Hvězda GJ 1061 neboli Gliese 1061 je červený trpaslík vzdálený od nás cca 12 světelných let v souhvězdí Hodin. Je to červený trpaslík, o kterém vědci říkají, že pro svoji velikost, hmotnost, zářivost i teplotu by mohl být dvojníkem Proximy Centauri, nám nejbližší hvězdy, u níž už též byla objevena planeta zemského typu v její obyvatelné zóně (viz "Vítejte na obyvatelné planetě u Proxima Centauri"). Oproti Proximě má však GJ 1061 jednu výhodu. Její stelární aktivita je mírnější.
A u této hvězdy byly díky spektrografu HARPS objeveny tři planety. V poslední době se exoplanety hojně objevují především tzv. "tranzitní metodou", tj. měřením malých poklesů jasnosti hvězdy, tedy v době, kdy planeta přes ní přechází. Objev planet u GJ 1061 však došlo jiným způsobem, a to pomoci metody měření radiálních rychlostí. To je metoda založená na tom, že planety, které obíhají svoji hvězdu, tak nepatrně i s hvězdou pohybují.
A touto metodou bylo objeveno, že první planeta, která hvězdu obíhá GJ 1061b (jakýsi tamější Merkur) má hmotnost cca 1,4 planety Země a svoji centrální hvězdu oběhne jednou za 3,2 dní. Druhá planeta, GJ 1061c (jakási tamější Venuše) má hmotnost 1,8 krát větší než Země. Svoji planetu oběhne za 6,7 dní. Bohužel obě planety jsou své hvězdě na obyvatelnou zónu hodně blízko.
To až třetí planeta GJ 1061d oběhne svojí centrální hvězdu jednou za 13 dní, a tak se nalézá v obyvatelné zóně své hvězdy. Její hmotnost je cca 1,7 krát větší. Pro srovnání Proxima Centauri b oběhne svoji hvězdu jednou za 11 dní. A tak jak bylo spočítáno, dostává GJ 1061d cca 60 procent záření, které dostává Země od Slunce. Podle mého názoru však může výrazně planetě pomoci fakt, že je o něco větší než Země, a tudíž může mít i mohutnější atmosféru, která planetě dodá příhodný skleníkový efekt.
To, že se se v soustavě GJ 1061 nalézá pozoruhodný planetární systém, mluví kromě potencionálně obyvatelné planety i další fakta. Za prvé všimněte si, že s velikostí prvních třech planet se tato soustava podobá soustavě sluneční. První planeta je o něco menší než další dvě v pořadí, které jsou přibližně stejně velké.
Dalším zajímavým faktem je, že zdejší planety jsou v přibližné rezonanci 1:2:4. To znamená, že když vnější planeta oběhne jednou, prostřední planeta dvakrát a vnitřní planeta čtyřikrát. Něco podobného můžeme nalézt i ve sluneční soustavě mezi Jupiterovými měsíci Io, Europy a Ganymeda. I ty oběhnou Jupiter v obdobné rezonanci.
A do třetice mne zaujala vzdálenost 12 světelných let od nás. Kdo sleduje objevy potencionálně obyvatelných planet, ví, že tato vzdálenost od nás není nic neobvyklého. Když vezmeme vzdálenost 12 plus minus jeden světelný rok (tedy 11-13 světelných let), tak se v této vzdálenosti od nás nalézají například také:
Ross 128 b (11 sv. let, viz "Vzhůru do vesmíru za obyvatelnými planetami!")
Tau Ceti e (11,9 sv. let, viz Předvánoční příděl obyvatelných planet")
Luyten b (12,2 sv. let, viz "Vzhůru do vesmíru za obyvatelnými planetami!")
GJ 273b (12,4 sv. let, viz "Jaké jsou nejbližší obyvatelné planety?")
Teegarden b a c (12,5 sv. let, viz "V souhvězdí Skopce objeveny dvě blízké a možná i obyvatelné planety")
Kapteyn b (12,8 sv. let, viz "Že by život u záhadné, 13 svět. let vzdálené Kapteynovy hvězdy?")
Takže ve vzdálenosti cca 12ti světelných let od nás se nalézá hned osm potencionálně obyvatelných planet. Je snad tato vzdálenost i jakousi průměrnou vzdáleností mezi obyvatelnými planetami v Mléčné dráze? Tak jistě si to netroufám tvrdit, ale zdá se mi tato skutečnost velmi zajímavá.