Pokud bych byl zapřísáhlým odpůrcem existence mimozemského života, asi by každý objev většího množství vody ve vesmíru byla pro mne velice nepříjemná zpráva. To proto, že voda je základním předpokladem pro vznik života. Odhaduje se, že jen na naší planetě se nalézá 1,4 miliard kilometrů krychlových vody. Zhruba 97 procent tohoto množství se nalézá v oceánech, zbytek je sladká voda, podpovrchová voda a voda obsažená v atmosféře. Protože se naše planeta pohybuje v zóně života Slunce, může zde být kapalném stavu, a tak zde může probíhat i známý vodní koloběh. To vše je potřeba ke vzniku života. Rád bych se v tomto článku zamyslel, zda je takovéto množství vody skutečně rekord ve sluneční soustavě. Je tedy voda skutečně tak vzácná, aby ten celý náš nekonečný vesmír byl tak životapustý, jak se nám snaží namluvit někteří osamocenionisté, aneb ti, co věří v naše vesmírné osamocení? Při prvním zkoumání stavu vody na jiných tělesech sluneční soustavy, však musíme přiznat, že tak jednoduché to s tou vzácností vody není. Tak se tedy pojďme podívat na výskyt vody na některých tělesech ve sluneční soustavě.
Ceres Ceres, trpasličí planeta v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem, také obsahuje značné množství vody. Jen tak pro představu velikost tohoto tělesa je necelých tisíc kilometrů, a tak jeho průměr je asi třináctkrát menší než průměr naší planety. A přeci bylo zjištěno, že obsahuje až pětkrát více množství vody, než je tomu tady na Zemi. Voda ve všech skupenstvích tvoří až čtvrtinu hmotnosti tohoto tělesa. (viz http://liborcermak.blog.idnes.cz/c/393939/Je-pas-asteroidu-zaniklou-planetou.html) |
Europa
|
Ganyméd
|
Callisto
|
Titan A totéž by se dalo říci o největším Saturnově měsíci o Titanu. Jak známo, na jeho povrchu se nalézají jezera, moře a řeky z metanu. Ovšem na jeho povrchu se nalézá vodní led a pod povrchem opět podpovrchový oceán, jenž může sahat do hloubky až 250 kilometrů. Vzhledem k tomu, že Titan je o něco málo větší, než předchozí Callisto, domnívám se, že zde množství vody bude hodně podobné jako na tomto předchozím tělese. Zdroj: Martínek F: Existuje život na měsících planet?, článek v časopise Tajemství vesmíru, červen 2014 |
Voda se ve sluneční soustavě nalézá i na celé řadě dalších těles. Například na Saturnově měsíci Enceladu, na Marsu a nedávno bylo objeveno, že v menším množství i na Měsíci a zřejmě i na dalších měsících ve sluneční soustavě. Značné množství ledu je i v na tělesech v Kuiperově pásu, například takové Pluto se pravděpodobně skládá z 30 - 50 procent z vodního ledu (viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Pluto_%28trpasli%C4%8D%C3%AD_planeta%29). A něco podobného zřejmě bude platit i o dalších transneptunických tělesech. A led a sníh také v sobě nesou i komety.
Takže, když se nad tím zamyslíme, vyjde nám jedno. I když pravděpodobně ještě neznáme, kolik přesně obsahuje to, či které těleso vody, není výskyt této životadárné sloučeniny ve sluneční soustavě nic ojedinělého. Spíš se dá říci, že celkové množství vody zde na Zeměkouli je jen malé procento z celkového množství tohoto materiálu, jaký se ve sluneční soustavě nalézá. A něco podobného samozřejmě bude platit i jinde ve vesmíru. Takže milí příznivci našeho vesmírného osamocení. Skutečně ještě máte pocit, že vody je ve vesmíru tak málo, že by nestačila na vznik života jinde ve vesmíru?
Zdroje: uvedené u jednotlivých odstavců
Obrázky: wikipedie
Související články:
Objeven sourozenec našeho Slunce
Kde by byl ve vesmíru možný život?
Je pás asteroidů zaniklou planetou?
Pojďme vyslat „EuroCuriosity“ k Jupiteru
Po stopách životonosných meteoritů
Kde všude hledat život ve sluneční soustavě?
Rubrika: Vesmír a život v něm