V planetární soustavě HD 40307 se možná ukrývá život

Objevy obyvatelných planet ve vesmíru se začínají stávat rutinou. Pojďme tedy společně udělat malý vesmírný výlet do jedné takové zajímavé planetární soustavy, kde se možná ukrývá planeta, či dokonce planety vhodné pro život.

umístění HD 40307 na jižní hvězdné oblozewikipedie

Podržme se nejprve té první varianty. Tedy „planeta“ v jednotném čísle. Alespoň to odpovídá současnému stavu poznání o této planetární soustavě, kde již bylo nalezeno šest planet obíhající svojí centrální hvězdu. Nalézáme se v souhvězdí Malíře (na jižní obloze), zhruba 42 světelných let od nás, u hvězdy, která má sice nezajímavý název – HD40307, ale ukrývá ve své planetární soustavě velice zajímavé objekty. Hvězda jako taková je oranžový trpaslík o hmotnosti 80 procent našeho Slunce. Její povrchová teplota je necelých 5000 Kelvinů, což je o něco méně než u našeho Slunce. Obyvatelná planeta by zde tedy musela být ve vzdálenosti zhruba Venuše. Zda se v těchto místech skutečně něco nalézá se podíváme pěkně postupně.

Planeta HD40307b

Byla objevena již v roce 2008. Je jí objev má na svědomí Evropská jižní observatoř, a to konkrétně dalekohled HARPS. Těleso má zhruba 4 x větší hmotnost než naše planeta, a tak tedy spadá do kategorie planet typu Superzemě. Je však velice blízko své centrální hvězdy, 0,046 astronomických jednotek, což je osmkrát blíže své centrální hvězdy než Merkur a její oběh trvá 4,3 dny. A tak se dá odhadnout, že zde panují velice horké až pekelné podmínky.

Planeta HD40307c

I tato planeta byla objevena v roce 2008 dalekohledem HARPS. Je o něco větší než první planeta, její hmotnost je zhruba 7 x větší než hmotnost Země. Jedná se tedy opět o typ Superzemě. Vzdálenost od centrální hvězdy měří 0,079 astronomických jednotek, a tak je k ní zhruba pětkrát blíž, než Merkur ke Slunci. I zde trvá jeden oběh kolem hvězdy v řádu několika málo dnů. A to konkrétně zhruba 10 dní. A tak podmínky se na ní nebudou moc lišit od předešlého tělesa.

Planeta HD40307d

Je to planeta, jež je v této planetární soustavě zatím největší známá planeta. Její hmotnost je zhruba desetkrát větší než Země. Objevena byla stejně jako předešlé dva objekty. Astronomové ji však stále zařazují do kategorie tzv. „superzemí“. Je ke své hvězdě zhruba třikrát blíž než Merkur od Slunce, a tak se dá odhadnout, že podmínky tu budou stále ještě horké. Jeden její oběh trvá dvacet dní.

Planeta HD40307e

To je těleso, které je naopak nejmenší známé v této planetární soustavě. Ale i tak má hmotnost asi 3,5 krát větší než naše Země. A tak se domnívám, že s velkou pravděpodobností se bude jednat těleso s pevným povrchem. Objev této planety ohlásil před několika dny se svým týmem Mikko Tuomi z univerzity Hertfordshire, jež využil data získaná právě ze spektrografu HARPS, kde tak nalezl další možné tři planety. Tato planeta svojí centrální hvězdu obíhá zhruba 2krát blíže než Merkur Slunce. Jeden oběh planety trvá zhruba 35 dní.

Planeta HD40307f

Tato planeta byla objevena stejně jako předešlé těleso z dat spektrografu HARPS. Hmotnost má zhruba 5 krát větší než Země  a její vzdálenost je zhruba 1,5 krát menší než Merkur od Slunce. Oběh kolem hvězdy tu trvá 52 dní.  

Planeta HD40307g

Jako třetí planeta objevená týmem Mikka Tuomiho a šestá celkově v této soustavě, byla objeveno těleso označené písmenem „g“. Zjištěná hmotnost předpokládá, že je zhruba sedmkrát větší než naše planeta, a tak se nejspíš opět jedná o tzv. „Supezemi“. V tomto případě je to o těleso, které obíhá svojí centrální hvězdu ve vzdálenosti o něco málo menší vzdálenosti , než Venuše. Ve vzdálenosti 0,6 astronomických jednotek (což je mimo jiné 0,6 i vzdálenosti Slunce-Země) oběhne svojí planetu jednou za 198 dní. Nalézáme se tedy v zóně života hvězdy HD40307. navíc vzdálenost planety umožňuje, že její rotace není vázaná ke hvězdě, tudíž k ní nepřitáčí stále jednu stranu, a klasicky rotuje jako Země.  Tato planeta je tak v řadě další planetou, která by čistě teoreticky mohla být nositelkou života. Má to však dva menší háčky. První je v tom, že u takto hmotných těles nevíme, zda se jedná o těleso s pevným povrchem, jako je Země a nebo zda se jedná o malou plynnou planetu. On totiž Uran, který je nejmenší plynnou planetou ve sluneční soustavě je stále pořád ještě dvakrát hmotnější než tento objekt „g“.  A druhý háček je v tom, že těleso dostává oproti Zemi od své hvězdy jen asi dvě třetiny záření. Ale i tak je to pořád ještě vzdálenost, která umožňuje přítomnost vody v tekutém stavu.

Kde se tedy může v této planetární soustavě ukrývat život?

Když se nad tím zamyslím, možností tu však vidím více. Teď nastává ta situace, kdy budu psát o „planetách“ v množném čísle. Jsou to však samozřejmě jen mé hypotézy a názory. Nejpravděpodobnější je to samozřejmě na šesté planetě HD40307g. Tedy za předpokladu, že se jedná o těleso s pevným povrchem. Další možnost by mohl být její měsíc, jenž by tuto planetu obíhal. Možná bych se zaměřil i na čtvrtou a pátou planetu označované jako „e“ a „f“. Ty jsou o něco menší než planeta „g“, a tak je u nich o něco větší pravděpodobnost, že by skutečně mohly mít pevný povrch. Podmínky k životu bych tu však hledal jen za předpokladu, pokud by se jednalo o tělesa s vázanou rotací, tedy taková, která se ke hvězdě přivracejí stále jednou stranou jako Měsíc vůči Zemi. V tom případě by dle mého názoru mohla nastoupit moje hypotéza, kterou jsem popsal v článku „Život na planetách s vázanou rotací?“, která uvažuje o tom, že teplotní podmínky pro život by se mohly nalézat i v určitých přechodových pásech takovýchto těles.

A pak zde mám ještě jednu zajímavou spekulaci. Pokud si podrobně prohlédneme obrázek této planetární soustavy, zjistíme, že vypadá velice zajímavě. Hvězda a kolem ní je nakupeno pět planet. Pak je najednou velká mezera a zhruba ve dvojnásobné vzdálenosti se nalézá planeta „g“. Mne osobně je vzhledem k hustotě vnitřních planet tato prázdnota velice podezřelá. A tak se mi zdá málo pravděpodobné, že by se tu nemělo už nic nalézat. Tam se klidně může nacházet nějaká menší, dosud nepozorovaná planeta, na níž by tak mohly být podmínky pro život ještě příhodnější než na tělesu „g“. Proto bych chtěl astrofyziky tímto nabídnout, aby se na tuto mezeru trochu více zaměřili. A třeba tam skutečně něco najdou. 

Použité zdroje a obrázky:

http://www.exoplanety.cz/2012/11/08/hd-40307-g

http://en.wikipedia.org/wiki/HD_40307

 

Související články:

Objevena exoplaneta u Alfy Centauri

Byl potvrzen objev další obyvatelné planety

Objevy planet v zóně života se množí

Nové naděje na mimozemský život

Kosmický výlet planetární soustavou 55 Cancri

Procházka planetární soustavou HD10180

Planeta s podmínkami pro život objevena!