavička se zeptal, kde že jsou ostatní. Myslel prý, že jich tu bude víc.

„Máš pravdu, nejsou tu všichni. Ostatní se jeli po okolí projet na kole.“

„Cože? Slepí umí jezdit na kole?“ Zeptal se Inka.

„Umí i neumí.“ Odpověděl Slávek. „Oni ta kola samozřejmě neřídí sami. Jezdí na takzvaných kolech tandemových.

„Co to je?“ ptali se kluci.

„To jsou jízdní kola pro dva. Vidící sedí vepředu u řídítek a nevidomý za ním na dalším sedle. Za chvíli to uvidíte. Už by se měli každou chvíli vrátit.“

A tak se kluci na posadili k místnímu ohništi a čekali. Jednak až přijedou na těch zvláštních kolech a jednak, zda přijdou na pomoc Algonikové. Po chvíli čekání jako první zahlédl v dálce cyklisty Míša.

„Už jedou! Támhle od Skalice!“

„Výborně, tak si je můžete prohlédnout!“

Jak cyklisti přijížděli, kluci si  tandemová kola prohlíželi, protože většina z nich je viděla poprvé v životě.

„A jak se na tom jezdí?“ ptal se Puery.

„Jak? Jako na normálním kole. Sedíš na sedle, šlapeš na šlapky a pokud sedíš vpředu u řídítek, tak navíc ještě řídíš.“ Odpověděl mu Slávek. „Nezapomeňte že, jízdní kola jsou jeden z nejgeniálnějších vynálezů lidstva. Je to jeden z nejlevnějších a zároveň z nejdokonalejších dopravních prostředků, které vám umožní pouze za cenu pohonu vlastními silami se rychle dostat desítky kilometrů daleko. Představte si také, kolik vynálezů muselo být učiněno, aby se takové kolo mohlo vůbec vyrobit. Někdo musel vymyslet řetěz, převody, zvonek, pneumatiky, brzdy a další. Dneska se navíc ještě používá mnoho dalších vylepšení. Odpružené vidlice, cyklocomputery, nášlapné pedály…“

„A co to jsou ty nášlapné pedály,“ zeptal se Péťa.

„Ty to neznáš? To jsou speciální pedály, které ti umožní abys mohl šlapat nejen, nejen, když zabíráš nohou dolu, ale i nahoru. Něco jako klipsny. Ale tohle je takové vylepšení. Ale musíš mít na ně takové speciální boty. Jestli chceš, ukážu ti je!“

„Slávek pak zašel pro svoje kolo. Tentokrát klasické jízdní pro jednoho. Kluci si prohlíželi, co tam je za zvláštní šlapky. Vždyť jsou o něco menší než ty normální. Navíc je na nich něco jako zvláštní mechanika.

„Tak se podívejte. Tyhle ty pedály, to jsou ty nášlapy.“

Pak se Slávek nazul do speciálních bot a posadil na své kolo. Šlápnul na pedál a ozvalo se jakési cvaknutí. Kluci se na to koukali a mezi sebou diskutovali, že je tam ta noha takhle napevno. Jako na lyžích. A jak, že se z toho vlastně dostává ven?

„Jednoduše. Akorát patu trochu vybočíte a jste z toho venku. Ale když s tím začínáte jezdit , musíte se na to nejdřív zvyknout. Například, když zastavujete, nesmíte zapomenout vyháknout nohy z pedálu dřív než zastavíte. Jinak i s kolem skončíte na zemi.“

Kluci byli udiveni touto zajímavou věcí. Avšak zdejší cyklisti se právě chystali, že si svá kola půjdou uklidit. Vtom se ozval Dan:

„Počkejte s tím. Mohli bychom si ta vaše kola půjčit? Napadl mne geniální plán!“

„A co“, ptali se ostatní.

„No, vždyť tohle by nám mohlo pomoci v boji proti banditům“

„A jak to myslíš? Zeptal se ho Jirka.

„Kdybychom si je mohli půjčit, tak já, ty, Mirek, Čumbrk a Kája bychom si sedli dopředu. A dalších pět vybraných kluků dozadu za nás. My bychom řídili a kluci by šlapali a stříleli míčky. Bylo by to, jako kdybychom do našeho obsazeného tábora vtrhli na koních.“

„Akorát, že místo z koňského sedla bychom útočili ze sedla  kolského“ přidal se Čumbrk. „písmenko sem, písmenko tam…“

„Prosíme. Slávku, můžete nám půjčit vaše kola?“ poprosil ho Jirka.

„Kluci, že jste to vy a že jste nám tak pomohli ze stavbou tábora, tak si je půjčit můžete.“

Kluci poděkovali a všichni nejstarší kluci už nasedali do sedel.

„Tak, teď musíme vyřešit, kdo s námi pojede,“ řekl Čumbrk

„Navrhuji,“ začal Jirka, „aby každý z malých kluků si to vyzkoušel. My budeme řídit. A vy se přitom s míčky z vašich pušek budete snažit trefit támhleten strom.“

A tak se zkoušelo. Kluci jezdili vesele na kolech. Starší řídili, a přitom se malí na zadních sedlech vesele trefovali na strom. Až se vystřídalo všech sedmnáct kluků, zkouška se opakovala. Mezi pět nejlepších, a tedy mezi pomyslné jezdce na koních se dostali Vlčák, Domča, Třináctka, Puery a Krokodýl. Ostatní se tak osvobozování tábora budou muset zúčastnit jen po svých. A teď se opět posadili k ohništi. A už jen čekali na Bugyho, až přijde. Ten se bude divit, na co se tady přišlo. A také, že jo, když se najednou vyhrnul z křoví.

„Kluci, tak to vyšlo. Algonikové jsou schovaní tady v okolních lesích. Teď už čekáme na šestou hodinu. To se tam společně vrhneme. A to by bylo, abychom tam s tím vaším nápadem ty bandity neporazili.“

Pokračování příště

  Hrdinové Čeksasu (seriál)

1.díl: Cesta do Čeksasu 2.díl: Zkouška čeksaských pušek 3.díl: Kde budeme spát? 4. díl: Večer pod širákem 5. díl: Bude tábor náš? 6. díl: Úvodní táborák 7 díl: Co pozorovala noční hlídka?, 8. díl: Podivný nález, 9. díl: Jak se vážou autíčka?, 10. díl: V indiánském táboře, 11. díl: Na válečné stezce, 12. díl:  Bitva u New Old City, 13. díl: Zázračné vysvobození, 14. díl: Oběd u Algoniků, 15. díl: Sportovní odpoledne, 16. díl: Večerní filozofování nad ohněm, 17. díl: Cesta temnotou, 18. díl: Nový tábor, 19. díl: Těžko na cvičišti, 20. díl: Martinovy kytarové začátky, 21. díl: Kamarád v nebezpečí, 22. díl: Každý den dobrý skutek, 23. díl: Hrdinové Čeksasu – Jak se tábořilo před sto lety?, 24. díl: Před Zlatou hradbou, 25. díl: Na Červené vyhlídce, 26. díl: Proroctví indiána, 27. díl: U nepřátelského tábora, 28. díl: Obsazený tábor

Další příběhy na mém blogu

Seriál „Inlajnový duch“Výročí havárie UFO (seriál)	Jak inlajny chtěly být čistéJak se planety učily bruslitPohádka o (ne)šťastné TřináctceO zakleté královně a kouzelném amuletu (vánoční speciál s pohádkou)O Honzovi a říční víle Stříbravě