To, že mnohá významná místa dávné historie nejsou umístěna náhodně, jsem se na svém blogu zabýval už mnohokrát.
1) Mnohé z nich například leží na zvláštním konkrétním stupni zeměpisné šířky, který jako by něco přímo znamenal. A není jich málo. Například Pyramidy v Gíze na 30. stupni sev. šířky, centrum aztécké říše na 19,5 stupni, Catequilla v Ekvádoru na rovníku. Něco podobného můžeme říci i o okolí Neapole (Pompeje, Herculaneum, Stabie, atp), posvátné sopce Licancabur (viz Věděli naši dávní předkové, že Země je kulatá?), Markézech (Archeoastronautické Markézy), Havajských ostrovech (Havajské ostrovy z pohledu archeoastronautiky), Lhase v Tibetu (Tibet z hlediska archeoastronautiky), mayském Palenque (Záhady a zajímavosti mayského Palenque), egyptské svatyni Nabta Playa (Jaká záhada mne překvapila u egyptské Nabta Playa?), Persepolis (Záhady Persepolis), etiopské Lalibele (Záhady etiopské Lalibely), peruánském Sacsayhuamanu (Záhady a zajímavosti inckého Sacsayhuamanu), jeskyni Lascoux (Záhady jeskyně Lascaux), bighornském léčebném kruhu (Záhady a zajímavosti léčebného kruhu v Big Hornu), obrazovém pahorku Aligátor Mound (Záhady státu Ohio) atp.
Dávné památky kolem jezera Titicaca leží na poledníku, která vede v největší délce na jihoamerickém kontinentu (Libor Čermák)
Tuto stopu můžeme dokonce nalézt i u nás v Česku! A to mezi prastarými hradištmi ve Stradonicích a v Kouřimi, které obě leží přímo na 50. rovnoběžce severní šířky (viz Prastará místa v Česku na tajuplných souřadnicích). A aby tomu nebylo málo, tak keltské oppidum Stradonice leží navíc přímo na 50. rovnoběžce a 14. poledníku a Kouřim přímo na 50. rovnoběžce a 15. poledníku. Také ještě pořád náhoda? Že by snad Keltové a další naši dávní předkové také měli jak kruh, tak celou naši planetu rozdělené také na 360 stupňů?
2) Mnohé z dávných míst zas dále leží na takovém poledníku či rovnoběžce, které vedou na daném kontinentu či významné části kontinentu v nejdelší své délce. I těch není málo. Například egyptská Gíza, mexický Teotihuacan, incké Pumapunku a Tiahuanaco, dále Istambul a Bospor, Uluru, Řím, Athény, Santiágo de Copostela (viz článek Záhadné tajemství nejdelších rovnoběžek a poledníků). Ještě bych přidal jávský Borobudur (Záhady a zajímavosti jávského Borobuduru), pyramidy v okolí čínského Si-anu (Za tajemstvím čínských pyramid) a mayskou Chichén Itzá (Záhady mayské Chichén Itzá).
3) A podle mého názoru do těchto souvislostí spadá ještě třetí podobná kategorie, a to když zjistíme, že dvě významné dávnověké říše si dělaly navzájem protinožce, neboli, že leží přesně na opačné straně zeměkoule. Zatím jsem zaznamenal pět takovýchto tajuplných dvojic prastarých lokalit, které si můžete zkontrolovat přímo na globusu: Tady jsou:
1) Velikonoční ostrov / civilizace Hindu (Mohendžodaro)
Na první takovouto souvislost jsem upozornil před více než šesti lety v článku Souvislosti mezi místy na protilehlé straně Zeměkoule?. Připomenu. Velikonoční ostrov se nalézá na odlehlém místě v Tichém oceánu. Můžeme zde nalézt mnoho zajímavých a záhadných věcí. Jednak tajuplné sochy moai, tajuplné kamenné plošiny, které jakoby byly postaveny obdobnou technikou, jako chrámy v Peru. Nebo destičky se záhadným písmem rongo-rongo. A to se velice nápadně poddobá jinému písmu, které se používalo v Mohendžo-daro v údolí Hindu. A to se nalézá přesně na opačné straně planety než Velikonoční ostrov. A navíc to není jediná souvislost. S indických legend se nám dochovaly zprávy o tzv. "vimanách", podivných létajících strojích. Sochy na velikonočním ostorvě se zas podle dávné legendy měly pohybovat pomocí zvláštní síly zvané "mana".
2) Incká říše / Khmérská říše
O druhé dvojici, nalézající se přesně na druhé straně planety jsem upozornil před několika dny, kdy jsem zde uveřejnil článek "Čím mne fascinuje chrám Angkor Thom?". Přesně na opačné straně naší planety se totiž nalézá Peru, které je známo svojí dávnověkou inckou kulturou a Kambodža, kde zas v té samé době vzkvétala civilizace khmérská. Chrámy Angkor Vat nebo Angkor Thom mluví za vše. A shodou okolností obě kultury používaly technologii kamenných staveb, která je pro svojí neuvěřitelnou přesnost ještě dnes pro nás velice obtížně napodobitelná.
3) Havaj / Zimbabwe
V pořadí na třetí souvislost, kdy se dvě místa pradávných civilizací nalézají na protilehlém místě planety, jsem upozornil v článku "Havajské ostrovy z pohledu archeoastronautiky". Zatímco Polynésané na Havyjských ostrovech stavěli záhadné svatyně, tvořili petroglyfy a skalní rytiny a vytvořili si podivné mytologické příběhy, tak zhruba před osmi sty lety (mimochodem zhruba v té samé době, co Polynésané osidlovali Havaj), vykvetla další civilizace u jejich protinožců, v dnešním Zimbabwe. Například zdejší pevnost Velké Zimbabwe má ještě dnes mnoho nerozluštěných záhad. A to je tam více takovýchto pevností.
4) Souostroví Tonga/ Tasillská náhorní plošina
V Polynésii ještě zůstaneme, ale to neznamená, že se posuneme jen o kousek. Polynésie je totiž Tichomořská oblast, která dohromady zaujímá plochu, která je třikrát větší než Rusko, současný největší stát světa. Tentokrát se vydáme na druhou stranu Tichého oceánu na sousostroví Tonga. I zde se totiž nalézala dávná polynézská civilizace, která po sobě zanechala zvláštní mytologii a řadu záhadných staveb. Z nichž nejznámější hvězdná brána boha Mauiho, která je postavená ze tří masivních kamenů, které dohromady váží neuvěřitelných 130 tun (viz můj článek Archeoastronautické souostroví Tonga). Když se podíváme přesně na opačnou stranu Zeměkoule, dostaneme se totiž do jižního Alžíru, kde ze Sahary ční pohoří Tassilli. A právě zde se vyskytuje podivná galérie skalních kreseb, kde se nalézají kromě běžných vyobrazení z přírody i podivné plovoucí bytosti a velký jednooký obr, zvaný „veliký bůh Mars“
5) Markézy / Etiopie
Z nějakých důvodů se právě tyto souvislosti vztahují nejvíc k Polynésanům. Protože i u Markéz, znávmými svými záhadnými plošinami marae a též mytologií (viz Archeoastronautické Markézy), můžeme takovouto souvislost nalézt. Protože přesně na opačné straně Země se nalézá Etiopie, kde se také v průběhu dějin vystřídalo hned několik dávných vyspělých civilizací. Například v 1. tisíciletí před naším letopočtem to byl Aksúm, známý například svými vztyčenými mnohatunovými stélami a nebo legendou o možné zde ukryté arše úmluvy (viz Záhadné stély v Aksúmu) Nebo civilizace, která tu na přelomu 12. a 13. století vytvořila skalní chrámy Lalibela (viz Záhady etiopské Lalibely).
Co dodat ještě závěrem? Proč k těmto souvislostem na opačných místech naší planety takto dochází? Napadlo mne, co když v dávných dobách obkružovala naší planetu nějaká mimozemská mateřská loď nebo jiné druhy mimozenských satelitů, z nichž sestupivší astronauti (neboli pro naše předky bohové) by právě mohli takto oslovit naše dávnověké předky? Možná by například stálo za to se podívat i na to, zda případné spojnice těchto míst neobsahují nějaká další podobně významná místa. Podívejme se například do okolí rovníku, který by vlastně měl být uprostřed mezi těmito místy. A co nalezneme?
- mezi Velikonočním ostrovem a Údolím Hindu je to ostov Nan Madol z podivnými čedičovými stavbami.
- mezi sousostrovím Tonga a tasilskou náhorní plošinou je to Ekvádor, do kterého zasahovala i incká říše. Například se tu přímo na rovníku nalézá incký chrám Catequila, o kterém jsem se zmínil v odstavci s místy na zvkláštní zeměpisné šířce.
- mezi Inckou a Khmérskou říší je to zas souostroví Kiribati, které proslavil svojí cestopisnou knihou "Cesta na Kiribati" sám velký záhadolog a archeoastronautický badatel a spisovatel Erich von Daniken.
- a u obou zbývajících dvojic se dostaneme do Indonésie, která je svojí tajuplnou dávnou minulostí také hodně známá.
Je snad na těchto zeměpesiných zvláštnostech dávných civilizací skutečně něco archeoastronautického?