Každého, koho lákají mimozemské civilizace, se jistě zabývá i tím, kde by mohla být nějaká podobná planeta u hvězdy podobné Slunci. V blízkém hvězdném okolí našeho Slunce je takových hvězd několik. Představím jich vám deset.
Zatím nejvíc obyvatelných planet v okolí bylo nalezeno u červených trpaslíků. Zabýval jsem se tím ve svém článku "Jaké jsou nejbližší obyvatelné planety?". S obyvatelností planet u červených trpaslíků to může být těžké. Musí být o dost blíž ke své centrální hvězdě, což má hned dvě úskalí. Zaprvé, taková planeta je vystavena daleko více nejrůznějšího záření a zadruhé bude mít pravděpodobně vázanou rotaci, to jest obracet ke své hvězdě stále jednu a též stranu. Na druhou stranu zas není důvod, proč by se potencionální život tomuto všemu nedokázal přizpůsobit. Ale i tak jsem se rozhodl, že se pokusím po okolí naší centrální hvězdy podívat po těch hvězdách, které jsou našemu Slunci nejpodobnější. Tedy těch, které jsou spektrálního typu G (případně ještě K), jsou podobně velké jako naše Slunce a mají tak podobnou povrchovou teplotu (5800 K).
Jen tak pro porovnání přináším důležité veličiny.
Slunce:
Spektrální typ: G2
povrchová teplota: 5800 K
hmotnost (ve Sluncích): 1
poloměr (ve Sluncích): 1
stáří: 4,6 mld let
Vzdálenost ( ve světelných rocích): 0
A nemusíme chodit hned tak daleko. Hned v těsném sousedství naší hvězdní soustavy se nalézá hvězná soustava Alfa Centauri. Ta se skládá ze tří hvězd a její hlavní složka je podobná našemu Slunci. Porovnejme si ji:
Alfa Centauri A:
Spektrální typ: G2
povrchová teplota: 5800 K
hmotnost (ve Sluncích): 1,1
poloměr (ve Sluncích): 1,2
stáří: 6,5 mld let
Vzdálenost (ve světelných rocích): 4,4
Mám pocit, že je to docela podobná hvězda. Pokud by ji obíhala kamenná planeta v obdobné vzdálenosti jako Země Sluince, určitě bych tam šel hledat život.
A aby tomu nebylo málo, tato hvězdná soustava se skládá ještě z druhé podobné hvězdy. Ta svojí centrální hvězdu obíhá jednou za 80 let po dráze jejíž nejblížší místo odpovídá zhruba vzdálenosti Saturnu od Slunce a nejvzdálenější Neptunu. Je však o něco málo chladnější a je v kategorii spektrálního typu K, a to K1. Je to tedy oranžový trpaslík. A její hodnoty jsou následující:
Alfa Centauri B:
Spektrální typ: K1
povrchová teplota: 5300 K
hmotnost (ve Sluncích): 0,9
poloměr (ve Sluncích): 0,9
stáří: 6,5 mld let
Vzdálenost (ve světelných rocích): 4,4
Takže ani tuto hvězdu bych v podobnosti s naším Sluncem nezatracoval. A pokud by kolem něj obíhala kamenná planeta v obdobné vzdálenosti jako Země i tam bych šel hledat život. To, že by ho v obou případech mohla tepelně ovlivňovat druhá hvězda, tak k tomu říkám, že průměrná vzdálenost odpovídající planetě Uran považuji za naprosto marginální. A aby tomu nebylo málo, tak u třetí hvězdy v této soustavě, u červeného trpaslíka Proximy, už skutečně jedna taková planeta objevena byla. Zabýval jsem se jí ve svém článku "Vítejte na obyvatelné planetě u Proxima Centauri"
Epsilon Eridani
S hvězdou Alfa Centauri B je podobná další hvězda v pořadí, též oranžový trpaslík. Jmenuje se Epsilon Eridani.
Spektrální typ: K2
povrchová teplota: 5300 K
hmotnost (ve Sluncích): 0,8
poloměr (ve Sluncích): 0,8
stáří: 0,5 mld let
vzdálenost (ve světelných rocích): 10,5
I zde bych se nebál hledat na možné planetě podobné naší Zemi, a která by hvězdu obíhala v místech odpovídající oběžné dráze Venuše-Země, život podobný pozemskému. A aby tomu nebylo málo, tak v roce 1960, když profesor Frank Drake zpustil projekt OZMA, tak skutečně v jednu chvíli zacychytil z této hvězdy podivné radiové signály (viz Byl už zachycen signál mimozemské civilizace?). Mohlo to být vysílání nějaké mimozemské civilizace? Pan profesor však signál zachytil pouze nachvíli a poté se hvězda odmlčela. Problém je také v tom, že tato hvězda je relativně mladá. Ale jak věci zkoumali její disk, zjistili, že se docela podobá naší sluneční soustavě (viz http://www.exoplanety.cz/2017/05/04/epsilon-eridani-letajici-astronomove-zkoumali-disk-trosek-u-blizke-hvezdy).
Tau Ceti
To další hvězda v pořadí je něco mezi naším Sluncem a právě Epsilonem Eridani. Jmenuje se Tau Ceti a je od nás necelých dvanáct světelných let daleko. Možná si na ní vzpomenete i ze seriálu Návštěvníci, neboť tam k ní prý letěli rodiče Káti, kterou hrála Dagmar Patrasová.
Spektrální typ: G8
povrchová teplota: 5400 K
hmotnost (ve Sluncích): 0,8
poloměr (ve Sluncích): 0,8
stáří: 10 mld. let
vzdálenost (ve světelných rocích): 11,9
Je však více než dvakrát starší než naše Slunce. Dnes víme, že hvězda má svojí planetární soustavu. Jsou známé čtyři planety u Tau Ceti. A ta čtvrtá v pořadí je sice čtyřikrát hmotnější něž Země, ale zřejmě má kamenitý povrch a pohybuje se v zóně života hvězdy, může zde být voda v kapalném stavu, a tak klidně by se zde mohl vyskytovat nějaký obdobný typ života, jaký známe u nás na Zemi. (viz Předvánoční příděl obyvatelných planet).
70 Ophiuchi
V souhvězdí Hadonoše najdeme ve vzdálenosti 16,6 světelných let oranžovou dvojhvězdu, která se svým uspořádáním podobá soustavě Alfa Centauri. S tím rozdílem, že její hlavní složka by tentokrát mohla dělat dvojče Alfě Centauri B. Jen se podívejte na její vlastnosti:
Spektrální typ: K0
povrchová teplota: 5300 K
hmotnost (ve Sluncích): 0,9
poloměr (ve Sluncích): 0,9
stáří: 1,9 mld let
Vzdálenost (ve světelných rocích): 16,6
A stějně jako Alfa Centauri B, tak i tuto hvězdu obíhá po protáhlé eliptické dráze, které svými proporcemi odpovídá vzdélenosti Saturnu až Neptunu o něco chladnější a menší oranžový trpaslík.
Sigma Draconis
Pokud bysme hledali další hvězdu, kderá se podobá našemu Slunci, museli bychom do souhvězdí Draka, kde se ve vzdálenosti necelých 19 světelných let se nalézá hvězda Alsafi neboli sigma Draconis.
Spektrální typ: G9
povrchová teplota: 5300 K
hmotnost (ve Sluncích): 0,9
poloměr (ve Sluncích): 0,8
stáří: 4,7 mld. let
vzdálenost (ve světelných rocích): 18,8
Je sice o něco chladnější ne naše Slunce. Ale za to je to obdobně stará hvězda jako naše Slunce. Byla však už dokonce objevena i její planeta v obyvatelné oblasti. Svojí centrální hvězdu oběhne za 308 dní, což by odpovídalo obyvatelné zóně. Její nevýhodou je však to, že tato planeta je 12x hmotnější než Země a nejspíš tedy půjde o plynnného obra typu Uranu. Pokud by však tato, planeta měla nějaký větší měsíc? (viz https://en.wikipedia.org/wiki/Sigma_Draconis) A bez zajímavosti není ani to, že je u nás vidět po celý rok, neboť souhvězdí Draka je cirkumpolární a nikdy nezapadá pod horizont
Eta Cassiopeiae
Další hvězdu, kterou navštívíme, a která je hodně podobná našemu Slunci, můžeme v našich nadmořských výškách vidět na obloze též po celý rok, protože je u nás také cirkumpolární. Nalézá se v souhvězdí Kasiopea, a to ve vzdálenosti 19,4 světelných let od nás. A teď se podívejme na její vlastnosti:
Spektrální typ: G0
povrchová teplota: 5970 K
hmotnost (ve Sluncích): 1
poloměr (ve Sluncích): 1
stáří: 5,4 mld. let
vzdálenost (ve světelných rocích): 19,4
Jmenuje se eta Cassiopeiae, neboli Achird. A z výše uvedené tabulky mi připadá, že je ze všech zatím popsaných hvězd slunci nejpodobnější. Dokonce i víc než Alfa Centauri A, a to proto, že to není dvojhvězda.
82 Eridani
K další relativně podobné hvězdě se vydáme opět do souhvězdí Eridanus, ale do vzdálenosti 19,7 světelných let. Jmenuje se 82 Eridani a má tyto vlastnosti:
Spektrální typ: G8
povrchová teplota: 5400 K
hmotnost (ve Sluncích): 0,7
poloměr (ve Sluncích): 0,9
stáří: 6 - 12 mld. let
vzdálenost (ve světelných rocích): 19,7
S totuto hvězdou si astronomové nejsou jisti stářím. Ale vědí, že je starší než naše Slunce. Byly u ní už dokonce nalezeny tři planety typu superzemě s pevným povrchem. Ovšem svojí centrální hvězdu obíhají v menší vzdálenosti než u nás Merkur. Jejich hmotnost je v pořadí b: 2,7 , c: 2,4 , a d: 4,8 krát hmotnější než Země.
Delta Pavonis
A desítku hvězd podobných našemu Slunci, které se nalézají do vzdálenosti 20 světelných let završuje ve vzdálenosti 19,9 světelných let, v souhvězdí Páva na jižní obloze Delta Pavonis.
Spektrální typ: G8
povrchová teplota: 5600 K
hmotnost (ve Sluncích): 0,9
poloměr (ve Sluncích): 1,2
stáří: 6,6 mld. let
vzdálenost (ve světelných rocích): 19,9
tato hvězda byla pro svojí podobnost už dokonce sledována programem SETI, ale zatím bez úspěchu. Ale pokud by měla ve své obyvatelné zóně, podobně jako má Sluince, nějakou planetu s pevným povrchem, nebál bych se tam jít hledat život. A to se dá koneckonců říci o všech těchto hvězdách. A tak bych tímto článkem chtěl hlavně napsat, že hvězdy, které se velikostí, teplotou a hmotností podobají našemu Slunci, nejsou ve vesmíru žádnou vzácností. Naopak jen do vzdálenosti 20 světelných let se jich nalézá hned deset. A čím jdeme dál, tím jejich počet bude geometrickou řadou narůstat. A všude tam by v přibližné vzdálenosti, odpovídající zóně mezi Venuší a Marsem, pokud by tam obíhala planeta zemského typu, mohlo být nějakým způsobem živo. A možná nejen tam.
zdroj: články jednotlivých hvězd na wikipedii
Související články:
Lovci exoplanet jsou oprávněně mezi 100 nejvlivnějšími lidmi
Jaké jsou nejbližší obyvatelné planety?
Jak by to vypadalo v planetární soustavě TRAPPIST-1, kde je možná i život?
V Medvědím proudu, aneb, když sluneční soustava prochází hvězdokupou
