Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Svatojánské proudy – kolébka českého trampingu

29. 06. 2009 15:26:00
Pojďme se podívat do míst, kde Vltava odpradávna protékala hlubokým skalnatým údolím a její proud zde vytvořil nádherné peřeje. A právě zde, na levém břehu řeky, se zrodil před devadesáti lety fenomén oblíbený až dodnes – tramping.

Byla sobota 27. června a já, jakožto vášnivý milovník turistiky, jsem se rozhodl k menšímu výletu. Zabalil jsem si batůžek, vyrazil vlakem na Smíchovské nádraží a zde nasedl na autobus. Můj cíl byl jasný. Posadil jsem se na sedadlo, přitom jsem se začetl do publikace „Dějiny trampingu“ od Boba Hurikána a čekal, dokud nedorazíme do Štěchovic. Toto město, o kterém už Werich s Voskovcem nazpívali písničku Babička Mary, je totiž jakousi pomyslnou branou do toho romantického a dobrodružného světa trampů, tuláků a trampských osad. Vystavěno bylo na soutoku dvou řek. Tu větší, Vltavu, trampové překřtili na Velkou řeku a tu menší, Kocábu na Hadí řeku. DSC06931.JPGA tak jsem se vydal k turistickému ukazateli, abych se přesvědčil, kudyže má vést ta trasa podél Svatojánských proudů. Když jsem zjistil, že se má jít nejdříve po modré a pak po zelené, nebylo již sebemenší pochyb, kudy se mám tedy vydat. A tak stoupajíc do nedaleké stráně jsem nechal Štěchovice za sebou. Přitom však nemohu přeslechnout hukot, který se to line zdola od řeky. Nebylo to nic jiného než přehrada Štěchovice, vodní dílo, díky kterému v letech 1938 - 44 ony romantické peřeje Svatojánských proudů navždy zmizeli pod vodní masou přehradní nádrže. Hukot však byl slyšet pořád. To kvůli zdvihlé hladině jihočeských řek zrovna odpouštěli přehradu. Jenomže já mám další cíle, a tak po zelené pokračuji zas dál. DSC06936.JPGBrzy však dorazím do první ze zdejších trampských osad - Na Fáberku. Tato osada vznikla na místě starého vodáckého tábořiště objeveného za první světové války při potoku Yukon. Pojmenována byla na počest převozníka Fábery, který zde měl přívoz a na protějším břehu dřevěnou kantýnu. Časem se rozrostla o další sruby, a to především na stráních na obou březích Yukonu. Ty je možno obdivovat v původní podobě dodnes. Dříve tu také kotvili hausbóty. (www.faberka.estranky.cz )DSC06943.JPG DSC06966.JPGDSC06963.JPGJenomže cesty mám před sebou pořád ještě hodně, a tak pokračuji dál. Trasa vede kolem skalních stěn a útesů, dokud se po dalším asi kilometru nedorazí do legendární trampské osady „Ztracená naděje“, známější pod zjednodušeným názvem „Ztracenka“. A právě ta stála na počátku toho všeho, čemuž se dnes říká tramping. Místo objevila dobrodružství chtivá mládež již krátce před první světovou válkou. A tak zde vzniklo tábořiště Roaring Camp, neboli Tábor řvavých. V roce 1918 pak na tomto místě vznikla první trampská osada u nás, která se podle filmové kovbojky „Údolí ztracené naděje“ pojmenovala tak, jak se jmenuje dodnes. I přesto, že její dolní část byla z důvodů záplavy jarních ledů v roce 1929 a později i z důvodu výstavby Štěchovické přehrady přesunuta výše nad řeku, tak i v současné době to tu dýchne nostalgií trampských ohňů a písní. Však si to zde oblíbily i takové osobnosti jako písničkář Jarka Mottl, malíř Zdeněk Burián nebo komik Jaroslav Štercl. A množství chat, které se zde nachází, centrální prostor s hřištěm, to vše dává najevo, že si toto místo oblíbilo i plno dalších trempů. Viz osada Ztracenka na stechovice.info nebo ztracená naděje na www.svatojanske-proudy.cz)DSC06976.JPGDSC06978.JPG. DSC06993.JPGKdyž jsem si zde odpočinul, pokračoval jsem dále. Opět jsem šel kolem skalních soutěsek a Velkou řeku jsem měl v údolí po levé ruce dole. Zpestření této trasy jsou i dva tunely pro pěší, které byly proraženy napříč skalním masivem. Jeden krátký a jeden dlouhý. Ale jaké to tu asi muselo být nádherné před napuštěním přehrady? Nejednoho tady jistě napadne známá píseň Vzpomínka na svatojánské proudy.DSC07013.JPG DSC07017.JPGAle to už začínáme pomalu přicházet do další trampské osady s příznačným názvem, a to „Svatojánské proudy“. Toto místo, dle webových stránek, začalo být prvními trampy obýváno již kolem roku 1910. V pozdějších letech zde začaly vznikat sruby a tím pádem i osady. Byly to například Vatra, Margon nebo U Dvou šutrů a další. V roce 1982 se spojením těchto a dalších osad vznikla osada Svatojánské proudy. V centrální části osady si je možné dokonce seznámit s její historií. A má také na internetu své stránky, a to: www.osadasvproudy.estranky.czDSC07024.JPG DSC07029.JPGAle to už byl slyšet ten obdobný zvuk, jako ve Štěchovicích. Neklamné znamení, že vzhledem ke stoupající hladině jihočeských řek probíhá i vypouštění přehrady Slapy, která je zde na dohled. V Třebenicích jsem si tedy došel na oběd a pak pokračoval po modré přes Kolnu zpět do Štěchovic. DSC07046.JPGKdyž jsem přišel do Štěchovic, rozhodl jsem se, že zde vyhledám ještě něco, co s trampingem též úzce souvisí. V loňském roce zde byla slavnostně odhalena obnovená mohyla A. B. Svojsíka, zakladatele skautingu v Československu (viz tisková zprava). A tak jsem se rozhodl, že tento pomník s pohnutou a zároveň zajímavou historií též navštívím. A tak jsem se vydal ještě podél Kocáby, jen aby se mi ji podařilo nalézt. Na pomoc jsem si tedy vzal webové stránky www.svojsikovamohyla.ic.cz, které jí jsou věnované. Mohyla byla vystavěna v poválečné době, ale její výstavbu neprováděli žádní profesionální zedníci. Stavěli ji členové zdejšího skautského střediska, takže většinou děti. Je skutečně obdivuhodné, jak nahoru do kopce nosily v tornách kameny a písek z pískovny, a to na místo, kde za 2.světové války tajně skládaly skautské sliby. A červnu 1946 byla mohyla slavnostně odhalena. Jenomže přišla padesátá léta a Svojsíkova mohyla zřejmě nešla do ideologie místních svazáků, a tak ti jí prostě a jednoduše odstřelili. A vloni ji k 70. výročí úmrtí A.B. Svojsíka ji obnovili skauti ze Zbraslavi, a to stejným způsobem, jako byla postavena. DSC07054.JPGTak tu opět stojí. Nezbývá, než věřit, že už nikdy nepřijde taková doba, aby zas někomu ideologicky překážela.

mapasvatojproudu2.jpg

Další zdroje:

Bob Hurikán: Dějiny trampingu, Novinář, 1990

www.stechovice.info

www.svatojanske-proudy.cz

 

Související články:

Na kole Prokopským údolím po stopách Jaroslava Foglara

rubrika: náměty na výlety

rubrika: tábornictví a turistika

Autor: Libor Čermák | pondělí 29.6.2009 15:26 | karma článku: 26.12 | přečteno: 6733x

Další články blogera

Libor Čermák

Proti obnově mariánského sloupu tedy určitě nejsem!

V době, kdy se z fotek mažou kříže na kostelech, aby se náhodou vyznavači podivných náboženských kultů z ještě nesmyslnějších důvodů neurazili, se může naopak v Praze obnovit úžasná mariánská památka,která možná nemá jinde obdoby.

17.9.2017 v 5:33 | Karma článku: 29.91 | Přečteno: 620 |

Libor Čermák

Pěší výlet kolem Františkových Lázní

V pořadí druhý pěší výlet, který jsem udělal během své dovolené na Chebsku, vedl z Františkových Lázní přes Motýlí dům, přírodní rezervaci SOOS do města Skalná. I to byl velice zajímavý výlet.

14.9.2017 v 8:04 | Karma článku: 11.67 | Přečteno: 340 |

Libor Čermák

Lidice a Libice. Podobnost čistě náhodná?

Historie se opakuje. Říká se, že kdo ji zapomene, bude ji muset prožít znova. Souvislosti, které bych vám dnes nabídl, svědčí o tom, že vše je možná ještě daleko hlubší. A to až přímo záhadné. Lidice a Libice. Co pak vám to říká?

13.9.2017 v 0:13 | Karma článku: 14.48 | Přečteno: 687 |

Libor Čermák

Hrad Vildštejn

V dnešním fotoblogu bych vás rád pozval na jeden z nejstarších českých hradů, a to románský hrad Vildštejn v západočeském městě Skalná. A kupodivu má cosi společného i s Krkonošskými pohádkami.

4.9.2017 v 5:52 | Karma článku: 17.56 | Přečteno: 564 |

Další články z rubriky Cestování

Petr Bajnar

Zápisky z cesty po Řecku I.

Zemi, kterou jsem si letos vybral, jako cíl dovolené se stalo Řecko, které je považováno za kolébku naší evropské civilizace.

23.9.2017 v 14:44 | Karma článku: 11.47 | Přečteno: 275 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Loučení. S létem

Mám takový zvyk, že poslední den u moře nejdu do vody. Ani do bazénu. Loučím se s destinací výhradně na suchu. Poslední foto – a pak už jen vzpomínání.

23.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 8.79 | Přečteno: 189 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 13:Ruské centrum buddhismu: IVOLGINSKÝ DACAN (Chambyn Sume)

Na čas opouštíme Bajkal a téměř 300 km přes Ulan-Ude směřujeme do největšího a nejvýznamnějšího buddhistického komplexu na Sibiři a v Rusku vůbec s krásnými barevnými zlacenými budovami ve stylu tibetských buddhistických klášterů

23.9.2017 v 7:38 | Karma článku: 8.21 | Přečteno: 117 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 12: Do ZABAJKALSKÉHO národního parku a k termálním pramenům

Ptačí ráj, termální prameny, "zrychtovaní" přátelští rybáři nabízející nám nachytané omuly, přírodní rezervace, již zakládal Čech, a v níž šlo hlavně zachránit vzácné soboly, když kdysi jejich kůžemi Carské Rusko platilo i Evropě.

22.9.2017 v 7:11 | Karma článku: 11.06 | Přečteno: 143 | Diskuse

Jaroslav Kašíkjaroslav

Kudy, kam?

Nejenom psaním živ je člověk, ale i prací na zahrádce a k tomu je jarní a letní období přímo ideální. A není od věci připravit i povyražení, za které cesty do Norska považuji.

22.9.2017 v 5:41 | Karma článku: 3.63 | Přečteno: 122 | Diskuse
Počet článků 1702 Celková karma 23.05 Průměrná čtenost 1747

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým. Děkuji také všem svým voličům, že mi i pro nové volební období pomohli obhájit mandát člena zastupitelstva MČ Praha 22

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.