Pěší výlet trampským Údolím stínů

Víte, čemu říkají trampové Údolí stínů? To je údolí, kterým jezdí z Měchenic vlak na Dobříš. Je tam i jeskyně a několik trampských osad. A tou jsem se vydal na další pěší výlet, který jsem si navíc prodloužil do Davle a Pikovic.

Když je to léto, tak bych si zas mohl dát i nějaký výlet, kterým by se vydal po trampských osadách a po historii trampingu. A tak jsem si zabalil bágl, do kterého jsem si mimo jiné přibalil i "Dějiny trampingu" od Boba Hurikána a vydal jsem se na vlak směr Dobříš (viz též písnička https://www.youtube.com/watch?v=oiB5qG4VdsA).

Ale nejel jsem až do Dobříše, ale vystoupil jsem v Čísovicích.

První písemná zmínka o Čísovicích je poměrně stará. Rok 1037. To u nás vládl kníže Břetislav I. Já jsem na této křižovatce se dal prudce doprava, abych za chvíli došel k velice zajímavému místu.

K tzv. "Fantazy vesničce". Dle mapy.cz to jsou dlouhodobé kulisy, které slouží pro potřeby hraní larpů.

I když vstup je označen "na vlastní nebezpečí", tak jsem se vesničkou prošel a pak pokračoval dál.

Vydal jsem se podél kolejí, které jsem opatrně přešel. A pak se vydal cestou lesem nahoru.

Nejprve jsem narazil na cyklostezku, podél které byly pokácené kmeny stromů.

  A ze které pak vedla modrá turistická značka zas dolů k vlakové zastávce Bojanovice.

I když se zastávka jmenuje Bojanovice, prakticky se nalézá ve vsi Bojov. Toto je kaple z roku 1897.

Vlaková zastávka Bojov je až o kousek dál. A tady vstupuji do již zmíněného Údolí stínu, známého též jako Bojovské údolí (viz písnička KTO https://www.youtube.com/watch?v=FtC69cesx2s)

Já jsem se odtud vydal po silnici ke Spálenému mlýnu.

A tady se ukryla u Bojovského potoka a tratě trampská osada Horní údolí stínů. I Bob Hurikán se o ni krátce zmiňuje ve svých Dějinách trampingu.

Alespoň se tak domnívám, že jsem v osadě tohoto jména. Počátky osady jsou až do 20. let 20. století. A i dnes žije a mé své vlastní webové stránky http://ohus.tode.cz

Z osady jsem se vydal po lesní cyklostezce směrem na Klínec, kde se vpravo nalézá jeskyně. Tedy správně řečeno Čertovka, odvodňovací štola středověkého zlatokopeckého dolu.

A pozor, dá se prolézt až na druhou stranu. Je asi 50 metrů dlouhá.

Já osobně jsem ji už takto překonával po třetí. Dvakrát to bylo s dětmi z našeho turistického oddílu. Poprvé v roce 1999, pak v zimě roku 2010 a po třetí teď sám. Akorát si člověk musí dávat pozor, aby dobře vylezl nebo naopak dobře slezl kamenné vodopádky, které od ní vedou k potoku Korábka.

Tím ale moje dobrodružnější část výletu ještě nekončila. Nejen, že tu nevede žádná turistická stezka a já jsem se tak musel řídit jen podle mapy v mobilu. Ale párkrát jsem tu musel brodit potok. A poprvé hned cestou dolu k vlakové zastávce Klínec.

V údolí jsem odbočil na cestu, která vedla opět kolem Bojovského potoka.

A další brodění se potokem.

A tady dokonce chůze přes potok po kmeni stromu.

Až jsem se konečně dostal do další trampské osady, do Brabčárny. To je ta osada, kterou vlak projíždí z Měchenic do Klínce.

Osada získala jméno podle dřevěné hospody pana Brabce. Tato hospoda se kolem roku 1931 stala centrem budoucí osady. I když v roce 1937 shořela, zdejší osada si na její památku dala jméno Brabčárna. (zdroj: http://ou.mechenice.cz/old/MECHENICE_CZ/IMAGES2/MECHENICKY_CTVRTLETNIK/MECH_CTVRTLETNIK2012_3.PDF)

Přešel jsem koleje a tam se nalézá další trampská osada.

A to trampský klub Údolí Stínů. Bob Hurikán o něm píše, že založení osady se datuje k roku 1924. Pěstoval se zde sport, a to prý na takové úrovni, že v roce 1932 dobyl Trampský pohár, což byla tehdy nejvyšší sportovní trofej trampů. Pěstoval se zde především tenis, stolní tenis a volejbal.

Dnes má osada kromě vlajky i své webové stránky, a to http://www.udoli-stinu.wz.cz/

Dorazil jsem až na nádraží Měchenice, kde jsem si došel na oběd. (viz též písnička I. Mládka "Když je v Praze hic" https://www.youtube.com/watch?v=chJLjuM_F1M)

Vyfotografoval jsem si odtud Vltavu, a to včetně mostu, u kterého jsem byl předloni na cyklistickém výletě (viz Na třicet let starém kole podél Vltavy). A pokračoval jsem dál.

Měchenice jsou poprvé zmiňovány v roce 999, a to jako dar Boleslava II. ostrovskému klášteru.

Měl jsem namířeno do Davle, ale nechtěl jsem jít po hlavní silnici. Tak jsem si to vystoupal po silnici a vzal do po vrškách, odkud je i výhled na Vltavu.

Nahoře mi jedna rodina s dětmi poradila, abych to vzal po louce, kde je vyšlapaná cesta. To abych nemusel jít po další silnici.  Pak jsem se dostal na jednu užší asfaltku, která mne dovedla až do Davle.

První zmínka o Davli je stejně jako u sousedních Měchenicích z roku 999. A to v souvislosti s nedalekým klášterem na ostrově sv. Kiliána. Toto je však davelská kaple Navštívení Panny Marie z roku 1897.

 Právě stojím na proslulém davelském mostu u Remagenu. Ten byl postaven roku 1905 a v roce 1934 musel být kvůli napuštění Vranské přehrady zvýšen.

Ovšem proslavil se ještě trochu jinak. V roce 1968 se zde natáčel americký válečný film „Most u Remagenu“. To ale není ani zdaleka všechno. Zrovna totiž do Československa přijely se svojí „bratrskou pomocí“ tzv. „spřátelené armády“ v čele s armádou sovětskou a záběry z natáčení tohoto filmu, kde mimo jiné hrály i tanky Wehrmachtu a Američanů, použily jako důkaz nutnosti vojenského zásahu v Československu.

Soutok Sázavy s Vltavou. Tam dle Boba Hurikána vznikla v roce 1932 další trampská osada, která se nazývá Dvě řeky. Založila ji tehdy prý trojice starých osadníků z Údolí děsu (u Srbska). Tato osada prý bývala známá boxem. Ovšem já mám na ni ještě jednu vzpomínku z roku 1990.

27. října 1990: Výprava na Sekanku: Celkem 10 odvážlivců se sešlo za nejistého počasí na nádraží v Uhříněvsi. Cesta vlakem nebyla úplně jednoduchá, Jirka se svojí dlouhou basketbalovou postavou těžko dokazoval, že mu není 15 let, Jindra zase při vystupování ve Vršovicích vytrousil peněženku, ale jinak přísný průvodčí mu ji ještě stačil vystrčit z rozjíždějícího se vlaku. Cestou kluci dost zlobili Libora. Pak hrajeme drobnou hru a potom kluci samostatně mají najít soutok Vltavy a Sázavy. Úkol plní celkem snadno, a tak se na špičce občerstvujeme. Kluky dost lákají rybářské pramičky, chtějí převést na druhý břeh. Nakonec se jim to splní. Jeden rybář je sveze po Sázavě i Vltavě, my mu za to pomůžeme vytáhnout loď na břeh, umýt a uklidit na kozičky. Uklízení lodičky se dost protáhlo, soutok opouštíme za deště, a tak dojdeme po svých stopách zpět do Hradiště a odtamtud do Štěchovic, kde se štěstím chytáme autobus do Prahy.

Toto je výpis z kroniky uhříněveského skautského oddílu Lišáci, kam jsem ve svých dvanácti letech chodil. Tak ten úklid pramice, ten jsme právě tehdy udělali někde v těchto místech.

Já jsem se odtud vydal po červené turistické značce po severním břehu Sázavy.

Až jsem se začal blížit do Pikovic.

Tady jsem z mostu ještě chvíli sledoval vodáky na kánoích a pak si to vydal nahoru na vlakovou zastávku Petrov u Prahy. (viz písnička Pikovický Pacifik https://www.youtube.com/watch?v=T1e3y9shC4M)

Čekání na vlak jsem si zkrátil návštěvou obchůdku Zelená rokle. To proto, že mi jeho název připomněl knížku Jaroslava Foglara "Modrá rokle" (viz můj článek "Zajímavé souvislosti Foglarova románu "Modrá rokle")

Ale věřte nebo ne, já jsem tam narazil i na antikvariát a v něm skutečně na dvě foglarovky, které ještě nemám. A tak jsem neodolal a obě jsem si koupil. Myslím si, že to bylo milé zpestření závěru výletu.

A tak mám za sebou hezký dvacetikilometrový výlet zajímavými trampskými, přírodními a dalšími místy. I z něj jsem udělal mapu své cesty a ty nejzajímavější místa jsem tam vyznačil.

Použité zdroje: wikipedia, odkazy uvedené v článku, místní informační tabule, Hurikán B: Dějiny trampingu, Novinář, Praha, 1990

Další výlety:165: Pěší výlet Českým krasem ze Srbska do Srbska, 164: Pěší výlet Kokořínskem přes hrad Houska, 163: Velikonoční pěší výlet do okolí Hlinska, 162: Pěší výlet z Říčan přes Škvorec do Koloděj, 161: Pěší výlet přes Prosecké skály, 160: Jak jsem šel 50. ročník zimního přechodu Brd, 159: Předvánoční výlet kolem Třebechovic pod Orebem, 158: Můj letošní adventní výlet Prahou, 157 Pěší výlet Prahou ke 100. výročí vzniku republiky, 156: Řopíkový pěší výlet po Kladensku, 155: Pěší výlet do Uhlířských Janovic, 154: Pěší výlet z Nového Města nad Metují do Náchoda, 153: Pěší výlet přes Olešnici v Orlických horách, 152:, Pěší výlet kolem Rokytnice v Orlických horách 151: Na třicet let starém kole podél Berounky, 150 a níž: viz rubrika výlety a tramping