Dělostřelecká pevnost Bouda

V době, kdy někteří ničí památníky porážky nacismu, bychom si naopak měli připomínat další symboly boje proti této nadřazenecké ideologii. Jedním z nich jsou bezesporu i české dělostřelecké pevnosti. Dnes vám povím o tvrzi Bouda.

Dělostřeleckou tvrz Bouda, která byla součástí těžkého opevnění československých hranic před nacistickým Německem, jsem navštívil během své loňské dovolené u králického Sněžníku. Jako turistický cíl je zajímavá i tím, že u ní není parkoviště pro auta. Takže, kdo se k ní chce dostat musí buď pěšky nebo na kole z několika okolních míst. (Suchý vrch, Těchonín, Mladkov, Lichkov nebo Dolní Boříkovice).

Jak pevnost vznikala? její plán vypracovali v zimě 1935-36 kpt. žen Ing. Vladimír Resner a ppor. žen. Ing. Karel Hrubec. K výstavbě tvrze byla vybrána stavební firma Zdenko Kruliš. Ta byla zahájena 28. srpna 1936 do 31. května 1938.

Celkem bylo postaveno pět povrchových železobetonových objektů a cca dva kilometry podzemních chodeb, které je propojují.

Vstupní objekt K-S 22a "Krok"

Ten byl vybudován na odvráceném svahu kopce Bouda, podle kterého se tvrz jmenuje.

Nachází se v něm vchod pro pěší, vjezd pro automobily, překladiště na pevnostní dráhu o rozchodu 600 mm, nasávání vzduchu pro filtrovnu, dopravní kancelář a místnosti zázemí. Dnes je zde i vhod do muzea.

Pěchotní srub K - S 24 "Libuše"

Byl vybaven dvojicí těžkých kulometů vzor 37. Během nacistické okupace z něj byly vytrženy pancéřové zvony a byla u něj odpálená silná nálož, která způsobila jeho prohnutí.

Dělostřelecká otočná věž K - S 22 "Horymír"

Byla vybudována pro hlavní zbraň tvrze, dvojici houfnic vzor 38. Soustrojí věže však nikdy nebylo osazeno.

Věž je přístupná i během prohlídky.

Pěchotní srub K - S 23 "Teta"

Je veřejnosti nepřístupný pěchotní srub, jehož hlavní výzbrojí byla dvojice těžkých kulometů vzor 37 a byly zde i lehké kulomety vzor 26.

Pěchotní srub K - S 21 "Kazi"

I ten byl vybaven dvojicí těžkých kulometů vzor 37 a lehkými kulomety vzor 26.

Z dalších zajímavostí, co lze v muzeu spatřit je i pevnostní kanón vzor 44/59.

Pancéřový vzor AJ-N před vchodem do muzea

Pevnostní kulomety

Kasárenský sál.

Výhybna podzemní dráhy v tunelech tvrzi.

Prvky překážkového systému československého opevnění:

Železobetonový práh byla jedna z nejdokonalejších těžkých překážek. Tvořil ji železobetonový pruh v zemi, do kterého se svisle zapouštěly ocelové kolíky (vepředu). Prasečí ocásek (uprostřed) byla další hojně používaná překážka v rámci československého pevnostního překážkového systému. Tvořila ho železná kulatina s jedním až čtyřmi oky. Spodní část byla zalita do země v betonovém kvádru. Na horní části se upínaly maskovací či drátěné sítě. Rozsocháč byl těžký překážkový systém ve tvaru ocelového ježka spojeného ze tří úhelníků v délce 2100 mm.

Pietní místo věnované obětem obrany republiky mezi lety 1938 a 1939, a to většinou v bojích s henlajnovskými povstalci. Víte například, že celková výše ztrát, které, které v této době československé ozbrojené síly v tomto období utrpěly, je 262 mrtvých a 316 zraněných?

Takže až se někdy dostanete na Králicko, nenechte si dělostřeleckou tvrz Bouda ujít.

zdroj: wikipedia, místní informační tabule.

Mé fotoreportáže z dalších dělostřeleckých tvrzí:

Dělostřelecká tvrz Hůrka

Dělostřelecká tvrz Adam

Dělostřelecká tvrz Dobrošov

Dělostřelecká tvrz Skutina

Dělostřelecká tvrz Hanička