Rozkvetlá Masarykova třešňovka a okolí

19. dubna 2018

Jestlipak, milí čtenáři, víte, do jaké třešňovky chodil pan prezident T.G. Masaryk pro třešně? Já to vím, a tak jsem si ji pro sebe pojmenoval právě Masarykova. Je to třešňovka u Podleského rybníka, která se nalézá u Uhříněvsi.

Jarní procházky rozkvetlými sady jsou nádherné a nezapomenutelné.

A mezi jedny z nejvíce rozkvetlých stromů patří třešně.

Tyto mé obrázky pochází z třešňovky u Podleského rybníka mezi pražskými čtvrtmi Uhříněves, Dubeč a Hájek.

Z vyprávění paní Libuše Votavové, uhříněveské paměťnice, vím, že sem jezdil i prezident T.G. Masaryk.

Nedaleko odtud, v zámku v Kolodějích (cca 3 km daleko), měl své letní sídlo a sem k Podleskému rybníku jezdíval ze dvou důvodů.

Buď se sem jezdíval koupat a nebo jel navštívit mlynáře do zdejšího mlýna.

Jezdíval sem na koni. A když projížděl třešňovkou, prý sundal z hlavy svojí čepici a tady mu ji naplnili čerstvými třešněmi.

Ale za návštěvu stojí třešňovka i teď na jaře. A to nejen tato, ale každá.

Trsy bílých kvítků to na stromech jen hraje.

Ale chce si to do té přírody pospíšit. Až začnou kvítky opadávat, bude po všem.

Rád se sem na jaře chodím dívat i já. A to buď pěšky procházkou.

Ale častěji na kole.

A to proto, že na blízkém Jankově se dá napojit na cyklotrasu A24.

Tento 297 metrů nad mořem vysoký vrch je zajímavý ještě nečím. V předminulém století tu byl nalezen poklad keltských duhovek. Jak jsem se o tom dozvěděl? U příležitosti „90. výročí povýšení Uhříněvsi na město“ vydala MČ Praha 22 publikaci „Uhříněves a okolí“. V knížce je zmínka o článku, který vyšel v roce 1865 v časopise „Památky archeologické a místopisné“: " ... blíže Uhříněvsi, u dvoru Netluk jest vršek Jankov, na němž jsou pole a lada, na nichž pak byly veliké lavice hrud. Když je nádeníci tloukly, našli v nich hrnec s menšími i většími penězi. Po práci šli do Hájku k Židovi, jemuž každý 500 až 600 penízků za 75 krejcarů prodal. Pan páter Sutner, kaplan uhříněveský, koupil jich 145, jež uschoval“. Zde jde nejspíše skutečně o nález keltských mincí zvaných „duhovky“, obdobný jako u Podmokel nebo u Stradonic.

další zdroj: Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=144024

Ale ten mlýn, kam jezdil TGM, je dnes nově zrekonstruovaný

Samotný Podleský rybník je třetí největší rybník na území Hlavního města Prahy a jeho historie sahá až do 16. století. Traduje se, že na jeho budování se podíleli i turečtí zajatci.

Za svůj vznik vděčí Zikmundu Zápským ze Záp. A podle některých zdrojů (kdysi, ještě jako kluk, jsem to četl v některých novinách) rybníků tu prý bylo až padesát! Dnes jich existuje jen málo, cca čtyři. A i ten dosud nejzachovalejší, Podleský rybník, je asi jen poloviční, než jaký byl původně. Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=144024

Na informační tabuli naučné stezky je možné se dozvědět i pověst o vodnici Kapřivce, která žila v rybníce. Jednou se prý zamilovala do zdejšího mlynáře. Ale ten ji jen využíval k vlastnímu obohacení a místo ní dal přednost bohaté statkářce. A tak je za to oba Kapřivka utopila.

U Podleského rybníka se nalézá i farma s jeleny. Ve velké ohradě jsou chováni jeleni evropští a v malé ohradě (viz obrázek) čínští jeleni milu, kteří v přírodě vyhynuli a dnes jsou ke spatření už jen v zoologických zahradách.