Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Velikonoční skanzen

13. 04. 2017 5:41:13
Nevím, jak vy, čtenáři, ale já o velikonocích rád jezdím do skanzenů. Protože tam nejlépe nasáknu prastarou atmosférou lidových velikonočních zvyků. Letos to byl po několika letech skanzen v Kouřimi, protože tam jsou nové chalupy.

V Kouřimském skanzenu jsem byl naposledy o vánocích roku 2013 při svém výletu (viz reportáž Pěší výlet kolem Kouřimi). Tehdy mne tu zaujalo zaměření na vánoční zvyky (viz Za vánočními tradicemi do skanzenu v Kouřimi). A proto jsem se o letošní Květné neděli vydal právě sem. Proč? Jednak jsem se chtěl podívat na obdobně uspořádané velikonoční zvyky a jednak jsem si chtěl prohlédnout nové domečky a další objekty, o které byl v loňském roce skanzen rozšířen. I ty jsou hezké, a tak jeho návštěvu doporučuji.

Jak vypadala postní doba našich předků? To je k vidění právě ve výše zmíněné chalupě "Loupežníka Karaby". Oblíbeným pokrmem o tzv. Černé neděli (první postní neděli) a Družební (čtvrtá postní neděle) byly prý preclíky.

Jeden z nových objektů kouřimského skanzenu je roubený dům z Týřovic postavený v 16. až 18. století.

O letošních velikonocích je možné se v něm seznámit se zvyky, které se udržovaly a snad i někde pořád udržují o Smrtné neděli (pátá postní neděle) a o Květné nedědeli (svěcení kočiček neboli ratolestí). O Smrtné neděli se obvykle vynášela smrt, neboli Morana a házela do vody.

Dívky pak přinášely tzv. líto, vejci ozdobený jehličnatý strom, který se umisťoval do blízkosti včelích úlú.

Dům z Masojed a dům z Krchleb. Oba jsou z přelomu 18. a 19. století.

takto vypadá Svatý týden v podobě lidových tradic. Například nejrůznějšími řechtačkami a klapačkami chlapci nahrazovali zvuk zvonů, které tzv, odlétly do Říma.

Velký roubený dům ze Strašic z 1. čtvrtiny 19. století a vedle něj sýpka z Kornatic (rok postavení 1774) jsou další dva nové objekty ve skanzenu.

Rychta z Bradlecké Lhoty z roku 1689 sice není novým domem, ale povedla se mi její fotka s nádherně rozkvetlými stromy v okolí.

A v ní? Jak vypadají velikonoční tradice na Boží hod velikonoční a Pondělí velikonoční? Prostřený stůl, mazance, pomlázky, kraslice, atp.

Moje maličkost u domu z Jílového u Děčina. Budova pochází ze začátku 19. století. Opět s hezky rozkvetlými stromy.

A v něm expozice, jak vypadaly velikonoční svátky u německy mluvících obyvatel severočeského pohraničí. Můžeme se tu dokonce setkat i s jakýmsi "betlémkem", znázornující scénu s Kristem z Olivetské hory.

Zdroj: místní informační tabule

To mi připomnělo, že i já jsem letos vytvořil svůj, jak říkám "velikonoční Jeruzalém", který znázorňuje Kristovo vzkříšení. Už jsem tak na svém blogu představil Kalvárii (Velikonoční čokoládový kalendář), Kristovo Vzkříšení (O velikonocích vstal Kristus z mrtvých), Jeruzalémský chrám (Postavte si maketu jeruzalémského chrámu) a kapli Božího hrobu (Jak postavit kapli Božího hrobu?). Ale proč nedat do jeho popředí i nějaké chaloupky jako ze skanzenu?

Npříklad můžete použít tyto jednoduché vystřihovánky, které jsem vytvořil. Jedná se o chaloupku se stodolou. Samotná chaloupka se skládá z roubených zdí (č. 1) a střechy (č. 2), která se na ní přilepí. Stodola se slepí s částí č. 3 a č. 4. A na ně se umístí střecha (č. 5). Květinky na oknech můžete nechat ty, které jsem do vystřihovánky nakreslil a nebo podobně jako já na obrázku, můžete použít odstřižky z houbiček na nádobí.

A pokud byste chtěli ještě další chaloupky, můžete například použít další podobnou, kterou jsem na svém blogu publikoval při předloňských vánocích, v článku "Vánoční doba: Jak Matěj vyráběl jednoduchý betlém " jako kulisu k betlému. Také by se hodila. Nebo o něco složitější vystřihovánku, viz "Jak si postavit roubenou chalupu", kterou jsem udělal podle jedné z chalup z dalšího známého středočeského skanzenu, a to z Přerova nad Labem (viz Pohádkový Přerov nad Labem)

Psal jsem před třemi roky v rubrice Velikonoce 2014 :

Velikonoční fotoblog

Psal jsem před dvěma roky v rubrice: Velikonoce 2015 :

Je to pití vína zdravé a nebo ne?

Psal jsem před rokem v rubrice výlety a tramping :

Pěší výlet z Milovic přes Loučeň

A další související články:

Páťa a kolo Zláťa: Školák z 19. století

Páta a kolo Zláťa: Jak Páťa pomohl propadlíkovi

Autor: Libor Čermák | čtvrtek 13.4.2017 5:41 | karma článku: 8.88 | přečteno: 286x

Další články blogera

Libor Čermák

Benešovy dekrety jsou nadějí i pro budoucí Evropu

Poslední dobou mě rozčilují politici, co jezdí na srazy sudetských Němců, potomků těch, co museli po 2. sv. válce opustit Československo dle tzv. Benešových dektertů. Ale víte, že právě ty můžou být nadějí i pro současnou Evropu?

26.5.2017 v 9:51 | Karma článku: 35.36 | Přečteno: 1139 |

Libor Čermák

Povinná branná výchova do škol? Samozřejmě, že jsem pro

V posledních době se dočítám, že někteří politici chtějí do škol vrátit brannou výchovu. Připadá vám to jako návrat před listopadových časů? Nebo by to pro vás byla naopak užitečná aktivita, která děti dokže připravit na leccos?

18.5.2017 v 10:13 | Karma článku: 20.12 | Přečteno: 490 |

Libor Čermák

Na demonstraci proti M. Zemanovi by mne nikdo nedostal ani dvaceti páry koní

Tak jsem se doslechl, že se zase mají konat nějaké demonstrace proti našemu panu prezidentovi. Proti že komu? Proti Miloši Zemanovi? Tak to se mnou rozhodně nepočítejte. Proti nejlepšímu prezidentovi za posledních 70 let nepůjdu.

17.5.2017 v 18:48 | Karma článku: 41.56 | Přečteno: 2050 |

Libor Čermák

Sto let od mariánského zjevení ve Fatimě

Je tomu právě sto let, co došlo k jednomu z nejvýznamějších církevních zázraků a současně k jedné z nejvýznamnějších záhadologických události 20. století. K mariánskému zjevení v portugalské Fatimě. Co se tehdy vlastně stalo?

13.5.2017 v 5:13 | Karma článku: 23.14 | Přečteno: 814 |

Další články z rubriky Fotoblogy

Jiří Stratil

Co znamená ta svoboda v umění?

Nevažte se na zastaralá paradigmata věčných pravd, na ty otřelé anachronismy, osvoboďte se, buďte sami sebou. Rozvažte svou fantazii a buďte originální.

27.5.2017 v 8:46 | Karma článku: 7.34 | Přečteno: 187 | Diskuse

Jiří Stratil

O čistotě slohu

Barokní architektura se vyznačovala často bujností dynamických tvarů a množstvím výzdobných prvků. Budovy byly až přezdobovány různými dekorativními štukaturami.

26.5.2017 v 10:58 | Karma článku: 6.19 | Přečteno: 133 | Diskuse

Zdeněk Hosman

Bombus je bzučán

Hmyz je druhově nejbohatší skupina živočichů. Mezi mnohými se u nás v poslední době stává populárním stále více jeden z nich.

25.5.2017 v 19:55 | Karma článku: 17.83 | Přečteno: 271 | Diskuse

Jaromír Šiša

Azalkové a rododendronové království se už probudilo.

Máme v parku ve Svitavách ráj barev. Klidová a odpočinková zóna. Kdo nevěří, snadno se o tom může přesvědčit osobní návštěvou. Rozhodně to udělějte a určitě napasete oči.

25.5.2017 v 14:03 | Karma článku: 35.63 | Přečteno: 782 | Diskuse

Jan Pražák

Jak jsem chtěl vstoupit do kláštera

Už mě vám začaly štvát ty věčné spory na našem českém rynečku. Prosazování svých pravd bez ohledu na názory ostatních, sobectví a hrabivost na úkor druhých. „V klášteře budeš mít klid, chlapče,“ řekl jsem si, „tam ti bude líp.“

25.5.2017 v 14:02 | Karma článku: 20.35 | Přečteno: 525 | Diskuse
Počet článků 1655 Celková karma 17.75 Průměrná čtenost 1731

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým. Děkuji také všem svým voličům, že mi i pro nové volební období pomohli obhájit mandát člena zastupitelstva MČ Praha 22

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.