Tři dlouho očekávané stavby pro Prahu

Tento týden se zapíše do dějin také jako týden, ve kterém byly v Praze pro veřejnost otevřeny hned tři dlouho očekávané stavby, na které se čekalo až několik let.

Stanice metra Stoížkovautor

Avšak začnu popořadě.

Včera jsem si udělal menší výlet do Prahy. Důvod? Otevíral se nový úsek trasy metra „C“. V 16:00 jsem stál ve stanici metra „Ládví“ a společně s množstvím dalších lidí čekal, které to bude to první metro, které již nekončí tady, ale společně s cestujícími bude pokračovat na nové stanice „Střížkov, Prosek, a Letňany“. Kolem čtvrt na pět vlak konečně přijel a mně se tak poštěstilo jet právě tím prvním metrem. Možná je v tom i určitá symbolika. Trasa C, teď skutečně, pokud se podíváte na její tvar, vypadá jako písmeno „C“. Sice tak už trochu vypadala dříve, ale teď je to „C“ dokonalé. A ty tři stanice, to nejsou jen obyčejné stanice metra. To jsou umělecká díla současné architektury. Konečná stanice „Letňany“ mě překvapila, jak je to široká stanice. Těžko říci, zda se někde jinde v pražském metru vyskytuje tak široký prostor nástupiště. „Prosek“ a „Střížkov“, to jsou stanice, kde naopak jezdí vlaky u sebe po vzoru Hlavního nádraží nebo Vyšehradu. Avšak obě se musí líbit milovníkům vláčků, jako je například můj otec či můj bratr. Jsou tam vybudované lávky, ze kterých se dají pozorovat odjezdy a příjezdy vlaků, a to přímo pod sebou. Stanice „Střížkov“, to už je vrchol současné architektury. Nejen, že zmíněné lávky tam jsou tři a to dokonce ve dvou úrovních, ale i celá její vlastní stavba působí tak, že byste si mohli klidně představit, jak tu přistává kosmická loď z jiné planety. Zkrátka, to se musí vidět.

Druhá dlouho očekávaná stavba vyrostla ve Vršovicích v Edenu. Několik let se čekali fanoušci pražské Slávie, až se konečně začne stavět fotbalový stadion, který by odpovídal evropským standardům. To se nakonec podařilo a předevčírem jsme tak mohli být svědky slavnostního otevření tohoto fotbalového chrámu a zároveň prvního fotbalového zápasu pražské Slavie na zdejším novém terénu s universitním týmem z Oxfordu.

A konečně do třetice stavba, která se s různými pozastaveními a podobnými překážkami stavěla také několik let, se nalézá na samém okraji Prahy, v obchodní zóně v Čestlicích. Tam byl 7. května konečně otevřen největší akvapark ve střední Evropě. Pražané tak za tobogány a vířivkami už nemusí jezdit až do Liberce či do Kladna, ale už je mají přímo zde. A to dokonce i pro nás, co bydlíme v Uhříněvsi, je to, co by kamenem dohodil, vzdušnou čárou něco málo přes tři kilometry. Ale je zde pro nás trochu jiná nevýhoda, kterou teď popíšu. Jak jsem uvedl, vzdušná vzdálenost je od nás něco přes tři kilometry, to samozřejmě platí i o zdejším obchodním centru. Ale pokud je člověk odkázán pouze na městskou hromadnou dopravu, tak i přes to, že z Uhříněvsi vede do Průhonic poměrně frekventovaná silnice, nejezdí tam od nás žádný přímý spoj MHD. Pokud se tam člověk rozhodne vydat třeba jen na nákup, tak teď popíšu, jak se tam dá od nás dostat. U nás se nasedne na autobus č. 267, který ho přes Petrovice zaveze až na Jižní město – na Háje. Zde se přesedne na metro, které vás odveze na stanici „Opatov“. A teprve odtud jezdí další autobus, který vás zaveze až do zmíněné obchodní zóny. To už je možná kolikrát rychlejší se tam vydat pěšky po silnici. To také samozřejmě znesnadňuje dopravu nejen návštěvníkům zmíněného akvaparku, ale i každému obyvateli MČ Praha 22, který se rozhodne ve zdejší obchodní zóně třeba pracovat. Nezbývá než věřit, že se tento nedostatek podaří v budoucnu nějak napravit.

Doplněno v roce 2010: Autobusová linka z Uhříněvsi do OZ Čestlice již byla zavedena a pravidelně jezdí.