Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pěší výlet z Mladé Boleslavi do Bakova nad Jizerou

30. 04. 2017 12:53:13
Minulou neděli jsem se vydal na další pěší výlet. Vyšel jsem z Mladé Boleslavy přes hrad Michalovice, Bakov nad Jizerou, Avion motorest, na hrad Zvířetice. Ale to není vše, co jsem cestou viděl, můj článek a fotky řeknou víc.

To počasí posledních dnů, to dává milovníkům turistiky zabrat. Ale to mám kvůli tomu sedět doma a kynout? A tak jsem si z minulého víkendu vybral neděli, kdy mělo být podle předpovědí přeci jen lépší než v sobotu a vyrazil jsem vlakem do Mladé Boleslavi.

Přešel jsem most přes Jizeru, u kterého jsem před třemi lety vyfotil svoje kolo, když jsem na něm odtud absolvoval výlet (viz "Na kole podél Jizery).

A pak jsem se vydal k mladoboleslavskému hradu.

Mladou Boleslav založil v 2. polovině 10. století kníže Boleslav II, ten co nechal v roce 995 v Libici nad Cidlinou vyvraždit Slavníkovce (viz Na inline bruslích z Nymburka do Libice). Přemyslovské hradiště bylo v roce 1350 přestavěno na gotický hrad a po požáru v roce 1555 na renesanční zámek. V 18. století sloužil třaba jako kasárna a po roce 1948 dokonci i jako vězenice. Dnes je zde muzeum.

A také je tu hezky kamenný labyrint, který jsem si prošel. To mi připomnělo můj loňský výlet do Loučně (viz Pěší výlet z Milovic přes Loučeň), která je odtud vlastně i nedaleko.

Když jsem si prohlédl nádvoří hradu, vydal jsem se na mladoboleslavské Staroměstské náměstí s renesanční radnicí ze 16. století, dále s vodotryskem a kovovými sklupturami.

Je tam také umělý vodní tok věnovaný řece Jizeře.

U něj jsem se také vyfotografoval.

A na druhé straně náměstí se nalézá gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z 15. století s barokním průčelím.

Vydal jsem se po červené turistické značce a opět jsem přešel most přez Jizeru, ze kterého je vidět Vaňákův jez s ocelovou lávkou.

Červená turistická značka mne dovedla až ke zřícenině hradu Michalovice, k tzv. Putně. Hrad byl postaven ve 13. století. Podle legendy tu má být ukrytý poklad a také tu prý přebívali například Vlaši a alchymisti. Ti zde podle oné pověsti způsobili obrovský výbuch, který nakonil věž a pohřbil hledače pokladu. Ten tu prý dodnes střeží jejich duchové. I když jsem na tomto hradě byl asi před třinácti lety, těšíl jsem se, že se do něj opět podívám a nafotím si ho pro další můj zříceninový fotoblog. Jenomže v současné době je z technických důvodů zavřený.

Ale, jak jsem zjistil, tak smůlu z druhé strany mince doprovází zas štěstí, protože tu zrovna pod hradem kolem mne profrčel historický vlak s parní lokomotivou.

Po červené turistické značce jsem dorazil do Debře, která je posledním místem na mé cestě, která je ještě část Mladé Boleslavi. Tady jsem opět přešel řeku. Je zde původně gotický kostel sv. Barbory ze 13. století, který byl v 17. století barokně přestavěn. Kolem roku 1700 sem přibyla ještě barokní zvonice.

Po červené turistické značce, která teď vede podél hlavní silnice jsem se dostal do obce Josefův Důl (nezaměňovat se stejně nazvanou obcí v Jizerských horách). Každý, kdo tudy prochází, jistě si všimne zdejší dominanty - kostela, vystaveného na stráni. Není to ovšem kostel v klasickém slova smyslu. Je to hrabka rodiny Leitenbergerů, podnikatelů.

A nyní jsem se konečně ocitl v té správné divočině kolem řeky Jizery.

Les se skalnatou roklí, to jistě zaplesá srdce nejednoho romantika.

A roubené chaloupky. To samé.

A dokonce je tu vidět i hrad Zvířetice. Tam mám také namířeno. Jen doufám, že tam nedopadnu stejně jako v Michalovicích.

A další chaloupky. Tady to vypadá doslova, jak ve skanzenu.

Konečně jsem dorazil do Bakova nad Jizerou.

Toto město vzniklo pravděpodobně někdy ve 13. století jako rybářská osada na Jizeře. Na náměstí se nalézá původně gotický kostel sv. Bartoloměje nebo morový sloup Nejsvětější trojice. Mne tu přepadla silnější přeháňka s krupobitím, a tak jsem se snažil najít nějakou restauraci, kde bych si došel na pozdní oběd. To se mi asi po půlhodinové procházce městem podařilo.

A poté jsem se vydal k dalšímu zajímavému cíli, který se od města nalézá ani ne kilometr. Myslím si, že pokud jste někdy cestovali po mladoboleslavské dálnici D10, doře ho znáte. Je to Avion motorest v podobě letadla IL 18. Jeho provoz, jako motorestu, byl zahájen ke 42. výročí konce 2. světové války, tj, v roce 1987. Dnes je z reklamních důvodů natřen do barev Kofoly.

Dopravní letoun IL 18 byl vyvinut v polovině 50. let 20. století, konstruktérem Sergejem Iljušinem.Konkrétně tento letoun původně využíval Aeroflot jako CCCP-75451, zde stojí od září roku 1986.

Protože zrovna přišla další přeháňka, byl jsem rád, že jsem se v něm mohl zrovna schovat. Ale navštívil bych ho, i kdyby žádná přeháňka nepřišla. Letadlo při cestě, to je přeci něco! Vevnitř jsem si koupil čokoládové trubičky na posilnění po obědě a také pamětní mosaznou medaili, které sbírám.

Vrátil jsem se zpět do Bakova nad Jizerou a prošel kolem mlýna.

A pak šel po modré turistické značce, a to osadou Rybním dolem. Barevný osadní totem jsem si prohlédl velice rád.

A pak dnes už počtvrté jsem přešel Jizeru a zamířil do podhradí hradu Zvířetice.

A tam jsem nejdřív narazil na informační centrum a vedle něj na zahradní železnici Zelené údolí

A pro železniční nadčence, skutečně tady občas jezdí. Na letošek (rok 2017) je zde vypsaný tento jízdní řád: 10.6. , 1.7. , 22.7. , 12.8. , a 2.9.

A pak jsem se vydal nahoru na hrad.

Naštěstí uzavřený jako hrad v Michalovicích nebyl, a tak jsem ho mohl navštívit. Dokonce mne tu chytila další přeháňka. Ale na hradu jsem se mohl schovat v jednom ze sklepení (viz obrázek).

Historie tohoto hradu se začíná psát na počátku 14. století. To si toto místo ke zbudování nového hradu vybral Zdislav z Lemberka. Využil toho, že hrad je od přírody opevněný ze tří stran. Z východu to je svah k řece Jizeře a ze severní a z jižní jsou to hluboká koryta vymletá vodou. A tak bylo nutné hrad opevnit jen ze západní starny, kde byly vybudívány věž, příkop a hradba. Zdislav a jeho potomci, kteří se později psali jako Páni ze Zvířetic, tady byli až do roku 1504. To ho prodali Václavu Sezimovi z Ústí. Roku 1528 se stali majiteli hradu Vartenberkové. Ti hrad přestavěli na renesanční zámek. Vartenberkové byl bohatý rod. Vlastnil mnoho hradů v okolí. Prvním majitelem z tohoto rodu Jan s Vartenberka. A po něm jeho syn Adam. Ten se však zúčastnil neúspěšného stavovského povstání proti králi Ferdinandu I. , a tak u byla podstatná část jeho majetku zkonfiskována. Zvířetice mu byly ponechány, ale také jako doživotní vězení, které nesměl bez povolení opustit. Dalšími majiteli hradu byli například Jiří Vratislav z Mitrovic a Jan Vlk z Kvítkova. Po nich Zvířetice koupili Valdštejnové, kteří tu například vybudovali barokní kapli. Poté zámek dvakrát vyhořel. Poprvé v roce 1693 a podruhé v roce 1720 po zásahu bleskem. Po něm byl opuštěn a pomalu směřoval k současné podobě jako zřícenině.

Jeho romantická podoba lákala například básníka Karla Hynka Máchu. Ve 30. letech byla díky Klubu českých turistů věž upravena na rozhlednu. A tak vlastně slouží i dnes. Výhled je tu na celý Český ráj. Ve 2. půlce 20. století se hradu ujalo hnutí Brontosuarus a dokonce se tu konaly i letní tábory. Tábory na zřícenině hradu. Kdy je nechtěl zážít?

Já jsem si celý hrad nafotografoval a díky tomu vytvořil speclální fotoblog "Zřícenina hradu Zvířetice".

A pak už jsem zvážil čas i počasí a vyrazil jsem na vlakové nádraží v Bakově nad Jizerou, odkud se vrátím zpět domů. To se nalézá asi jen půl kilometru od hradu. A co víc! Zrovna jsem z něj viděl odjížet ten samý parní vlak, který jsem potkal dopoledne v Michalovicích a který se teď vracel zpět. Akorát vyfotit jsem ho nestačil. Ale to nevadí.

Opět jsem ušel minimálně 15 kilometrů, viděl jsem tři hrady, krajinu kolem řeky a dokonce letadlo s parnám vlkakem. A co ty přeháňky? Vždyť to bylo jen okořenění mého výletu. A tak není ničeho litovat.

zdroj: wikipedie, místní informační tabule, Stejskal M.: Labyrintem tajemna aneb průvodce po magických místech Československa, Paseka, Praha, 1991

Další výlety:129: Květný výlet kolem Kouřimi, 128: Pěší výlet z Běchovic do Úval 127: Pěší výlet Modřanskou roklí 126: Procházka podzimní Prahou, 125: Pěší túra kolem Kolína, 124: Pěší výlet z Uhříněvsi, přes Dobřejovice, do Stránčic,123:Pěší výlet z Dobříše přes Nový Knín, 122: Pěší výlet okolo Tábora, 121: Pěší výlet z Hořovic přes Valdek do Jinců, 120: Z Nové Paky po stopách duchů a strašidel ,119: Pěší výlet ze Sobotky Plakánkem na Kost, 118: Pěší výlet hruboskalským skalním městem, 117: Peší výlet kolem Trosek, 116: Pěší výlet do Jičína po stopách Rumcajse, 115 a níž: viz rubrika výlety a tramping

Autor: Libor Čermák | neděle 30.4.2017 12:53 | karma článku: 19.83 | přečteno: 590x

Další články blogera

Libor Čermák

Proti obnově mariánského sloupu tedy určitě nejsem!

V době, kdy se z fotek mažou kříže na kostelech, aby se náhodou vyznavači podivných náboženských kultů z ještě nesmyslnějších důvodů neurazili, se může naopak v Praze obnovit úžasná mariánská památka,která možná nemá jinde obdoby.

17.9.2017 v 5:33 | Karma článku: 29.90 | Přečteno: 610 |

Libor Čermák

Pěší výlet kolem Františkových Lázní

V pořadí druhý pěší výlet, který jsem udělal během své dovolené na Chebsku, vedl z Františkových Lázní přes Motýlí dům, přírodní rezervaci SOOS do města Skalná. I to byl velice zajímavý výlet.

14.9.2017 v 8:04 | Karma článku: 11.66 | Přečteno: 334 |

Libor Čermák

Lidice a Libice. Podobnost čistě náhodná?

Historie se opakuje. Říká se, že kdo ji zapomene, bude ji muset prožít znova. Souvislosti, které bych vám dnes nabídl, svědčí o tom, že vše je možná ještě daleko hlubší. A to až přímo záhadné. Lidice a Libice. Co pak vám to říká?

13.9.2017 v 0:13 | Karma článku: 14.20 | Přečteno: 679 |

Libor Čermák

Hrad Vildštejn

V dnešním fotoblogu bych vás rád pozval na jeden z nejstarších českých hradů, a to románský hrad Vildštejn v západočeském městě Skalná. A kupodivu má cosi společného i s Krkonošskými pohádkami.

4.9.2017 v 5:52 | Karma článku: 17.55 | Přečteno: 557 |

Další články z rubriky Cestování

Vladimír Hauk

Po schodech do nebe na nejnebezpečnější stezku světa

Dlážděná cesta - schody - cesta - plošina - delší schody - plošina - ještě delší schody - velkoplošná obrazovka - schody - plošinka - dlouhé schody - prudké schody - strmé schody - nekonečné schody - téměř kolmé schody - vrchol

20.9.2017 v 8:55 | Karma článku: 24.17 | Přečteno: 821 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 10:V BARGUZINU vycpané hlavy losů a též "báťuška" STALIN

"Tady to bylo, tady přebrodili řeku Barguzin", říkám si ráno při četbě knihy "Dlouhá cesta", dle níž natočen film "Útěk ze Sibiře" o utečencích ze sibiřského gulagu. "A my jsme teď tady, svobodní, i když ženatí, není to nádherné?"

20.9.2017 v 7:55 | Karma článku: 9.98 | Přečteno: 165 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 9:"V létě vozím turisty,v zimě basy s vodkou",říká JUDR Č.

Po devítihodinové plavbě na škuneru Volnyj napříč Bajkalem se při ústí velké řeky Barguzin ubytováváme u pohostinné rodiny Černovových, dostáváme masívní večeři a s chutí vstupujeme do očistné ruské baně i s březovými metličkami.

19.9.2017 v 7:38 | Karma článku: 9.03 | Přečteno: 234 | Diskuse

Klára Hájek Velinská

Pohoda a relax v krásných saunách

Tyto lázně a sauny jsme navštívili náhodou při cestě naším karavanem z Erdingu. Měli jsme den volna a rozhodli se nepospíchat domů a prodloužit si tak náš saunovací výjezd poznáním dalších termálních lázní.

18.9.2017 v 13:58 | Karma článku: 5.84 | Přečteno: 283 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Vzpomínky na Afriku

Seděl jsem na plážovém baru a uslyšel ruštinu. Což ještě neznamenalo, že by ten turista musel být z Ruska. A právě to mě zajímalo. Do Egypta se přece přímo z Ruska nelétá.

18.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 20.80 | Přečteno: 592 | Diskuse
Počet článků 1702 Celková karma 22.48 Průměrná čtenost 1746

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým. Děkuji také všem svým voličům, že mi i pro nové volební období pomohli obhájit mandát člena zastupitelstva MČ Praha 22

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.