Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jaké jsou nejbližší obyvatelné planety?

18. 03. 2017 13:13:13
Včera jsem zaznamenal zprávu, že byla objevena další blízká obyvatelá planeta zemského typu. A tak bych tady zkusil napsat seznam, jakých je vlastně deset dosud nejbližších obyvatelných planet. A myslím, že jsou zajímavé.

Až se někdy bude chtít pozemská civilizace přestěhovat z nějakých důvodů na nějakou jinou planetu, která se nachází někde v obyvatelné oblasti jiné hvězdy, kam by se asi vydalo, aby to bylo nejblíž?

1) V pořadí první nejbližší zatím známou obyvatelnou planetou je planeta "Proxima b", v loňském roce objevená planeta u Slunci nejbližší hvězdy Proximy Centauri, červeného trpaslíka vzdáleného 4,2 světelných let. Je zhruba 1,3 krát hmotnější než naše planeta a svojí hvězdu oběhne zhruba jednou za 11 dní.

Pokud by se nám tato planeta nezalíbila, jakou bychom měli další možnost? Proxima obíhá kolem Alfy Centauri, dvojici Slunci podobných hvězd, vzdálených od sebe asi jako Saturn až Uran od Slunce. Každá z nich by čistě teoreticky mohla mít ve své obyvatelné oblasti planety zemského typu, ale ty zatím bohužel objeveny nebyly.

Další v pořadí je necelých šest světelných let vzdálená Barnardova hvězda, opět červený trpaslík. Ale u ní zatím žádná podobně obyvatelná planeta také nebyla objevena.

Další v pořadí je dvojice hnědých trpaslíků nazvaných Luhman16 (a, b) ve vzdálenosti 6,5 dvětelných let. Mimochodem, kdybychom žili u Proximy b, nebyla by k ním nejbližší hvězdnou soustavou naše Slunce, ale ve vzdálenosti 3,5 světelných let právě Luhman 16. Ale vzhledem k velmi nízké povrchové teplotě hvězdy bych u ní obyvatelnou planetu nehledal. A podobně to bude u dalšího, též hnědého trpaslíka WISE 0855-0714, vzdáleného 7,2 světelných let.

A u dalších v pořadí 8. a 9. nebližších hvězd, červených trpaslíků Wolf 359 (7,8 světelných let) a Lalande 21185, také zatím planeta zemského typu v jejich obyvatelných zónách objevena nebyla.

Nyní se dostáváme k hvězdě Síruis 8,5 světelných let daleko. Nyní ponechme stranou teorie o Dogonech, kteří mají o této hvězdě až podivuhodné znalosti, o nichž nevíme, jak a kde k nim vůbec přišli. Ale také si přiznejme, že Sirius je mladá hvězda stará asi jen 220 milionů let. Pro porovnání (sluneční soustava má 4,5 miliardy let). Dokonce se vedou spory, zda Sirius náhodou nepatří do Medvědího proudu, zanikající otevřené hvězdokupě, o které jsem se zmiňoval v článku "V Medvědím proudu, aneb, když sluneční soustava prochází hvězdokupou", protože my právě procházíme jeho okrajem.

Tak, kde se tedy nalézá další známá obyvatelná blízká planeta? Přeskočme opět několik červených trpaslíků dalších v pořadí, hvězdu Prokynon, který je o něco málo teplejší než Slunce, takže by tam obyvatelná oblast byla o něco dál než ve sluneční soustavě. Přeskočme také 61 Cygni, která je naopak o něco málo chladnější, než Slunce, i jí podobné hvězdy Epsilon Eridani a Epsilon Indi.

2) A dostáváme se konečně k možné druhé nejbližší obyvatelné planetě Tau Ceti e. Tato planeta obíhá kolem hvězdy Tau Ceti podobné našemu Slunci ve vzdálenosti 11,9 světelných let od nás. Je zhruba čtyřikrát hmotnější než Slunce a oběhne ji jednou za 168 dní. Podrobně jsem se jí zabýval v článku Předvánoční příděl obyvatelných planet .

3) Další v pořadí možnou obyvatelnou planetou je GJ 273b. Je to ten nejčerstvější objev, o kterém jsem se dočetl včera v novém článku na http://www.exoplanety.cz/2017/03/17/v-souhvezdi-maleho-psa-objevili-druhou-nejblizsi-obyvatelnou-planetu. Její centrální hvězda GJ 273, označována též jako Luytenova hvězda, je červený trpaslík, vzdálený od nás 12,4 světelných let v souhvězdí Malého Psa. V této hvězdné soustavě byly zatím objeveny dvě planety. GJ 273c se velikostí podobá naší planetě a svojí hvězdu oběhne za 5 dní. Ale na obyvatelnou zónu je to moc blízko. To druhá planeta v pořadí GJ 273b je zhruba třikrát hmotnější než naše Země, ale obíhá v obyvatelné zóně planety. Na ní by mohla být voda v kapalném stavu a tedy i podmínky pro vznik života.

4) Čtvrtou nejbližší obyvatelnou planetou je Kapteyn b. Nalézá se u červeného trpaslíka, známého jako Kapteynova hvězda 12,8 světelných let daleko. Je zhruba 5krát hmotnější než Země a svojí centrální hvězdu oběhne jednou za 48 dní. Další podrobnosti jsem psal v článku "Že by život u záhadné, 13 svět. let vzdálené Kapteynovy hvězdy?".

5) V pořadí pátou známou obyvatelnou planetou je Wolf 1061c, nalézající se u červeného trpaslíka vzdáleného 14 světelných let od nás. Je 1,7 krát hmotnější než Země a svojí hvězdu oběhne jednou za 18 dní. Další podrobnosti v mém článku "Objevena Wolf 1061c, druhá nejbližší obyvatelná planeta", jejíž titulek pod tíhou nových objevů dnes už úplně stoprocentně neplatí.

6) Šestá nejbližší obyvatelná planeta známá v současné době je 16 světelných let daleko Gliese 832c. Tato planeta, která je 5x hmotnější než Země a má zhruba 1,5 krát větší průměr oběhne svoji hvězdu, červeného trpaslíka jednou za 36 dní. Jak bylo spočítáno i tato superzemě se nalézá v obyvatelné zóně své hvězdy. (viz https://en.wikipedia.org/wiki/Gliese_832_c)

7) Sedmá nejbližší planetá, která obíhá v obyvatelné oblasti je Gliese 662b. Je zhruba 4,4krát větší těleso než je naše Země. Obíhá hvězdu Gliese 662, vzdálenou 16 světelných let v souhvězdí Štíra. Oběhne ji jednou za cca 17 dní. (viz též můj článek Kde by byl ve vesmíru možný život)

8) Osmou nejbližší potencionálně obyvatelnou planetou je Gliese 682c. I to je planeta, která obíhá kolem červeného trpaslíka, jenž je od nás vzdálena 17. světelných let. Je zhruba čtyřikrát hmotnější než Země a průměr větší 1,5 krát. Její oblet kolem své centrální hvězdy trvá zhruba 57 dní. (zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Gliese_682_c)

9) a 10) A desítku završují dvě, snad úplně první objevené obyvatelné planety Gliese 581g a Gliese 581d, které jsou od nás vzdálené cca 20 světelných let. Podrobnosti v článcích Planeta s podmínkami pro život objevena! a Kde by byl ve vesmíru možný život?

Takže to je pořadí deseti dosud známých nejbližších obyvatelných planet zemského typu. Když k nim přiřadíme naši Zemi, dostaneme se tedy k počtu jedenácti. Devět z nich obíhá červeného trpaslíka a dvě trpaslíka žlutého (Země a Tau Ceti e). Myslím si, že nám to může říci i něco o tom, kde takovéto planety asi nejčastěji vyskytují. Je to také proto, že u červených trpaslíků je hladání takovýchto planet asi méně náročnější.

Ale napadlo mne ještě něco. Představme si, že v okruhu 20 světelných let se tedy nalézá 11 potencionálně obyvatelných planet. A i kdyby tu už žádná jiná takováto planeta nebyla (jako, že tu s největší pravděpodobností jistě ještě budou). Když ten samý poměr přepočteme na celou Mléčnou dráhu, dostaneme se k číslu 68 milionů potencionálně obyvatelných planet. Co tomu říkáte?

A co tomu říkám já? I kdyby se mne někdo snažil přesvědčit, že například z nějakých podivných náboženských důvodů mám věřit pouze v pozemskou ojedinělost života ve vesmíru, já zkrátka už nemůžu. A to nejen kvůli tomu mnou vypočítaném počtu 68 milionů potencionálně obyvatelných planet.

Použitý zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_nearest_stars_and_brown_dwarfs

Autor: Libor Čermák | sobota 18.3.2017 13:13 | karma článku: 16.80 | přečteno: 522x

Další články blogera

Libor Čermák

Za tajemstvím červnových obrazců v obilí

Jaro pomalu končilo a s letním slunovratem se přiblížilo léto. A i toto období bylo zajímavé na výskyt tajuplných obrazců v obilí. O tom přináší informace moje další vydání svého agrosymbolového zpravodalství.

24.6.2017 v 15:46 | Karma článku: 12.96 | Přečteno: 386 |

Libor Čermák

Pěší výlet Čertovou brázdou

Protože už panuje letní atmosféra, vydal jsem se na další pěší výlet tentokrát do Posázaví. A to přímo do samotného města Sázava. A pak lesy stále na sever. Kopíroval jsem tak prastarou cestu zvanou Čertova brázda.

24.6.2017 v 4:57 | Karma článku: 17.85 | Přečteno: 466 |

Libor Čermák

Jak je možné, že člověk s takovýmito názory může pracovat s dětmi?

"Podívejte se, tenhle člověk má takové a takové názory na svět a ty se mi vůbec nelíbí! Jak je možné, že vůbec může dělat nějaké aktivity pro děti a mládež? Já bych mu to rád zatrhl!"

22.6.2017 v 14:13 | Karma článku: 27.56 | Přečteno: 1207 |

Libor Čermák

Co když člověk skutečně vznikl zkřížením lidoopů a mimozemšťanů?

Myslím si, že nejsem sám, koho vzrušuje otázka původu člověka. Mohl například vzniknout tak, že nějakcí mimozemšťané zkřížili své geny s již zde žijícími lidoopy? Když se nad tím zamyslíme, je zde až podivně moc souvislostí.

21.6.2017 v 5:57 | Karma článku: 23.05 | Přečteno: 933 |

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Velké Finále, díl 2. – přílet Cassini k Saturnu a přistání na Titanu

Je největší, nejtěžší a nejkomplexnější sondou, jakou kdy NASA vyslala do vesmíru. Za pár měsíců ji čeká velkolepý pohřeb, až bude navedena do nitra planety Saturn. Připomeňme si velkolepou misi, která demonstruje schopnosti naší

26.6.2017 v 8:00 | Karma článku: 9.33 | Přečteno: 126 | Diskuse

Libor Čermák

Za tajemstvím červnových obrazců v obilí

Jaro pomalu končilo a s letním slunovratem se přiblížilo léto. A i toto období bylo zajímavé na výskyt tajuplných obrazců v obilí. O tom přináší informace moje další vydání svého agrosymbolového zpravodalství.

24.6.2017 v 15:46 | Karma článku: 12.96 | Přečteno: 386 |

Jita Splítková

Jejich malý svět

Ti dva pánové měli velké sny a v nich byl malý, maličkatý svět... nanosvět... a jeden z nich o něm sní dál

22.6.2017 v 9:28 | Karma článku: 7.11 | Přečteno: 213 | Diskuse

Dana Tenzler

Velké finále díl 1., Cassini-Huygens a jeho nelehká cesta k Saturnu

Je největší, nejtěžší a nejkomplexnější sondou, jakou kdy NASA vyslala do vesmíru. Za pár měsíců ji čeká velkolepý pohřeb - bude navedena do nitra planety Saturn. Připomeňme si velkolepou misi do vzdálené části sluneční soustavy.

22.6.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.00 | Přečteno: 261 | Diskuse

Jiří Turner

Je pan Čermák potomkem lidoopů a mimozemšťanů?

Může to vypadat, že jsem si na pana Čermáka nějak zasedl, ale jelikož jeho smělé teze nelze napadnout přímo v diskusi a jsou patrně i tací, kteří se s nimi ztotožňují, dovoluji si na jeho bizarní článek reagovat vlastním článkem.

21.6.2017 v 17:55 | Karma článku: 20.06 | Přečteno: 840 | Diskuse
Počet článků 1665 Celková karma 22.55 Průměrná čtenost 1737

Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým. Děkuji také všem svým voličům, že mi i pro nové volební období pomohli obhájit mandát člena zastupitelstva MČ Praha 22

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.