Koho by nefascinovala krása otevřených hvězdokup? Na obloze jich můžeme spatřit mnoho a některé z nich dokonce i pouhým okem. Ale je možné, že dokonce my sami se teď v jedné takové hvězdokupě nacházíme?
Plejády, Hyády v souhvězdí Býka. Nebo Jesličky v Raku (kterým jsem se například věnoval ve svém nedávném článku (Na Vánoce nejsou jesličky jen v betlémech, ale i na obloze!). Všechny tyto a mnohé další nás fascinují pro svojí pestrost v seskupení či rozložení hvězd. Říká se jím otevřené hvězdokupy. Jsou to mladé hvězdy, které vznikly společně z jedné mlhoviny. Jsou to vlastně takoví hvězdní bráškové či sestřičky. Bohužel nebudou takto vypadat napořád, protože se postupem času rozptýlí mezi ostatní hvězdy v galaxii. I naše Slunce takhle před 4,5 miliaradmi let vzniklo. Také někde mělo svoji rodnou mlhovinu, ze které se zrodilo. A to nejen Slunce, ale spolu s ním i další hvězdy, které se také za tu dobu rozptýlily mezi ostatní hvězdy v galaxii. Nedávno dokonce astronomové objevili hvězdu, o které je vysoce pravděpodobné, že právě vznikla společně s naším Sluncem ze stejné mlhoviny, a tedy i ve stejné otevřené hvězdokupě. Psal jsem o ni v článku "Objeven sourozenec našeho Slunce". Je to 110 světelných let vzdálená hvězda HD 162826, která se nalézá v souhvězdí Lyry. A po celé Mléčné dráze se jistě takto pohybují desítky, ne-li stovky dalších takových.
Když se podíváme na Plejády, tak mnozí neznalí pozorovatelé si o nich omylem začnou pro jeho tvar myslet, že je to Malý vůz. Není to ani Velký ani Malý vůz. Jsou to Plejády, neboli Kuřátka, nebo otevřená hvězdokupa M45. Ale kupodivu toho mají docela dost společného s Velkým vozem. To protože pět ze sedmi hvězd Velkého vozu (Merak, Phekda, Megrez, Alioth a Mizar + Alcor) a několik dalších hvězd ze souhvězdí Velké Medvědice (37 UMa, 78 UMa, HD 115043, HD 109011, HD 110463) a HD 109647 v Honících psech, jsou hvězdy právě se rozpadající takovéto hvězdokupy, která se jmenuje Collinder 285, neboli Mědvědí proud. Všechny tyto hvězdy jsou zhruba stejně staré (300-400 milionů let), všechny mají podobné spoektrum a povrchovou teplotu a všechny se pohybují stejným směrem (zhruba na východ) a k nám se dokonce přibližují. Jádro Medvědího proudu je od nás vzdálené zhruba 80 světelných let a jedná se tak o nejbližší otevřenou hvězdokupu k nám.
Jenomže, jak astronomové zjistili, Mědvědí proud se skládá i z dalších hvězd, které se už více či měně rozšířily do prostoru. A tak do té samé rodiny patří například i Gemma (nejjasnější hvězda v souhvězdí Severní koruny), Menkalinan (druhá nejjasnější hvězda ve Vozkovi) a mnoho dalších hvězd rozšířených po celé severní hvězdné obloze. I přesto, že Velkou Medvědici nalezneme na severu, jsou členové Medvědího proudu dokonce i takové hvězdy, které na naší obloze nalezneme v jižní části, tedy pod nebeským rovníkem, jako třeba hvězda chí Ceti ve Velrybě nebo HD 165185 ve Střelci. Mnozí astronomové dokonce vedou spory o tom, zda sem nepatří dokonci i Sirius, nejjasnější hvězda naší oblohy. Z toho mi vyplývá jedno. Pokud si představím jak jsou ty hvězdy takto uspořádané na obloze a tedy i v prostoru, že pokud zde zaujímají takovouto severní část oblohy plus kousek i jižní, tak zkrátka a dobře mi to při prostorové představivosti takto uspořádaných hvězd připadá, se naše sluneční soustava v současné době pohybuje na okraji tohoto Medvědího proudu. Slunce sice není jeho součástí (protože je cca desetkrát starší), pouze se teď právě na své cestě nalézá v prostoru těchto hvězd. Ale i přesto bych se vás chtěl zeptat: Jak se vám líbí v život v otevřené hvězdokupě?
Zdroje: https://en.wikipedia.org/wiki/Ursa_Major_Moving_Group
http://hvezdnouoblohou.wz.cz/velkamedvedice.php
Související články:
Na Vánoce nejsou jesličky jen v betlémech, ale i na obloze!
Objeven sourozenec našeho Slunce
v rubrice: Vesmír a život v něm
