Záhady Artemidina chrámu v Efesu

Ke starověkým sedmi divům světa se váže spousta záhad. Prim v tom vedou egyptské pyramidy. Ovšem jak je to u těch ostatních? Co třeba Artemidin chrám v Efesu?

novodobá představa, jak mohl chrám vypadatwikipedie

Efes bylo starověké náboženské středisko a současně antické velkoměsto iónského Řecka, čítající tehdy až 200 tisíc obyvatel. Nalézalo se v Malé Asii na území dnešního Turecka, poblíž dnešního města Selcuk. Známé bylo už v 2. tisíciletí před naším letopočtem u Chetitů, což je doklad velice starého osídlení. Už jeho umístění však ve mne vzbuzuje úžas. Všiml jsem si totiž toho, a tak se ptám, zda to je jen pouhá náhoda, že toto místo leží na necelých 38 stupních s. š. , což  je stejná zeměpisná šířka, na níž se nalézá také řecká metropole Athény nebo i starověký Korint. A to i přesto, že je od sebe dělí přes 320 km a celé Egejské moře.  Tato významná místa jsou tak na stejné rovnoběžce, tedy ve směru západ – východ.

A aby tomu nebylo málo leží i na stejném poledníku, jako současné turecké město Bodrum, což je ve skutečnosti historický Halikarnass, známý dalším divem světa, a to mauzoleem.

Minimálně už v 8. století před naším letopočet zde stála menší svatyně, která později byla rozšířena. Jenže ji sužovala spodní voda, a tak bylo třeba postavit úplně nový chrám. A tak zde kolem roku 550 před naším letopočtem vznikla úžasná stavba, která byla vždy přiřazována mezi sedm starověkých divů světa. Mohutný antický chrám zasvěcený bohyni Artemis, řecké bohyni lovu a Měsíce. Jak se zjistilo, jeho staviteli byli Chersifron z Knóssu a jeho syn Metagenés.

Chrám to byl vskutku obrovský. Jeho půdorysné rozměry činily cca 55 x 110 m (někdy se udává až 115 m). To znamená, že byl větší než fotbalové hřiště. Dále jeho půdorys byl v poměru 1:2. Pro porovnání, athénský chrám parthenón na Akropoli má oproti němu rozměry jen 70 x 31 metrů. Jestliže však jeho délka činila 110 metrů, nabízí se mi zde určitá souvislost s jiným divem světa, a to Cheopsovou pyramidou. Archeoastronautičtí badatelé často uvádějí, že její výška (147 m) odpovídá miliardtině vzdálenosti Země od Slunce a  základna pyramidy o šířce (230 m) miliardtině vzdálenosti Marsu od Slunce. Při stejném poměru dostaneme při délce cca 110 m (což je délka Artemidina chrámu v Efesu) téměř přesnou miliardtinu vzdálenosti planety Venuše od Slunce (necelých 109 mil. Kilometrů). V šířce 55 metrů by se zas možná dala s přivřenýma očima najít miliardtina vzdálenosti Merkuru od Slunce. Ale zde bychom měli být velice opatrní, neboť tato planeta se pohybuje kolem Slunce po elipse od 46 do 69 mil kilometrů s velkou poloosou cca 57 milionů kilometrů. Ale i tak tyto rozměry a souvislosti s planetami a Cheopsovou pyramidou mi připadají trochu zvláštní.

Stavba byla podepřena celkem 125 jónskými, 18 metrů vysokými sloupy, které místo tradičního vápence byly zhotoveny z nejlepšího mramoru. Každý tento sloup byl zhotoven z dvanácti válcových dílů spojených vůči sobě maltou. Ovšem každý tento díl vážil neuvěřitelných 20 tun! To znamená, že jen na sloupy se muselo přivézt z několik kilometrů vzdáleného lomu celkem 1500 dvacetitunových bloků! To musel být vskutku jedinečný výkon. Přivézt je a pak je ještě dostat do výšky.

Další úžasný skvost se nalézal uvnitř chrámu. Stála zde patnáctimetrová socha bohyně Artemis. Z čeho byla vyrobena, o tom se vedou spory. Na internetu jsem se setkal s různými materiály: eben, cedr, zlato ze slonovinou nebo jiný pozlacený materiál. Zde bych chtěl upozornit, že s něčím podobným jsme se při našem cestováním po záhadách sedmi divů světa již setkali. V athénském Parthenonu se nalézala 12ti metrová socha bohyně Athény, kterou zhotovil sochař Feidias. Po jejím dokončení se přesunul do Olympie, kde vytvořil 13ti metrovou sochu sedícího boha Dia, jeden z dalších starověkých divů světa. Podrobně jsem se těmito skvosty zabýval v článku „Záhady Diovy sochy v Olympii“, kde jsem se dopočítal, že tato socha mohla mít váhou , která klidně mohla přesahovat i sto tun! A tak se opět dostavuje problém jejího transportu. Ovšem kolik by musela vážit 15ti metrová socha bohyně Artemis už se bojím až domyslet.

Jako většina antických chrámů, tak i jeho štít tvořil obrovský tympanon, jenž byl umístěn ve výšce 25 metrů. Na něm bylo umístěno sousoší bohyně Artemis s jelenem. Vždyť to byla bohyně lovu a právě s tímto zvířetem byla často zobrazována. Záhadologové však vědí, že toto zvíře je také něčím trochu zvláštní. To ještě umocňuje i ten fakt, že i druhá dnes již zmíněná bohyně – Athéna, jejíž socha stála zas v Parthenonu, také byla s jedním zvířetem zobrazována. Byla to sova. Je jen náhoda, že záhadologové, kteří zkoumají tzv. „únosy mimozemšťany“, si všimli zajímavého jevu, tzv. „mimikrů“ nebo „skrytých vzpomínek“, kdy si postižené oběti vybavují, že setkali s něčím, co se v daném místě normálně nevyskytuje, například zvířata s velkýma očima? A je pouhá náhoda, že jsou to právě jeleni a sovy, které jsou nejčastějšími mimikrickými zvířaty? Měli snad antičtí bohové k dnešním tzv. „únoscům do UFO“ nebo „těm druhým“ (jak je nazývá autor teorie „mimikry“ Johanes Fiebag) nějaký bližší vztah?

Jak je vidět, tak i tento jedinečný div světa byl od samého počátku prošpikován mystikou a nejednou záhadou. Po svém dokončení zůstal nějakou dobu nepoškozený. To až do 21. července 356 před naším letopočtem, kdy ho zničil požár, jenž založil jistý Hérostratos, a to jen proto, aby se nějak proslavil. Je opět jen pouhá náhoda, že údajně ve stejný den, kdy k této živelné pohromě mělo dojít, se narodil jiný velikán starověku, a to Alexandr Veliký? Ten však, když později dobyl Malou Asii, nechal chrám obnovit. Jeho obnova trvala téměř celé století, a to do roku 250 před naším letopočtem. Vydržel pak stát přes půl tisíciletí. Sloužil jak Řekům, tak i Římanům. Roku 262 našeho letopočtu byl opět zničen, tentokrát Góty, ale opět byl obnoven. Osudné se mu staly, stejně jako Diově soše v Olympii, dekrety císařů Theodosia I. a II., které rozkázaly zavření všech pohanských svatyní a posléze i jejich zbourání. Dílo zkázy pak dokonalo i zemětřesení, čímž byl osud chrámu zpečetěn.

Přesto je Artemidin chrám v Efesu, vedle egyptských pyramid, jedním z těch málo sedmi divů, ze kterého alespoň něco zbylo. Jeho ruiny totiž byly objeveny kolem roku 1870 Angličanem Johnem Turtlem Woodem. Jde však jen o pár zbytků sloupů, které jsou posledními němými svědky kdysi velkolepého chrámu. A my dnes bychom se měli snažit, aby podobně nedopadly jiné dosud stojící velkolepé stavby.  

Použité informace včetně použitých fotografií:

Wikipedie

Lenková J., Šiška V., Mackerle I., Zeman J.: Velká kniha otázek a záhad, Regia, Praha, 2002

http://divysveta.webzdarma.cz/artemchram.html

Použité obrázky: wikipedie, google.com/maps

Související články:

Záhady a zajímavosti starověkých visutých zahrad

Záhady faroského majáku

Záhady Diovy sochy v Olympii

Rubrika: archeoastronautika