Záhady Menkaureovy pyramidy

Menkaureova pyramida je ta nejmenší pyramida v Gíze. Oproti Cheopsově a Chefrenově pyramidě je sice zhruba jen poloviční, ale je považována prý za tu nejhezčí.

Kdo byl faraón Menkaure?

Faraón Menkaure, syn Ráchefa (neboli Chrefrena) vládl Egyptu asi 28 let. Na rozdíl od svého otce Ráchefa a děda Chufeva, kteří vládli despotickým způsobem, tak Menkaure vešel do paměti lidí jako dobrotivý, laskavý a spravedlivý vládce. Avšak i on si nechal vybudovat na planině v Gíze svojí pyramidu. Menkaureova pyramida má sice na rozdíl od obou předešlých jen poloviční rozměry, výšku má „jen“ 66,5 m, ale i tak jsou to úctyhodné rozměry.  Svojí výškou například pořád ještě převyšuje i třeba takovou Petřínskou rozhlednu.

O jeho pyramidě

Ale i tak je Menkaureova pyramida v něčem dokonalejší. Zatímco Cheopsova a Chefrenova pyramida jsou stavěny hlavně z vápence a vnitřní prostory ze žuly, tak tato pyramida, jako taková. je stavěna jak z vápence, tak žuly.  A obložení pyramidy bylo v dolní třetině z asuánské červené žuly, ve střední třetině z bílého turského vápence a špička opět ze žuly. A právě to ji dělalo tou nejhezčí.

Zajímavý vnitřek

Pyramida má poměrně zajímavý vnitřek. I když stejně jako u pyramidy jeho otce Ráchefa (viz Záhady faraóna Rachefa) je většina vnitřních prostor umístěna pod úrovní terénu. A samotná pohřební komora se nalézá dokonce 15,5 metrů pod základnou pyramidy a je vytesaná do skály. Musel to být úžasný výkon. Nalézal se v ní také čedičový sarkofág. Byla na něm zobrazena reliéfová výzdoba, a to průčelí královského paláce a komplex Džosérovy pyramidy v Sakkaře.  Bohužel jeho osud není právě nejšťastnější. V roce 1838  byl převážen lodí Beatrice do Velké Británie, avšak loď mezi Maltou a Španělskem ztroskotala a skončila na dně Středozemního moře. Asi se faraónovi Menkaureovi posmrtně nelíbilo, že mu jeho sarkofág odvážejí pryč z Egypta.

V pyramidě se nalézá ještě jedna, zřejmě falešná pohřební komora. Vchod sem začíná zhruba čtyři metry nad zemí, odkud však chodba klesá až na úroveň základny. Odtud pak pokračuje vodorovnou chodbou k oné komoře, která je čtyři metry vysoká. Falešná komora měla zřejmě oklamat případné zloděje. Teprve z této místnosti vede sešikmený tunel do skutečné pohřební komory.

Rozměry pyramidy

Jak jsem se zmínil v předešlých článcích, tak  původní výška Cheopsovy pyramidy (cca 147 m) odpovídá zhruba miliardtině vzdálenosti Země od Slunce (149 mil kilometrů) a základna pyramidy o šířce 230 m odpovídá zase cca miliardtině vzdálenosti Marsu od Slunce. (228 mil. kilometrů). (viz Záhady egyptských pyramid v Gize). S Cheferonovu pyramidou je to podobné. Výška pyramidy 143 metrů se rovná téměř přesné desetimiliardtině vzdálenosti planety Saturn od Slunce (1242 mil km). A půdorysný rozměr 215,25 metrů je dvojnásobek miliardtiny velké poloosy planety Venuše (cca 108 milionů kilometrů), to znamená, že je to jedna miliardtina průměru její oběžné dráhy. (viz Záhady faraóna Rachefa). A jak je to z s Menkaureovou pyramidou? Její půdorysný rozměr je 108 x 108 metrů, což znamená, že jsme opět u miliardtiny vzdálenosti planety Venuše od Slunce.

Pás orionu

Jak už jsem několikrát ve svých článcích o záhadách Egypta psal, tři pyramidy v Gíze tvoří obraz soustavy hvězd známých jako „Oriónův pás“ (viz Záhady egyptských pyramid v Gize). Aby tomu nebylo málo, tak Sfinga leží v místech, které odpovídají mlhovině M78 (viz Záhady faraóna Rachefa) a Dahshur v místech, které odpovídá jasné hvězdě Aldebaran a Hyádám v souhvězdí Býka (viz Záhady pyramid v Dahshuru). Tuto záhadu zpopularizovali například ve své knize „Strážce počátků“ badatelé Robert Bauval a Graham Hancock. A tak se ptám, jak je možné, že to takto bylo dodrženo. Možné jsou dvě řešení. Buď to byl prastarý plán někoho dřívějšího a při stavbách pyramid byl pouze dodržován. A nebo tento systém vymyslel právě Menkaure a svojí pyramidu umístil přesně do míst, které odpovídají hvězdě Mintaka v souhvězdí Orionu. V souvislosti s touto hvězdou je tu ještě jedna zajímavost. Zatímco hvězdy Alnitak a Alnilam jsou téměř stejně jasné, Mintaka je přeci jen o trochu méně jasnější. A obdobně je tomu i s velikostí Cheopsovy, Chefrenovy a Menkaureovy paramidy.

Přímka z rohů pyramid

Jak jsem psal v odstavci výše, tři pyramidy jsou umístěny ve tvaru pásu Orionu. Tudíž, jejich vrcholy nejsou přesně přímce. Ovšem půdorysně je každá jinak veliká. Jak jsem si všiml v Učebnici architektury pro 3. ročník SPŠ stavebních, že tam je zmíněn zajímavý vztah. Všechny jihovýchodní rohy pyramid vytvářejí v půdoryse dokonalou přímku. A aby tomu nebylo málo, tak jsem zjistil z googlemapy, že roh Chefrenovy pyramidy je cca uprostřed mezi rohy pyramid Cheopsovy a Menkaureovy. I tuto geodetickou zajímavost musel mít na svědomí Menkaure svojí třetí pyramidou. Dva body jsou totiž v přímce vždycky. Avšak, když je do této řady postaven ještě třetí bod, tak už je to docela o ničem jiném.

Je Gíza starověká astronomická observatoř?

A na závěr svého dnešního článku si nechám jednu svojí hypotézu, ve které opět hraje značnou úlohu i Menkaureova pyramida. Nemám ji sice v praxi vyzkoušenou, ale je možné, že by na tom mohlo něco být. Z čeho vycházím? Z několika věci. V svém článku Záhady faraóna Rachefa jsem poukázal na to, že jižní strany Sfingy a Chefrenovy pyramidy na sebe navazují tak, že vytvoří přímku vedoucí ve směru západ-východ. Když někde naleznu přímku vedoucí ve směru západ-východ, vždy mne napadne, že vlastně ukazuje ve směru východu a západu slunce o jarní a podzimní rovnodennosti. Z pohledu Sfingy se tu však ještě jeví jedna zvláštnost. Pod úhlem cca 25 stupňů severně od této západovýchodní linie se nalézá severovýchodní roh Chefrenovy pyramidy. A směrem na jih je to zas o obdobný počet stupňů k jihovýchodnímu rohu Menkaureovy pyramidy. A jak jsem si zjistil na stránce http://zhola.com/vychodySlunce/minfr.php, tyto směry nejsou moc odlišné od azimutů západů Slunce o letním a zimním slunovratu. Odchylka je cca dva stupně, které by se daly přičíst na vrub terénním nerovnostem. A tak se ptám, zda je Gíza kromě toho, že se jedná o obraz části souhvězdí Orion, ještě k tomu i gigantickou astronomickou observatoří, jako například anglické Stonehenge?

Zdroje a použitá literatura

Wikipedie, Lenková J. a kolektiv: Velká kniha tajemství a záhad: Regia, Praha 2001

http://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise/menkaureova-pyramida.php

http://zhola.com/vychodySlunce/minfr.php

Pechar J., Růžička A., Staňková J.: Učebnice architektury pro 3. ročník SPŠ stavebních, SNTL, Praha, 1981

Použité obrázky: http://en.wikipedia.org/wiki/Pyramid_of_Menkaure

www.google.cz/maps

 

Související články:

Největší úspěchy české egyptologie

Záhady faraóna Rachefa

Záhady pyramid v Dahshuru

Egyptské symboly z hlediska archeoastronautiky

Záhady egyptských pyramid v Gize

Záhady faroského majáku

7 divů světa archeoastronauticky

Svět plný pyramid

Rubrika: archeoastronautika