Za vánočními tradicemi do skanzenu v Kouřimi
Je to dobře, že se tyto mnohé, dnes již bohužel většinou zaniklé, dávné tradice připomínají. Vloni jsem jim například věnoval podstatnou část své rubriky adventní kalendář 2012. Kdyby byly bývaly nezanikly, mohly by dnes být naše současné vánoce ještě pohádkovější a tajuplnější. Proto je dobře, že tyto věci připomínají například mnohá muzea lidové architektury. Například již zmíněný skanzen v Kouřimi.
Skanzeny jsou vůbec úžasná místa. Jejich hlavním posláním je, aby byla zachráněna mnoha díla lidové architektury, kterým by jinak hrozil zánik. Proto například vznikl skanzen, který jsem navštívil letos v létě a podrobněji popsal v článku Pohádkový Přerov nad Labem. A stejně tomu bylo i tady v Kouřimi.
Skanzen v Kouřimi byl založen v roce 1972 jako záchranný skanzen lidové architektury pro památky v zátopové oblasti vodní přehrady Švihov na Želivce. Postupně se však sběrná místa rozrostla i na další oblasti České republiky.
Úplně první stavbou, které na své procházce po kouřimském skanzenu potkáte, je špýchar z Hrádku u Zruče nad Sázavou. Postaven byl na přelomu 18. a 19. století. Ves ovšem částečně zanikla při stavbě želivské přehrady, a tak byl objekt přemístěn sem do kouřimského skanzenu.
Toto je například stodola ze Želejova na Jičínsku. Pochází z roku 1660. Před ní stojí socha sv. Donáta ze Svatbína.
Tato stodola je ještě starší pochází z roku 1648 z obce Durdice na Benešovsku.
Kovárna ze Starého Bydžova. Pochází z 2. poloviny roku 1774.
Chalupa a špýchar z Budče u Ledče nad Sázavou, které by jinak také zanikly při výstavbě želivské přehrady. Pochází pravděpodobně z roku 1786.
Pracovníci muzea její interiér vyzdobili tak, aby připomínal atmosféru dlouhých adventních večerů. Nechybí zde například ani věci potřebné k vánočnímu věštění (viz článek Vánoční věštění)
Připomínány jsou zde zejména tři tradiční adventní postavy, se kterými se bohužel dnes již moc nesetkáváme. Jedná se o Barborky (podrobněji jsem o nich psal v článku „Dnes by chodily Barborky“). Dále o Ambrože (viz můj článek „Dnes by děti honil Ambrož“) A Lucky (viz můj článek „Dnes by chodily Lucky“).
Tady máme polohrázděný dům z Jílového na Děčínsku. Pochází ze začátku 19. století.
V jeho interiéru se připomněl svátek sv. Mikuláše. Jediné z adventních postav, která se podařilo dožít 21. století.
Narozdíl od Štědrého dne, kdy jsou děti obvykle obdarovávány dárky, které dlouho vydrží, tak Mikuláš je zpravidla obdarovává dobrotami. V minulosti to byly například perníky nebo ovoce. (viz též můj článek „Kdo byl svatý Mikuláš?“) A nechybí zde ani tradiční adventní věnec (Adventní kalendář: Co možná nevíte o adventním věnci?)
Rychta z Bradlecké Lhoty na Semilsku. Pochází z období kolem 1689.
V této chalupě bylo připomenuto vyvrcholení vánočních svátků. A to Štědrý den. Byla zde k vidění například tradiční úprava štědrovečerního stolu. Právě na něm je vidět, jak se jeho slavení změnilo. Že i při tomto slavnostním aktu se pozapomnělo na spoustu vánočních obyčejů. Věděli jste například to, že pod stůl se dával otep slámy, jako připomenutí Kristova narození ve chlévě? Nebo, že se nohy stolu svazovaly řetězem, aby byla zachována soudržnost rodiny? A samozřejmě, že v světnici nemohl chybět ani skříňový betlém (viz Adventní kalendář: tradice jesliček a betlémů)
Na stole pak nesměl chybět například tzv. dožínkový věnec a tzv. devatero pokrmů, mezi které patřily například i chléb, topinky s česnekem, vánočka nebo ovoce. Ani to se dnes už téměř nedodržuje. My většinou štědrovečerní večeři omezujeme na polévku (většinou rybí), slavnostní jídlo (například smažená ryba či řízek z bramborovým salátem atp.) a třeba ještě cukroví.
A samozřejmě vánoční stromeček ozdobený ručními ozdobami. Například i ozdoby ze slámy mají něco do sebe. Mimochodem víte, že tradice vánočního stromečku není zas tak stará? (viz „Co možná nevíte o vánočním stromečku?“. A samozřejmě nesměly chybět ani vánoční koledy „Za vánočními písněmi a koledami“.
Toto je statek z Týřovic u Berounky z 16. století. V jeho interiéru je spodobněna venkovská školní třída.
Pracovníci muzea v jeho interiéru připomenuli svátek Tří králů. Jsem rád, že tento během minulého režimu polozapomenutý zvyk se opět daří obnovovat. Připojujeme se k němu i my s dětmi z našeho turistického oddílu, a tak i v našem městě díky nám tato tradice opět ožívá. Však také, jak jsem se tu dozvěděl, tyto tříkrálové obchůzky skutečně organizovali učitelé a pedagogové. Podrobněji se tomuto zvyku věnuji v článku „Tříkrálovské završení vánočního období“.
Pro informaci ještě uvedu, že kouřimský skanzen plánuje do budoucna ještě své rozšíření o několik dalších staveb. Přibýt by měla například rekonstrukce kostela sv. Jana Křtitele z Dolních Kralovic, jenž se tak stane hlavní dominantou skanzenu. Přibude také kopie vodního mlýna s Tismic nebo větrného mlýna z Borovnice u Nové Paky a další stavby. V každém případě se na tyto stavby těším, protože lidovou architekturu dost obdivuji.
Závěrem, nejen kouřimskému skanzenu, ale každému, kdo tyto prastaré vánoční obyčeje připomíná, patří velký dík. Kdo ví, třeba se díky tomu stane, že některý z těch polozapomenutých zvyku se podaří zase časem nějak oživit a tím se zase trochu víc zpestří i vánoční doba.
Použité zdroje:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Muzeum_lidov%C3%BDch_staveb_v_Kou%C5%99imi
místní informace ze skanzenu
Foto: autor
Související články:
Libor Čermák
Ve srubu pod skálou
Po zázračném osvobození z indiánského zajetí se naši přátelé dostávají do srubu trapera Donalda, kde je jednak čeká odpočinek s idylkou, ale také se dozvědí jedno velké překvapení.
Libor Čermák
Zázračné vysvobození z indiánského zajetí
Cesta našich přátel za tajemnou čelenkou pokračuje přes Brazelovu farmu, kde si budou vyprávět staré indiánské legendy. Nakonec ale padnou do indiánského zajetí. Ale i zde najdou spojence, který jim spolu s Manitouem pomůže.
Libor Čermák
Indián v Roswellu
Naši čtyři přátelé Tom, Jack, Dan a indiánských hoch Tokakua se ukryli ve vesnici Apačů. Proč? Když byly u petroglyfů Tří řek, všimli si, že je pronásledují čtyři banditi ze strýcova gangu. Morgan, Hill, Smith a Dark.
Libor Čermák
Tajuplnosti indiánských souhvězdí
Ve scifi westernu "Putování za tajemnou čelenkou" teď naše bandity pronásledované hrdiny převede sám velký Manitou přes hory a dostanou se tak do apačské vesnice, kde mimo jiné budou rozjímat nad indiánském pojetí hvězdné oblohy.
Libor Čermák
U Petroglyfů Tří řek
Dnes vás hrdinové mého seriálu přivedou na málo známé posvátné místo severoamerických indiánů, které je jistě zajímavé i z hlediska záhad a archeoastronautiky. K Petroglyfům Tří řek v Novém Mexiku.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
KLDR hodnotila přesnost střel odpalem do moře. Kim posílí jaderný program
Severní Korea provedla zkoušku odpalu taktické balistické střely do Japonského moře. Severokorejský...
Epidemioložka SZÚ varuje, že legionella může být ve vířivkách i osvěžovačích
Vysíláme Je černý kašel na ústupu nebo stále ještě představuje hrozbu? A kde se můžeme nakazit záškrtem nebo...
Velká záhada rozluštěna. Bloky na stavbu pyramid přinesl do pouště Nil
Premium Vědci možná vyřešili záhadu táhnoucí se celá tisíciletí: jak staří Egypťané dotáhli obrovské...
Klimatičtí aktivisté ochromili letiště v Mnichově, vybrali si rušné svátky
Letiště v Mnichově dnes ráno dočasně přerušilo provoz v důsledku protestu klimatických aktivistů z...
ŘIDIČ/KA (VHODNÉ I PRO SENIORY) (A12607)
AURES Holdings a.s.
Jihomoravský kraj
nabízený plat:
120 - 120 Kč
- Počet článků 2384
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1899x
Seznam rubrik
- 2. světová válka
- Adventní kalendář 2016
- Adventní kalendář 2018
- Cesta za tajemnou čelenkou
- Dělostřelecká tvrz Libor
- Dovolená 2015 - Broumovsko
- Dovolená 2017 - Chebsko
- Dovolená 2018 - Orlické hory
- Dovolená 2019 Králický Sněžník
- Dovolená Český ráj 2016
- Drážďany 2016
- Hrdinové Čeksasu (seriál)
- Chiranikenovy záhady (seriál)
- Jaroslav Foglar na mém blogu
- Kruhy v obilí - rok 2015
- Kruhy v obilí - rok 2018
- Kruhy v obilí 2017
- Kruhy v obilí rok 2016
- Kruhy v obilí rok 2019
- Páťa a kolo Zláťa (seriál)
- Plitvická jezera 2018
- Vánoční doba 2015 (seriál)
- Velikokoční Jeruzalém 2017
- Velikonoce 2015
- Výročí havárie UFO (seriál)
- Záhady států USA
- Křesťanské záhady a zázraky
- tábornictví a turistika
- záhady
- myšlenky
- výlety a tramping
- Politika a společnost
- stavitelství a architektura
- křížovky, luštěnky, kvízy, log
- Kruhy v obilí - rok 2008
- UFO - případy 2009
- ekologie
- Kruhy v obilí - rok 2009
- Tajemná místa dávné Anglie
- příběhy
- multidimenzionální prostor
- Po stopách trampské historie
- archeoastronautika
- Vesmír a život v něm
- Galerie
- Keltové
- Záhadologické zprávičky 2010
- Kruhy v obilí - rok 2010
- agrosymbolová ohlédnutí
- Kruhy v obilí - rok 2011
- Havárie UFO
- Obrázky z cest
- Kruhy v obilí - rok 2012
- dovolená 2012 Sloupsko
- inline bruslení
- adventní kalendář 2012
- Kruhy v obilí - rok 2013
- 7 divů světa archeoastronautic
- cyklistika
- dovolená 2013 - Jeseníky
- Velikonoce 2014
- Zima a lyžování
- adventní kalendář 2013
- děti, výchova a vzdělávání
- Záhady sluneční soustavy
- Kruhy v obilí - rok 2014
- dovolená 2014 - Chorvatsko
- adventní kalendář 2014
- Inlajnový duch (seriál)
- NE islamizaci Evropy
- NE juvenilní justici
- Záhady starověkého Egypta
- Osobní
- Nezařazené