Co když některé klasické jeskyně vznikly uměle v dávnověku?

8. 03. 2019 7:13:13
Tato hypotéza mi vrtá hlavou vždy, když navštívím nějakou klasickou jeskyni, která však jako klasická jeskyně nevypadá a její tvar připomíná spíš štolu na těžení vápence. Osobně jsem navštívil už dvě takovéto jeskyně.

Během svých výletů jsem už několikrát navštívil Kodskou jeskyni nad Srbskem. Byl jsem tu už mnohokrát. V dětství se skautem, během svých vlastních výletů, tak na výpravách s dětmi se svým turistickým oddílem. A vždy, když v ní jsem, tak nemám pocit, že jsem v klasické jeskyni.

Cituji ze své reportáže "Ze Srbska přes Koněpruské jeskyně do Berouna", který jsem udělal na jaře roku 2012 (viz https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=262378) "Akorát se musím přiznat, že zde mývám jeden trochu zvláštní pocit. Znám krasové jeskyně. Už jsem jich navštívil plno a několik jich navštívím i během dnešního výletu. Většinou jde o díry se zaoblenými stěnami a různě se měnícími profily. Obvykle vznikaly díky působení chemické reakce vody s horninou. Zde se však setkáváme s pravidelným otvorem, zhruba stejně širokou chodbou kolmo ke stěně skály a vodorovně se zemí, jejíž podhled se cca po 20 metrech lomí šikmo dolu. Výška jeskyně je tak akorát, aby se tam vešel dospělý člověk a stále měl dostatečný prostor nad hlavou. A tak mi tato jeskyně spíš připomíná štoly, jaké znám například z nedalekého lomu Alkazar než běžné vápencové jeskyně. A tak se domnívám, zda náhodou tato jeskyně nebyla takto někdy vyhloubena či dotvarována uměle. Avšak, jak jsem se zmínil, našly se tu archeologické nálezy ze starší doby kamenné, takže to nemůže být produkt moderní civilizace. Je možné, aby tito primitivní pravěcí lidé měli prostředky k tomu, aby ji takto zhotovili či tu dotvarovali něco, co zde bylo původně? A jak? Kameny a pazourky? To asi těžko. A tak se mi na mysl klade taková kontroverzní myšlenka, zda náhodou tato jeskyně nemůže být produktem nějaké dávno zaniklé civilizace, třeba takové, o které jsem se zmínil v článku „Existují nějaké stopy po předešlých technických civilizacích?".

Je to možné, aby některé z klasických jeskyní vznikly tímto způsobem? A tak jsem se pokusil hledat nějakou další podobnou jeskyni. A našel jsem ji skrze jeden slavný film. Myslím si, že u nás v Česku nenajdete člověka, který by neviděl legendární zfilmovanou mayovku "Poklad na Stříbrném jezeře". Vždy, když jsem ten film viděl, měl jsem pocit, že pro kulisu jeskyně s pokladem asi použili nějakou štolu na vápenec, jaké jsou například v tom už zmíněném v lomu Alkazar (viz Dobrodružný lom Alkazar u Berounky). Teprve, když jsem osobně v loňském roce navštívil Plitvická jezera a tam i jeskyni Šupljara, zjistil jsem, že to tak není. (viz Šupljara - jeskyně z Pokladu na Stříbrném jezeře) Šupljara je soustava třech krasových jeskyní vedle sebe. Jedna se nalézá přímo na hladině jezera Kaluderovac, druhá je jeskyně je mohutná, a dokonce průchozí až do horní části. A třetí, právě ta, která byla použita ve filmu, se svým tvarem podobá právě Kodské jeskyni. Také je krátká, že po pár metrech končí a také se v ní může dospělý člověk pohodlně postavit. A také je kolmá ke stěně skály a vede rovnoběžně se zemí. A nikde v žádném chorvatském průvodci ani na místních informačních tabulích jsem nenašel, že by někdy v psaných dějinách sloužila jako štola na těžbu vápence. Vždy se o ni píše, jako o krasové jeskyni.

A tak se pořád ptám, zda náhodou tyto a další podobné jeskyně podobné spíše dnešním štolám, kde se dospělý člověk může vzpřímeně postavit, někdo v dávnověku skutečně buď nedotvořil anebo přímo nevytvořil.

Další související články:

V rubrice archeoastronautika

Tajuplné Koněpruské jeskyně

Autor: Libor Čermák | pátek 8.3.2019 7:13 | karma článku: 19.30 | přečteno: 642x

Další články blogera

Libor Čermák

Ve srubu pod skálou

Po zázračném osvobození z indiánského zajetí se naši přátelé dostávají do srubu trapera Donalda, kde je jednak čeká odpočinek s idylkou, ale také se dozvědí jedno velké překvapení.

28.10.2023 v 7:46 | Karma článku: 7.68 | Přečteno: 144 |

Libor Čermák

Zázračné vysvobození z indiánského zajetí

Cesta našich přátel za tajemnou čelenkou pokračuje přes Brazelovu farmu, kde si budou vyprávět staré indiánské legendy. Nakonec ale padnou do indiánského zajetí. Ale i zde najdou spojence, který jim spolu s Manitouem pomůže.

12.8.2023 v 7:50 | Karma článku: 6.83 | Přečteno: 227 |

Libor Čermák

Indián v Roswellu

Naši čtyři přátelé Tom, Jack, Dan a indiánských hoch Tokakua se ukryli ve vesnici Apačů. Proč? Když byly u petroglyfů Tří řek, všimli si, že je pronásledují čtyři banditi ze strýcova gangu. Morgan, Hill, Smith a Dark.

17.6.2023 v 10:23 | Karma článku: 6.39 | Přečteno: 177 |

Libor Čermák

Tajuplnosti indiánských souhvězdí

Ve scifi westernu "Putování za tajemnou čelenkou" teď naše bandity pronásledované hrdiny převede sám velký Manitou přes hory a dostanou se tak do apačské vesnice, kde mimo jiné budou rozjímat nad indiánském pojetí hvězdné oblohy.

29.4.2023 v 13:34 | Karma článku: 8.77 | Přečteno: 185 |

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 10.59 | Přečteno: 98 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 23.61 | Přečteno: 508 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.16 | Přečteno: 186 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.10 | Přečteno: 288 | Diskuse
Počet článků 2384 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1897

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...