Pojďme vyslat „EuroCuriosity“ k Jupiteru

Hledání dalšího života ve Sluneční soustavě se zatím soustřeďuje hlavně na planetu Mars. Ovšem v poslední době se pozornost exobiologů zaměřuje i na jiná tělesa. 

Jupiterův měsíc Európawikipedie

Pokud lidstvo pozná, že život ve vesmíru se nenalézá jen tady na Zemi, ale i jinde, bude to mít pro něj bezpochyby zásadní filozofický vliv srovnatelný snad jen s koperníkovskou revolucí. Osobně jsem přesvědčen, že minimálně Mléčná dráha je plná života. K tomuto, zatím vědou neprokázaného názoru, mám několik důvodů.

 

Zaprvé si myslím, že, co se povedlo už někde, se dokáže zopakovat i jinde. Ve vesmíru nevím o jediném jevu, který by existoval jen jednou a víckrát už ne. Podle mne je docela i možné, že třeba existuje i nějaké pravidlo, podle kterého se ty života nosné molekuly mohly takto formovat podle nějakého přírodního zákona. Vždyť to vidíme i tady na Zemi, jak například mnohé nerosty krystalizují do nějakého konkrétního tvaru. Proč by se právě toto nemělo dít i na bázi molekul? (viz Mléčná dráha plná života)

 

Zadruhé víme, že život nemusí nutně být tvořen jen bázi takových prvků, z jakých jsme tvořeni my (uhlík, vodík, kyslík, dusík, síra a fosfor). Ovšem zde na Zeměkouli je známa ještě jedna forma života, taková, kde je místo fosforu zastoupen arsen. Znamená to, že je klidně možný život i na bázi jiných prvků, než ten náš. (viz  Kalifornské jezero Mono Lake a mimozemský život)

 

Za třetí je zde reálná možnost pravdivosti tzv. panspermické teorie. Tato hypotéza  říká, že život na jednotlivých planetách se může vesmírem šířit pomocí kosmických spór, které se tam zanesou za pomocí vesmírného materiálu odjinud (meteority, komety apod.), Tím by se mohl roznášet život po celé galaxii. Na toto by stačila jedna jediná planeta, kde se před miliardami let vyvinul život a po její případné zkáze by se tak její zbytky rozletěly po celé galaxii, dokud by nedopadly na příhodnou planetu. (viz článek Po stopách životonosných meteoritů). A když k tomu připočítáme možnost, že život by mohl vzniknout vícekrát, tak se to vše ještě znásobuje.

 

A v neposlední řadě, je to velké množství planet podobné Zemi, kde by se mohla vyskytovat voda v kapalném stavu. V posledním studii získané se závěru projektu Kepler vědcům vyšlo, že jen v naší galaxii se může nalézat minimálně 8,8 miliard hvězd, které v zóně života obíhá planeta, svojí velikostí odpovídající naší Zemi. Síla. (viz Mléčná dráha plná života)

 

A v naší sluneční soustavě? Nejvíce se zaměřujeme na Mars. Tam už od loňského srpna jezdí v okolí kráteru Gale v rovníkové oblasti výzkumné vozítko Curiosity. A snaží se odpovědět na otázku, zda na Marsu mohl být někdy život. Jeho poslední objev, který byl zveřejněn minulý týden, říká, že před 3,5 miliardami let bylo v tomto kráteru jezero. V tomto jezeře se mohl teoreticky vyskytovat život na obdobné bázi jako zde na Zemi, neboť je potvrzeno, že v jezeře se vyskytovaly právě ty prvky, o kterých jsem se zmínil o několik odstavců výše, tedy uhlík, vodík, kyslík, dusík, síra fosfor, ty ze kterých se skládá život i zde na zemi.  Vědci předpokládají že by mohlo jít o formu tzv. chemolitotrofní bakterie. Nalezly se dokonce i sloučeniny v různých fázích oxidace, což je chemická reakce, ze které by tyto organismy mohly získávat energii. (zdroj informace: Na Marsu bylo kdysi jezero, Curiosity má důkaz na novinky.cz).

 

Tento týden přišlo další povzbudivé zjištění, týkající se zas jiného tělesa ve sluneční soustavě. Tím je Jupiterův měsíc Európa. Je to obdobně velké těleso jak náš Měsíc. Liší se však od něj tím, že má slabou atmosféru tvořenou hlavně kyslíkem. Dále ho pokrývá několikakilometrová kůra ledu, pod kterém se nalézá další několikakilometrová vrstva tekutého oceánu. Pokud by měl ve sluneční soustavě kromě Země ještě někde existovat život v mikrobiologické formě, na měsíci Európa je k tomu jedna z největších šancí. (viz článek Kde všude hledat život ve sluneční soustavě?).

 

A čeho se týká ten zajímavý objev nedávno zjištěný? Němečtí a američtí vědci si totiž všimli toho, že v okolí jižního pólu Európy se občas vyskytují gejzíry vody a vodních par. Znamená to tedy, že ledová vrstva tu občas následkem slapových sil Jupiteru praskne a voda z oceánu pod ledem začne vystřikovat na povrch. (viz  http://www.stream.cz/nejnovejsi/dobyvanivesmiru/10001017-gejziry-na-europe)

 

Napadlo mne tedy, že právě tento jev by mohlo být to, co by hodně pomohlo pozemské technice zjistit, zda se na tomto tělese vyskytuje život. Kdyby tu byla jen a pouze mnohakilometrová ledová krusta, zjišťování přítomnosti zdejšího života by to velice ztěžovalo. Znamenalo by to provrtat se kilometry hlubokým ledem. Jenomže, když jsou tu místa, kde se tato spodní voda dostává na povrch, znamenalo by to, že by se s ní tak mohly na povrch dostávat i případné mikroorganismy. Proto bych chtěl tímto článkem vědcům navrhnout, aby k Európě zaslali nějaké vozítko typu marťanského Curiosity, které by dokázalo zkoumat a vyhodnocovat povrchový led v okolí jižního pólu tohoto tělesa. Pokud by na Europě měl existovat život, je docela možné, že tady v tom povrchovém ledu by se právě vlivem těch gejzírů nějaké jeho zmrzlé pozůstatky mohly najít.  Co vy na to?

 

Zdroj informací: odkazy použité v článku

Související články v rubrice Vesmír a život v něm