Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lovci exoplanet jsou oprávněně mezi 100 nejvlivnějšími lidmi

22. 04. 2017 6:02:13
Jak jsem se dozvěděl ze serveru exoplanety.cz, tak vědci pracující na objevech obyvatelných exoplanet jsou podle časopisu Time mezi 100 nejvlivnějšími lidmi světa. Výborně. Vždyť ty jejich objevy dokážou ovlivinit i filozofii!

Tato pocta se dostala těmto věcům:

1) Natalie Batalha z týmu teleskopu Kepler (teleskop, jenž takovýchto planet objevil desítky)

2) Guillem Anglada-Escudé z Queen Mary University v Londýně, jenž vedl tým, který objevil možná obyvatelnou Proximu b (viz Vítejte na obyvatelné planetě u Proxima Centauri)

3) Michael Gillon z University of Liege, jenž vedl tým, který objevil sedm planet u hvězdy TRAPPIST-1, včetně trojice možná obyvatelných (viz Jak by to vypadalo v planetární soustavě TRAPPIST-1, kde je možná i život?).

Možná se divíte. Ale já tvrdím, že je to naprosto oprávněně. Astronomové, kteří dokážou objevit planety zemského typu v obyvatelných zónách jiných hvězd, mají totiž podle mého názoru obrovský vliv i na pozemskou filozofii v ohledu postavení planety Země ve vesmíru. S objevem takovýchto planet totiž končí výjimečnost a osamělost Země jako planety, která ve vesmíru hostí život. Tyto objevy totiž dokazují, že takových to planet zemského typu můžou být ve vesmíru nejen jednotky, ale i desítky, stovky, tisíce a možná i miliony. A je to dobře. Jako v minulosti jednou a pro vždy skončila teorie geocentrismu o postavení Země ve středu vesmíru (i když jsou magoři, kteří by ji například z nějakých náboženských důvodů chtěli mít opět, viz Jak si nadšená muslimka nechtěně vyvrátila část islámu), měla by už někdy také skončit fundamentalistická hypotéza o výjimečnosti a ojedinělosti člověka a celého pozemského života ve vesmíru.

Při této příležotosti bych se chtěl zmínit, že tento týden vědci oználili objev další možné takovéto planety, a to LHS 1140b, který učinitl projekt MEarth. Shodou okolností je to planeta opět u červeného trpaslíka jménem LHS 1140. Ten je od nás vzdálený cca 40 světelných let a nalézá se v souhvězdí Velryby. Planeta, která ho obáhá, má průměr jen 1,4 krát větší než naše Země a přitom je zhruba 6krát hmotnější. Ale co hlavně, oběhne ji jednou za 25 dní, díky čemuž se nalézá v obyvatelné oblasti LHS 1140. Bez vlivu atmosféry, se na ní nalézá rovnovážná teplota kolem minus 40 stupňů Celsia. Když si představime, že atmosféra Země přidává naší planetě kolem 30 stupňů Celsia a že hmotnější planeta by mohla mít i silnější atmosféru, mohlo by nám vycházet poměrne dobře příhodné místo pro možný život. A tak mnozí vědci dokonce uvažují i o tom, že by z množství dosud objevených exoplanet, by dokonce tato planeta mahla být dosud nejlepším takovýmto místem pro život.

Zda je to tak skutečně, na to si teď nehodlám přísahat. Ale i tak, každý objev možné obyvatelné planety má podle mého názoru velký vliv na filozofii o postavení naší planety ve vesmíru. Jen ať se toto povědomí, že Země nemusí být nijak výjimečná, pěkně zakotvuje i u těch nejkonzervativnějších fundamentalistů.

zdroje: http://www.exoplanety.cz/2017/04/21/mezi-nejvlivnejsimi-lidmi-sveta-jsou-podle-casopisu-time-i-lovci-exoplanet/

http://time.com/collection/2017-time-100/

http://www.exoplanety.cz/2017/04/19/lhs-1140b-historicky-objev-potencialne-obyvatelne-exolanety/

Autor: Libor Čermák | sobota 22.4.2017 6:02 | karma článku: 10.99 | přečteno: 242x

Další články blogera

Libor Čermák

Proti obnově mariánského sloupu tedy určitě nejsem!

V době, kdy se z fotek mažou kříže na kostelech, aby se náhodou vyznavači podivných náboženských kultů z ještě nesmyslnějších důvodů neurazili, se může naopak v Praze obnovit úžasná mariánská památka,která možná nemá jinde obdoby.

17.9.2017 v 5:33 | Karma článku: 29.90 | Přečteno: 610 |

Libor Čermák

Pěší výlet kolem Františkových Lázní

V pořadí druhý pěší výlet, který jsem udělal během své dovolené na Chebsku, vedl z Františkových Lázní přes Motýlí dům, přírodní rezervaci SOOS do města Skalná. I to byl velice zajímavý výlet.

14.9.2017 v 8:04 | Karma článku: 11.66 | Přečteno: 334 |

Libor Čermák

Lidice a Libice. Podobnost čistě náhodná?

Historie se opakuje. Říká se, že kdo ji zapomene, bude ji muset prožít znova. Souvislosti, které bych vám dnes nabídl, svědčí o tom, že vše je možná ještě daleko hlubší. A to až přímo záhadné. Lidice a Libice. Co pak vám to říká?

13.9.2017 v 0:13 | Karma článku: 14.20 | Přečteno: 679 |

Libor Čermák

Hrad Vildštejn

V dnešním fotoblogu bych vás rád pozval na jeden z nejstarších českých hradů, a to románský hrad Vildštejn v západočeském městě Skalná. A kupodivu má cosi společného i s Krkonošskými pohádkami.

4.9.2017 v 5:52 | Karma článku: 17.55 | Přečteno: 557 |

Další články z rubriky Věda

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 4. „Šialene dlhý“ vek Zeme ako dôsledok ďalších metód

Po rozbore metódy rádioaktívneho uhlíka pristúpime k ďalším dvom metódam - draslík-argón a urán-olovo, na stanovovanie veku od miliónov až po miliardy rokov. Preskúmame polemiku okolo datovania hory Sv.Heleny.

20.9.2017 v 17:14 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 66 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 3. Problémy a pochybnosti o rádiouhlíkovej metóde

V predchádzajúcom článku sme stručne zopakovali a zhodnotili metódu rádioaktívneho uhlíka pri určovaní veku v geochronológii. Aké sú teda konkrétne pochybnosti o tejto metóde?

19.9.2017 v 21:13 | Karma článku: 7.58 | Přečteno: 230 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 2. Geochronológia a metóda rádioaktívneho uhlíka

Geochronológia - stratigrafia a rádiometrické metódy sú jedným z pilierov evolucionizmu. Aké sú ich predpoklady, problémy a obmedzenia? Aké sú konkrétne pochybnosti o metóde rádioaktívneho uhlíka C-14.

19.9.2017 v 19:43 | Karma článku: 5.48 | Přečteno: 103 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 1. Vedci sú veľmi skeptickí

Hlavné body polemiky svetonázorov. O čom sa diskutuje? Sú nejaké závery z polemík? Články z novej série nájdete v rubrike: Polemiky o evolúcii.

19.9.2017 v 17:12 | Karma článku: 8.44 | Přečteno: 194 |

Jan Fikáček

Vidíme hvězdy v minulosti, nebo v současnosti?

Jedno oblíbené klišé populárních astronomických a fyzikálních pořadů je, že hvězdy vidíme v minulosti, tedy zpožděně o dobu, po kterou letí paprsky od hvězd k nám. Jenže i samotný Einstein zmínil i jinou možnost.

19.9.2017 v 9:05 | Karma článku: 19.51 | Přečteno: 929 | Diskuse
Počet článků 1702 Celková karma 22.48 Průměrná čtenost 1746

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým. Děkuji také všem svým voličům, že mi i pro nové volební období pomohli obhájit mandát člena zastupitelstva MČ Praha 22

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.