Včera jsem osobně panu prezidentovi v Lidicích tleskal

To je zase řevu. Pan prezident měl v Lidicích projev, do kterého se zas mnozí sluníčkáři navážejí. Projev to byl hezký, a tak mu za něj tleskám. A tleskal jsem mu za něj i včera přímo osobně v Lidicích.

Kdo čte moje blogy, ví že jsem nadšený turista. To proto, abych se udržoval v kondici. Někdo proto chodí hrát fotbal, jiný do posilovny. A já chodím do přírody na výlety. A z toho, co tam zažuji a poznám, pak sepisuji na svém blogu takovou kroniku, například v rubrice výlety a tramping . Takto jsem popsal už více než 130 mých vlastních, většinou pěších výletů po České republice. A jeden takový výlet jsem si udělal zrovna i včera. Naplánovaný jsem měl cca 25kilometrový výlet z Dřetovic u Kladna do Přední Kopaniny na okraji Prahy.

Zhruba kolem 13. hodiny jsem dorazil i do Lidic, netušíc, že se tam bude cokoliv konat. V tom jsem si všiml, že tady cosi hlídají policisté. A že nebyli jediní. A o kus dál byli i skautíci v krojích a kolem mne přijíždělo auto z televize. A tak se jdu strážců zákona zeptat, co, že se to tu děje. A od nich jsem se dozvěděl, ža sem za chvíli má přijet osobně pan prezident.

Teď? Sice bylo 75. výročí operace Anthropoid - atentátu na Heydricha, tedy akce, za níž byly nacistickými okupanty v protektorátu Čechy a Moravy nařízeny tvrdé represe, které měly za následek i vyhlazení Lidic. Ale to se přeci stalo až 10. června 1942. Jenže jsem se od nich dozvěděl, že právě před sedmdesáti lety, tedy 27. května 1947 byl slavnostně položen základní kámen nových, dnešních Lidic.

Tak, to mne tedy potěšilo. Můj výlet bude okořeněn takovouto událostí a dokonce i se setkáním s naším panem prezidentem Milošem Zemanem. To se mi skutečně na mých výletech ještě nestalo. To tedy ten čas obětuji a chvíli si počkám. Co nám asi zajímavého poví?

A když za nedlouho přijel, skutečně mne se svým projevem nezklamal. Sice, někteří ten projev kritizují, ale to nejsou lidé mého smyšlení. Pan prezident ve svém projevu například řekl, že vzhledem k současnému mezinárodnímu terorismu má pocit déja-vu. A přesně takový pocit jsem měl i já, když jsem se dozvěděl o nedávném teroristickému islamistickému útoku v Manchesteru, kde takovýto magor útočil po konzertu na děti a mladé lidi. To jsem si nejprve ještě nevzpomněl na Lidice, ale na drama od Karla Čapka s názvem "Matka". Hlavní postava matky, když v radiu uslyší, že nepřátelští vojáci vraždí, řečeno Čapkovými slovy, "malé usmrkané děti", podává svému poslednímu žijícímu synovi zbraň a říká mu "Běž".

Na Lidice, jsem si vzpomněl až tady, když jsem tu uviděl památník dětských obětí války v Lidicích od sochařů Marie Uchytilové (mimo jiné i autorky 1korunové československé mince se skautkou Bedřiškou Synkovou, vězněnou v 50. letech tehdejším totalitním režimem) a Jiřího Václava Hampla. Pomník zobrazuje 82 dětských obětí z Lidic, které byly nacisty roce 1942 zavražděno plynem ve speciálních vozech v nacistickém vyhlazovacím táboře Chelmno. Když se nad tím zamyslí, tak se tu chce člověku z toho skutečně plakat. Jsem ale zvědavý, jestli někdo někdy udělá obdobný pomník i těm zavražděným dětem a mladým lidem z Manchesteru.

Takže, ať se na mne nikdo nezlobí, ale ty souvislosti tady jsou. Samozřejmě s tou výjimkou, jak opět správně řekl náš pan prezident, že tehdejší zlo bylo ztělesňováno rasovou nenávistí. Ale to dnešní zlo je charakterizováno náboženskou nesnášenlivostí islámského fundamentalismu.     

Jeho projev mnozí kritizují i za slova, že současné teroristické útoky jsou dílem naší zbabělosti. Ano, potrefené husy se vždycky na takové tvrdé prohlášení ozvou. Rozhodně si ale nemyslím, že tím pan pezident myslel konkrétně třeba mne, nebo třeba tebe, milý čtenáři, pokud jsi na podobné názorové vlně jako já. Z jeho projevu jsem pochopil, že by tím myslel nás všechny, a to v jen tom případě, pokud by se tzv. multikulturalizmus, který by se skládal i z tolarence takových kultur, které jsou s tou naší neslučitelné, měl stát, podobnou mantrou, jako se například za předlistopadového režimu stal tzv. "socializmus". Tedy něco jako nepřekročitelná věc. Dokud my budeme k takovýmto náboženským fundamentalistům přistupovat takto zbabělecky tolerantně, tak i tito náboženští fundamentalisté toho pak budou i zneužívat a budou si s námi dělat, co chtějí. A to by přeci byla tragedie po celou naší kulturu.

Samozřejmě, že jsem tleskal. A tak říkám jedno. Miloše Zemana budu v následujících prezidentských volbách volit, a to i v případě, že strana, které jsem členem, nominuje na kandidáta na českého prezidenta třeba svatého Petra.

A závěrem už musím jen věřit, aby se taková zvěrstva, jaké zažily za 2. světové války Lidice (a další místa) už se nikdy nikde neopakovala. A to ani v podobě teroristických útoků od islámských fundamentalistů. A tak nejen za lidické oběti, ale i za přání vymizení výše popsaných zvěrstev jakéhokoliv  fundamentalismu a i vymizení hrozby stále větší islamizace současné Evropy, jsem se pomodlil na místě zaniklého lidického kostala sv. Martina. Ten byl založený v roce 1352 (v době vlády karla IV.) a zničen nacisty v roce 1942. A nám nezbývá, než si přát a i modlit se za to, aby žádný kostel nikde na světě už nikdy nepotkal osud tohoto kostlíka v Lidicích, že by byl zničený z nějakých podivných ideologických důvodů.

Lidický projev prezidenta Miloše Zemana:  http://www.zemanmilos.cz/cz/clanky/projev-prezidenta-republiky-pri-prevzeti-symbolickeho-klice-od-obce-lidice.htm  

Související články:

Benešovy dekrety jsou nadějí i pro budoucí Evropu

Povinná branná výchova do škol? Samozřejmě, že jsem pro

Na demonstraci proti M. Zemanovi by mne nikdo nedostal ani dvaceti páry koní