Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Encyklopedie zapomenutých zvyků adventu a Vánoc

Adventní a vánoční doba byly odedávna bohaté na nejrůznější obyčeje. Bohužel jich mnoho už vymizelo, což je jistě škoda. Pojďme spolu po nich trochu poohlédnout. Kdyby nevymizely, určitě by i dnes dělaly Vánoce víc kouzelnějšími.  

Na svém blogu jsem se polozapomenutými vánočními zvyky zabýval už mnohokrát. Proto jsem se dnes rozhodl, udělat z toho všeho takový ucelenější článek, který by obsahoval alespoň ty nejznámější polozapomenuté zvyky a obyčeje od začátku adventu přes Vánoce až do Tří králů. A rád bych se v něm zmínil i o některých dalších zvycích, které se mi do předešlých "Adventních kalendářů" už nevešly.

Svátek svaté Barbory:

Sv. Barbora svůj svátek slaví 4. prosince. A v předvečer jejího svátku se v dřívějších dobách uchovával jeden zajímavý a myslím si, že i hezký zvyk, jenž se už bohužel moc nedochoval. Vesnicemi tenkrát chodily tzv. Barborky. Pohybovaly se ve dvojicích nebo trojicích a byly bíle oděné, a to i včetně závoje, jenž měly přes obličej. Jedna z nich měla v ruce košík s ovocem a cukrovinkami, pro hodné děti. Ve druhé ruce měla naopak metličku na ty zlobivé. Vždycky přišly, zazvonily na zvonek nebo zaklepaly na okno a pak tiše vstoupily. Potom zazpívaly píseň, jenž zněla takto:

My tři Barborky jsme,
z daleké země jdeme
a dárky Vám neseme.
Neseme, neseme, velice to krásné,
kdo se s námi modlit bude, tomu je dáme
a kdo nebude, tomu hodně nalupáme.

 

Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=308577

Perchty

Na svátek sv. Barbory, na svatého Mikuláše (6.12.), v předvečer Štědrého dne nebo přímo na Štědrý den a v podvečer Tří králů se mohla také objevit Perchta. Ta nic nikomu nedávala, ale naopak měla vzbuzovat strach. Říká se jí Perchta, ale nemá nic společné s pověstnou bílou paní z rožmberských hradů a zámků. Někdy se jí také říkalo Šperchta, Peruta podobně. Perchta neměla jednu danou podobu, ale její vzhled se lišil kraj od kraje. Například měla řeznickou zástěru, vykasané rukávy a počerněný obličej nebo hrozivou masku. Někde měly Perchty naopak bílý pomoučněný obličej nebo dokonce počerveněný. Také mývaly dlouhý červený jazyk. Navštěvovaly stavení, kde bydlely děti. A kontrolovaly, jak dodržují půst. Těm, které by nebyly střídmé v jídle, tak jim hrozila, že jim provrtá břicha a vycpe je hrachovinou.

Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=571124

Mikulášská tradice

Tradice Mikulášských obchůzek se naštěstí zachovala až do současnosti. Jenomže, to, co se z mikulášských tradic dodnes dochovalo, je jen ubohý pahýl z toho, jak ho slavili naši předkové.

Například mikulášský svátek doprovázela i bohatá výzdoba, výroba cukroví, perníků, třesolek, figurek a dalších ozdob.  Takto se například vyráběly hračky z ovoce. Například čerti a další postavy. Nevím, zda se to někde ještě dodržuje. Snad ano. Ale je hezký a stojí za to si ho vyzkoušet. Potřebujete k němu jen ovoce, ořechy, případně zeleninu a špejle. Místo špejlí jsem já například vyzkoušel tyčinky. To se pak dá vyrobená hračka sníst úplně celá. (Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=438250). další tradicí bývaly třeba i mikulášské trhy a další věci. Ale i ona samotná mikulášská obchůzka po celý středověk až do 18 století byla na postavy a masky daleko bohatší, než jak je známe dnes. A tak zvyky, které se dodržovaly na svátek svatého Mikuláše, spíš připomínaly masopust. V průvodu jsme tak mohli vidět třeba i víc Mikulášů než dnes. A kromě i dnes tradičních čertů a andělů, v něm mohli být i husaři s šavlemi, myslivci s puškami, Turci, smrtka, jezdec na koni, ras, Žid, a další. A navíc je doprovázela i kapela. A tak, když celý tento průvod vešel do stavení, měli všichni dělat co proto, aby se tam vůbec vešli. Nejprve Mikuláš dal pár rad, jak vychovávat děti. A od něj děti dostaly dárky. A to už přeci znáte i ze současného Mikuláše.

Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=571517

Mikulášky, neboli Matičky

„Matičky“ jsou často ztotožňovány s matkou svatého Mikuláše, tedy s Mikuláškou. Například na Valašsku, zde nejčastěji chodila po zdejších staveních tato postava. Bylo to v předvečer 8. prosince, tedy Svátku Neposkvrněného početí Panny Marie. Byla oblečeny do bílých šatů, vlasy měla z konopí a přes hlavu přehozenou plachtu. V ruce nosila košík prut a zvonek. Navštěvovala tak rodiny, kde byly malé děti. Když přišla k chalupě, prutem zašlehala po okně. Ten košík byl samozřejmě

na dárky pro hodné děti. Obchůzku většinou vykonávala sama, akorát na Karlovicku se někdy objevovala s andělem.

Zdroj:https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=571970

Ambrož

Svatý Ambrož je světec, který svůj svátek slaví 7. prosince. I tento světec pronikl mezi zamaskované postavy tradičního

adventu. Nebylo to však všude, ale jen v některých místech, například na Kutnohorsku, Kolínsku, Mostecku, Podřípsku nebo tam, kde byl kostel zasvěcen svatému Ambrožovi. Tak tam vždy buď vpředvečer nebo přímo o jeho svátku čekaly děti u kostela, až se za soumraku objeví tajuplná postava s černou špičatou čapkou, závojem přes obličej, dlouhou bílou košilí a bílými rukavicemi. V levé ruce měla uzlíček s cukrovinami a v pravé koště polepené bílým papírem. Jakmile se Ambrož objevil, začaly na něj děti pokřikovat. Na to je pak on honil. Cestou však vytrácel cukrovinky, a děti je pochopitelně sbíraly.

Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=309701

Lucky

12. prosince, v předvečer svého svátku vydávaly do ulic skupiny Lucek (dvojice nebo čtveřice), oděných v bílém oblečení, s velkým zobákem. Někde ovšem zobák nahradil pomoučněný obličej, ale i tak z nich šel docela strach. S sebou nosily jakousi dřevnou napodobeninu nože, se kterým hrozily dětem, které se o adventu nepostily. Ale naopak ty děti, které se uměly hezky pomodlit, obdarovávaly. Někde však s nimi chodily i další masky (poustevník, kominík, řezník, cikánská rodina, atp.),

které pak v příbytcích prováděly různé „nezbednosti“. Na Šumavě s ní chodil například tzv. „Knedlíkový Lutzl“, jaká si obdoba Lucie mužského pohlaví, který kontroloval, zda se ve stavení snědly všechny knedlíky. Ony totiž knedlíky byly tradiční jídlo o sv. Lucii.

Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=311019

Žber

Bylo to 13. prosince, kdy se prý v okolí města Kojetín měla objevovat tato zvláštní postava. Byla celá pokrytá koudelí a dřevěným kyblíkem na hlavě. Šla tu o ní docela i strašidelná pověst. Prý tam, kde jsou špatné a zlobivé děti, tam se Žber zastaví. Vejde do stavení a takovému dítěti prý rozřízne břicho, vybere vnitřnosti a místo nich do něj vloží koudel. A právě tento materiál s sebou prý vozí v pytli na vozíku taženém dvěma koni nebo osli. Pochybuji, že se tak někdy skutečně stalo. Ale opravdu to byla strašidelná postava. A děti se jí hrozně bály, že když budou zlobit, rodiče ho na ně zavolají.

Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=573241

Adamáci

Chodsko oblast našich oddaných hraničářů měla vždy svojí svéráznou kulturu. A své zvyky. Například obchůzku Adamáků. Co to bylo?

Tato obchůzka se konala poslední týden před Vánoci. Chlapci a dívky se při ní převlékli za tyto postavy:

Adam: Byl to mladý hezký chlapec s úzkými šerkovými kalhotami a s režnou košilí přes ně.

Eva: Bylo to mladé hezké děvče s dlouhými rozpuštěnými vlasy, s režnou košili a rukávci s krátkými rukávy

Pán Bůh: Měl bílou paruku a vousy ze lnu, které byly poprášené moukou. Dále měl bílou sukni a přes ní košili převázanou stuhou

Anděl: Měl svatozář ve vlasech a nesl stromek. Byl to smrk nebo jedle ozdobená červenými jablíčky a modrými kvítky.

Ďábel: měl na sobě čertovskou masku a v ruce držel ušitého černého hada se zelenýma očima a červeným jazykem.

Často je ještě doprovázeli malí čertíci a andílkové, kteří nosili košíčky s odměnou.

Když tento průvod přišel do stavení, začali všichni hrát divadlo o spáchání prvotního hříchu v zahradě Eden. Hospodyně pak za toto představení děti obdarovávaly nejčastěji vejci, chlebech, ořechy a dalšími dobrotami, které měly zrovna k dispozici.

Byla to vlastně taková předvánoční koleda. A zároveň hezký adventní zvyk. Co myslíte?

Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=574424

 

Klempera

Vydejme se podruhé na Chodsko. Tady se přesně týden po Lucii, tedy 19. prosince objevovala postava, ze které měl jít opět strach. Říkalo se jí Klempera. Chodila celá v bílém. V ruce nosila kladivo a necky pobité hřeby. Když vešla do některého stavení, položila necky na zem a do hřebů tloukla kladivem. Přitom zlobivým dětem hrozila, že jim oková nohy a zatluče do nich cvočky.

 

Obchůzka Tomášů

Vydejme se i potřetí na Chodsko.  A to do období zimního slunovratu, 21. prosince. V dřívějších dobách měl v tento den svátek sv. Tomáš. Ten právě v tento den roku 72 n.l. zemřel mučednickou smrtí, když byl na příkaz krále Mazdaie probodnut kopím. A Chodové se jím tak trošku inspirovali ve svém adventním zvyku. V tento den chodili na Domažlicku muži, kteří byli celí oděni v bílém a k tomu měli i pomoučněný obličej. V jedné ruce nosili košík s preclíky (kterým se říkalo „čepeníčky“) a s hnětenkami (tmavým pečivem) a ve druhé ruce měli vařečku, kterou hrozili zlobivým dětem. Když pak přišli do chalupy, zkoumali, jak které dítě jí a které je mlsné. To, které nebylo mlsné, tak toho

Tomášové obdarovali čepeníčky. A to které mlsné bylo, tak dostalo hnětenky. A přitom říkali: „Praví ti Tomáš: doma jez, co máš. A u lidí, co ti dají“.

Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=575120

Štedrá bába

Ta noc, která předchází Štědrému dni, byla něčím také zvláštní. a to v Krkonoších, Jizerských horách a v podhůří. Zdejší chalupy tu navštěvovala zvláštní postava, tzv. Štědrá bába. Také se jí říkalo Klokavá Bába. Měla na sobě hábit z dlouhého bílého prostěradla a někdy na obličeji i čapí škrabošku. Dovnitř chalup sice nikdy nevešla a vše se tedy odehrávalo venku. A

tam do punčochy nad oknem dávala dětem nadílku. Někdy dokonce vymýšlela různé žertíky či hrozila metlou.

Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=575383

 

Kališi

Svojí polozapomenutou či dokonce zaniklou vánoční postavu má i naše hlavní město Praha. Je Štědrý den ještě před svítáním a ulicemi Nového Města vyrazili na koledu po pekařstvích podivné postavy, tzv. "Kališi".

Modrý kabát, červené kalhoty bílé punčochy a střevíce. Na hlavě měli čepici vytvarovanou do podoby cukrové homole, doplněnou dlouhým pérem nebo husím křídlem. Říkalo se jim Kališi, Kalousi nebo ometači. To protože, když přišli do pekařského krámu, tak tam husím křídlem (zvaném kosinka) ometli snad všechno, na co tam přišli. Police pulty, ošatky, koše a dokonce i pekaře s pekařkou. Chodili i k lidem domů. Když vstoupili do světnice, začali hrát a zpívat koledu, která měla poměrně hodně slok. Z pravidla to byla koleda „My boží poslíčkové, andělíčkové“. Byla to i jaká si symbolika čistoty, která se vázala ke zvyku mít doma na Vánoce uklizeno. A protože to byla i koleda spojená se službou ometání, tak samozřejmě si mnozí Kališi s sebou odnesli i nějakou tu výslužku.

Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=575636

Štědrovečerní večeře

Den předcházející Kristova narození. Tradičně se držel, a snad ještě pořád někde drží půst. A to až do štědrovečerní večeře. Štědrovečerní večeře je slavnostní obřad i v dnešní době. Ale v dobách našich předků, byla o to víc! Jejich štědrovečerní večeře začínala v okamžiku, kdy na obloze vyšla první hvězda. “. Na stůl se kromě jídel položil i dožínkový věnec z obilí a do něj se dávaly mísy. Od večeře nesměl nikdo vstávat, jinak by hrozilo, že příští rok nezůstane rodina spolu. Ze stejného důvodu se nohy stolu omotávaly uzamčeným řetězem. Nad stolem pak špičkou dolů visela vánoční chvojka, předchůdkyně našeho vánočního stromečku. Pak se všichni společně pomodlili a popřáli si, aby se tu napřesrok opět všichni ve zdraví sešli. Večeře se pak tradičně skládala z devíti chodů. Začínala kouskem chleba nebo domácí oplatkou s medem, česnekem či různými bylinkami. Poté se podávala polévka. Nejčastěji hrachová, čočková, houbová a teprve až pozdějších dobách rybí. Hlavním jídlem pak byl houbový kuba. Ten se u nás v rodině jí o Štědrém dnu také. Ale k obědu. Po kubovi přišlo na řadu obřadní jídlo, kterým byla prosná, jáhlová, krupičná nebo hrachová kaše. Mezi tradiční štědrovečerní jídla patřily i topinky s česnekem. Dále ovoce. To bylo buď čerstvé, sušené, vařené anebo různě upravované. Tomu se říkalo muzika . Vše to pak doplňovala jablka a ořechy. Na závěr se pak pilo pivo nebo pálenka, případně čaj nebo punč s vánočkou nebo závinem. A pak se všichni těšili na vánoční nadílku, která byla narozdíl od té naší velmi skromná. O to intenzivněji však tyto svátky lidé prožívali.

Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=440063

 

Staročeské vrkoče

Kromě tradičního cukroví a vánočky se peklo ještě jedno velice hezké cukroví. Říkalo se mu vrkoče. Vrkoče se tradičně vyráběly už na Mikuláše. A pak příbytek lidí zdobily celý advent i Vánoce. Skládaly se nejen z vánočkového pečiva někdy i ve více patrech. Obsahovaly ovoce, zeleninu, a i různé sladkosti. A spojovaly ho křížaly či jinými sladkostmi ozdobené špejle. Dnes jsou nejčastěji k vidění hlavně na vánočních výstavách

Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=574835

 

25. prosince – Boží hod vánoční

Den narození Ježíše Krista neboli také První svátek vánoční. V kostelech by se měly slavit celkem tři mše. Jednak půlnoční v době Kristova narození, dále jitřní neboli pastýřská a třetí během dopoledne zvaná slavná anebo velká. V tento den se nesmělo pracovat (dokonce ani ustýlat postel). A celý den by se měli jíst samá vybraná a chutná jídla.

Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=440465

 

26. prosince – svátek sv. Štěpána

Tento den měl v dříve lidové tradici opravdu velký význam. Během vánoční doby chodili lidé po staveních a přáli „štěstí a zdraví“. Obvykle také za to dostali i nějakou výslužku. Nejdříve chodili dospělí, časem se zvyk opět změnil jen na obchůzky dětí, dokud nevymizel úplně. Původně se chodilo koledovat po celé vánoční době, ovšem časem se koledování soustředilo hlavně na Štěpána. Koledníci například s sebou nosili i betlém a zpívali při tom písně, které dnes známe jako vánoční koledy.

Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=440465

 

27. prosince – Svatý Jan Evangelista, Den přípitků

Třetí svátek vánoční se Slaví se na památku sv. Jana, který je autorem jednoho ze čtyř evangelií. Traduje se legenda o tom, jak mu jeho nepřátelé podali číši s otráveným vínem. On mu ale požehnal, vypil a nic se mu ale nestalo. Proto se tomuto dnů také říká „Den přípitků“. Lidé věří, že víno vypité v tento den má zázračnou moc.

Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=440465

28. prosince – Svátek mláďátek

Čtvrtý svátek vánoční neboli Svátek mláďátek, se slaví na památku 4444 malých chlapců, které nechal král Herodes zavraždit ze strachu před nově narozeným židovským králem. Matky v tento den nesměly na své ratolesti vztáhnout ruku, protože by jinak byly ve stáří nešťastné. Rodiče se také dětí ptaly na neviňátka a jejich počet. Když děti správně odpověděly, tak za to dostaly dárek.

Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=440465

 

Silvestr a báby ometačky

Silvestr dnes vnímáme jako konec starého roku a čekání na Nový rok. U nás se zpravidla slaví bujarým veselím. Ale v dřívějších dobách se k němu také vázal zvláštní druh koledy. Na koledu chodili ženy, kterým se říkalo "ometačky". Byly v celé v černém, na obličeji měla bílou škrabošku s dlouhým nosem a na hlavě bílý šátek. Když vešla do stavení, ometla lidem plotnu. A za tuto službu od nich zpravidla dostávala i nějakou tu výslužku

Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=489492

Nový rok

I 1. ledna, na Nový rok, chodili v dřívějších dobách chlapci koledovat. V navštívených domácnostech přáli hezký Nový rok, za což obvykle dostávali nějakou výslužku. Koledování probíhalo za doprovodu zvláštního hudebního nástroje, zvaného „fanfrnoch“. Je to keramický džbán, jehož otvor je přikrytý kůží. Ve středu této kůže je provlečen svazek žíní. Za ten se tahá navlhčenými prsty a nástroj pak vydává svůj charakteristický tón. Nejznámější písnička, kterou koledníci za doprovodu fanfrnochu zpívali, je:

„Fanfr, fanfr, fanfrnoch,
nastává nám novej rok,
novej rok nám nastává,
koledy se nandavá,
hou, hou, halelujá“.

Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=314340

Tři králové

Za minulého režimu tento zvyk, jenž připomíná mudrce, kteří přišli navštívit malého Ježíška, málem zanikl. Ale v současné době se ho podařilo díky charitní tříkrálovské sbírce opět obnovit. A tak si děti v tříkrálovém období obvykle obléknou jednoduchý královský oděv třeba ze starého prostěradla a papírovou korunou, vyrobí si kometu a jdou koledovat. Během této koledy pak navštěvují jednotlivá obydlí, kde učiní dva úkoly. Jednak zazpívají píseň My tři králové (či nějakou obdobnou) a spolu s tím svěcenou křídou označí příbytky svých hostitelů. Tedy s letopočtem i písmeny K+M+B, což jsou první písmena latinské věty „Christus mansionem benedicat“, v překladu „Kristus ať žehná tento příbytek“. A z této zkratky vzniklo i lidové pojmenování králů Kašpara, Melichara a Baltazara. A za odměnu pak od nich dosnou výslužku, tj. cukroví, sladkosti apod.

Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=314340

Když si tak představíme, jak toto období vypadalo za našich předků, musíme uznat, že mělo svůj půvab i kouzlo. A dnes? Bohužel se proměňuje ve svátek konzumu. A dokonce našeho staročeského Ježíška se tu snaží od nás vytlačit anglosaský Santa Claus. Osobně bych tedy takovéto mikulášské postavy viděl nejraději jen ve spojení se svátkem svatého Mikuláše než se Štědrým dnem. Místo toho jsem takového názoru, že by toho Santu Clause, který na nás vybafuje z nejrůznějších obchodních výloh, raději viděl vystřídaného dítětem v jeslích, tedy malým miminkem Ježíškem. A o to víc by se mi líbil i větší návrat i těchto výše zmíněných tradic. Někteří jedinci v poslední době pořád hlásají, že je prý třeba naši kulturu něčím tzv. obohacovat. Proč ji zrovna místo nějakých cizáckých prvků neobohatit o tyto a další polozapomenuté vánoční a adventní obyčeje?

Další použité zdroje:

odkazy v článku

Vondrušková A.: České zvyky a obyčeje, Albatros, Praha, 2004

http://www.chodsko.net/chodskem/chodsky-rok

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1noce

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1no%C4%8Dn%C3%AD_zvyky_a_pov%C4%9Bry

Související články z letošního adventního kalendáře: 1.12.: Jak s dětmi využít zbytek větví z adventních věnců k dekoraci?, 2.12.:Izraelské Betlémy v sobě ukrývají jednu zvláštní záhadu, 3.12.: Sněhem pocukrovaná Prašná brána, 4.12.: Pro vánoční betlémy mám vždy slabost, 5.12.: Jak postavit uhříněveskou radnici?, 6.12.: Betlémy a nejen betlémy z Betlémské kaple, 7.12.: Knížka "Chata v Jezerní kotlině" jako zajímavý dárek pro děti k Vánocům, 8.12.: Betlémská kaple

Autor: Libor Čermák | neděle 9.12.2018 16:39 | karma článku: 19,61 | přečteno: 1473x
  • Další články autora

Libor Čermák

Ve srubu pod skálou

Po zázračném osvobození z indiánského zajetí se naši přátelé dostávají do srubu trapera Donalda, kde je jednak čeká odpočinek s idylkou, ale také se dozvědí jedno velké překvapení.

28.10.2023 v 7:46 | Karma: 8,50 | Přečteno: 147x | Poezie a próza

Libor Čermák

Zázračné vysvobození z indiánského zajetí

Cesta našich přátel za tajemnou čelenkou pokračuje přes Brazelovu farmu, kde si budou vyprávět staré indiánské legendy. Nakonec ale padnou do indiánského zajetí. Ale i zde najdou spojence, který jim spolu s Manitouem pomůže.

12.8.2023 v 7:50 | Karma: 7,58 | Přečteno: 230x | Poezie a próza

Libor Čermák

Indián v Roswellu

Naši čtyři přátelé Tom, Jack, Dan a indiánských hoch Tokakua se ukryli ve vesnici Apačů. Proč? Když byly u petroglyfů Tří řek, všimli si, že je pronásledují čtyři banditi ze strýcova gangu. Morgan, Hill, Smith a Dark.

17.6.2023 v 10:23 | Karma: 6,39 | Přečteno: 177x | Poezie a próza

Libor Čermák

Tajuplnosti indiánských souhvězdí

Ve scifi westernu "Putování za tajemnou čelenkou" teď naše bandity pronásledované hrdiny převede sám velký Manitou přes hory a dostanou se tak do apačské vesnice, kde mimo jiné budou rozjímat nad indiánském pojetí hvězdné oblohy.

29.4.2023 v 13:34 | Karma: 8,77 | Přečteno: 186x | Poezie a próza

Libor Čermák

U Petroglyfů Tří řek

Dnes vás hrdinové mého seriálu přivedou na málo známé posvátné místo severoamerických indiánů, které je jistě zajímavé i z hlediska záhad a archeoastronautiky. K Petroglyfům Tří řek v Novém Mexiku.

5.3.2023 v 7:47 | Karma: 9,88 | Přečteno: 202x | Poezie a próza

Libor Čermák

Proč jsem přestal fandit politickým ideologiím

A to nejen nějakým těm mnou vybraným, čím bych se stal antiixxxistou, ale všem. Schválně, už jste se někdy zkusili zamyslet nad tím, co že vlastně mají všechny politické ideologie současnosti společného?

10.2.2023 v 7:20 | Karma: 26,09 | Přečteno: 599x | Politika

Libor Čermák

Vzhůru do Nového Mexika

Sci-fi western "Cesta za tajemnou čelenkou" naše přátele zavede do Nového Mexika, které musí procestovat celé až téměř na sever. A i tam zažijí mnoho tajuplných až záhadných dobrodružství.

4.2.2023 v 7:07 | Karma: 7,11 | Přečteno: 152x | Poezie a próza

Libor Čermák

Vytušil J. Verne i Bermudský trojúhelník?

O spisovateli J. Vernovi se říká, že ve svých knihách napsaných v 19. století předpověděl celou řadu vynálezů běžně používaných až ve stoletím 20. A tak bych se dnes zamyslel nad jeho příběhem Vynález zkázy.

15.1.2023 v 8:24 | Karma: 17,06 | Přečteno: 390x | Věda

Libor Čermák

Jak to, že jsi tam neudělal žádné postavy tmavé pleti?

Nedávno jsem pro děti z mých kroužků udělal deskovou hru. Doplnil jsem ji i figurkami. Co mne ale během hry zaskočilo, byla poznámka jednoho dítěte. „Libore, proč jsi tam neudělal žádného černocha? To jsi rasista?"

13.1.2023 v 9:53 | Karma: 38,72 | Přečteno: 1200x | Společnost

Libor Čermák

Kandidáty pražské kavárny vždy jen přecházím a nevolím

Vždy, když jsou nějaké volby, tak ty kandidáty, které kandidují nebo je podporují strany tzv. pražské kavárny, tak je vždy přejdu a nevolím je. Jedním z důvodů je například to, jaký mají postoj k otázce tzv. "pravdy a hodnot."

12.1.2023 v 10:23 | Karma: 36,53 | Přečteno: 1183x | Politika

Libor Čermák

Legenda o Manitouovi a jeho pomocnících

Dnes začíná můj nový seriál ze žánru sci-fi western. „Cesta za tajemnou čelenkou“, kde se budete setkávat s mladým kovbojem Tomem a jeho indiánským kamarádem Tokakuou. A nejen s nimi, ale i se záhadnými a tajuplnými úkazy.

1.1.2023 v 11:51 | Karma: 7,07 | Přečteno: 213x | Poezie a próza

Libor Čermák

Letní Vánoce Páti a Zláti

Dnes na Štědrý den bych sem dal další vánoční pokračování mého cyklisticko - cestovatelského seriálu pro děti a mládež "Páťa a kolo Zláťa". Tentokrát se vydáme do Orlických hor do dělostřeleckých pevností a k pohyblivému betlému.

24.12.2022 v 6:24 | Karma: 10,02 | Přečteno: 131x | Cestování

Libor Čermák

Zásadně vyjmenovávám třináct planet sluneční soustavy. Propadl bych také u dětí?

To byla zase aféra. Jeden z kandidátů na prezidenta před dětmi špatně vyjmenoval planety sluneční soustavy. Kdyby se ale zeptali mně, já bych jim planet vyjmenoval rovnou třináct. A je mi jedno, zda se jim to bude líbit nebo ne.

20.12.2022 v 6:20 | Karma: 34,40 | Přečteno: 1186x | Společnost

Libor Čermák

Záhadné tajemství českých vulkánů

Komorní hůrka, Říp, Bezděz, Zebín a další. To jsou místa, která spojují dvě věci. Jednak to jsou hory sopečného původu a pak se k nim vážou lidové pověsti, které odkazují na skutečný původ těchto hor a předhonily tak i vědce.

6.12.2022 v 9:45 | Karma: 16,37 | Přečteno: 537x | Věda

Libor Čermák

Používal někdo v dávnověku podobné zeměpisné souřadnice jako my?

Zajímavost, která mě v poslední době fascinuje, se nazývá 50. rovnoběžka. U nás v Česku na ni můžeme vysledovat velmi zajímavé archeologické lokality, které se navíc nalézají poblíž křížení s významnými poledníky. Co to?

1.10.2022 v 10:36 | Karma: 22,77 | Přečteno: 1631x | Věda

Libor Čermák

Páťa a Zláťa ve Foglarově ráji Sluneční zátoky

Dnes bych pokračoval se svým seriálem "Páťa a kolo Zláťa". Teď bude naše přátelé čekat folglarovské dobrodružství u Sázavy v okolí Ledče nad Sázavou. Co tam asi vše zažijí?

22.9.2022 v 9:45 | Karma: 10,37 | Přečteno: 234x | Poezie a próza

Libor Čermák

Prezidentský kandidát: "Chci bojovat proti populismu". Já: "Takže vlastně proti lidem?"

Každou chvíli mi na FB vyběhne placená propagace nějakého prezidentského kandidáta, který se chce stavět proti tzv. populismu. A co si mám o takovém kandidátovi, který se bije do hrudi, že bude bojovat s populismem, myslet?

20.8.2022 v 16:25 | Karma: 31,16 | Přečteno: 701x | Politika

Libor Čermák

Cesta do okolí Miličína za Foglarem a záhadami

Dnes bych vám chtěl vyprávět o své cestě na Českou Sibiř, kde jsem navštívil bývalé tábořiště Pražské Dvojky a město Miličín, kterému se přezdívá český Roswell, neboť se k němu váže mnoho záhad, včetně pozorování UFO.

16.8.2022 v 11:04 | Karma: 17,30 | Přečteno: 537x | Cestování

Libor Čermák

Z politického slovníku bych rád zrušil slovo "Elita"

To proto, že pojem "elita" zkrátka a dobře vyvolává pocit nadřazenosti někoho nad někým. A já jsem na jakékoliv nadřazenecké ideologie byl vždy velmi alergický.

14.8.2022 v 8:13 | Karma: 23,66 | Přečteno: 448x | Politika

Libor Čermák

Nad naším městem bylo pozorováno UFO

Událost, o které chci psát se stala před necelým měsícem, lidé tu pozorovali letět cosi, o čem nevěděli, co to je. Své pozorování dali na FB. Ale, jak se k tomu postavili někteří další jedinci, nad tím lze jen rozum stát.

12.8.2022 v 7:38 | Karma: 16,93 | Přečteno: 617x | Věda
  • Počet článků 2384
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1899x
Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám