Záhady a zajímavosti Mauzolea v Halikarnássu

Ke starověkým sedmi divům světa se váže spousta záhad. Prim v tom vedou egyptské pyramidy. Ovšem jak je to u těch ostatních? Co třeba Mauzoleum v Halikarnássu?

Vítejte ve starověkém přístavním městě Halikarnáss, dnešním tureckém městě Bodrum. Jedná se o jedno z vůbec nejstarších měst v Malé Asii. Jeho prvními obyvateli byly v 7. století před naším letopočtem Dórové. Město je zajímavé i tím, že se zde například narodili dva významní antičtí historikové, a to Hérodotos (484 let před naším letopočtem) a Dionýsios z Halikarnassu (54 let před naším letopočtem). Ve 4. století před naším letopočtem se také jednalo o sídelní město a metropoli říše Kárie, což byla jedna z částí Persie. V letech 377-353 ji vládnul perský satrapa Mausólos. Ten se vyznačoval jednak tím, že to byl ctižádostivý a také poměrně dobyvačný panovník. Dobyl například Lycii, Ionii a několik řeckých ostrovů. Vojensky pak podporoval ostrovy Chios, Rhodos a Kós. Aby potvrdil svojí velikost, nechal si v letech 353-350 vystavět velkou monumentální hrobku. Té se podle něj začalo říkat Mauzoleum. Tento název se pak přenesl i na ostatní monumentální hrobky, které byly ve světě postaveny.

Mauzoleum v Halikarnássu nebyla jen hrobka, ale i chrám a pyramida. Byla postavena podle návrhu řeckých architektů Satyra a Pýthea.  Základna měla velikost 38,4 krát 32 metrů. I ta byla umístěna na velké terase a nalézala se v ní dvorana se sarkofágem krále Mauzola. Byla postavena z nepálených cihel a obložena mramorem. Na něm byla vybudována další plošina, a to na způsob řeckého chrámu. Chrám obklopovalo celkem 36 iónských sloupů. A na něm byla zbudovaná sedm metrů vysoká střecha ve tvaru stupňovité pyramidy. I ta však měla úplně nahoře plošinu, na které bylo mramorové sousoší tzv. „kvadrigy“ představované koňským čtyřspřežím s kočárem vezoucím Mausóla a jeho ženu Artemísii. V Britském  muzeu v Londýně jsou uleženy fragmenty tohoto sousoší, a to včetně mohutného 3,8 metrů vysokého kola. Celkově se stavba tyčila do výšky cca 45 metrů.

Chrám však byl dokončen až po jeho smrti. Zesnulý král byl spálen a jeho popel byl uložen do pohřební hrobky. Samotná budova přetrvala až do 13. století, kdy ji jako většinu jiných divů světa poškodilo zemětřesení. Rhodští rytíři pak ruiny použili jako stavební materiál na stavbu pevnosti. Pozůstatky tohoto divu světa byly objeveny až v 19. století skupinou vědců pod vedením archeologa Charlese  Thomase Newtona.

A moje otázka je následná. Jsou i v tomto divu světa nějaké záhady či archeoastronautické zajímavosti? Já jsem jich pár skutečně našel. Tak například, ve dvou divech světa, a to v egyptských pyramidách a Artimidině chrámu v Efesu, jsou dle mého názoru ukryty astronomické vzdálenosti, které starověk podle stávajících názorů nemohl znát. V Egyptských pyramidách je odkaz na vzdálenost Země a Marsu od Slunce a v Artemidině chrámu v Efesu je ve stejném poměru jako u pyramid odkaz na vzdálenost Venuše a Merkuru od Slunce (viz „Záhady Artemidina chrámu v Efesu“). V rozměrech Mauzolea v Halikarnássu jsem objevil hned dvakrát odkaz na střední vzdálenost Měsíce od Země! Podle výpočtů astronomů je střední vzdálenost Měsíce 384 400 km. Pozornému čtenáři jistě neunikla délka základny mauzolea, která činila 38,4 metrů, což je přesně jedna desetimiliontina střední vzdálenosti Země-Měsíc. A ten samý odkaz se dá nalézt v kole sousoší kvadrigy, které, jak se zmiňuji, měřilo 3,8 metrů. Jsou to jen náhody?

A druhou zajímavost jsem nalezl v jeho umístění. Jak jsem se už zmiňoval v článku „Záhady Artemidina chrámu v Efesu“. Tak Efes a Bodrum jsou umístěny na stejném poledníku. Ve stejném článku jsem se dále zmínil, že Efes leží na stejné rovnoběžce jako řecká metropole Athény. V obou případech šlo o duchovní centra starověké antiky. A tak se ptám, zda je pouhá náhoda, že i Halikarnass, tedy sídlo dobyvačného krále Mausóla, leží na stejné zeměpisné šířce, jako druhý nejvýznamnější řecký městský stát – Sparta, tedy ten stát, který proslul jako vojenská mocnost?  Opět je mezi sebou dělí celé Egejské moře a půlka Peloponésu.

To ovšem není všechno. V článku „Záhady a zajímavosti kolosu Rhodského“ jsem se zmínil o podivné geometrické síti, ve které jsou Rhodos a Efes stejně vzdálené od ostrova Santorini, poničeného v 17. století před naším letopočtem mohutným výbuchem sopky Thery. Tak si přestavte, že z Halikarnássu je to opět stejně daleko jak na Rhodos, tak k Efesu (cca 100 km)! Je to snad důkaz toho, že významná antická místa nebyla skutečně umísťována nijak náhodně, ale do předem připravené geometrické sítě? Jak psal Erich von Daniken ve svých knížkách, v Řecku se tak skutečně dělo. Stavělo se tak snad i na druhé straně Egejského moře?

 

 Použité prameny:

Wikipedie

Lenková J., Šiška V., Mackerle I., Zeman J.: Velká kniha otázek a záhad, Regia, Praha, 2002

http://divysveta.webzdarma.cz/mauz.htm

Caselli G.: Divy světa, Vydavatelstvo osveta, Martin, 1991

Použité obrázky: wikipedie, google.com/maps

 

Související články:

Záhady a zajímavosti kolosu Rhodského

Záhady Artemidina chrámu v Efesu

Záhady a zajímavosti starověkých visutých zahrad

Záhady faroského majáku

Záhady Diovy sochy v Olympii

Starověké Řecko z hlediska archeoastronautiky