Je pás asteroidů zaniklou planetou?

29. 01. 2014 12:07:00
Podle tzv. Titiovay-Bodeho řady by se měla mezi Marsem a Jupiterem také nalézat planeta. Jenomže se v těchto místech nalézá pás asteroidů. Jaký je ovšem jeho původ?
trpasličí planeta Ceres
trpasličí planeta Cereswikipedie

Co je to Titiova-Bodeho řada? Je to matematická posloupnost, se kterou lze s poměrně značnou přesností spočítat vzdálenosti planet sluneční soustavy. Podrobněji jsem se ji zabýval ve svém článku „Kopíruje sluneční soustava gravitační zakřivení?“, a tak ji krátce připomenu. Nejprve si pod sebe napište planety sluneční soustavy včetně pásu asteroidů a ke každému prvku přiřaďte číslo z posloupnosti 0, 1, 2, 4, 8, atd. Pak každý řádek násobte třikrát. Pak přičtěte čtyřku a nakonec řádek dělte deseti. Vyjde téměř přesná vzdálenost planety v astronomických jednotkách. Zjistíme, že do systému zapadají všechny planety až do Uranu. Neptun je zde výjimkou, ale Pluto tam už zase zapadá. Náhoda?

planeta

výpočet

Skutečná vzdálenost

Merkur

(0 x 3 + 4) /10 =0,4

0,39 AJ

Venuše

(1 x 3+ 4) /10 = 0,7

0,72 AJ

Země

(2 x 3+ 4) /10 =1

1 AJ

Mars

(4 x 3+ 4) /10 =1,6

1,52 AJ

Asteroidy

(8 x 3+ 4) /10 =2,8

2,7 AJ

Jupiter

16 x 3+ 4) /10 = 5,2

5,2 AJ

Saturn

(32 x 3+ 4) /10 = 10

9,54 AJ

Uran

(64 x 3+ 4) /10 = 19,6

19,2 AJ

Pluto

(128 x 3+ 4) /10 = 38,8

39,4 AJ

Podle této teorie by tedy mezi Marsem a Jupiterem měla nalézat nějaká planeta. Jenomže se tam nenalézá žádná klasická planeta, ale pás asteroidů. I když pravda, největší zdejší těleso, Ceres, bylo v roce 2006 prohlášeno za tzv. trpasličí planetu. Ovšem Ceres je velice zvláštní. Zvláštní je i datum, kdy došlo k jeho objevení. Stlalo se tak 1. ledna 1801, tedy přesně v první den 19. století, kdy italský astronom Giuseppe Piazzi pracoval na co nejpřesnějším katalogu hvězd. Tak jako vedlejší produkt své práce si všiml objektu, který byl později skutečně považován za hledanou planetu mezi Marsem a Jupiterem. O rok později bylo však objeveno další podobné těleso, a to bylo nazváno Pallas. V roce 1804 následovalo Juno a v roce 1807 Vesta. Objev dalších planetek mezi Marsem a Jupiterem se datuje až k roku 1845. A od té doby jejich objevování jede jak na běžícím pásu. A tak například v roce 1849 byla objevena i čtvrtá největší planetka hlavního pásu a nazvána Hygiea. Dnes se odhaduje, že malých i větších asteroidů jsou v této oblasti tisíce.

A tak se začalo spekulovat, jak tento hlavní pás asteroidů vlastně vznikl. Je to například nějaká rozpadlá planeta? Pokud by se tato tělesa spojila dohromady, vzniklo by těleso cca o velikosti našeho Měsíce. A to není zas tak zanedbatelná velikost. Takové těleso by se muselo určitě prohlásit za planetu, protože by se svojí velikostí blížilo Merkuru. Ovšem astronomové v současné době říkají trošku něco jiného. Podle nich je to zbytek protoplanetárního disku, kdy mocná gravitace Jupiteru nedovolila zformování této planety. Jak moc asi na této teorii něco bude, se přesvědčíme, když nakoukneme do složení jiných, dnes už známých plenárních soustav ve vesmíru, kde jsou i větší planety kolikrát na sebe namačkány hustěji než je to mezi Marsem a Jupiterem. A mimochodem také planeta Merkur se od Slunce nalézá v mnohem bližší vzdálenosti než je pás asteroidů od Jupiteru a také mocná gravitace naší centrální hvězdy nezabránila vznik této v současnosti nejmenší známé planety sluneční soustavy.

Z touto hypotézou jsem se částečně smířil i já. A to až do doby, kdy se přišlo na to, že tu něco nehraje. Největší zdejší těleso, trpasličí planeta Ceres, se od ostatních zdejších těles značně liší. A tak jsem začal uvažovat. Pojďme si ale nejdříve o tomto tělese říci něco podrobnějšího.

Jeho průměr se odhaduje cca na 909 x 975 km. Obíhá v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem a je tak největším tělesem v této skupině asteroidů. Slunce oblétne jednou za 4,6 roku ve vzdálenosti velké poloosy cca 413 milionů kilometrů (2,8 x dál než Země). Slunci se nejvíce přiblíží na vzdálenost 381 milionů kilometrů a naopak nejdéle se od něj nalézá ve 447 milionech kilometrů. A čím se tak liší od ostatních? Zatímco většina ostatních zdejších asteroidů jsou nepravidelná tělesa, na kterých je možné nalézt i řadu impaktních kráterů, tak vědci nedávno potvrdili, že na rozdíl od nich Ceres se zhruba z jedné čtvrtiny skládá hlavně z vody, a to z ledu. A to v takovém množství, že je tu dokonce až pětkrát více vody, než u nás na Zemi! A nedávno svět ohromila zpráva, že se tento led z jeho povrchu dokonce odpařuje ve formě vodní páry. Toto odpařování sice probíhá rychlostí pouhých 6 kg za vteřinu, ale děje se. Zřejmě se v některých místech voda ohřívá buď díky slunečním paprskům a nebo přítomností nějakých vulkánů. Takže je i docela možné, že v některých místech by se led mohl měnit i v kapalinu. Že bychom tak měli další těleso, u kterého by se čistě teoreticky mohlo přemýšlet o výskytu nějaké formy možného mimozemského života?

Zkrátka a dobře, trpasličí planeta Ceres je těleso značně odlišné od jiných asteroidů v hlavním pásu planetek. U dalších velkých asteroidů (Pallas, Vesta, Hygiea, Juno) takové množství vody není. To vede astronomy k různým teoriím. Například na wikipedii se lze dočíst, že Ceres vůbec nepochází z tohoto pásu asteroidů, ale že sem připutoval z vnější části sluneční soustavy, z Kuiperova pásu, kde se například nalézají trpasličí planety Pluto, Eris, Haumea a Makemake. Jak pravděpodobné je to, že by se toto těleso svým pohybem strefilo přímo na oběžnou dráhu největšího počtu asteroidů? To nechávám na posouzení čtenářům.

Ten fakt, že pokud je to právě Ceres, tedy největší těleso v pásu asteroidů, které jako jedno z mála ze zdejších těles osahuje takto abnormálně vysoké množství vody, napadla mne hypotéza. Víte jak se chová voda ve stavu bez tíže, a tedy i ve vesmíru? Podívejte se na tato videa (viz http://www.videacesky.cz/navody-dokumenty-pokusy/jak-se-zdima-voda-ve-vesmiru nebo http://www.youtube.com/watch?v=ntQ7qGilqZE), a tam uvidíte, že voda ve stavu beztíže díky povrchovému napětí drží po hromadě v celku, aniž by potřebovalo nádobu. Například v ve videu s žínkou ji po mechanickém vlivu celou jaksi obalí. A to samé se děje kolem ruky, která na ní působila.

A tak mne napadalo, zda by právě něco podobného nemohlo být řešením i záhady trpasličí planety Ceres. Představme si, že by kdysi dávno mezi Marsem a Jupiterem skutečně existovala nějaká planeta, která by obsahovala značné množství vody, a to takové, že by to několikrát převyšovalo i množství vody zde na Zemi. Pak by se najednou stalo, že by se tato planeta z nějakých důvodů rozpadla. Vznikl by tak postupně známý pás asteroidů. Ovšem voda z tohoto tělesa by se dál držela po hromadě a gravitačně by se tak svázala s největším pozůstatkem planety, třeba tak jako to na jednom z těch videí předváděl ten astronaut s žínkou. A tak se ptám, co když je tedy hlavní pás asteroidů skutečně pozůstatkem nějaké zaniklé planety? Netvrdím, že je má hypotéza správná. Ale domnívám se, že by to alespoň tuto teorii mohlo vrátit zpátky do hry.

Zdroje wikipedie

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10298682310-cesta-do-vesmiru/210572233350083

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ceres_%28trpasli%C4%8D%C3%AD_planeta%29

http://www.novinky.cz/stalo-se/325358-z-asteroidu-ceres-se-odparuje-led.htm

Související články:

Kopíruje sluneční soustava gravitační zakřivení?

Pojďme vyslat „EuroCuriosity“ k Jupiteru

Jsou ve sluneční soustavě další skryté planety?

Tajemství vesmírných trojanů

Rubrika: Vesmír a život v něm

Autor: Libor Čermák | středa 29.1.2014 12:07 | karma článku: 18.07 | přečteno: 1945x

Další články blogera

Libor Čermák

Ve srubu pod skálou

Po zázračném osvobození z indiánského zajetí se naši přátelé dostávají do srubu trapera Donalda, kde je jednak čeká odpočinek s idylkou, ale také se dozvědí jedno velké překvapení.

28.10.2023 v 7:46 | Karma článku: 7.68 | Přečteno: 144 |

Libor Čermák

Zázračné vysvobození z indiánského zajetí

Cesta našich přátel za tajemnou čelenkou pokračuje přes Brazelovu farmu, kde si budou vyprávět staré indiánské legendy. Nakonec ale padnou do indiánského zajetí. Ale i zde najdou spojence, který jim spolu s Manitouem pomůže.

12.8.2023 v 7:50 | Karma článku: 6.83 | Přečteno: 227 |

Libor Čermák

Indián v Roswellu

Naši čtyři přátelé Tom, Jack, Dan a indiánských hoch Tokakua se ukryli ve vesnici Apačů. Proč? Když byly u petroglyfů Tří řek, všimli si, že je pronásledují čtyři banditi ze strýcova gangu. Morgan, Hill, Smith a Dark.

17.6.2023 v 10:23 | Karma článku: 6.39 | Přečteno: 177 |

Libor Čermák

Tajuplnosti indiánských souhvězdí

Ve scifi westernu "Putování za tajemnou čelenkou" teď naše bandity pronásledované hrdiny převede sám velký Manitou přes hory a dostanou se tak do apačské vesnice, kde mimo jiné budou rozjímat nad indiánském pojetí hvězdné oblohy.

29.4.2023 v 13:34 | Karma článku: 8.77 | Přečteno: 185 |

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 11.91 | Přečteno: 113 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 24.04 | Přečteno: 511 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.43 | Přečteno: 188 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.10 | Přečteno: 289 | Diskuse
Počet článků 2384 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1897

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...