Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Květný výlet kolem Kouřimi

17. 04. 2017 0:13:13
Na letošní Květnou neděli se udělalo tak hezky, že jsem se vydal na svůj další pěší výlet. Vyšel jsem z Kostelce nad Černými lesy přes Kouřim a lipanskou mohylu. A protože při něm skutečně všechno kvetlo, nazval jsem ho "květný".

Ale začnu postupně. Sedl jsem si v Praze na autobus a dojel s ním do Kostelce nad Černými lesy. Vystoupil jsem na náměstí, kde se nalézá barokní kostel svatých Andělů strážných z let 1735-37. Vždyť jsem přeci v Kostelci, tak aby tu neměli kostel. To by přeci bylo zvláštní.

A pak také renesanční zámek, který byl takto přestavěn z původního gotického hradu. Dnes tu sídlí Školní lesní podnik České zemědělské univerzity.

Já jsem se pak z Kostelce vydal po červené turistické značce. Šel jsem lesíkem například kolem lesního rybníčku.

Přišel jsem do vísky Svatbín (poprvé připomínaný v roce 1415, tedy ve stejném roce, jako upálili mistra Jana Husa), kde je nádherná kruhová náves s barevnými domky z 19. století. Jak jsem se dozvěděl z wikipedie, je to vzácná ukázka vsi, která nevznikla ve středověku přirozeným způsobem, ale byla uměle vytvořena jako podhradí kosteleckého hradu. Vísku to chce navštívit, abyste se mohli pokochát nádhernými venkovskými domky. Tak trošku jsem dokonce měl pocit, že jsem někde ve skanzenu.

Pokračoval jsem dál a přišel do lesa, na který mám osobní vzpomínky spojené s 11. zářím 2001. Říká se, že když má přijít válka, rostou hodně houby. Pamatuji si, že právě ten týden, kdy došlo k onomu teroristickému útoku, skutečně hodně rostly. Například v tomto lese jsme byli s rodinou na houbách asi jen pět dní po té tragédii. Byli jsme sice jen na okraji lesa. Ale během pouhé půlhodiny jsme měli nasbírano několik košíků hub. A nejen my. Kromě nás tu bylo na houbách asi dvacet dalších rodin, které uspěly obdobně jako my. Často jsme sem pak jezdívali na houby i v dalších letech. Například jsem zde v roce 2010 nafotil i svůj fotoblog "Houbová zátiší".

Dnes se tu ale nacházely především nádherné "zahrádky" květinek, což mi připomnělo, že byla Květná neděle.

Les jsem přešel a došel k hájovně v Nouzově.

A pak jsem trošku z cesty zabloudil, protože tu byly po deštích silně rozmáčené louky. Dokonce i dva straší cyklisti, co se také vydali na výlet a které jsem tu potkal, na to nadávali. Omylem jsem vyšel po stráni nahoru, ale červená značka nikde. Ta mezitím vedla dole údolím. Alespoň jsem si odtud mohl udělat hezký obrázek zdejších luk a lesů.

A tak jsem konečně dorazil do obce Dobré Pole s nádherně rozkvetlou návsí. První zmínka o obci je z roku 1327 (vláda jana Lucemburského). A zdejší pomník padlým ve světových válkách.

Odtud jsem pokračoval po silnici, která vede do Kouřimi.

I tuto cestu lemují nádherně rozkvetlé stromy.

Když jsem dorazil do Kouřimi, nejprve jsem se vydal do kouřimského skanzenu. A to, i když jsem tady už několikrát byl. Například při "Pěší túře po magických místech Kolínska" v roce 2012 a při "Pěším výletu kolem Kouřimi" o vánocích roku 2013, kdy jsem tady nafotil fotoblog "Za vánočními tradicemi do skanzenu v Kouřimi". Teď jsem se chtěl podívat jednak na to, jak skanzen vypadá o velikonocích. A také na nových pět chaloupek, které zde vloni ve skanzenu přibyly.

Například Dům z Masojed a dům z Krchleb. Oba jsou z přelomu 18. a 19. století.

Nebo roubený dům z Týřovic postavený v 16. až 18. století.

Velký roubený dům ze Strašic z 1. čtvrtiny 19. století a vedle něj sýpka z Kornatic (rok postavení 1774). To jsou další dva nové objekty ve skanzenu.

Já jsem si celý velikonočně ozdobený skanzen tedy opět prošel a z fotografií jsem udělal fotoblog "Velikonoční skanzen".

Když jsem prošel skanzen, vydal jsem se na náměstí tohoto starého historického města, kde se například natáčel seriál "Bylo nás pět". A protože ho teď zrovna v televizi vysílají, nemohl jsem si nevzpomenout na Péťu Bajzu. I když ve skutečnosti by se tento příběh měl odehrávat v Rychnově nad Kněžnou, v jehož okolí se nalézají i ta místa, která známe z románu, jako Habrová (habrováci, blbí ptáci) nebo Rampuše (domov Kristýny, řečené Rampepurdy). Kouřim si pan režisér Smyczek vybral proto, že dosud je zde zachovalá kamenná dlažba jako za první republiky.

Já jsem si tu došel na oběd a pak se prošel po náměstí. Je zde například kámen Prokopa Velikého, který sem byl umístěn v roce 1934, při příležitosti 500 výročí bitvy u Lipan.

A nebo pomník toho, že nedaleko odtud, poblíž prehistorického hradiště, se tu kříží 50. rovnoběžka a 15. poledník. Zvláštní náhoda umocněná ještě tím, že průsečík 50. rovnoběžky a 14. poledníku se také nalézá nedaleko jednoho prehistorického hradiště, a to u keltského oppida u Stradonic nedaleko Nižboru. Věděli snad naši dávní předkové o tvaru a velikosti naší planety víc, než jim dnes přisuzujeme?

Pak jsem prošel Pražskou bránu.

A vydal jsem se po červené turistické značce, po níž vede i tzv. lipanská stezka.

Prošel jsem například vísku Broučkov. A tak jsem si tu nemohl nevzpomenout na na legendární Karafiátovo "A bylo jaro, všechno, všechno kvetlo,..." Což naprosto popisovalo i současnou situaci.

Cesta mne dovedla do vísky z romantickým názvem "Království".

A pak po cca jednom kilometru jsem došel ke svému dalšímu dnešnímu cíli, k lipanské mohyle, která zde byla odhalena v roce 1881, a to na památku bitvy, která se zde odehrála 14. května 1434 mezi husitskými vojsky tzv. husitských radikálů a umírněnými kališníky společně se Zemskou hotovostí. Druhá jmenovaná strana tady drtivě porazila husitské radikály.

Zajímavé je také to, že přes místo, kde se tato bitva odehrávala, vede tudy ze Sázavy do Chotouně (a zřejmě ještě severněji) i legendární Čertova brázda, tajuplná pravěká cesta, jejíž původ je zahalen tejemstvím. Já jsem se odtud vydal po cestě, která ji zřejmě kopíruje. Je odtud nádherný výhled. Spatřit zde můžeme například oba stožáry liblického rozhlasového vysílače.

Cesta pak vedla kolem farmy z ovcemi. Když jsem si je chtěl vyfotit, polekaly se a odběhly. Proto jsou na fotografii ke mne všechny otočené zadkem.

A pak jsem šel kolem areálu NET4GAS, kde jsem narazil i na tuto sklupturu.

Po silnici, kde byl zrovna minimální provoz jsem se dostal opět do Dobrého Pole. A opět ta rozkvetlá náves tentokrát s pomníkem Miroslava Tyrše.

Nechtěl jsem jít po silnici, ale přírodou. Proto jsem si to tudy vzal po travnatém svahu kolem rybníka Kamínka, jak mi poradili místní kluci teenageři, kteří si tu hráli.

A podle jejich rady jsem tudy dorazil nejprve do vísky Králka.

A do sousední Bulánky. Ta byla založena až v 18. století.

A tady jsem se napojil na zelenou turistickou značku, která mne dovedla ke Krymlovu, na hlavní silnici z Prahy do Kutné Hory, kde jsem na zastávce počkal na autobus a s ním se vrátil domů.

A tak jsem rád, že počasí i čas dovolily, že jsem si zas mohl dát další z mých výletů, při kterém jsem ušel téměř 25 kilometrů.

zdroj: www.mapy.cz, wikipedie, místní informační tabule

Další výlety:128: Pěší výlet z Běchovic do Úval 127: Pěší výlet Modřanskou roklí 126: Procházka podzimní Prahou, 125: Pěší túra kolem Kolína, 124: Pěší výlet z Uhříněvsi, přes Dobřejovice, do Stránčic,123:Pěší výlet z Dobříše přes Nový Knín, 122: Pěší výlet okolo Tábora, 121: Pěší výlet z Hořovic přes Valdek do Jinců, 120: Z Nové Paky po stopách duchů a strašidel ,119: Pěší výlet ze Sobotky Plakánkem na Kost, 118: Pěší výlet hruboskalským skalním městem, 117: Peší výlet kolem Trosek, 116: Pěší výlet do Jičína po stopách Rumcajse, 115 a níž: viz rubrika výlety a tramping

Autor: Libor Čermák | pondělí 17.4.2017 0:13 | karma článku: 18.04 | přečteno: 353x

Další články blogera

Libor Čermák

Proti obnově mariánského sloupu tedy určitě nejsem!

V době, kdy se z fotek mažou kříže na kostelech, aby se náhodou vyznavači podivných náboženských kultů z ještě nesmyslnějších důvodů neurazili, se může naopak v Praze obnovit úžasná mariánská památka,která možná nemá jinde obdoby.

17.9.2017 v 5:33 | Karma článku: 29.91 | Přečteno: 620 |

Libor Čermák

Pěší výlet kolem Františkových Lázní

V pořadí druhý pěší výlet, který jsem udělal během své dovolené na Chebsku, vedl z Františkových Lázní přes Motýlí dům, přírodní rezervaci SOOS do města Skalná. I to byl velice zajímavý výlet.

14.9.2017 v 8:04 | Karma článku: 11.67 | Přečteno: 340 |

Libor Čermák

Lidice a Libice. Podobnost čistě náhodná?

Historie se opakuje. Říká se, že kdo ji zapomene, bude ji muset prožít znova. Souvislosti, které bych vám dnes nabídl, svědčí o tom, že vše je možná ještě daleko hlubší. A to až přímo záhadné. Lidice a Libice. Co pak vám to říká?

13.9.2017 v 0:13 | Karma článku: 14.48 | Přečteno: 687 |

Libor Čermák

Hrad Vildštejn

V dnešním fotoblogu bych vás rád pozval na jeden z nejstarších českých hradů, a to románský hrad Vildštejn v západočeském městě Skalná. A kupodivu má cosi společného i s Krkonošskými pohádkami.

4.9.2017 v 5:52 | Karma článku: 17.56 | Přečteno: 564 |

Další články z rubriky Cestování

Petr Bajnar

Zápisky z cesty po Řecku I.

Zemi, kterou jsem si letos vybral, jako cíl dovolené se stalo Řecko, které je považováno za kolébku naší evropské civilizace.

23.9.2017 v 14:44 | Karma článku: 11.79 | Přečteno: 276 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Loučení. S létem

Mám takový zvyk, že poslední den u moře nejdu do vody. Ani do bazénu. Loučím se s destinací výhradně na suchu. Poslední foto – a pak už jen vzpomínání.

23.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 8.79 | Přečteno: 189 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 13:Ruské centrum buddhismu: IVOLGINSKÝ DACAN (Chambyn Sume)

Na čas opouštíme Bajkal a téměř 300 km přes Ulan-Ude směřujeme do největšího a nejvýznamnějšího buddhistického komplexu na Sibiři a v Rusku vůbec s krásnými barevnými zlacenými budovami ve stylu tibetských buddhistických klášterů

23.9.2017 v 7:38 | Karma článku: 8.21 | Přečteno: 117 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 12: Do ZABAJKALSKÉHO národního parku a k termálním pramenům

Ptačí ráj, termální prameny, "zrychtovaní" přátelští rybáři nabízející nám nachytané omuly, přírodní rezervace, již zakládal Čech, a v níž šlo hlavně zachránit vzácné soboly, když kdysi jejich kůžemi Carské Rusko platilo i Evropě.

22.9.2017 v 7:11 | Karma článku: 11.06 | Přečteno: 143 | Diskuse

Jaroslav Kašíkjaroslav

Kudy, kam?

Nejenom psaním živ je člověk, ale i prací na zahrádce a k tomu je jarní a letní období přímo ideální. A není od věci připravit i povyražení, za které cesty do Norska považuji.

22.9.2017 v 5:41 | Karma článku: 3.63 | Přečteno: 122 | Diskuse
Počet článků 1702 Celková karma 23.05 Průměrná čtenost 1747

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým. Děkuji také všem svým voličům, že mi i pro nové volební období pomohli obhájit mandát člena zastupitelstva MČ Praha 22

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.