Je vesmír plný vody?

8. 07. 2014 6:18:00
Voda, jak známo, je důležitá pro vznik života. A je jí ve vesmíru skutečně tak málo, aby bylo pravděpodobné, že tady na Zemi jsme jediný ostrov života ve vesmíru?

Pokud bych byl zapřísáhlým odpůrcem existence mimozemského života, asi by každý objev většího množství vody ve vesmíru byla pro mne velice nepříjemná zpráva. To proto, že voda je základním předpokladem pro vznik života. Odhaduje se, že jen na naší planetě se nalézá 1,4 miliard kilometrů krychlových vody. Zhruba 97 procent tohoto množství se nalézá v oceánech, zbytek je sladká voda, podpovrchová voda a voda obsažená v atmosféře. Protože se naše planeta pohybuje v zóně života Slunce, může zde být kapalném stavu, a tak zde může probíhat i známý vodní koloběh. To vše je potřeba ke vzniku života. Rád bych se v tomto článku zamyslel, zda je takovéto množství vody skutečně rekord ve sluneční soustavě. Je tedy voda skutečně tak vzácná, aby ten celý náš nekonečný vesmír byl tak životapustý, jak se nám snaží namluvit někteří osamocenionisté, aneb ti, co věří v naše vesmírné osamocení? Při prvním zkoumání stavu vody na jiných tělesech sluneční soustavy, však musíme přiznat, že tak jednoduché to s tou vzácností vody není. Tak se tedy pojďme podívat na výskyt vody na některých tělesech ve sluneční soustavě.

Ceres

Ceres, trpasličí planeta v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem, také obsahuje značné množství vody. Jen tak pro představu velikost tohoto tělesa je necelých tisíc kilometrů, a tak jeho průměr je asi třináctkrát menší než průměr naší planety. A přeci bylo zjištěno, že obsahuje až pětkrát více množství vody, než je tomu tady na Zemi. Voda ve všech skupenstvích tvoří až čtvrtinu hmotnosti tohoto tělesa. (viz http://liborcermak.blog.idnes.cz/c/393939/Je-pas-asteroidu-zaniklou-planetou.html)

Europa

Europamesic.jpg
A jak zanedlouho uvidíme, tak fakt, že v nějaké těleso ve sluneční soustavě obsahuje víc vody, než je u nás na Zemi, není až tak nic vzácného. Pojďme se podívat například na Jupiterův měsíc Europa. Je to těleso svojí velikostí odpovídající například našemu Měsíci. Toto těleso má několikakilometrovou vrstvu ledu, pod kterým se nalézá další několika kilometrová vrstva kapalného oceánu. Předpokládá se, že celkové množství vody na Europě je zhruba dvojnásobné, než je tomu zde na Zemi. (viz http://liborcermak.blog.idnes.cz/c/388228/Pojdme-vyslat-EuroCuriosity-k-Jupiteru.html

Ganyméd

Ganymed.jpg
Ale pojďme se podívat na největší měsíc ve sluneční soustavě, na Jupiterův Ganyméd. Nedávno bylo zjištěno, že i tento měsíc má hluboký podpovrchový oceán. Vlastně se zde střídají vrstvy tekuté vody a ledu, takže to tu vypadá tak trochu jako sendvič. Celková hloubka vody zde dosahuje až 800 kilometrů a tudíž by celkové množství zdejší vody převyšovalo to pozemské až pětadvacetkrát! (viz http://veda-a-technika.eurozpravy.cz/veda/92528-nasa-zverejnila-novy-objev-o-mimozemskem-zivote).

Callisto

Callisto.jpg
Dalším místem ve sluneční soustavě plným vody je po Ganymedu druhý největší Jupiterům měsíc Callisto. I tento měsíc by měl mít podpovrchový oceán. Ten by podle některých předpokladů mohl být mocný až 300 km. To by sice mohlo být méně než na Ganymedu (viz výše, kde by jeho tloušťka mohla být až 800 kilometrů), ale i tak to nejspíš bude množství několikrát přesahující ty pozemské zásoby vody.

(zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Callisto)

Titan

A totéž by se dalo říci o největším Saturnově měsíci o Titanu. Jak známo, na jeho povrchu se nalézají jezera, moře a řeky z metanu. Ovšem na jeho povrchu se nalézá vodní led a pod povrchem opět podpovrchový oceán, jenž může sahat do hloubky až 250 kilometrů. Vzhledem k tomu, že Titan je o něco málo větší, než předchozí Callisto, domnívám se, že zde množství vody bude hodně podobné jako na tomto předchozím tělese.

Zdroj: Martínek F: Existuje život na měsících planet?, článek v časopise Tajemství vesmíru, červen 2014

Voda se ve sluneční soustavě nalézá i na celé řadě dalších těles. Například na Saturnově měsíci Enceladu, na Marsu a nedávno bylo objeveno, že v menším množství i na Měsíci a zřejmě i na dalších měsících ve sluneční soustavě. Značné množství ledu je i v na tělesech v Kuiperově pásu, například takové Pluto se pravděpodobně skládá z 30 - 50 procent z vodního ledu (viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Pluto_%28trpasli%C4%8D%C3%AD_planeta%29). A něco podobného zřejmě bude platit i o dalších transneptunických tělesech. A led a sníh také v sobě nesou i komety.

Takže, když se nad tím zamyslíme, vyjde nám jedno. I když pravděpodobně ještě neznáme, kolik přesně obsahuje to, či které těleso vody, není výskyt této životadárné sloučeniny ve sluneční soustavě nic ojedinělého. Spíš se dá říci, že celkové množství vody zde na Zeměkouli je jen malé procento z celkového množství tohoto materiálu, jaký se ve sluneční soustavě nalézá. A něco podobného samozřejmě bude platit i jinde ve vesmíru. Takže milí příznivci našeho vesmírného osamocení. Skutečně ještě máte pocit, že vody je ve vesmíru tak málo, že by nestačila na vznik života jinde ve vesmíru?

Zdroje: uvedené u jednotlivých odstavců

Obrázky: wikipedie

Související články:

Objeven sourozenec našeho Slunce

Kde by byl ve vesmíru možný život?

Je pás asteroidů zaniklou planetou?

Pojďme vyslat „EuroCuriosity“ k Jupiteru

Po stopách životonosných meteoritů

Kde všude hledat život ve sluneční soustavě?

Rubrika: Vesmír a život v něm

Autor: Libor Čermák | úterý 8.7.2014 6:18 | karma článku: 16.76 | přečteno: 1170x

Další články blogera

Libor Čermák

Ve srubu pod skálou

Po zázračném osvobození z indiánského zajetí se naši přátelé dostávají do srubu trapera Donalda, kde je jednak čeká odpočinek s idylkou, ale také se dozvědí jedno velké překvapení.

28.10.2023 v 7:46 | Karma článku: 7.68 | Přečteno: 144 |

Libor Čermák

Zázračné vysvobození z indiánského zajetí

Cesta našich přátel za tajemnou čelenkou pokračuje přes Brazelovu farmu, kde si budou vyprávět staré indiánské legendy. Nakonec ale padnou do indiánského zajetí. Ale i zde najdou spojence, který jim spolu s Manitouem pomůže.

12.8.2023 v 7:50 | Karma článku: 6.83 | Přečteno: 227 |

Libor Čermák

Indián v Roswellu

Naši čtyři přátelé Tom, Jack, Dan a indiánských hoch Tokakua se ukryli ve vesnici Apačů. Proč? Když byly u petroglyfů Tří řek, všimli si, že je pronásledují čtyři banditi ze strýcova gangu. Morgan, Hill, Smith a Dark.

17.6.2023 v 10:23 | Karma článku: 6.39 | Přečteno: 177 |

Libor Čermák

Tajuplnosti indiánských souhvězdí

Ve scifi westernu "Putování za tajemnou čelenkou" teď naše bandity pronásledované hrdiny převede sám velký Manitou přes hory a dostanou se tak do apačské vesnice, kde mimo jiné budou rozjímat nad indiánském pojetí hvězdné oblohy.

29.4.2023 v 13:34 | Karma článku: 8.77 | Přečteno: 185 |

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.23 | Přečteno: 132 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 25.00 | Přečteno: 520 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 189 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.12 | Přečteno: 294 | Diskuse
Počet článků 2384 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1897

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...