Pěší výlet kolem Králíků

Třetí den mé dovolené pod Králickým Sněžníkem jsem se rozhodl, že se vydám na výlet kolem Králíků. Navštívil jsem vojenské muzeum, pěchotní srub Cihelna, Dělostřeleckou tvrz Hůrku a několik dalších bunkrů v okolí.

Zatímco pro někoho je vrcholem dovolené vyvalování se někde na pláži u moře a přespávání v nějakém nóbl hotelu, pro mne to jsou klasické dovolené pod stanem a přes den dobrodružství zažité v jeho okolí. A tak jsem se i druhou noc, tentokrát po mém včerejším Výstupu na Králický Sněžník, (srpen 2019) vyspal pod stanem v kempu v Dolní Moravě a svůj třetí výlet jsem udělal do okolí Králíků. Autobusem je to několik zastávek. A tak jsem se ani nenadál a v Králíkách jsem byl za chvíli.

Můj první cíl byl pěchotní srub Cihelna. Ale než jsem k němu došel, překvapilo mne, že tady mají jeden z králických řopíků přímo na zahradě.

Došel jsem k pěchotnímu srubu Cihelna, na kterém je napsán velký vlastenecký nápis "BYLI JSME A BUDEM". Mimochodem, tento nápis jsem před čase využil i já pro mé vystřihovánky dělostřelecké pevnosti viz "Jak si postavit pěchotní srub?". Ale pan průvodce tam měl ještě nějakou práci, tak jsem se rozhodl, že sem přijdu později.

  A tak jsem se rozhodl, že mezitím navštívím sousední vojenské muzeum.

To je otevřené od 1. července 2010.

K vidění je tu nejrůznější vojenská technika z nejrůznějších etap moderní historie.

I něco, co je zvlášť v poslední ch týdnech aktuální.

A pak jsem se vydal zpět ke srubu Cihelna. Chvíli jsem ještě čekal, než se naloží z kiosku do auta sudy od piva a pak už jsem šel na prohlídku.

Samostatný pěchotní srub K - S 14 U Cihelny byl vybudován v rámci těžkého opevnění československých hranic ve 30. letech 20. století. Jeho betonáž byla provedena v době od 29. září do 8. října 1936. Dnes slouží jako muzeum a jeho expozice je věnovaná československým legiím, armádě, opevnění, finanční stáži, válečné chirurgii a dalším.

A také četaři Arnoštu Hradovi, který zde na protest proti přijetí Mnichovské dohody spáchal 3. října 1938 sebevraždu.

Po prohlídce Cihelny jsem se rozhodl, že se půjdu podívat na další sousední bunkry.

Tady je například jeden maskáčový bunkr s pásem hor Králického Sněžníku v pozadí.

A další řopík, který bývá občas otevřený i jako muzeum. Teď ale zrovna nebyl.

A pak jsem dorazil k povrchovým objektům dělostřelecké tvrzi Hůrka. (viz Dělostřelecká tvrz Hůrka). Toto je například dělostřelecký srub K-S 11 "Na svahu". Je však značně poničen, neboť za okupace sloužil i pro zkoušky protibetonových střel Röchling, ženijních náloží a bojového výbušného plynu.

A opět hezký výhled na panorama Králického Sněžníku.

Další řopík, tentokrát se stromem.

A tady zas nádherný výhled na zdejší poutní místo, Horu Matky Boží, kde jsem byl o dva dny dříve (viz Cesta na Dolní Moravu)

A nyní jedna smutná vzpomínka na období 2. světové války. Víte, že právě v těchto místech byl pracovní tábor FAMO - Grulich? Bylo to odloučené pracoviště koncentračního tábora v Gros-Rosen. Protože oblasti Králíků se staly po Mnichovu součástí Sudet, a tedy i Třetí říše, využili nacisti pevnost Hůrka jako pracovní tábor pro zajatce, vězně v koncentračních táborech a nuceně nasazené, kteří tak museli pracovat v okolí pro zájmy Říše. 

Vzhledem k času jsem se rozhodl, že si dojdu do Králíků na oběd a do dělostřelecké tvrze se vydám až po něm.

 Dělostřelecká tvrz Hůrka je jednou z pěti dokončených dělostřeleckých pevností v rámci těžkého opevnění budovaných před 2. světovou válkou na našich hranicích. Její stavba započala v srpnu 1936 a trvala dva roky. Jejím zhotovitelem byla firma stavitele Dr. Ing. Karla Skorkovského. A zadávací částka necelých 21 milionů korun. Za mobilizace byl jejím velitelem Ervín Maršák. Tvrz se skládá celkem z šesti hlavních objektů, z nichž pět je propojeno podzemními tunely. Vstupním objektem do tvrze je vchodový objekt K-S 12a "U rybníčku", který v současnosti slouží i jako vstup do muzea. Je v něm zachovalé kolejiště, které zásobovalo celou tvrz.

Jednou z hlavních zbraní byla dělostřelecká otočná věž K-S 12 "Na kótě", další z hlavních objektů tvrze.

A pak tu jsou i dva pěchotní sruby, které se zpravidla budovali nejblíž k hranicím. Jeden z nich je pěchotní srub K-S 10" U boží muky". A druhý pěchotní srub K-S 13 "U lomu", který bohužel za nacistické okupace též sloužil k pokusům protibetonových střel Röchling.

Při návštěvě muzea jsou pro každého jistě velkým zážitkem cesty více než kilometrovým podzemím, ve kterém vede 600mm rozchodná železniční trať pro obsluhu tvrze. Dále strojovna a filtrovna dělostřelecké tvrze Hůrka, muniční sklady, ukázka střelných zbraní, kulometů. Součástí expozice je i trvalá výstava "S padákem nad hlavou", zaměřená na československé výsadkové operace z Velké Británie. Dále Ukázka proviantního vybavení tvrze. Zarazilo mne, že je zde i rum. Tak jsem se zeptal, zda tu bylo přípustné pití alkoholu. A hle, štamprle rumu denně prý sloužilo jako prevence před nemocemi. Víc ale prý ne. Ale i tak tady prý jednou zažili jednu otravu alkoholem. Když došlo k Mnichovu, tak jednoho službu konajícího vojáka to tak zlomilo, že prý se dostal do skladu rumu a vypil ho tam prý značné množství. Ale prý to přežil.

Dělostřleeckou tvrz Hůrka jsem si při své návštěvě nafotografoval a pak na to udělal speciální fotoblog "Dělostřelecká tvrz Hůrka".

S dělostřeleckou tvrzí Hůrka jsem se rozloučil a vydal se přes pole kolem kapličky za dalšími objekty zdejšího těžkého opevnění.

Přišel jsem do vísky Hedeč, kde jsem doleva odbočil na cyklostezku do okolních polí a luk.

Když jsem došel ke křížku, odbočil jsem opět doleva na polní cestu, protože ta by mne měla dovést k dalšímu zajímavému objektu těžkého opevnění československých hranic.

K Izolované dělostřelecké pozorovatelně K-S 12b "Utržený" pevnosti Hůrka, která nebyla s tvrzí spojena podzemní chodbou, ale telefonicky. Nalézá se cca 1,5 kilometr východně od tvrzi na kopci Veselka.

Od utrženého jsem sešel dolu do červeného potoka, a to konkrétně na nádraží, protože tady se nalézá další pěchotní srub.

A to pěchotní srub K - S 8 U nádraží. Je opět zařízený jako muzeum, ale protože jsem tu byl už v pozdních odpoledních hodinách, už měli zavřeno.

Je koncipováno jako "Památník obránců vlasti". Provozuje ho Klub přátel armády, a kromě opevnění se jeho expozice také věnuje podzemní továrně Richard, karpatsko-dukelské operaci a také plk. pěch. Bohumilu Boreckému, který zemřel v padesátých letech v sovětském lágru.

A odtud jsem se už vrátil po cyklostezkách zpět do kempu ve Dolní Moravě.

Byl to velmi zajímavý pěší výlet, na kterém jsem se tentokrát setkal se zajímavostmi z naší vojenské historie 

Použité zdroje: wikipedie, místní informační tabule

Další výlety: 168: Výstup na Králický Sněžník, 167: Cesta na Dolní Moravu, 166: Pěší výlet trampským Údolím stínů, 165: Pěší výlet Českým krasem ze Srbska do Srbska, 164: Pěší výlet Kokořínskem přes hrad Houska, 163: Velikonoční pěší výlet do okolí Hlinska, 162: Pěší výlet z Říčan přes Škvorec do Koloděj, 161: Pěší výlet přes Prosecké skály, 160 a níž: viz rubrika výlety a tramping