Mimozemský život z pohledu filozofie

Existuje ve vesmíru život či dokonce jiné civilizace? Tato otázka je nejen vědecký, ale i filozofický problém. To proto, že ovlivňuje samotné naše postavení ve vesmíru. Pojďme se podívat, co na to říkají filozofové.

Galaxie M31 v Andromedě. Je cca dvakrát větší než naše Galaxie. Kolik tam asi musí být života?

Názory na mimozemský život jsem se už zabýval ze všech možných směrů. Čtenář mého blogu ví, že i přední a významní vědci o něm zcela otevřeně mluví – viz článek „Významní vědci se vyslovují pro život ve vesmíru“. Pokud by měl někdo s mimozemským životem problém z hlediska náboženského, tak ať si přečte další obdobný článek „Křesťanství a mimozemské civilizace, jde to k sobě?“. Tam se dozví jak čile o této problematice uvažují kladně dokonce i církevní představitelé. A co filozofové? Tak ti též. A začneme opět od nejstarších dob.

 

Anaximandros z Milétu

Byl starořecký filozof, jenž žil zhruba 610 - 546 let před naším letopočtem. Byl představitelem tzv. Milétské školy a spoluzakladatel filozofie jako samostatné vědy. Kolem roku 550 před naším letopočtem napsal své nejznámější dílo „O přírodě“. Tento filozof se domníval, že ve vesmíru existují podobné Země, jako je naše. Některé jsou starší a některé jsou mladší. A na mnohých též existuje inteligentní život.

 

Anaxagorás

Dalším starořeckým filozofem, jenž velice intenzivně přemýšlel o obývaných jiných světech je Anaxagorás (500 - 428 let před naším letopočtem). Podle jeho učení všechno existuje od počátku. A i on uvažoval o mimozemském životě a také o Měsíci, o kterém si dokonce myslel, že by mohl být obydlený. Byl i jedním z prvních lidí, kteří začali přemýšlet o hypotéze, které dnes říkáme „Panspermie“ (viz Po stopách životonosných meteoritů).

 

Demokritos

Dalším filozofem, jenž byl pokračovatelem Anaxogora i v pohledu na život ve vesmíru, byl Demokritos (460-370 let před naším letopočtem). Ten je mimo jiné znám jako hlavní představitel atomizmu, tedy názoru o existenci nejmenší „nedelitelné“ částice látky

 

Métrodóros

Demokritos měl opět dalšího pokračovatele, jenž opět vycházel z předchozích myšlenek. Tím byl Métrodóros, jenž žil ve 4. století před naším letopočtem. Ten prohlašoval, že "pokládat Zemi za jediný osídlený svět v nekonečném vesmíru je stejná pošetilost, jako tvrzení, že na velkém osetém poli vyroste jen jediný pšeničný klas"

 

Lucrecius

O životě ve vesmíru se kladně vyslovovali i římští filozofové. Například Lucretius Carus, jenž žil v letech 97-55 let před naším letopočtem. Ten kolem roku 70 před naším letopočtem sepsal didakticko-epickou báseň „O přírodě“. V něm uvažoval, že všude ve vesmíru by měly panovat stejné podmínky a zákony, což pak musí vést i k existenci obydlených planet, jako jsme my na Zemi. Je to názor, který se zásadně neliší od moderního názoru na životě ve vesmíru.

 

Církevní filozofové

Ve středověku se vyskytlo i několik církevních filozofů a teologů, kteří se dívali na život mimo Zemi velice otevřeně. Nejznámější byl italský dominikánský mnich Giordano Bruno, německý kardinál Mikuláš Kusánský, či francouzský teolog  William Vorilong. Jejím názorům jsem již jeden článek věnoval. Šlo o článek „Křesťanství a mimozemské civilizace, jde to k sobě?“. Tak je podle mne zbytečné se tomu věnovat podruhé. Stačí kliknout na výše uvedený odkaz a tam se vše dozvědět.

 

Cyrano z Bergeracu

Vlastním jménem Hector-Savinien de Cyrano byl francouzský spisovatel, jenž žil v letech 1619 – 1655. Byl autorem satirických utopistických cestopisů. I on se ve svých knížkách vyjádřil v tom smyslu. Že existují jiné světy, které jsou s tmím naším srovnatelné.

 

Christian Huygens

Byl holandský astronom, žijící v letech 1629-1695 a zařadil jsem ho sem proto, že ve svém přístupu k mimozemskému životu byl vlastně pokračovatelem Giordana Bruna. Ve svém díle Cosmotheoros, kterou napsal na sklonku svého života, píše, že život na jiných planetách nejspíš bude obdobný jako na Zemi. Kromě toho se též pustil do polemiky s Biblí. Jestliže se tam nenalézá potvrzení existence mimozemského života, tak se tam vlastně také nikde nenachází ani jeho popření.

 

Immanuel Kant

Německý filozof Immanuel Kant byl nejvýznamnějším z evropských osvícenských filozofů. Žil v letech 1724 -1803. Významně ovlivnil nejen etiku, ale i epistemologii, tedy teorii poznání. To, že ve svých pracích uvažoval i nad vesmírem, svědčí i jeho nejznámější výrok: „Dvě věci naplňují mojí mysl vždy novým a rostoucím obdivem a úctou, čím častěji se jimi zabývám: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně.“ To ho zřejmě přivedlo i k tomu, že ve svých pracích, například ve třetím díle „Všeobecných dějin přírody a teorie nebes“, vydaného v roce 1755, dospěl k názoru, že obydlené by v podstatě mělo být každé nebeské těleso. Pravda, tato teorie je trochu přehnaná i na dnešní dobu, ale je na ní zřetelně vidět, že myšlenka mimozemského života mu nebyla nijak cizí, ale naopak.

 

Benjamin Franklin

Velice obdobné názory zastával i Benjamin Franklin, americký vynálezce a politik, jenž žil v letech 1706-1790.

 

Exofilozofie

Zmínil jsem se celkem o dvanácti myslitelích, kteří v průběhu věků nějakým způsobem uvažovali o existenci mimozemských civilizací či mimozemského života. Na ně samozřejmě obdobným způsobem navazovali i jejich pokračovatelé ve 20. století a ti současní. Zkrátka a dobře o existenci života ve vesmíru  se vždy uvažovalo a uvažovat bude, a to dokud nenajdeme definitivní důkaz jeho existence.

Samozřejmě, že vždy se vyskytovali, vyskytují a zřejmě i vyskytovat budou i ti, kteří například budou filozofovat o našem výjimečném postavení ve vesmíru, o našem osamocení či o naší vzácnosti. Toto myšlenkové dogma má však jeden zásadní problém. Prakticky neexistuje žádná šance, že by jim tento osamocenionistický názor byl někdy vědecky prokázán jako správný. To bychom museli nejdřív procestovat křížem krážem celý vesmír, museli bychom navštívit planetární soustavy všech 70 triliard hvězd (alespoň kolik, jich je podle nejnovějšího odhadu), a teprve až pak, pokud bychom tam nikde nenarazili na sebemenší stopy života, bychom mohli tento názor prohlásit za správný. Jenomže procestovat 70 triliard hvězd je podle mne nemožné ani během celé existence nějaké supercivilizace. A tak šance na prokázání této hypotézy je naprosto minimální či dokonce vůbec žádná. Dotyční filozofové, tedy o tom budou jen přemýšlet, ale nikdy se jim zkrátka nestane to, že jejich názor bude vědecky potvrzen.

To naopak názory myslitelů, kteří otevřeně uvažují o existenci mimozemského života, se prakticky můžou potvrdit každou chvíli. A s největší pravděpodobností se tak jednou skutečně stane. A jak jsem už kolikrát psal, že to bude zásadní změna myšlení, kdy se opět od základů zcela změní pohled na postavení člověka ve vesmíru. Otázkou také je, jak se s tím stoupenci našeho kosmického osamocení dokážou vyrovnat.

Proto navrhuji vytvořit speciální odvětví společenských věd, kterému bychom mohli říkat například „exofilozofie“. Úkoly tohoto odvětví by byly následující:

-          studovat názory filozofů a dalších myslitelů, kteří v průběhu věku žili a žijí, jejich názory na problematiku vesmíru a mimozemského života

-          Hledat způsob jak problematiku mimozemských civilizací skloubit se stávajícími filozofickými a náboženskými názory

-          Studovat postavení člověka a naší planety v době po prokázání existence života mimo Zemi.      

Jedině tak se řádně připravíme na onu zásadní změnu v nazírání člověka na jeho postavení ve vesmíru, která bude následovat po prvním vědeckém prokázání existence života ve vesmíru. Ta jednou skutečně přijde. A byla by to pro celou naší civilizaci katastrofa v podobě kulturního šoku, kdyby nás to mělo zaskočit nepřipravené.

 

Zdroj: wikipedie, http://jamsedlacek.blog.idnes.cz/c/169987/Nejstarsi-uvahy-o-mimozemskem-zivote.html

Däniken E, Thisen S.:Druhá strana archeologie, Dialog, Liberec, 2012

Dopatka U.: Velká Encyklopedie Ericha von Dänikena, Vašut, Praha 1999

 

Související články:

Křesťanství a mimozemské civilizace, jde to k sobě?

Významní vědci se vyslovují pro život ve vesmíru“.

 Po stopách životonosných meteoritů

Svět potřebuje zažít pořádný šok!

Rubrika: Vesmír a život v něm