Bojím se o naší planetu

Existuje globální oteplování, jak tvrdí většina vědců světa? A nebo neexistuje, jak tvrdí Klaus a jemu podobní? Abychom si na tento problém udělali názor, zkusme si jen najít to, s jakými nejnovějšími zjištěními v této oblasti přišla média jen za první čtvrtletí tohoto roku. Kdybych to měl vše shrnout, tak z toho všeho, co jsem našel, vůbec nemám dobrý pocit.

Asi nejmarkantněji se to projevuje v polárních oblastech. Tání ledu mluví samo za sebe. Jen za loňský rok pouze z Wilkinsova šelfového ledovce v Antarktidě zmizelo neuvěřitelných 2000 km2 ledu. To je výměra čtyřikrát větší než rozloha Prahy. A podobné procesy probíhají i jinde, a to jak na tomto světadíle, tak v oblastech Grónska a severní Kanady. Podrobnější zprávu si můžete přečíst zde: Ledu kolem pólů je čím dál méně. Láme se a taje . A jaký je důvod? Zcela určitě oteplování. Jen za posledních 50 let, zde stoupla průměrná teplota o 0,6 stupňů ( viz Teplota na Antarktidě pomalu stoupá, ukazují nové důkazy) I když na první pohled tento rozdíl vypadá nepatrně, úplně se bojím domyslet, co by se stalo z ledovci, kdyby růst průměrných teplot měl být rychlejší.

Táním ledovců však nejsou postiženy jen polární oblasti. Mnozí čtenáři jistě před několika dny zaznamenaly zprávu, že kvůli tání alpských ledovců se musí upravit státní hranice mezi Švýcarskem a Itálii ( Spolu s klimatem se mění i státní hranice ). A samozřejmě to není problém jen Alp. Pyreneje ztratily již 90 procent ledovců (V Pyrenejích roztálo 90 procent ledovců ) a nebude dlouho trvat a i ve Španělsku má veškerý horský ledovec roztát (Španělsko přijde do roku 2050 o všechny ledovce). Toto se samozřejmě neděje jen v Evropě ale i v Americe a i v Himalájích. Například v Tibetu (Ledovce v Tibetu ztratí do 40 let dvě třetiny objemu ), To dokonce ohrožuje i asijské veletoky, u kterých hrozí, že by i dokonce mohly vyschnout. Je to skutečně s pozemskými horami tak vážné? Ano. Neustále se zvyšuje tzv. linie sněhu (Zimy budou bez sněhu. Má smysl pořizovat lyže?), že hrozí, že značná část zimních středisek v budoucnu zanikne. S tímto jevem mám dokonce svoje osobní zkušenosti, a to když jsem si začátkem února vyjel zalyžovat do rakouských Alp. Překvapila mne zde minimální výška sněhu, který byl na jižních svazích už téměř roztálý. A teplota? 12 stupňů nad nulou uprostřed zimy mluví samo o sobě. (viz můj fotoblog   West Dachstein – Russbach). Kromě toho, jedna z nejnovějších hypotéz klimatologů říká, že jaro průměrně přichází přeci jen o něco dřív (Jaro opravdu začíná stále dřív, zjistili vědci). A tak se pomalu dostáváme k další problematice a tou je vzduch. A když se otepluje, dělá to něco i s ním?

Samozřejmě. Jistě si pamatujete na silné požáry, které v únoru postihly Austrálii. Tak bylo zjištěno, že globální oteplování této katastrofě napomáhá! (Australským požárům podle vědců napomohlo i globální oteplování ) Navíc s takovýmito a podobnými požáry se do atmosféry dostává i značné množství uhlíku, což oteplování ještě urychlí. Za následek to může mít až to, že můžou zcela vymizet tropické pralesy. (Oteplování změní pralesy ve vyprahlou pustinu).  Další nepříjemností, kterou to vše vyvolává, je eroze. Ta vyvolává například rozpad pobřežních míst, která mizí do moře. Děje se tak například na Aljašce, kde v některých místech se moře posunulo až o 25 metrů (Pobřeží Aljašky se kvůli erozi rozpadá a mizí v moři).

Výše zmíněná situace v nás logicky vyvolává otázku, jak je to s onou mořskou hladinou? A ani zde to nevypadá vůbec optimisticky. Nejvíce je vzestup moře znát v tichomoří. Do roku 2040 tak hrozí zánik čtvrtému nejmenšímu státu světa – Tuvalu, jejichž nejvýše položené místo se nalézá necelé čtyři metry nad hladinou moře.  (Hladiny oceánů stoupají, vznikají nové Atlantidy). Obdobný problém začínají řešit také další ostrovní státy jako Kiribati nebo Maledivy. (Ostrovní státy připravují evakuační plány před útokem oceánu). Stoupající hladina moře se projevuje i v Bengálském zálivu, kde každoročně stoupne o 3,14 mm. Projevuje se to například tak, že do řeky Gangy již proniká slaná mořská voda (Do Gangy proniká slaná mořská voda), což má mimo jiné i za následek i to, že se místní půda mění v neúrodnou.  A jak to může vše pokračovat? Pokud roztaje antarktický ledovec, voda nezaplaví jen Nizozemí a část západní Evropy, ale i značnou část USA a voda by se dokonce dostala do Washingtonu! (Roztaje-li západní Antarktida, voda zatopí i Washington)

 Bylo by nesprávné mluvit o tom, že globální oteplování ohrožuje jen ledovce, vzduch a ostrovy a hory, když ohrožena je i značná část pozemské flóry a fauny. Tak například ryby. Ty se kvůli oteplování stěhují více do míst, které jím teplotně vyhovují (Ryby se kvůli oteplování stěhují k severu a ubývá jich ). Dobře to nevypadá ani se sladkovodními rybami, na které můžeme být pyšní právě my v České republice. Oteplování řek totiž způsobuje ztrátu či dokonce úhyn takových ryb, jako jsou úhoři nebo pstruzi a týká se to i četného vodního rostlinstva. (Řeky ve střední Evropě se oteplují. Vymřou pstruzi?) .  U nás se to však netýká jen ryb, ale třeba i ptáků. Některé druhy z naší krajiny mizí (sýkorky, čejky,labutě apod.), jiné zas přibývají (žluva, kukačka) .Podrobnosti si můžete přečíst v následujícím článku: Globální oteplování v praxi: Z Evropy mizí ptactvo . Ale je vidět, že i s naší přírodou se cosi děje. Ale to nic není s tím, že takovým tučňákům hrozí vyhynutí úplně! (Největším tučňákům hrozí kvůli oteplování vyhynutí ) . Mořskou vodu dále začíná sužovat další neduh a to stále větší kyselost. Rostoucí hladina CO2 zvyšuje kyselost moří až desetkrát rychleji, než vědci předpokládali. To má za následek to, že ohroženi začínají být i další mořští živočichové, zejména korály, mušle, mlži a korýši (Moře je kyselejší než dřív. Koráli umírají). 

 A jak pak to vypadá s živočichem, který tento neutěšený stav pozemského přírodního bohatství přímo vyvolává? Tedy s člověkem? Jak tomu se žije v současném světě ovlivněném globálním oteplování? Tak třeba, jak jsem zmínil, v Austrálii měli v lednu a v únoru silná vedra, následkem čeho vzplály i ty pralesy. (Austrálii stihla vlna veder: 20 mrtvých ). Ovšem to nic není s tím, co může Australany čekat do budoucna. „Těšit se“ můžou na větší horka a z toho budu plynout další problémy, jako nemoci (fyzické i psychické). Podrobnosti si je možné přečíst na Australské domorodce silně postihnou klimatické změny . A co na jiných místech planety? Jak jsem psal o těch rybách, ohrožen je především rybolov. (Rybářské národy ztratí obživu kvůli oteplování, varují vědci ) Mnohé země, které z něj žijí, by tak mohly ztratit svojí obživu. Ale zdaleka to nebude jen rybolov. Hladomor, jako takový,  může zasáhnout celé lidstvo včetně našich zeměpisných šířek! (Oteplování způsobí hladomor. Tvrdě zasáhne i Evropu). Ještě větším problémem však může být akutní nedostatek vody, který postihne polovinu lidstva a to už jen možná v roce 2030 (Svět čeká boj o vodu. Brzy bude chybět půlce lidstva).   Toto vše, co jsem nastínil, je jen výčet toho, co nového přinesla média v prvním čtvrtletí roku 2009. Když jsem vyhledával materiál pro tento článek, vůbec jsem netušil, že toho bude tolik. A tak jsem své zmínky o jednotlivých problémech musel co nejvíc zestručňovat, aby článek nebyl příliš dlouhý. Detaily doporučuji si přečíst v oněch zmíněných odkazech. Ale je toho celkem dost, s čím přišla v prvních třech měsících média, co říkáte čtenáři? A to ani nepíši o tom, co se k této problematice objevilo v letech dřívějších. Ale i tak je dobře, že se tím už začínají zabývat i přední světoví politici.

A začněme u nás doma, v Evropě. Evropská komise přišla s návrhem celosvětové dohody o boji se změnami klimatu, kdy navrhuje, aby vyspělé země snížily do roku 2020 své emise skleníkových plynů o 30 procent ve srovnáním s rokem 1990. U rozvojových zemí by to bylo 15 – 30 procent. (Evropská komise vytáhla do boje proti globálnímu oteplování ).To, že všechny země musí přijmout opatření k ochraně klimatu, řekl na úvod třídenní konference o změně klimatu v Dillí i generální tajemník OSN Pan Ki-mun (Pan Ki-mun: Všechny země musí přijmout opatření k ochraně klimatu). Za svoje téma si tento problém vzal i nový americký prezident Barack Obama a na konec dubna svolává do Washingtonu 16 největších ekonomik s cílem pomoci OSN s vytvořením dohody o globálním oteplování (Obama svolává schůzku o změnách klimatu). Kromě toho vyzval Agenturu pro životní prostředí, aby umožnila Kalifornii a dalším 13 státům zavést přísnější normy pro emise automobilů (Spojené státy zahajují boj proti globálnímu oteplování ). Protože, kdyby se náhodou stalo a Spojené státy by svůj vztah ke klimatu nezměnily, mohlo by to mít pro celé lidstvo neblahé následky. Podrobnosti v článku: „Planetu čeká malér, když se USA nezmění, alarmují vědci“. O tom, že Spojené státy a Evropská unie musí proti globálním změnám bojovat společně vyjádřila i další významná politička, a to americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová (Spojené státy a Evropská unie se zcela shodují v pohledu na klimatické změny) . Na závěr tohoto odstavce uvedu pohled ještě jednoho významného světového státníka, který se v uplynulém čtvrtletí k této problematice vyjádřil a tím je následník britského trůnu princ Charles. Ten byl v březnu na desetidenní návštěvě Jižní Ameriky, kde mimo jiné navštívil deštné pralesy v Brazílii. Následně pak v Rio de Janeiru k britským a brazilským podnikatelů řekl:  „Zbývá nám už jen málo času, pokud chceme život na Zemi tak, jak ho doposud známe, zachovat. Pokud čas nevyužijeme, dočká se lidstvo "nepředstavitelných hrůz" (Svět má podle prince Charlese na záchranu už jen 100 měsíců) Takže jak je vidět, světoví politici si tento problém vesměs uvědomují a je to dobře.

V takovéhle společnosti už snad jen jako kůl v plotě působí postoj českého prezidenta Václava Klause, který stále ještě šíří po světě své skeptické názory na globální oteplování. Však mu také v březnu vyčinil jiný ekonom, bývalý hlavní ekonom  Světové banky a poradce britské vlády sir Nicolas Stern. Popírání změn klimatu přirovnal například k tomu, že by Země byla placatá (Britský ekonom: Klaus je stran změn klimatu "naprosto popletený"  Mě nezbývá nic jiného, než se od Klausových názorů na ekologii také silně distancovat a místo toho se na to podívat podle sebe.  

Dle mého názoru by svět měl co nejusilovněji hledat nějakou adekvátní alternativu k motorům na fosilní paliva. Kromě toho jsem pro postupné uzavírání tepelných elektráren na fosilní paliva a místo toho je nahrazovat atomem a alternativními zdroji. (viz Energetická budoucnost z mého pohledu)

Proč by se mělo lidstvo i nadále chovat k atmosféře naší planety tak, jako nějaký bacil, který jí neprospívá, ale škodí? Zdroje: výše uvedené odkazyLibor ČermákSouvisející články na mém blogu:

Energetická budoucnost z mého pohledu

West Dachstein – Russbach

Komu je dobré popírání globálního oteplování?